Masarykova univerzita v Brně
Filozofická fakulta
Katedra informačních studií a knihovnictví
INFORMAČNÍ PROCESY V PRÁCI ZAHRANIČNÍHO ZPRAVODAJE
Esej
ISKM29
Autor: Jan Plíšek
UČO: 100488
Typ studia: Kombinované
Ročník: 2. Ročník
Počet znaků: 3685
Brno 2020
Dostupnost informačních technologií globálního světa umožňuje získávat informace
o událostech z druhého konce planety takřka v reálném čase. Není nutné již čekat na večerní
zprávy nebo ranní tisk. Okřídlené tvrzení, že „není nic staršího než včerejší noviny“, by se dnes
mělo parafrázovat na „není nic staršího než dnešní televizní zprávy“ (myšleno hlavní
zpravodajské vysílání). Celý svět se zmenšil a elektronická média na pohled zrušila prostor
a čas (McLuhan, 1991). Planeta se zmenšila do globální vesnice, kde je tvorba nebo sdílení
informací všeobecně dostupnou službou. Dokonce se stává povinností. Každý člověk tak musí
zpracovávat nepřeberné množství informací. Ne každý ale umí správné (a správně) informace
vůbec vybírat. Informace přichází ze všech zdrojů a vyžaduje schopnosti vstřebávat je všemi
smysly. Média se snaží o co nejširší záběr prezentovaných zpráv, aby uspokojila větší
informační poptávku. Příjemci informací již nezvládají všechny přijaté informace korektně
zpracovávat a třídit.
Na druhou stranu moderní informační technologie jsou efektivním nástrojem pro média, která
o dění na Zemi informují. Agregace důležitých zpráv z bezpočtu událostí probíhá online
a datová centra schopna pojmou neomezenou kapacitu dat se stávají informačním skladem
pro zpravodajskou práci. Prozatím tuto práci dělají lidé, kteří se s dalším rozvojem technologií
musí na novou situaci adaptovat. Neznamená to ale pouze osvojení si nových způsobů práce,
ale zapojení všech stávajících. Sedláčková (2011) mluví o mediální konvergenci, což je lehce
neurčitý pojem popisující pohyb mediálního obsahu skrze všemi dostupnými platformami, aby
se neustále udržoval kontakt médií a jejich publika. Hlavní obor činnosti mediální organizace
se tak přesouvá hlavně do technologického zázemí, kde se zprávy musí konvertovat do všech
potřebných formátů pro všechny používané informační a zpravodajské platformy. Nároky
na prvotní získání potencionálně zajímavé zprávy se opět díky technologiím snižují. Zpravodaj
již nemusí fyzicky intenzivně obcházet místa a vyhledávat témata. Tato činnost se z větší části
přesunula do virtuálního prostředí internetu, kam se přesunují také všechny informační zdroje.
Jak ale uvádí t.č. zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu v Londýně Jaromír Marek (2020),
osobní kontakty budou vždy důležité, protože přístup k online databázím lze získat pouze
zaplacením příslušných poplatků, ale osobní vztahy přinášejí zajímavější okolnosti nebo tipy.
Ačkoliv se počty zahraničních zpravodajů z ekonomických důvodů snižují, nároky na jejich
práci se nemění. Mění se jejich způsob práce a stávají se multiskill žurnalisty. Multimedializace
nutí novináře zvyšovat si informační gramotnost také v oblasti hardwaru a musí vykonávat více
činností, než bylo dříve zvykem (Raková, 2013). Musí zprávu vytvořit, natočit, zdokumentovat,
uložit a dále předzpracovat pro použití centrálou. Technologie tedy nabízí větší spektrum
možností jak a komu informaci doručit, ale větší počet platforem vyžaduje také větší objem
času, který konvergenci a koordinaci musí žurnalista věnovat. Novinář musí koordinovat
vyvažování všech aspektů této práce, aby na úkor jedné složky nebyla ochuzena druhá. Stává
se tedy jakýmsi sebe-managerem (Sedláčková, 2011).
Obdobně je potřeba nahlížet na konzumenta informací. Každý čtenář novin, divák televizních
zpráv, sledující Facebookových profilů, uživatel Twitteru nebo posluchač rozhlasu musí
procházet vlastním procesem multiskillingu v oblasti informací. Každý, kdo s informacemi
pracuje, musí být schopen rozpoznávat kvalitu informace a jejího zdroje, aby mu přinesla
očekávaný užitek. Jedině tak bude mít lidská práce žurnalistů kýžený efekt.
MAREK, Jaromír, 2020. Informační procesy v práci zahraničního zpravodaje [online].
Brno/Londýn, Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. IN: Youtube.com. [cit.12.11.2020].
Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=Q56kspJh4YI
MCLUHAN, Marshall, 1991. Jak rozumět médiím: Extenze člověka. Praha , Odeon.
[cit. 12.11.2020]. ISBN 80-207-0296-2.
RAKOVÁ, Eliška, 2013. Multimediální novinář: Případová studie užívání mobilních
technologií redaktory zpravodajství ČT Brno [online]. Brno, Masarykova univerzita, Fakulta
sociálních studií. [cit. 12.11.2020]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/yt6px/
SEDLÁČKOVÁ, Anna, 2011. Multiskilling jako součást pracovních rutin zvláštních
zahraničních zpravodajů [online]. Brno, Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií.
[cit. 11.11.2020]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/jloa7/