DEZINFORMACE, HOAXY, MANIPULACE OBSAH LEKCE 1. Proč mluvit o informacích? 2. Fakta a názory 3. Komnaty ozvěn 4. Algoritmus 5. Jak manipulovat obrazem? 6. Hra se strachem 7. Troll 8. Anatomie dezinformace 1. Kde se vzaly? 2. Jak se dělá dezinformace? 3. Proč jim rádi věříme? 9. Znaky hoaxu 10. Příklady některých hoaxů 11. Jak ověřovat informace na internetu aneb čemu máme věřit? 12. Deepfake video 13. Jak nepodléhat dezinformacím? PROČ SE POŘÁD TOLIK MLUVÍ O INFORMACÍCH? • Informace jsou zásadní komoditou dneška • S informacemi lze obchodovat • Informacemi lze ovlivňovat • Informace jsou velmi cenné • Mnoho lidí si ale neumí s informacemi poradit, neumí si poradit s jejich vyhledáváním, jejich vyhodnocením, jejich intepretací, jejich zasazením do kontextu • Žijeme v informační době, v době, která nás zahrnuje „informačním smogem“. Informací je tolik, že nejsme schopni se v nich často orientovat, vyhodnotit, které jsou důležité, které jsou naopak zbytečné a jen zaneřáďují prostor FAKT NENÍ NÁZOR A NÁZOR NENÍ FAKT • Na začátku je potřeba si zopakovat jednu zásadní věc – co je to FAKT • Uvědomění si toho, co je vlastně fakt, je zásadní pro pochopení různých forem manipulace a ovlivňování a také pro orientaci v “informačním smogu“, tedy v tom, čemu se v on-line prostoru věnovat a čemu ne • Fakt je něco, o čem máme důkazy, něco měřitelného, k čemu máme relevantní data, vědecké studie, něco prokázaného, atd. • Fakta NEJSOU názor. Jde o zcela odlišné věci, které nesmíme zaměňovat. Bohužel mnoho lidí tyto dvě věci zaměňuje a vyžaduje jim stejnou pozornost • Příklad: • Pokud je člověk, který věří tomu, že je Země placatá, neuspořádáme televizní debatu, kde proti sobě bude sedět vědec – astronom a tento „pán s názorem“ jako rovnocenní partneři. Asi cítíme, že by to nebylo normální • Bohužel v on-line prostředí se takové absurdní debaty odehrávají každý den NÁZOR NENÍ FAKT POZOR NA EMOCE • Žijeme v době, které se říká „postfaktická“ • Vše je relativizováno – fakta, věda, data, hodnoty, symboly • Obrovskou váhu v rozhodování a utváření názorů mají emoce • Zejména se to týká přijímání a vnímání informací v on-line prostředí • Pro mnoho lidí jsou prožívané emoce důležitější, než pravdivost faktů, které je vyvolaly – je jim jedno, jestli jim danou emoci vyvolala lež nebo pravda • Mnozí lidé v on-line prostoru nehledají pravdu, ale jen potvrzení svého vlastního názoru • Z těchto důvodů se dezinformace zásadním způsobem zaměřují na vyvolání emocí u příjemců. Tvůrci a šiřitelé dezinformací dobře vědí, že emoce jsou hybatelé tvorby názorů i rozhodnutí u velké části lidí, proto na ně cílí KOMNATY OZVĚN • Často dezinformátorům usnadňujeme cílení manipulativních informací. Sdružujeme se v něčem, čemu se říká „ECHOCHAMBER“ (komnata ozvěn) • Je to situace, ve které se skupina osob vzájemnou komunikací utvrzuje ve svých názorech. Shodné názory se opakováním zesilují, zatímco odlišné názory jsou zeslabovány či přímo z debaty vyloučeny. Zároveň jsou z takových skupin vyloučeni i uživatelé, kteří tyto odlišné názory prezentují (dostanou „ban“) JAK SE ČASTO ŘEŠÍ NA SOCIÁLNÍCH SÍTÍCH „STŘET S FAKTY“ NAŠE „ZEĎ“ NA FB NENÍ ODRAZEM REÁLNÉHO SVĚTA • Již v předchozích lekcích jste si říkali, že pokud je na internetu něco zadarmo, tak se produktem stáváme my sami • Za používání Facebooku (a nejen jeho samozřejmě) platíme veškerými daty, která o sobě na internetu zanecháváme • Vyhledáváním na Googlu nebo Seznamu, surfováním na sociálních sítích, procházením cenových srovnávačů, hledáním v mapách i bezduchým sledováním videí - tím vším dnes vyprodáváme své soukromí technologickým internetovým firmám • Když se ještě sdružíme v nějaké „komnatě ozvěn“, je nesmírně jednoduché na nás cílit odpovídajícím sdělením • Vzniká tak naprosto personalizovaný on-line prostor, který užíváme • Např. naše facebooková zeď bude vždy zcela originální a naprosto jiná než zdi našich přátel, a to i kdybychom měli úplně stejný seznam přátel, oblíbených stránek, apod. ZÁKLADNÍ PRAVIDLO SOCIÁLNÍCH SÍTÍCH PRO JEJICH FUNGOVÁNÍ ZNÍ VÍM DŘÍV NEŽ TY, CO SI PŘEJEŠ! TO, CO SE STARÁ O TUTO PERSONALIZACI MÁ JMÉNO ALGORITMUS CO UDĚLÁ ALGORITMUS S VAŠÍ ZDÍ? • Pokud máte rádi dezinformace a konspirační teorie, pokud vyhledáváte a často čtete články z těchto webů, bude vám je Facebook nabízet v čím dál větší míře • Bude vám je vyhledávat po celém internetu a nabízet vám je na vaší zdi • Za chvíli budete mít pocit, že žádné jiné ani neexistují, protože algoritmus naprosto vytěsná jakékoli jiné zdroje informací a bude vám nabízet pouze dokola jen tyto • To se samozřejmě týká jakéhokoli obsahu a inklinaci k nějaké míře vašeho uzavření do nějaké bubliny. Tak jak budete uzavřen, tak se bude vaše uzavření prohlubovat dalším a dalším nabízeným obsahem. CO UDĚLÁ ALGORITMUS S NÁMI? • Uživateli se kumuluje na feedu to co se mu líbí a propadá se hlouběji a hlouběji do své bubliny a virtuálního světa • Uživatel pak křičí, že média mlčí o nějakém problému …. ale on žádný takový problém neexistuje, to jen jeho algoritmus mu prezentuje dezinformace, či nepodstatné nesmysly, jako událost a on si myslím, že je to reálný obraz světa, ale není • Algoritmus nás odstřihává od všeho co se nám nelíbí, co je jiné • Vznikají miliardy alternativních světů a pseudorealit • Algoritmus nás dokonale uzavřel ve světě našeho líbení názorů • Nedomluvíme se ani se sousedem • Způsobuje to neprostupné bubliny • Způsobuje polarizace - každému se totiž líbí něco jiného • Sociální sítě jsou potencované emocemi, aby nás udržely v pozornosti, aby nás vybudily OD BUBLINY K MANIPULACI • Čím uzavřenější člověk je v názorových komnatách, čím méně dělá rozdíl mezi fakty a názory, čím více podléhá emocím, čím méně chápe, jak sociální sítě fungují, tím častěji se může stát obětí manipulací a dezinformací v prostředí sociálních sítí a na internetu obecně • A nezapomínejme, že tvůrci dezinformací velmi dobře vědí, kdo má k těmto věcem sklony, protože své modely chování v on-line prostoru dáváme dobrovolně k dispozici, není tedy žádný problém cílit naprosto přesně s takřka 100% jistotou úspěchu RŮZNÉ ZPŮSOBY MANIPULACE • Už jsme v minulosti mluvili o argumentačních faulech a vy už víte, co to je. Pomocí nich se dá manipulovat velmi dobře a úspěšně. K tomu přidejte tyto nejčastější způsoby • Zdroje – tedy nerelevantní, pochybné a dezinformační zdroje, které jsou při manipulacích velmi často používány • Svalování viny a nálepkování – jeden z velmi častých argumentačních faulů, který je jedním z nejčastějších • Vymýšlení faktů • Manipulace obrazem – to je jedna z nejčastějších technik, které se používají při vytváření dezinformací • Hra se strachem a emocemi – strach je jedním z nejspolehlivějších vypínačů kritického myšlení a o emocích lze říci prakticky to samé JAK MANIPULOVAT OBRAZEM I BEZ HOAXU? • Na těchto dvou fotografiích vidíte jednu situaci zachycenou ze dvou různých pohledů • Je jasné, že oba ty pohledy lze prezentovat ve zcela jiném kontextu a pokaždé jim dát „jiný příběh“ • Na tomto případu je vidět, že nemusíte ani vytvořit hoax, abyste mohli manipulovat a dezinformovat. Stačí dát nějakému obrázku jiný příběh • Musí nás tedy zajímat, zda to, co vidíme, je opravdu kompletní ukázka situace a zda to, jak je obrázek prezentován, odpovídá reálnému ději, který se u něho odehrál JAK MANIPULOVAT OBRAZEM I BEZ HOAXU? • I na těchto dvou fotografiích vidíte jednu situaci zachycenou ze dvou různých pohledů • Je jasné, že oba ty pohledy lze prezentovat ve zcela jiném kontextu a pokaždé jim dát „jiný příběh“ • Na horní fotografii reportéra před demonstrací můžete vyprávět, že hovoří před půlmilionovou demonstrací. Pokud se podíváte na stejnou situaci, která je zachycena na spodní fotografii a je zaznamenána z balkonu budovy, tak je jasné, že v tomto případě už žádná taková intepretace není možná • Zajímejme se tedy o všechny pohledy na situaci, která je nám prezentována a chtějme poznat všechny fakta HRA SE STRACHEM • Na tomto reálném statusu vidíme, jak se autor snaží přímo implantovat určitou emoci do hlav svých příjemců. Nenechává možnost zaujmout vlastní stanovisko a podprahově podporuje jeden ze základních nešvarů postfaktické doby, a to je čtení pouze titulků a utváření si názorů bez přečtení kompletní informace, či zjišťování faktů o předložené informaci • Zde je dopředu vnucována emoce, se kterou má příjemci po shlédnutí sdíleného videa odcházet. Jen jako bizarnost již působí fakt, že sdílené video byl HOAX. KDO JE VLASTNĚ TROLL? • Je to účastník online diskusních fór, chatů či blogů, který narušuje emotivními výrazy diskuse, snaží se provokovat apod. • Trollové jsou ti, kteří jsou velmi často hlavní šiřitelé dezinformací. Z hlediska motivace rozeznáváme hlavně dva druhy trollů: • Troll „z dobré víry“ – jsou neplacení, zapálení pro nějaký názor, bohužel mnohdy velmi vulgární • Troll profesionál – placený, téměř vždy pod falešnou identitou • Placení trollové jsou často bez profilové fotografie s obličejem (mají místo ní auto, kytku, zvíře, atd.), případně kradenou fotku jiné osoby, kterou stáhnou někde na internetu • Může jít o nově vzniklý účet, málo často přátel • Na dalších stránkách se zaměříme na profesionální trolly PRAVIDLA TROLLINGU • Každý profesionální trolling má svá pravidla a trollové se jimi velmi striktně řídí. Jedná se zejména o: • Používají „argumenty“ dle předem schválených scénářů • Někteří používají nadávky, výhrůžky, agresivitu • Neodpovídají na dotazy, mluví jako kolovrátek • Pokud jich pracuje několik naráz, tak si navzájem nahrávají • Jsou specializovaní, neunavíte je • Vždy musí mít poslední slovo • Jejich snahou je zcela ovládnout prostor diskuse • Snaží se rozzuřit diskutéry, zaplavit debatu emocemi • Snaží se znechutit slušné diskutéry – odstranit je z debaty (souvisí to s ovládnutím prostoru) CÍLE TROLLINGU A DEZINFORMAČNÍCH KAMPANÍ OBECNĚ • Prvotním cílem není přesvědčit nás o nějakém názoru, či vnutit nám nějakou lež • Základním cílem je vytvořit pocit, že něco jako pravda vůbec neexistuje. To je chytrý útok na samotný základ demokratické společnosti, protože ta je postavena zejména na důvěře • Další cílem je rozdělit společnost a následně se snažit jí v nějakém rozsahu ovládnout. Pro tento cíl je využíváno především vyvolávání nenávisti či strachu. Obě tyto emoce jsou spolehlivým vypínačem kritického myšlení. A právě kritické myšlení je základem pro mediální a informační gramotnost • Dezinformační kampaně jsou realizovány ve třech fázích • První je snaha zahltit on-line prostor informacemi. Snahou je jich pouště ven tolik, abychom už neměli vůbec chuť ani čas cokoli ověřovat • Pak následuje krok druhý. Tím je snaha zpochybnit naší důvěru ve veškeré oficiální struktury. A nejde o důvěru v politiky, ale ve VŠECHNY struktury. Zdravotnictví, média, vědeckou komunitu, atd. Jistě to znáte ze svého okolí. Nikomu nevěřit, všichni lžou, všichni se snaží nás podvést a ovládnout, a podobné následné reakce • Když se oba tyto kroky podaří, nastává ten třetí, finální. Zaplnit prázdná místa. Nabídnout nám nějakého „spasitele“, který všechny nepříjemnosti vyřeší. Vnutit nám nějaká jednoduchá řešení, která jako zázrakem vše zařídí a dán odpovědi. Podsunout dezinformaci, manipulativní intepretaci, které „vysvětlí“ vše, čemu nerozumíme. A proč je tento krok až jako třetí? Protože se jen těžko přesvědčují o něčem lidé, kteří mají nějakou víru, jasné znalosti a řídí se fakty. Když je o ně připravíte, pak je to daleko jednodušší ROZLOŽIT A OVLÁDNOUT JAKÉ JSOU PODOBY TROLLINGU? JAKÉ JE ZÁKLADNÍ TYPOLOGIE TROLLŮ? S KÝM SE MŮŽEME SETKAT V ON-LINE PROSTORU? pojďme se podívat „VODEBAUTISTÉ (WHAT ABOUT)“ • Trollové, kteří se snaží zničit debatu a diskusi tím, že odvádějí téma od diskutovaného k nějakému zástupnému • Jejich cílem je rozbít debatu o konkrétním problému. Předhazují další a další zástupná témata jen aby se nemluvilo o tématu původním • Příklady: • Téma: „Politik XY zpronevěřil dotace“ - reakce trolla: „A co ten Vopička? Ten kradl taky.“ • Téma: „Soused ukradl sousedovi slepici“ – reakce trolla: „No vždyť se podívejte jak mají lidi mizerný platy“ „HONITRAPKY (HONEY TRAP)“ • Ženské trollky zaměřené na sexuálně strádající muže • Profilovou fotografii mají často staženou ze seznamek či zahraničních pornoserverů • Jsou často nasazovány tam, kde muži selhávají jako živitelé (oběti globalizace, zavřené továrny a hospody, ubývání firem, dopravních spojů, atd.) • Postup této trollky je velmi jednoduchý: • Žena pochválí jeho mužnost, nechá se od něj jakoby poučit, blboučce se zeptá, ukáže dekolt, zadeček, vyjádří mu obdiv nad jeho názory, povykládá mu, jak je krásný na fotkách, atd. • Stačí jen velmi krátká doba na to, aby tento muž bezmyšlenkovitě sdílel všechny nesmysly a hoaxy, které mu trollka poslala a stává se ochotným šiřitelem nejrůznějších dezinformací Typickým příkladem je účet „Lucy Soukup-Howell“ Účet se snaží různými erotickými výzvami nažhavit sexuchtivé muže. Fotografie a videa na profilu jsou nepřekvapivě stažena z internetu a je na nich pornoherečka Elsa Jean (Sapphire Nicole Howell) • Kromě fotografií se sexuálním kontextem a různých výzev se sexuálním obsahem na falešném profilu najdeme odkazy na dezinformační weby jako Pravý prostor, Vox Populi Blog nebo také Sputnik • Do toho je třeba ještě přimíchat nějaké ezoterické konspirace o 5G. A nechybí ani stalking lidí, kteří upozorňují na manipulativní jednání účtu • Výsledek? 3000 „přátel“ SESTRA • I v tomto případě se jedná o trollku - ženu • Na rozdíl, od předchozího typu, se tato nezaměřuje na muže, ale výhradně na ženy, primárně matky. Najdeme je na profilech o mateřství, dětech, oblečení, atd. - ženy jsou si zde sestrami a víc si rozumí i věří = vzniká tzv. „mocný klan matek“ • Hodně pracují se strachem, který se snaží uživatelkám implantovat do hlav. Snaží se v nich vzbudit obavu zejména o děti a zneužívat tedy jejich mateřského pudu • Příklady nejčastěji šířených dezinformačních narativů: • Hoaxy o znásilnění žen v Německu muslimy, o svatbách a zneužívání holčiček v muslimských zemích, lži o znásilněných dětech v německém bazénu, kamenování žen v Kuvajtu, atd. • „Tyhle zrůdy nám sem nalezou a budou chodit s našimi dětmi do školy.“ • „Já nevím jak vy holky, ale když vidím tuhle zvěř, nedivím se Putinovi, že chce s nima zatočit.“ • „Známá dělá na vládě a chtějí jich sem dovést deset tisíc, ale nesmí se o tom mluvit. Slíbili to na Evropský unii. V Český televizi se o tom nesmí mluvit. Jo a kdo jste chtěla ten recept na přesnídávku z brokolice? Je to ňamina.“ • Najdete je např. na mimi bazaru a ve facebookových skupinách sdružujících matky HODNÝ A ZLÝ POLICAJT • Dva – tři spolupracující trollové např. na profilu nějakého opinionmakera (herec, vědec, zpěvák, politik) – např. Jan Hrušínský. Nemusí se jednat jen o trollení na profilu člověka, ale často to bývá i profil nějaké organizace, např. Člověk v tísni • Cílem je uchopit diskusi a změnit ji, vyvolat zdání většiny, trollové si navzájem nahrávají, jeden hraje podporovatele a stupidně argumentuje, druzí ho „utlučou“ argumenty. Ten první pak „zázračně prohlédne“ a přidá se na stranu těch odpůrců • Nespecializují se pouze na konkrétní profily, ale často je najdete i pod články a blogy na webech (Aktualne.cz, Novinky.cz, atd.) • Snahou je vytlačit slušné a konstruktivní diskutéry, znechutit blogery a autory článků. Cestou k tomu je nenávist, nadávky, pomluvy, apod. PĚŠÁK • Nemá často žádnou reálnou profilovou fotografii, jen nějaký obrázek stažený z internetu. Mnohdy je to auto, zvíře, motorka, zbraň, apod. • Sám postuje kytičky, koťátka, motivační citáty • Vstupuje do on-line prostoru podle instrukcí, jen lajkuje a sdílí starší a v hierarchii výše postavené trolly • Není autorem vlastních článků ANALYTIK • Velmi nebezpečný a svým způsobem i vzácný troll, kterých se pohybuje po síti velmi málo • Není výjimečné, kdy na rozdíl od ostatních trollů, jde o reálného člověk fungujícího dokonce pod svým vlastním jménem. Ostatní trollové jsou v drtivé většině falešné profily se smyšlenými jmény • Analytik nepíše statusy, nesdílí konkrétní články. Sbírá po síti data, analyzuje je, vytváří falešné profily, zakládá různé skupiny (často i protichůdné), vyhledává vhodná místa pro vyslání pracovních trollů dle jejich zaměření • Následně po jejich akci pozoruje ohlasy, reakce uživatelů internetu, které pak analyzuje a vyhodnocuje BIJEC • Je to velmi nebezpečný a agresivní troll • Často se jedná o reálného člověka, mnohdy sympatizant ruské scény a diktátorských režimů obecně. Jsou zde patrné rasistické sklony • Mezi těmito trolly bývají i policisté či bývalí vojáci. Je zajímavé, že mívají společné zájmy, bývají to motorkáři, majitelé zbraní, bojových psích plemen, apod. • Sdružují se na stránkách podporujících a adorujících Rusko, Putina, slovanské vzájemnosti, Donalda Trumpa, fanoušků držení zbraní • V diskusích jsou velmi výhružní, zastrašují, nadávají, chtějí fyzicky napadat • Mnohdy se zaměřují na přirozené opinion makery z různých oblastí, kteří jim nejsou po chuti STŘELEC • Agresivní troll speciálně určený k zastrašování a mobování nepohodlných uživatelů • Zaměřují se na známé nezávislé a seriózní novináře, kteří publikují články, reportáže a celkově žurnalistické produkty, které těmto trollům a jejich zaměstnavatelům vadí. • Snaží se zejména zesměšnit, dehonestovat, skandalizovat, znevěrohodnit, vyhrožovat, zastrašit • Konečným cílem je tyto novináře umlčet a odstranit je z veřejného prostoru – zničení svobodné a nezávislé žurnalistiky • V severských zemích vedl soustředěný a dlouhodobý útok těchto trollů až k rezignaci některých novinářů na svou práci. Nejznámější je asi případ finské novinářky Jessikky Aro • U nás vidíme tažení např. proti Marku Wolnerovi, Noře Fridrichové, Jindřichu Šídlovi, Eriku Taberymu, ČT jako celku, atd. JESSIKKA ARO Nejznámější případ novinářky, kterou trollové profesně zcela zničili. Několik let odkrývala ve Finsku pozadí ruské dezinformační války a to velmi úspěšně. Zásadně ze zasloužila o to, že popularita dezinformací je ve Finsku velmi malá. Masivní několikaletý útok trollů se zaměřoval na výhrůžky smrtí, dehonestaci a pomluvy. Pozor na internetové boty „Čtyřicet místností, v každé dvacet lidí, kteří plní kvótu 135 komentářů za směnu. Celou dobu jen sedíte a píšete, moc nemluvíte. Což ani nemusíte: práci kolegů máte na monitoru před očima“ Marat Burkhard, petrohradský blogger JAK PROBÍHÁ ŠÍŘENÍ DEZINFORMACÍ? • Na začátku je autor dezinformace – ten ji zveřejní na svém, či jinak propojeném webu • Další dezinformační weby (i napříč zeměmi) tuto zprávu začnou přebírat a jako zdroj, uvedou původní dezinformační web (což je samozřejmě naprosto nerelevantní zdroj) • Vidíme tak přesdílení jednoho dezinformačního článku všemi dalšími dezinfo weby JAK PROBÍHÁ ŠÍŘENÍ DEZINFORMACÍ? • Další jsou na řadě trollové, kteří dál šíří odkazy na tyto články do prostoru sociálních sítí • Na řadu přichází skupiny uživatelů uzavřené v bublinách šířící dezinformace, kteří je dále šíří • Do toho vstupují populističtí politici a influenceři, kteří mají velký dosah v on-line prostoru • Budujete tímto levný systém - šíření dezinformací vás nic nestojí - užiteční idioti to udělají za pochvalu a sociální uznání • Dezinformační weby to zaplatí z reklam na jejich webech a zdrojové – prvotní weby dostanou zaplaceno od zadavatelů a mozků dezinformační kampaně • Do celého systému pak stačí hodit požadavek na diskreditaci konkrétní instituce, člověka, myšlenky a systém během chvíle zničí, co si zamane Sám Facebook odhaduje, že celkový počet falešných účtů se pohybuje mezi 3 a 4 % všech uživatelů sítě, což je zhruba 70 až 90 milionů účtů. Je otázka, zda jejich odhad je správný nebo podhodnocený ať omylem, či úmyslně. CO JSOU FAKE NEWS, DEZINFORMACE, KONSPIRAČNÍ TEORIE • Fake news = dezinformace = HOAX • Jedná se o úmyslně nepravdivé nebo zavádějící informace v masových či sociálních médiích, v e-mailech a vlastně kdekoli ve veřejném prostoru, kde je možné oslovit mnoho lidí • Nemusí se vždy jednat o zcela nepravdivou informaci, mnohdy autoři záměrně pracují s polopravdami nebo manipulacemi realitou, kterou zasazují do jiných kontextů, případně jí dávají významy, které nemají • Cílem takových zpráv je ovlivnit a zmanipulovat příjemce, který takovou dezinformaci konzumuje, případně ho přimět k jejímu dalšímu šíření mimo prvotní adresáty • Konspirační teorie jsou takové příhody o různých spiknutích. Jejich podstatou je zpráva o tom, že naše životy řídí někdo jiný, skrytý, utajený. Pokud je pak přímo neřídí, tak nám alespoň o průběhu událostí lže. Vždy někdo takový to údajně dělá buď kvůli penězům, ze snahy po moci a vládnutí nebo pro dosažení konkrétního cíle (např. snížení počtu lidí na planetě) OBJEVILY SE DEZINFORMACE AŽ S PŘÍCHODEM INTERNETU? • Vůbec ne. Dezinformace nejsou ničím novým. Dá se směle říci, že jsou s námi staletí • A v minulosti mnohdy pomohly i k cílům, které byly pozitivní • Můžeme vzpomenout např. na 2. světovou válku, kdy spojenci pro úspěšné vylodění v Normandii využili obrovskou dezinformační kampaň, která měla zmást německou armádu. A to se povedlo • S nástupem digitálních technologií se proměnily primárně technické prostředky, které mají autoři dezinformací k dispozici. Tím pochopitelně roste rychlost, kterou je možné takové dezinformace šířit a zároveň se i snižuje finanční náročnost tohoto šíření. Většinu práce totiž udělají např. uživatelé sociálních sítí, kteří se sami postarají o šíření, protože na takovou dezinformaci naletí a uvěří jí. • Např. v osmdesátých letech, v době, kdy ještě nebyl internet, trvalo rozšíření velké, celosvětové dezinformace měsíce. Měsíce do chvíle, než bylo zasaženo dostatečné množství lidí, aby měla smysluplný dopad • V současné době se z měsíců staly minuty, které stačí autorů na to, aby dezinformace dosáhla statisíců zobrazení v počítačích či mobilních zařízeních příjemců. A to vše zcela zadarmo PROČ DEZINFORMACÍM A KONSPIRACÍM VĚŘÍME? • Mentální model • Je v psychologii vnitřní symbol, který reprezentuje realitu. Jde o souhrn našich představ a vědomostí o konkrétnostech i o světě. Jeho vnitřní reprezentace. Vytváříme si ho celý život na základě vjemů, zkušeností, informací, které jsme nasbírali. Průběžně do nich zapracováváme nové poznatky, ale i předsudky a každý v jiné míře – dle ochoty se vzdělávat • Všechny nové informace, které k nám přicházejí tímto mentálním modelem filtrujeme. Pokud jsou v rozporu s mentálním modelem, a priori je považujeme za falešné • Logicky pak nové krize, výzvy, či problémy nejsou obsaženy v mentálním modelu – nikdy jsme se s nimi nesetkali – informace o nich tak přicházejí do nepřipraveného modelu a ten reaguje emocionálně, či podle starých modelů, které se na tyto nové výzvy naprosto nehodí. Přesto se podle nich rozhodujeme PROČ DEZINFORMACÍM A KONSPIRACÍM VĚŘÍME? • Dezinformační mentální model • Patologická změna mentálního modelu. Je vytvořen komplexem navzájem se potvrzujících dezinformačních memů, které pozmění část původního mentálního modelu tak, že je v souladu s těmito dezinformacemi • Může být malý a zasahovat třeba jen část celkového vnímání, ale riziko je, že takový dezinformační model jednak bují a metastázuje, má tendenci se šířit a produkovat nové replikační memy, a jednak paralyzuje vnitřní obranu, takže další dezinformační memy mohou snadněji pronikat dovnitř • Mohou tak vznikat celé komplexy dezinformačních modelů, které člověka nakonec zcela paralyzuje a rozloží jeho vnímání natolik, že mu přestane fungovat jakýkoli filtr a zkolabuje proces učení, protože „už ničemu nevěří“. Tahle věta dokládá totální rozvrat celého mechanismu práce s informacemi • Zároveň je nositel komplexu dezinformačních modelů přesvědčen (díky dále popsaným mechanismům „odměn“), že odhalil „celosvětové spiknutí, tajemství přírody nebo plány elit“ , má pocit, že je jediný, kdo „to vidí“, že všichni okolo „spí“ nebo „jsou ovládáni“ - což je poslední krůček před totálním rozkladem osobnosti, nasazením alobalové čepice a stavem, neodborně, leč přesně nazývaným „šílenství“. Tedy existencí ve vnitřním stavu, který je v objektivním rozporu s realitou PROČ DEZINFORMACÍM A KONSPIRACÍM VĚŘÍME? • Vysvětlit čemu nerozumíme • Často je důvodem snaha po vysvětlení nějakého problému, kterému nerozumíme. Nechápeme proč se některé věci dějí. Pokud se nám nabídne vysvětlení, které je pro nás srozumitelné, tak ho přijmeme, protože v tu chvíli máme vysvětlení a nemusíme se pídit po dalším. Bez ohledu na to, že se jedná o nesmysl • Najít cokoli odpovídající naší představě o světě • Jedná se o klasické konfirmační zkreslení (viz. kapitola o kritickém myšlení). Tedy máme nějakou představu např. o očkování, které odporuje vědeckým zjištěním. Pokud nám někdo nabídne dezinformaci, která zapadá do našeho rámce, kterým tuto problematiku vnímáme my, okamžitě po ní skočíme a začneme ji používat jako argument pro „svou pravdu“ a nevadí nám, že se jedná o dezinformaci • Najít jednoduchá vysvětlení složitých problémů • Svět kolem nás je složitý a jeho složitost se zvyšuje. Na složité problémy, které nás obklopují však většinou jednoduchá vysvětlení a řešení nefungují. Mnoho lidí, ale nechce složitá řešení a vysvětlení, protože přijetí složitých řešení v drtivé většině vyžadují po lidech jejich zapojení, zdokonalení, sebevzdělání, změnu, atd. Mnoho lidí, ale nechce žádné změny a už vůbec nechtějí pracovat na sobě učit se např. novým věcem. Vhodná dezinformace, která jim poskytne vysvětlení či „argument“, proč má něco jednoduché řešení či vysvětlení, je tak pro ně útěkem ze složitého světa, kterému mnohdy nerozumí a hlavně se mu nechtějí přizpůsobovat. • Je přece pohodlnější říct, že všechno kolem je spiknutí nějakých tajemných skupin a člověk v něm nemá šanci ničeho dosáhnout, než se snažit opravdu něčeho dosáhnout a např. vybavit se novou dovedností nebo vědomostí PROČ DEZINFORMACÍM A KONSPIRACÍM VĚŘÍME? • Najít viníka frustrace • V dnešním globalizovaném světě najdeme mnoho lidí, kteří nestačí rychlému tempu světa. Někdy je to dáno vlivy, které nejsou schopni ovlivnit, jindy je to dáno jejich leností. Pro mnoho z těchto lidí je daleko jednodušší najít pomyslného viníka svého neúspěchu, než si přiznat, že něco udělali špatně nebo se na něco vykašlali. Vhodná konspirace se potom hodí • Zdůvodnit křivdu či prohru • Pokud jsme neuspěli v konkrétní činnosti, tak máme buď možnost se z toho poučit a příště to napravit nebo si najít jakékoli zdůvodnění svého neúspěchu – třeba i pomocí dezinformace či konspirace • Jsme „vyvolení“, kteří vědí • Některým lidem dělá velmi dobře, že mohou mít pocit „jediných vyvolených“, kteří prohlédli tu pravdu. Ono jsou jediní, na které si nepřijdou, protože „jsou osvícení vědění“ a všichni kolem, kteří dezinformacím nevěří, jsou jen hlupáci, které někdo obelhává. Pro mnoho lidí je toto opojný pocit, i když naletěli na dezinformace. Oni „prozřeli“, „odhalili pravdu“, „přestali být ovce“, „vidí JIM do karet“ a kteří „mají svůj rozum a nenechávají se nikým oblbnout!“ • Obrana proti „ztracenosti“ a strachu • Mnozí lidé se vírou v dezinformace snaží utéct svému vlastnímu strachu. Např. v době pandemie je pro některé pohodlnější uvěřit dezinformaci, že nemoc neexistuje a snížit tak svůj vlastní strach z nejisté budoucnosti a vlastního ohrožení. Čím víc se potom snaží své okolí přesvědčit o neexistenci nebezpečí, tím víc svůj vlastní strach snižují a jedná se tak vlastně o ekvivalent utišujícího léku nebo podpůrné drogy, která je udržuje v relativním klidu PROČ SKUTEČNÍ LIDÉ DEZINFORMACE ŠÍŘÍ? • Často jsou to lidé s existenčními starostmi, lidé s pocitem nedoceněnosti, lidé nespokojení se svým životem, dělají nudnou práci za málo peněz, atd. • Uvnitř své bubliny se jim najednou dostává sociální přijetí a sociální uznání • Všichni se v této bublině navzájem se povzbuzují - dostávají pochvaly - najednou je někdo potřebuje svět je potřebuje – mají pocit, že zachraňují svět • Potom přijde např. populistický politik a řekne jim, že jsou výjimeční, že jsou duše národa, nejlepší z nejlepších … • Pocit vlastní sebehodnoty je pro ně důležitý … „já Franta Vomáčka jsem hodnotnej, nejsem nula, mám poslání, jsem jediný kdo prohlédl“ … je to jako droga • Každý potřebujeme vědět, proč jsme na světě … a když jste na světě 40 let a pořád to nevíte, tak je to problém • A samozřejmě sem započítejme i lidi, kteří jsou náchylní věřit nesmyslům – viz. kapitola „proč dezinformacím věříme“ JAK SE VYRÁBÍ DEZINFORMACE? • Dezinformace si zvyšují uvěřitelnost a uchycení tím, že obsahují racionální háček - tedy informaci, která je ověřitelná a sama o sobě pravdivá. Člověk ji zná, věří jí, a díky tomu neodvrhne celý text hned. Příklad: • „vakcína špatně, nemoc neexistuje, medicína zabíjí, jde jen o prachy, doktoři přiznávají, že neumí nemoc léčit a tak léčí jen příznaky.“ • Racionálním háčkem je „léčení příznaků“. Je to takzvaná „symptomatická léčba“, která je vedle léčby kauzální, patogenetické a podpůrné naprosto běžná. Je to ověřitelná pravdivá informaci o „léčení příznaků“, lidé o ní slyšeli, a tak přijmou tuto část jako správnou, v souladu se svým vnitřním modelem světa. JAK SE VYRÁBÍ DEZINFORMACE? • Jenže hned za ověřitelnou informací je druhá část dezinformačního textu: otočka. Otočka navazuje na pravdivou informaci a pomůže ji přetočit tak, že na ni bez problémů nasedne vlastní dezinformace. Zde to je úprava, kdy se z jednoho druhu léčby udělá jediný druh. Vše je podepřeno emocí: „doktoři přiznávají“. Což už samozřejmě není nikde potvrzené. A navíc lékaři sami v médiích o symptomatické léčbě hovoří. Paradoxně autor tedy používá lékaře jako autority (i když nemá problém s tím je ve stejném textu označit za vrahy) a „jejich přiznání“ tomu má dodat punc skutečnosti a upřímnosti. • Na racionální háček, otočku a podpěru pak nasedá vlastní dezinformační konstrukce. Když „přiznali“, že léčí „jen příznaky”, tak k čemu je taková léčba, když nepostihuje podstatu? No jen k tomu, aby z lidí tahala peníze. A další nesouvisející výmysly, jako ten, že nemoc je vymyšlená a vakcíny zabíjejí. Příjemci už jsou natolik zachyceni, že neřeší nesmyslnost a nelogičnost takové konstrukce. JAK SE VYRÁBÍ DEZINFORMACE? • Tohle je kotva k dalším dezinformacím, konstrukční prvek, který slouží k zabudování do dezinformačního mentálního modelu. V tomto případě je využit obraz “prostého člověka, kterého všichni chtějí jen využít”. Do tohoto obrazu zapadne citovaná dezinformace svou kotvou, a automaticky poslouží jako další důkaz, který jej posílí. Zároveň je sama posílena případnými dezinformacemi se stejnou kotvou, které se v mysli uchytily už dřív. • Kotev může být v jednom dezinformačním textu i víc, může tak podporovat a propojovat hned několik dezinformačních modelů naráz. Díky tomu se mohou spojovat a vytvářet komplexy dezinformačních modelů. JAK SE VYRÁBÍ DEZINFORMACE? • Kromě těchto základních částí může dezinformační text obsahovat i další, podpůrné části. Například replikační apel „Sdílejte, než to smažou“ (který zároveň posiluje obranný mechanismus „chtějí to popřít“). Dále posilovače dezinformačního obrazu - falešné citace, falešné „dokumenty“. Může obsahovat explicitní odměnu („teď víte něco, co ostatní nevědí“, „můžete zachránit národ sdílením“, „nejste ovce, ostatní ano“, atd.). Může obsahovat emoční akceptační mechanismus, třeba podsunutou informaci o závažnosti zprávy (obligátní „chtějí zničit lidstvo“, „bude to stát miliardy“, „kradou děti“) - emotivní výkřik, který pomůže utlumit racionalitu při vyhodnocování zprávy. Klidně i kombinace toho všeho; na samotnou dezinformaci to nemá vliv, jen to pomáhá jejímu přijetí nebo šíření. • Jakmile se nějaký úspěšně uchytí, pomáhá i záplava prostých dezinformací, lží a hloupostí, leckdy i jednovětých výkřiků, jeho ukotvení tím, že zvyšují jeho důvěryhodnost („něco na tom bude, vždyť to čteš všude“). ZÁKLADNÍ ZNAKY A STRUKTURA DEZINFORMACE • Bývá na aktuální a zajímavé téma • Často je toto téma popisováno velmi dramatickým způsobem • Mnohdy se odkazuje na jakýsi nevysvětlené a nedoložené svědectví důležitých osob. Případně tyto osoby bývají vydávány za něco, čím nejsou nebo o nich není poskytnuta pravdivá informace • Většinou v takové dezinformaci bývá zmíněno, že jde o věc, kterou lidem oficiální a seriózní média zatajují a záměrně o ní mlčí • A na konci bývá výzva k dalšímu sdílení 9 POUČENÍ O DEZINFORMACÍCH, KTERÉ SI STOJÍ ZA TO ZAPAMATOVAT 1. Když tam je „tohle před vámi tají“, bude to nejspíš dezinformace. 2. Když se kanál označuje jako „nezávislá“, „bez cenzury“, „nekorektní“, „svobodná“, bude to nejspíš dezinformace. 3. Když tam je „sdílejte“, je nejspíš dezinformace. 4. Že je něco na fotce nebo videu, neznamená, že je to realita. 5. Když je to napsané podezřelou češtinou, jsou tam desítky vykřičníků, jsou tam pasáže VELKÝMI PÍSMENY a další chyby, je to nejspíš dezinformace. 6. Útočí to na emoce? Je tam „Tohle si nenecháme líbit“, „Jakou budoucnost připravují pro naše děti?“ nebo „Tohle už nikdo nezastaví“? Je to nejspíš dezinformace. 7. Když chtějí, abys někam klikl nebo někam poslala peníze, není to dezinformace, je to podvod. 8. Když to nikomu nepošleš, nic se nestane. 9. Když nevíš, jestli to je dezinformace, tak to asi bude dezinformace. Zde vidíme, jak je většinou taková dezinformace napsaná. Mnoho vykřičníků, text psaný verzálkami, emotivní výkřiky, tvrzení o tom, že média o události mlčí a samozřejmě nesmí chybět výzva ke sdílení. Zde vidíme jeden z mnoha HOAXů a i na něm si můžeme ukázat některé ze zmíněných poznávacích znaků. Zajímavé téma – údajně jde o příjezd uprchlíků z Německa na nádraží v Chebu Dramatická situace Geografická blízkost – má to být v Chebu, to je kousek od našich domovů – týká se nás to Zlomek pravdy – ano, toto je opravdu nádraží v Chebu, i ten samotný vlak na něm stojí … a zbytek? … podívejte se … reálná fotografie z chebského nádraží reálná fotografie z nádraží v Indii 30 minut práce ve Photoshopu a máte HOAX, který přinese tisíce sdílení na Facebooku A přitom vám k ověření stačí 5 minut na internetu a zjistíte, ze kterých fotografií je vyroben Podívejme se na tento HOAX Vyvolává ve vás nějakou emoci? Určitě ano. Jaká je? Je to strach? Naštvání? Každopádně se zřejmě nejedná o emoci pozitivní. A to je přesně cílem dezinformátorů. Tento HOAX se od předchozího liší v tom, že fotografie nejsou upravené, jsou pravé …. ALE … JAKÁ JE TEDY REALITA ONĚCH FOTOGRAFIÍ? • Vznikly o 24 let dříve, než za co jsou vydávány. A zobrazují samozřejmě úplně něco jiného, než je jim přisuzováno. • V roce 1990 zkolaboval komunistický režim v Albánii a následný neklid vedl k masivní emigraci • Na fotografiích je italská loď Vlora, která byla 7. srpna 1991 v albánském přístavu Drač napadena davem zhruba dvaceti tisíc utečenců a kapitán byl donucen odvézt tyto lidi do Itálie • Italská policie utečence zablokovala v přístavu a většinu z nich následně deportovala zpět do Albánie • Nejsou na nich tedy žádní migranti s Ebolou z Afriky v roce 2015 • Opět vám stačí na ověření této skutečnosti pár minut na internetu a vyhledání pravdivých informací Falešná útržek složenky, který v různých formách sdíleli tisíce uživatelů na Facebooku řadu let. Současně s šířením na sociálních sítích byl posílán též formou řetězového mailu. Jde o klasickou snahu vyvolat v příjemcích rasovou nenávist, v tomto případě namířenou proti Romům. Vzorec je stále stejný, a bohužel i stále stejně funkční. Jednou jsou to Romové, jindy migranti, lékaři, vědci, atd. Společným jmenovatelem je jedna zásadní věc. Jedná se o lži. Lži, které mají za cíl vyvolávání negativních emocí, vedoucích k nějaké formě rozdělení společnosti. I takto absurdní HOAXy se dočkají 13 tisíc sdílení Přitom vůbec nejde o reálné video, ale počítačovou hru. Uživatelka sdílela animační video ze hry Forza 4 Nikomu nebylo navíc divné, že limuzína má na sobě logo Bílého domu. Rovněž nezarazilo to, že vůz se prohání po americkém závodním okruhu Lime Rock Park (nápis je vidět hned v úvodu animace) Drtivá většina komentářů pod videem svědčí o tom, že lidé uvěřili, že se jedná o reálné video Toto je Hoax šířený e-mailem, primárně k seniorům. V nějaké podobě už běhá internetem, včetně FB už několik let. Jde o klasickou snahu vyvolat v příjemcích rasovou nenávist, v tomto případě namířenou proti Romům. Vzorec je stále stejný, a bohužel i stále stejně funkční. Jednou jsou to Romové, jindy migranti, lékaři, vědci, atd. Společným jmenovatelem je jedna zásadní věc. Jedná se o lži. Lži, které mají za cíl vyvolávání negativních emocí, vedoucích k nějaké formě rozdělení společnosti. Nesmysly v něm obsažené lze jednoduše vyvrátit … pojďme se podívat na další stránce alespoň na pár z nich. • Jakékoli popisování výhod českých Romů vůči většinovému obyvatelstvu, či podílu tohoto etnika na celkové míře kriminalitě není možné. Ústava České republiky nedovoluje shromažďovat osobní údaje na základě rasového či etnického původu, tudíž žádné takové statistiky neexistují. Tím pádem sám nadpis „Statistický úřad ---STRAŠNÉ!!!“ je lživý. • Např. tvrzení o „věznění 12 000 cikánských vězňů“ a o tom, že „nás letos stojí 4 miliardy korun a podíl tohoto etnika na zločinu je 75 %”. Jedná se o ničím nepodložené údaje. Není možné k nim dospět. V České republice neexistují statistiky o počtu vězňů podle rasového či etnického původu. • Tvrzení, že „Sociální dávky pro cikány 20 miliard”, je opět nedohledatelná informace. Stejně jako v případě vězeňské služby nemá stát přehled o příjemcích sociálních dávek na základě jejich rasového a etnického původu. • Další dezinformací je věta, že: „Cikáni jsou jediní, kdo mají zdravotní péči zdarma”. I toto je nesmysl. Podle zákona o veřejném zdravotním pojištění stát platí pojistné za příjemce dávek pomoci z hmotné nouze, tj. např. za nezaměstnané, za děti, studenty a jinak nezaopatřené osoby. Pokud je člověk bez pracovního poměru nebo se nejedná o OSVČ, pak za něj zdravotní i sociální pojištění platí stát. Takové případy jsou jasně uvedeny v paragrafu 7 zákona č. 48/1997 Sb. Nikde v zákoně není zmínka o romském či jakémkoli jiném etniku. I zde totiž platí, že by evidence podle etnického původu byla protiústavní. • A poslední lží, na kterou se můžeme podívat v tomto krátkém souhrnu je tvrzení, že „Je pravidlem, že cikánovi platí advokáta u soudu stát”. Podle zákona č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním, má každý obviněný u soudu nárok na bezplatnou obhajobu doloží-li, že nemá dostatek prostředků, aby si náklady na ní uhradil sám. To se týká kohokoliv, kdo v ČR stane před soudem bez ohledu na etnický či rasový původ. Opět neexistuje žádná evidence, která by definovalo nějaké procentuální poměry ve využívání tohoto institutu dle etnické příslušnosti. • A takto bychom mohli pokračovat řádek po řádku. • Jinak všimněme si i zde klasických atributů drtivé většiny dezinformačním mailů či statusů. Mnoho vykřičníků, bombastické a emocionální titulky, používání verzálek a výzva ke sdílení. Tyto atributy najdeme opravdu téměř na všech takovýchto hoaxech. • Základem dezinformačních kampaní je rozdělit společnost a následně se snažit jí v nějakém rozsahu ovládnout. Pro tento cíl je využíváno především vyvolávání nenávisti či strachu. Obě tyto emoce jsou spolehlivým vypínačem kritického myšlení. A právě kritické myšlení je základem pro mediální a informační gramotnost. DEZINFORMACE V DOBĚ COVID-19 Facebookem kolují fotografie vyrážek, která měla být způsobena nošení roušek. Ve skutečnosti se jedná o fotografie stažené různě na internetu. Dvě z fotografií jsou například záběry italských zdravotníků po náročných směnách v nemocnicích z března 2020. Ostatní fotografie s nošením roušek nesouvisí. Na další stránce se můžete podívat na původní snímky a kontexty. Často se využívají zdánlivě „odborná stanoviska“ od různých osob, které jsou vydávány za odborníky. Velmi často jde o lidi ze zcela jiných profesí nebo např. pracovníků z daného oboru, kteří však za sebou mají naprosto katastrofální profesní minulost, kriminální minulost, apod. Mnohdy jsou to známí dezinformátoři ze zahraničí a společným jmenovatelem je to, že svá tvrzení neopírají o žádná fakta, data, vědecké studie, apod. Jedná se tedy o naprosto nerelevantní vyhlášení a není žádný důvod se jimi jako relevantními zabývat. Další typem formy dezinformace je tzv. urban legend, tedy „městská legenda“. Zde vidíme příklad: Chybí místo, ze kterého by šlo určit kde se příběh stal, datum kdy se věc měla stát, jaký ředitel na tom trval a podobně. Nic jako příčina úmrtí COVID-19 neexistuje. Vždy se používá kód U07.1 - pouze na místě doplňkové diagnózy vedle odpovídající symptomatologie - např. J12.8 Jiná virová pneumonie. Zde vidíte případ, kdy autorka míchá dohromady mnoho různých dezinformací dohromady a tvoří z nich nový, zcela absurdní nesmysl, který opět není nijak podložen žádnými fakty, daty a důkazy. Na dalším slidu uvidíte, jak tato uživatelka FB dokáže spojit covid a sítě 5G, údajně infikované testy a ještě spojit covid a satanismus, svět ovládaný ještěry, apod. Častým způsobem je vydávání různých fotografií za nějaké zcela jiné. Zde uživatelka Jana sdílela obrázek, který podle ní zachycoval demonstraci odpůrců protikoronavirových opatření na Trafalgarském náměstí v Londýně. Obrázek ve skutečnosti zachycoval shromáždění na Trafalgarském náměstí, nejednalo se o demonstraci odpůrců opatření proti šíření nového koronaviru, nýbrž o oslavy výhry fotbalového týmu FC Liverpool v Lize mistrů v roce 2005. Jedná se o tedy o jasný podvod a manipulaci obrazem. Zde člen Trikolóry Petr Štěpánek na Facebooku nařkl Českou televizi, že podhodnotila počet účastníků berlínské demonstrace proti koronavirovým opatřením v Berlíně. Lež České televize se snaží dokázat fotografií, která však prokazatelně byla nafocena na úplně jiné události a ve zcela jiné době. Fotografie pochází z roku 2018 a je na ní zachycena demonstrace proti rasismus a xenofobii, které se tehdy skutečně účastnilo 240 000 lidí. ŠÍLENÝ HOAX: Při testování na COVID-19 je vám instalován mikročip. Šíří například i Aliance národních sil Vladimíry Vítové Naše "přední odbornice" na vaginální mapování vytáhla prý z nosu Zenerovu diodu na stabilizaci napětí, což vede ke znepokojivým otázkám, co dalšího ještě Yamuna ve svém volném čase mapuje a jakou to má souvislost s diodami z národního podniku Tesla. Je to samozřejmě absurdní lež, protože na obrázku vidíme několik desítek let starou diodu, která byla vyráběna v tehdejším Československu. Velikost vidíte sami a už samotná představa, že by mohla být aplikována do nosu je zcela absurdní. Bohužel k největším dezinformátorům patří i někteří politici, jako v tomto případě. Je za tím snaha získat nějaké fanoušky a budoucí voliče z určitých skupin obyvatel, kteří mají tendence nesmyslným dezinformacím. Boeing 757 zaujal u Brna takzvaný vyčkávací vzorec, letadlo totiž nemohlo kvůli mlze na tuřanském letišti přistát. Po několika vyčkávacích okruzích se letadlo vrátilo do Lipska. To potvrdilo také Řízení letového provozu. … a to, že i tak primitivní dezinformace těmto politikům může přinést určité politické body a fanoušky, vidíme i na těchto komentářích ze skupiny příznivců poslance Volného. JAK OVĚŘOVAT INFORMACE NA INTERNETU? VŽDY SI PAMATUJTE, ŽE DNES SE MŮŽE ZA NOVINÁŘE VYDÁVAT KAŽDÝ BEZ KRITICKÉHO MYŠLENÍ TO NEPŮJDE • Jistě si pamatujete na kapitolu „kritické myšlení“. Je to opravdu jeden ze základů, pomocí kterých lze čelit dezinformacím. • V roce 2020 jsme byli svědky na sociálních sítích v ČR až nepochopitelného selhání kritického myšlení u uživatelů, které v celé nahotě odhalilo, jak nám emoce tuto důležitou dovednost vypínají. • Pojďte se podívat, co se stalo Tak tuto “ztracenou” fotku sdílely na sociálních sítích tisíce lidí (jen z profilu Petra Klimeše má přes 50 tisíc sdílení) Drtivá většina uživatelů bezmyšlenkovitě nasdílela, aniž by se zajímala o pravost fotografie a relevanci celého statusu Chtěli pomoct? Chtěli mít dobrý pocit, že se zapojili? Nebo to bylo z jiného důvodu? Těžko říct, každopádně naletěli. A přitom zjistit o jakou se jedná fotografii zabere na internetu asi tak 10 sekund Jenže fotografie je jen vtípek, čehož si určitě všimli fandové sci-fi filmu „Návrat do Budoucnosti“. Na fotce je totiž šťastný pár McFlyových (fiktivní hrdinové George and Lorraine), která se ve filmu mnohokrát objevuje. V tomto případě se jedná o nevinný hoax, který narozdíl od jiných nemůže nikomu ublížit. Něco nám ale tento fórek přece jen ukázal a to sílu sociálních sítí a jasný důkaz, jak rychle se klamná informace může šířit a jak jsou uživatelé nepozorní a je jim jedno, co sdílejí. Z jakého média informace pochází? To je zásadní otázka, kterou byste si měli vždy položit. Jedná se o respektovaný zdroj? Jedná se o zdroj, který má jasnou historii, jasné financování, jasnou a známou majitelskou strukturu? Pracuje v souladu s novinářskou etikou a dle všech pravidel novinářského řemesla? Nejsou za ním nějaké dřívější skandály? Jedná se o zdroj, který zaměstnává kompetentní redaktory s jasnou profesní historií a kvalitou? Kdo je autorem článku? Je to novinář s jasnou profesní historií? Je to novinář, který dodržuje všechny normy a zásady žurnalistické práce a ctí etický kodex? Je za ním vidět dobrá práce z minulosti? Nemá za sebou nějaký problém s kvalitou zveřejněných informací z minulosti? Dohledám jeho práci, kterou v minulosti publikoval? Obsahuje zpráva dohledatelné zdroje informací, ze kterých autor článku čerpá? Tedy dozvím se tzv. „primární zdroj“ (viz. kapitola o novinářích)? Primární zdroj je zásadní pro případné následující ověření informace. Musím vědět, zda je jedná o agenturní zprávu (a od které agentury) nebo tam byl nějaký svědek? Je primárním zdrojem nějaká instituce, bezpečnostní složky, apod.? To vše nás musí zajímat a zpráva musí tento primární zdroj zmiňovat. Tento zdroj pak opět musí být relevantní a důvěryhodný. Nejde o dříve vyvrácený HOAX? Ověřte si, zda článek, video či fotka, nebyly již v dřívějšku odhaleny jako dezinformační. Dnes existuje několik kvalitních webů, které se věnují sledování, shromažďování a vyvracení dezinformací z různých oborů. Na nich lze zkontrolovat desítky a stovky HOAXů a podívat se, zda mezi nimi není ten, který právě doputoval ke mně. Pochopitelně tam být nemusí, protože se může jednat o nějaký nový HOAX nebo takový, který prostě zatím nikdo nekontroloval. Ale jako určitý úvodní přehled jistě tyto databáze mohou posloužit. Pokud zpráva obsahuje fotografie nebo videa, ověřte si je. Obrazovou informaci podrobujeme kritickému zkoumání méně než verbální. Text často zkoumáme, fotku ne. Fotky a videa jsou však stěžejní dezinformační prostředky. Na následující stránce si řekneme o tom, jak je ověřovat. A v dnešní době nás nemusí zaskočit ani fotografie, která je např. upravená v Photoshopu. Existují i on-line nástroj, který v odhalování upravených fotografií pomáhá. Vyhledá, která fotografie byla upravena a ukáže vám jí v původní podobě a původním kontextu. (online nástroj Fotoforensics.com) JAK OVĚŘIT FOTOGRAFIE? • Nejčastěji jsou fotografie vytrhávány z kontextu a dávány do souvislosti s odlišnou či zcela smyšlenou situací • Bez uvedení zdroje a upozornění čtenáře nelze hovořit o ilustrační fotografii • Takovéto fotografie mají naopak přímo dokládat zmanipulovaná fakta • Ověření fotografie je velmi jednoduché. Např. Google nabízí možnost vyhledávání pomocí obrázku • Na obrázek klikneme pravým tlačítkem myši a zvolíme „Kopírovat adresu URL obrázku“ nebo si obrázek uložíte do počítače • Adresu vložíte do vyhledávače nebo obrázek nahrajete přímo z počítače • Služba vám následně zobrazí místa na webu, kde se obrázek nachází • Pokud bude obrázek upravený, tak použijte on-line nástroj na odhalování upravených fotografií (viz. předchozí stránka) JAK OVĚŘIT VIDEO? • Recyklace starých videí nebo videí, která vznikla v úplně jinou dobu a za zcela jiným účelem než je uváděno, je další častou metodou tvorby hoaxů • Používají se videa staršího data a videa vytržená z kontextu • Ověřit přímo na stránkách Youtube.com. Zde najdeme informace o datu vložení videa a často také informace o dané situaci (datum, stát, město, názvy, jména). Tyto informace poté využijeme k vyhledávání a s trochou štěstí se nám podaří dohledat, co se stalo doopravdy • Tvůrci hoaxů na toto také přišli, a proto nahrávají videa znovu a uvádějí k nim zavádějící informace. Taková videa je velmi těžké ověřit, můžete ale zkusit hledat podle dané situace. Situaci na videu zkuste popsat pomocí tzv. klíčových slov, která pak vyhledávejte na Youtube či na Google OVĚŘENÍ PŘÍBĚHŮ • Příběhy lze všeobecně špatně ověřit, většinou proto, že o nich není žádný záznam v médiích ani jinde („média mlčí“) • Mlčí proto, že se v drtivé většině nikdy nestaly • V některých případech lze kontaktovat instituce a požádat je o vyjádření • Můžete tedy kontaktovat policii, školy, úřady, magistráty apod., kterých se daná situace týká • Případně se obrátit prostřednictvím e-mailu např. na organizace, které se tím zabývají • Ověřte v seriózních médiích domácích i zahraničních. Neexistuje něco, jako „spiknutí všech médií na světě“, takže pokud HOAX mluví o jakékoli zásadní události, která se údajně stala, není možné, aby ji nereflektovala světová média Podívejte se, jak vypadá rozdíl mezi tím, když si o jedné konkrétní události relevantní informace zjistí a nebo ne. Jinak řečeno, když si dezinformaci prověříte a zjistíte si relevantní, pravdivá fakta BOMBASTICKÉ A VYSOCE EMOTIVNÍ TITULKY, RŮZNÁ VAROVÁNÍ, VÝZVY K DALŠÍMU SDÍLENÍ TO VŠE BY NÁS MĚLO VÉST K OSTRAŽITOSTI A NEDŮVĚŘE K TAKOVÝM SDĚLENÍM Sdílení znamená odpovědnost ŠÍŘENÍ FÁM JAKO DOBRÝ VÝDĚLEK • Mnozí přemýšlí, proč někdo provozuje dezinformační web. Už jsme si základní motivace popsali na předchozích stránkách, ale přesto si připomeňme jednu, která nebyla zdůrazněna – peníze • Dezinformační web je totiž slušný kšeft • Ukažme si to na návštěvnosti webu (medián) kolem 100 tisíc zhlédnutí měsíčně (což má velká část dezinfo webů u nás) • Celkově mohou mít tyto weby z reklamy příjem odhadem 2,3 miliony korun měsíčně, tedy 23,9 až 32,4 milionu korun ročně. Výrazně politicky zaměřené weby přitom tvoří odhadem 80 % všech příjmů • Jednou z cest, jak proti těmto webům bojovat, je i zastavení inzerce na nich. Mnoho firem, kterým není lhostejný stav společnosti už inzerování na těchto webech ukončilo DEEPFAKE VIDEA • Jak jsme si ukázali, má velká část obyvatel problém rozpoznat zcela primitivně udělané HOAXy, fotomontáže, které lze rozpoznat během pár minut • Je potřeba se ptát, jak tedy budeme odolní proti sofistikovaným manipulacím, jejichž rozpoznání je mnohem komplikovanější? Technologie pro takové HOAXy je již známá • DeepFake videa jsou k nerozeznání od reality. vychází ze zpracování dat neuronovými sítěmi a lze ji využít pro záměnu tváří. Pojďme se podívat Pokud vás zajímá, jak takové deepfake video vzniká, ukážeme si to na příkladu prvního, které jste viděli, tedy s falešným prezidentem Obamou Jak nepodléhat dezinformacím? ZÁKLADNÍ KOMPETENCÍ, KTEROU SI MUSÍME OSVOJIT, JE MEDIÁLNÍ GRAMOTNOST = Znalosti potřebné pro získání kritického přístupu k médiím, které zároveň umožňují využít jejich potenciál MEDIÁLNĚ GRAMOTNÝ ČLOVĚK: Kriticky vyhodnocuje informace z médií, dokáže rozlišit podstatné informace od nepodstatných Umí rozpoznat skryté významy, manipulační techniky, nepřesné a zcela neúplné informace Má schopnost odlišit pravdivý text nebo od fabulace nebo subjektivního tvrzení, nepodloženého fakty Orientuje se v mediálních produktech, žánrech Zná principy reklamy a odolává reklamnímu tlaku + Kriticky myslet Ověřovat Neuzavírat se v bublinách Být otevřený faktům a informacím POJĎME SI TO SHRNOUT ZAPAMATUJTE SI • Informace jsou zásadní komoditou dneška • Žijeme v informační době, v době, která nás zahrnuje „informačním smogem“ • Názory nejsou fakta • Pozor na emoce – nepodléhejte jim – informace hodnoťte s chladnou hlavou • Neuzavírejte se na sociálních sítích v „komnatách ozvěn“ • Vaše „zeď“ na FB není odrazem reálného světa • Ďábel má jméno Algoritmus • Sociální sítě vám dávají pouze to, co si sami přejete • Čím víc se uzavíráte a vyhraňujete, tím víc vám bude Facebook nabízet jednostranný pohled na svět • Chtějte vědět, jestli vám je ukazován celý obrázek událostí • Pozor na trolly, znají vaše touhy a názory a vědí, jak na vás. Jsou specializovaní • Plánování dezinformací a jejich organizace je velmi sofistikovaný, propracovaný a odborně vedený proces • Uživatelé sociálních sítí jsou často šiřitelé dezinformací. Někteří úmyslně, někteří z hlouposti • Dnes se může za novináře vydávat každý • Kriticky myslete, ověřujte, neuzavírejte se v bublinách, buďte otevření faktům a informacím