7. LEKCE Bnfcpa upexápaxMe mhoto npHknia nfcicp. EakH 01 iiáwHTe kojicth »Maine poxflfcw neu 11 nu iiOKänH na rbcTFi. Ci.íipaxMe ce tjink npiiima KOMiiaHiiw. Tóň upHrÖTBH pínmi bkycothh h f í k npe.iJibxB xySanu BBHO h noMauina paicita. H ■ neu;i vi; ce, c xaxiB aoöip roTnä^, ho ho-kícho ch npn3na, ne My e noMarajia h nbi .-hu 1 a npHHTejma. A3 aoHfccox xýGaBK íiJibiB h xaceTH. U]kn& Beiep aaoxMC h nkxMe, nastce TamiýBaxMe, ho Haii-ucic ce natipBKa3Bax-Me. 3a npi>B niT ot Jľknro BpeMe iiacäM ce ci,6päxMe bchhkh 3ae/iHO. nb-xicHO pa3ĎpkxMe, 'ie e noxaneii owe chhh iiäui npnaieji, xbüro ofiane He Hoňjit. Bcéhku cc nVaHXMe, aamb - aiiacxMe etc ckrypnocT, ie iihto e 60.1CH, HBTo e 3acT- OTHaT m. cesta, silnice i'i j.ruiaM cc —am ned. vzdávat se OTKpíia -eui dok. odhalit orxáxa -eui dok. vzdát se, zříci se noHéxc cop. protože, poněvadž iipmicinrcc mu dok. neosob. udělá se mi nevolno 3a6e K';t:.i -Hni dok. všimnout si metr na -cui dok. vylít, vysypat iiHMbicpx — hiii dok. namočit v. • \ ■ i i: |'.! .h 11 •' n. vyhození qanip m. deštník jioiii adj. špatný, zlý a6ui xtiCmct m. smůla ifanpano adv. přímo npencTaiíM cn -um dok. představit si 10? DALŠÍ SLOVÍČKA K LEKCI k a6 jí h t t m. pracovna, kabinet ji&KapcEn KaGuHĚT ordinace Mtcca sí. měsíc no^jiipxaH -am ned. podporovat. noasptita f. podpora Káča f. pokladna iiŮMep m. číslo iio.mácHM -síni ned. předkládat íiíiKOJiKO nyiim několik lidi iianLpnmaM -am ned. dokončovat Miií-iíiic n. názor, mínění oijjiíikb3M cc _ani ned. stěžovat si ctbx m. verš m.it.ibxa -huj dok. uložit cbBtTDaH -am ned. radit chóijih adv. včera večer n ' b husi —mír dok. prominout 6ji6k m. dům, blok namVci adv. nazpaměť cim adj. stejný, týž cxpysaM -am ned. stát, mít cenu jdoo^hoct f. laskavost rkcao adv. pozdě iienpeu&HHO adv. určitě td3k uít adv. tentokrát CMferica f. účet, počty iic^aGkiiHO adv. neprodleně npoaópcii iq. okno oulxeHa adj. provdaná ysa3aTeji m. rejteipoHCH y. seznam CJiyiaiÍHO adv. náhodou set pari. (zde) Jistě eráx m. patro cjic^oGejí adv. odpoledne 3aniepa adv. předevčírem ronV-tuo adv. teď právě n : rcóxfia /. výstava TÁZACÍ ZÁJMĽNA Systém tázacích zájmen v bulharštinč se neliší od českého. Jediný zásadní rozdíl je jen v tou, že stejně jako ostatní jména v bulharštíně se ani tázací zájmena neskloňují. Jedinou výjimkou je zájmeno koh. které iná ve spisovné bulharštině kromě nominativu tvary noro a kom v. Táže se na: Pi- f>ře- m. ť. n. klad osobu KOH t K orô, kony J kdo předmět KaKBÍ), mň co určení k6h KOR KOÍI který vlastnost MIX Í. H k aKB a e a K B 6 i-:.::- jaký vlastníka nfiS na j 1H& Korb mih čl 103 Tvaru zájmeně kójí (kdo) se užívá pro dotaz na podmět, tvaru koi b potom pro dotaz na přímý předmět (norb oiundaii), komy je knižní a zastaralý tvar pro dotaz na předmět nepřímý (Kotiy e HýxHo ro6h?). V této funkci se běžně užívá spojení íia kóto. Také pro další funkce se užívá tvaru icorb ve spojení s předložkami: na norb da&an, 5ea Korb, c norb, srov. obdobné užívání dlouhých tvarů osobních zájmen). Poznámky: 1. Zájmeno ufon je homonymní ve významu kdo a který ve tvaru pro mužský rod. Podobně je homonymní zájmeno xaitBO (co) a zájmeno naicin ve tvaru pro střední rod Kanfib fjakéj. 2. Zájmeno hííh je poněkud vzácnější, běžně se užívá pro vyjádření zájmena čí spojení na koi6. 3. Zájmeno naitBO je ve významx co častější než zájmeno m6. VZTAŽNÁ, neurčitá a ZÁPORNÁ zájmena Zájmena vztažná se tvoří v bulharštině na rozdíl od češtiny připojením částice to k zájmenům tázacím. Tvoření neurčitých a záporných zájmen ze zájmen tázacích je v bulharštině obdobné jako v češtině. Zájmena označující osobu mají stejné pádové tvary jako výchozí zájmeno kom a platí pro ně stejná pravidla užívání. ZÁJMENA VZTAŽNÁ Vztahuje pl. Pře- se k m. n. klad osobě. KÔHTO, KOľOTO, KOMETO kdo, jenž předmětu KaKBÔTo, mo co, jenž určení KOKTO koíto Kofero KOHTO který,jenž vlastnost i KaKÍBTO K 3KB tLTO j Kaxnoio | KaKBHTtl jaký, jenž vlastníku 1&HTO 1HÍTO IHtTO 1HHTO čí L na icorbTo Poznámka: Vztažné zájmeno na kototo stojí za podstatným jménem, k němuž se vztahuje, t.j. vlastně na druhém místě ve větě vedlejší (ToBk ca KiiíirH ot enfiH tboíí Kontra, hmoto na kotóto o6žnc 3a-ópíiBirx - To jsou knihy od jednoho tvého kolegy, Jehož jméno jsem ale zapomněl). :n4 ZÁJMENA NEURČITÁ Tvoření Příklady PřekJad nk- [ne-) + tázací zájmena HJIKOH, llfcmO někdo, něco caH~ + tázací zájmena kdosi, cosi vztažná zájmena + h &a e KÍiiíTo h aa fe kdokoli tázací zájmena + aa c k6m na fc, mř> na é kdokoli, cokoli tázací záinena + -rbne KOH-róflc, m6-rfafle kdokoli, cokol1 6hjio + tázací zájmena Gjijto k6h, 6hji6 iu6 kdokoli, cokoli Poznámky: 1. Připojením částice ch za neurčité zájmeno typu hakoh, énn-nôň (hrkoh ch, feaH-uftň ch) se zesiluje jeho význam. Tyto tvary jsou častější. 2. Jako neurčitého zájmena se užívá i číslovky tnhii (nějaký). ZÁJMENA ZÁPORNÁ Tvoření Příklady Překlad hh * tázací zájmena 11Í1KOH, IlilUtO, Itřs.UI. ■lili; lli'SOĽ. HHKOH iiťiK :iki,íi , n ii k a k m .'., HiiKaKBO ľilMKÍi, uillHH, ilitmíĽ, niľilfll nikdo, nic žádný nijaký, žádný ničí CVIČENÍ 1. Opakujte po učiteli. Všímejte si českých překladů zájmen a) věty s tázacími zájmeny: Kf)it 3B1.HÍ1 na Bpa-rära? KtiKub we Tipaiiiuii yTpe? Kbň nu k t oôfenaui? Ha Kok y.:iim.'. xhbccui? C m ■> BneiaT.ieinie ocTasain? KaKBft 4>bjlmh tm xapfccBaT? Ha KOrô e tíih «(äHTa? Kdo zvoní u dveří? Co budeš dělat zítra? Jakou barvu máš rád? Ve které ulici bydlíš? Jaký máš z toho dojem? Jaké filmy se ti líbí? Čí je tahle kabelka? 105 b) věty s neurčitými a zápornými zájmeny: DJe norikTaM nitu or o. Někoho se zeptán. »fc k n m iifemo aa th k.'í*'.!. Chci ti něco říct. Um .im cpfciua c HkicaKBH xv;i™iinnn. Mám schůzku s nějakými výtvarníky. U|e nýim ha k ••■>:<■ h aa t. Koupím cokoli. Hejifeň jia k in b am HfeKOMy. Neříkej tD nikomu. O-rrouopiiT My c mô-rôjie upaumícn. Jeho odpověd je Jakž takž správná. HfaKoií hobck niiMa jia ce cm .'i.ich- Žádný člověk s tím nebude souhlasit. He míí ipkftBa HnKJh-na iiomdiu. Nepotřebuji žádnou pomoc. c) věty se vztažnými zájmeny: Kán ce xá3Ba iohcki,t, k6hto Jak se jmenuje ten člověk, který ce ookauia? volá? Ti,pcn ctiiiHTe ckíi, k a ku ii to iTMam rh. Sháním stejně lyže, jako máš ty. IlHcaTCJiiiT, mh&to k eí is r a h 3.lina Tkin Spisovatel, jehož kniha vychází tento v č.ľí.'iu. mc ,ioiijie n C6<}>hh. týden, přijede do Sofie. rkmiáBauj jih tobí momíihc, nairTara Znáš tu dívku, jejíž kabelka tu na rocto ocTana tVk? zůstala? 2. Utvořte otázky, které se táží na zvýrazněně výrazy ve větách. Vzor: TLpca 6i.irapt:KaTa cimnic.ioiiejiHH. - KaKBÓ Ttpcmii? 1. HcxaM HĽpnfcno bíiho. 2. Ilpea JiCKapcuHH KaCniiéi- ikxai cáMO hJiko.tiko ny-iiiii. 3. npc3 Mtctn íain mc cm b3&mcm ÓTnyciía. 4. TLxhhsit chii 3aBÍ.ptnaa MC" ;imiima, 5. Ta3H KHHia c fia. EopwĽ ■ ŕ>. Dle ui.pna i k'3 n Kiiiira Ha. Anrcji- 7. Ai f HCTÍi KHHra uo (frmiocbiJMH. 8. Ai hc t k t k i n Kiikra, kq«to HMaM OT tc6c ■ 9. Hfae noflaipxaMe mhchmcto ica jiHpeKiopa. 10. OnkitBaMC iio;iKpcna ot jHpfcx-Topa ■ 11. Kkcaia c e Hanikpa b crka nOMcp uít. 12. Tb iibpBkr no ýjiHua "OfiftpMiuc", 13. Bke CTe ot rpka EaiicRO 14. EauCKO e it&jrbt xy6an rpan-15- Ha. rôcniTC hm nojuiäcsu Raijje n c6k. 16. D|c OTÍiíia na iocth hom iidbíitľ-jihtc ch. 17. líc k a m aa roBÔpa c HiiatĽufen 4ii.mii r p6 b. 18. Tk oco6cho xapccaa 6 i; jih jTpfcxn. 19, Tpk6Ba na ch sýnmu 3k>mn oGviikii. 20. Oôkxjta ce Mätitca th. 3. Odpovídejte na oŕázky kladně (pomocí neurčitého zájmena) a záporně (pomocí záporného zájmena). Vzor: K6ň me abäue? - HÍíkoií cferypHo me aoňne. Hk k oň iú.m.i ;ia íibiíac. 106 1. Kúí! mé M\ Khxc? 2. Koró me wmkíit? 3. Ha KOrb TpfcGua aa ce ofiájiHM? 4. Kanea 3anaqa tne hm B-hinlmdi? 5. Kok bi>3MŮxhoct me môcpt.M? 6. Ha utni) e T&3H nneii? 7. Mni ca rbwi Kiinm? 8. C xorb ute ce ctBeTBatne? 9. Ha noro me cc oniiaxna t4? 10. K6ň me tc nkTa? 11. Koii me .uut.uu 3a Bci6pH? 12. KaKBU khiu h hic npo.;íinauj? 13- KaKuf) mc ni uoaapú? 14. Kôii i p,s v n.'i c OTÍina no yHHBcpcnTCTa? 15. Ha ior6 ca tcíh hcx-hi? 16. Koró TtpcHTe? 4 . Přeložte do češtiny. Všímejte si významu slova cmhh ve funkci neur-Čitého zájmena. 1. Enn6 npcMc ji en ci.rpVjHHMaxa. 2. Eaini 6amá uimarH me cc npnTCCH&Ba 3a xienáTa ch- 3. Ehhh nbn me sanipina h &3. 4. Kaxno (icKaie ot cnnh ct>— ntifTH! 5. TLpcn tc cana *ená. 6. Tpb6aaT mh cjihíi pč minuti, koíito TpynHO cc HaMnpai. 7. Bnn&XMC cc b e;iiin Ma: a'tím. 8. B enífH momcht ch noMHCjmx, ve h Jma aa ycnéa. 9, T6 ni>K cjurn ipii*n! 10. H&Ma jih t Vk a aa cc HaMcpn enHá nnchJiKa? 5. Doplňujte příslušná vztažná zájmena. 1 Blinám ;t mi,-mšm.i. . . . oôemae. 2. KojičraTa, c ... rOBOphxTe, ne fc tVk b moh6hta. 3. KhÍit htc , ... ripcHTe, ca rope Ha p.'s-ju.: 4. Hobľki.t, ... ipáGitn na cc m h tma. H3.ic3c. $. Bvepa Bani aJ.ata, - ■ ot i ohhhh hc nOMnsi. 6. III c tiaiipansi, ... e Heo6xo:ifiMO. 7. HaitOMtiH mv 3a bcíimko, ... rpiiňiia na b36mc ct,c ce6e ch. 8- CTyaciirnTe, . . . pesyjrráTH ca no-BHci>icn ot cpenim, mc MHiiaT 6e3 H3nnT■ 9. ... ce y«ni, mc cnoný'in 10. CniickmieTO, ... seit-tc, niiTepěcHO jib c? 6. Odpovídejte podle vzoru. Vzor: Kok ironii na m nam, mpiiřuara hjih ifepHaTa? - fläii mh koíito h na fe. 1. Kor6 aa iiok&hhm, Ilenio hjih Hhtko? 2. Koň uěcniuK na in synu? 3. KaxBO h h no npcaiiOHliTaai. lepBCHO Han 6«:io? 4. Ka kbíi fmnCTH na ti>pchm? 5. Mhh nptBoaH na ny6jiHicyBaMe? 6. K6ň TpaMBaii na bicmcm 3a rapaTa? 7. Ha Kor6 b KaTtnpaTa aa iipciiäM KHHrHTC? 8. K6ň nfcnap n n Tpkona? 9. Kôň me Te CBBCTsa? 10. Kami k Mamu na H3Bann, i o.tcmh unii míj.'trhV 7. Přečtěte a přeložte telefonický rozhovor. - Ano! Ccmchctbo TpfithoHonH? Kbň e Ha rcrieona? - Ha. K6h c c oGaaiaa. m6.-ih? 107 - HeB^Ha KoaryxäpoBa. Ti.pCH l In tra. - Koř6 TipcHTe? - Lliic s i'n.: ftopnatibsa. U<»unči c, c K0r6 roBÔpji? - As ctM EBrtfin Tpii(J)0HOB. Kok e tíish UneTäHa? - íh>uiepiíTa Ha TpfeíjwHOBH. Ta e *chíi na 6páT mh, Hiixeiicp ftopnaiiba h XHBejiT 3aenH0 c ponBTejnrrc na IJBeTa. - A, b Tajcis cjiyqaií HMa tc rpeiiiKa. 3biio ripcnie npyr HÔMcp. B ttáuiHS 6;iok tíMa ;uie ccMfciicTBa TpnMHO, ik e naii-iionxonawa. 13. . . . npcnoaaBaTeji Tipcme? 14. Tona, . . . 3H&eTe 3a CJiýHaa, Tpäfina na xaxeTe. 15. IloKkHBX .. . npnirenKH. 16. T6h noHtce . . . KacfeTH h nnbíH. 17. Kynii mh ... b ec thhk ! 18. ToBa H3rjicxna ... npujifaHHO. 19. ... tc noci,uerBaxa Tt? 20. Tyic H8Ma ... xjih6. 108 MINULÉ CASY SLOVES V BULHARŠTÍNĚ. AORIST Oproti češtině má buiharština daleko více rozvinutý systém slovesných časů. Kromě čtyř časů absolutních (vztažených k okamžiku promluvy) má buiharština i pět časů relativních (vztažených k Jinému ději nebo okamžiku). Doposud jsme z časů absolutních probrali prézens (děj probíhá v okamžik promluvy) a futurum (děj proběhne nebo bude probíhat po okamžiku promluvy), nyní se seznámíte ještě se dvěma absolutními minulými časy, aoristem a perfektem a dvěma minulými časy relativními - Imperfektem a plusquamperfektem. Pomocí těchto gramatických tvarů vyjadřuje buiharština různé pojetí a různou časovou lokalizaci minulých dějů. AORTST vyjadřuje děj, který proběhl nebo probíhal v určitém okamžiku nebo časovém úseku v minulosti a skončil před okamžikem promluvy (proto se ho užívá především u sloves dokonavých, srov. též bulharský termín MHHaJio cBi>puieHQ BpcMC), příznačná je pro něj konkrétnost a lokalizo-vanost děje. IMPERFEKTUM vyjadřuje děj, který probíhal nebo proběhl současně s nějakým jiným dějem minulým nebo v minulém okamžiku, neobsahuje žádnou informaci o jeho průběhu nebo ukončení v okamžiku promluvy, děj se pojímá jako proces v minulosti (proto se ho užívá především u sloves nedokonavých, srov. též bulharský název Mmiajio nccBT.pujeno BpcMC). PERFEKTUM vyjadřuje minulý děj nelokalizovaný přesně do určitého okamžiku nebo časového úseku v minulosti, srov. také bulharský název MHHa.no Hconpcaejícho npcvie. Konstatuje děj jen jako minulý fakt, zpravidla zahrnuje i přítomnost výsledku tohoto děje v okamžiku promluvy. PLUSQUAMPERFEKTUM vyjadřuje děj, který proběhl nebo probíhal před jiným děje* minulým nebo před jiným okamžikem v minulosti (srov. bulharský název mm ano npeflnapHTcnHo bpcmc), obvykle bez přesné časové lokali-zovanosti, s důrazem na rezultativní význam u sloves dokonavých a na procesuálni význam u sloves nedokonavých . Všem těmto minulým časům odpovídá v češtině jediný čas minulý, préteritum. Další výše uvedené rysy vyjadřuje čeština pomocí vidu slovesa nebo kontextu. Navíc rozdíiy ve tvarech a významech Jednotlivých minulých časů v bulharštině nevedou vždy k jednoznačně vymezenému užívání, takže je jejich aktivní zvládnutí pro Čechy obtížné. Konkurence minulých Časů také vede k velmi častému využívání prézentu historického. 109 Poznámka: 1.Kromě uvedených časů existují v bulharštině ještě další čtyři relat ivní Časy, z nichž tři jsou minulé a jeden budoucí. 2. Celý časový systém se dále komplikuje kategorií přímé a nepřímé výpovědi, která vyjadřuje, zdali mluvčí byl svědkem děje o kterém mluví, je o něm přesvědčen, nebo zdali o něm jen slyšel, nebo má jiný důvod o něm pochybovat. AORIST Tvoření aoristu závisí na zakončení tzv. minulého kmene, tedy základu, který odpovídá v češtině základu sloves po odtržení inflnitivní přípony (např. nés-t, brá-t, prosi-t, trpě-t, děia-t apod.; pro orientaci uvádíme dále české slovesné typy, které odpovídají slovesům příslušejícím do jednotlivých skupin). Koncovky aoristu jsou stejné u všech sloves: sg- pl. 1. -x -XMC 2. — -xtľ 3. — -xa —- - nli Poznámka: Homonymie tvarů ve 2. a 3. os. sg. vede k častějšímu užívání osobních zájmen. Minulý kmen může končit bud na souhlásku nebo na samohlásku. Jeho tvar lze určit po odtržení koncovky aoristu. 1. Na souhlásku končí minulý kmen jen u nečetných sloves 1. konjugace, např.: mctIi . -ne ľ íi , orii;ia, hjiíi :i a, itpeiigjta. ofijiĽicä (české typy nésti, péci). Mezi kmen a aoristovou koncovku se vkládají samohlásky o (v 1. os. sg. a ve všech osobách pl. ) nebo c. (ve 2. a 3. os. sg. , před tímto e nastávají hláskové změny), takže tvary aoristu těchto sloves jsou tyto: sg- 7. -ox -OXMC 2. -e -OXTC 3. - c -oxa Hcrk — mctox. «jctc, ifere, sfe-roxMC. teroxTC. qfcTOxa; oĎJietca - o6jihicox, oďjié^c, oójichc., ofi-ižiKoxMe, oďjisikhxtc, ofijiHnoxa Prízvuk Je u tohoto typu aoristu na kmeni. Tím se také jedině mohou lišit tvary 3. os. sg. aoristu a prézenta některých sloves (ikie - neik). 110 2. Na samohlásku končí základ pro tvoření aoristu u všech ostatních sloves. Tato samohláska se při připojení koncovek zachovává, např.: " 1 1. -ax -axMC, —HXMC 2. -a. — H -axTe, -HXTC !3- -a, -h -iixa, -wxa - u převážné většiny sloves 1. konjugace {české typy brát, mazat, tisknout, minout, začít, krýt): 6epä - 6páx, fípjí, 6pä, 6pixMC, GpjixTe, Sp&txa nauia - nJicax, niíca, nnca, rrhcaxMe, niícaxTC, nfacaxa Jierna - Jiérnax, Jičína, Jierna, jieruaxMC, aernaxTe , jicrHaxa nim - nfcx, nU, íik, nfaxMC, iikxie, nk_xa hVh - i^x, ii, ny_, ij/xMC i£xTe, iý_xa >.'imťn - skhbhx. xhbJi , xhb&, Kli h k \ Me, XHBkxTC, XHofaxa; - u sloves 2. konjugace (český typ prosit, v bulharštině velmi početný): míicjih - MÍlCJiHx, HUCJiu, mÍicjih, MHcauxMC, míicjihxtc, Mncjiuxa yqa - ynHx, ynn, yvu, yiHXMe, yHHxrc, yHHxa crpoíi - crpoíix, c ipofr, c rpok, CTpofcxMe, CTpohxre, cTpoHxa; - u zbylých sloves 2. konjugace, např. bt»pbíi, ctnk, crok, B&aa. atp-^k, mbjimí, .neacä (české typy trpět a sázet, v bulharštině nepočetné): cena, - ceabx, ccaji, cenil, ccaiixMe, ccaíixTe, ceanxa nexa, - Jiexax. Jicxk, ncxä, jiľx&xmc, ncjjcäxTc, Jieatäxa; - u všech sloves 3. konjugace (české typy dávat a kupovat): • láBjM - aaaax, aana_, aaaa, i.iBaxMC, aäaaxTe, aasaxa OTroBapuM - orroBápiix, OTiíiBäpa, OTroBapsixMe, OTroBapnxa k\.ii y n a m - icynyBax, xynýaa, k .t. xynýeaxMe, nynysaxa. Prízvuk Je u tohoto typu na stejném místě jako v prézentu, pokud je na koncovce, a pokud je na kmeni, buď zůstává, nebo se přesouvá na koncovku (v běžně mluvené bulharštině zejména ve 3. os. sg. , pokud Jsou tyto tvary homonymní s prézentem). Sloveso c-lm má aorist: sg. 6ax, 6fc (Sfemc), 6fc (6fciue) pl. ÔbxMC, 6&XTC, ň Poznámka: Mezi přítomným a minulým kmenem dochází k hláskovým změnám. Některá slovesa mají aorist nepravidelný, viz příklady v cvičení 9 d. 111 cviCenT 10. Opakujte po diktorovi 1. a 3. os. sg. a pl. aoristu sloves. Procvi-čujte si jeho tvoření. a) 1. konjugace: HCTÍ OTHCCa OTHJia naiiópxkx, .H]i>;:i. n^pxaxMC, ;n>p*äxa kcxax, kcxa, kcxaxMe, facxaxa iiMax, iiM..:. kMaxMe, kMaxa rjrtziax, r.-tbjja, rnfenaxMĽ, uifc^axa cnyuiax, CJiyma. ciyniaxMc, c.iyiuaxa :: HiaBaM - iiívih ánax , (l03iiaBa, nonnaBaxMC , un 3 n ä B a x a d) aorist se změnami v kmeni sloves a nepravidelný aorist: oĎJieica - ofijifcxox, o6jiéie, oĎníncoxMe, oôjikxoxa BJiisa - •< ifejox, BJifese, BnkaoxMe, BJiinoxa paaGepa - paafjpkx, pas6pk, paaGpáxiae, pasóphva pfeaca - pk3a\. pk3a, pinaxMe, pk3axa pa66r« rOBÍipH nojiyia pcuia m>pxa c) 3. konjugace: kc k aM k.MaM rjifcjjaM c ji Vin a m 112 nnana Ena k ax, [mana, njiatcaxMe, ii:iäKaxa fcá;-;:i - KŽnax, jca3a, xäsaxwe, xä3axa :it.:+:.í - Jitrax, Jľira. jiiraxaie, jiLi axa niima - nfacax. níica, UHcaxMĽ, nkeaxa nora - Moxäx, Moxä, mo*1xmé, MOnräxa ~ aocjica-a - 3a6en&3ax, ;aoe:iH3a. saßejisr-axMe, aaGejifraaxa nhtt - ;íäaox. jiä^e, yänoxMe, xanoxa - hjiox, ijjic, änoxMc, ä nox a B3CMa - B3cx, mfc. B3exMe, B3Ěxa cnpa - cnpfix, cnpk, c upi) kmc, cnpitxa ■ h - ak h t 3HaJiXMe, -im >. j ■rpííCma - Tpafiaauic ť neosobní) 11. ľrevedte věty v aorlstu do opačného Čísla.. 1. BN&pa T&ii OTHjje »a neminu. 2. Cníitwi hijih^oxtc päno. 3. MíinajTaTa cfejj,-MHua id /loutce napii. 4. CyTpniua íjjjoxhc »ünä. 5. Bitpa tí juiasa mhôto. 6. ľloc jit.thhh uí.t TB niicax b n. 7. B HC^tns tc Hľpáxu na k apt ti. 8. Híie h km o hc p;i nöpaxMC ot itpít. lm a ■ 9. Tfe xuakxa ninro b CoipHíi- 10. A3 hc 4ýx BCHHKO. 11. M im a.u u a t Mcceu. tďh He xbna Ha páooTa 12. Tu 6:iaioji.apii na HiiaH 3a Ft c (i i k o, 13. Tit ce Kata Ha TpaMnaa, 14. Hne MtjmaxMe jiknro. 15. •lube Jicxax no öGcm. 16. Tfc b'itpa iiinaxa 3a Mapli«. 17. Híie iikasMC Bpfc-MC 18. Th cpcmiia jih ReTip? 19. Bde He r.iejiaxTe jib c h bum TejieBH3níi? 20. 0h3H ach npovCTOx Miibro Hinepeciia cikru». 12. Odpovězte na dané příkazy podle vzoru. Vzor: OraopcTe npo3bpena! - Beqe ro otbôphxmc. 1. OGanfe ce na F.icna ! 2. Ka^ii ne im ku na Ifitku! 3. Biix j;hcuíiimsi hEcthjik? 4.AoBCMepa t jie.iaii ireiipeMeimo rcieniisnií! 5. Héica ik nlpne uapiire! ó. Htsa iíi3it ntT she na icynnTC Ghjicth! 7. Htxa aa im ripcm 'raw! 8. Th i onopto c utru no t oh m.upbc ! 9. /lán KHinaTa na kohcäku r a cit' 10. Oďhchíi na rôcTii- tc HH BCk*JKO HC06XOUHMO! 11. BcKa t OH C hü J3HC Cfc MaTCpHajTHTC npH JXJ1~ pexTopa! 12. ,U;:í''i jta ycučc ! 13. Br>pHB cc b kíihh ! 14. H í1 k a i n mok äHiiM ! 15, Ilpe.iaii io jihmiiú ! 16, uJíaTere cu CMCTKara! 17. HcnpeMCHHO ce nocbBeT-iiaňTĽ c iifero! 18. Otbopíi Bpaxaia! 19. CtrjiacbTe c e c npcjjnoxeHBeTO hh ! 20. JJa hh upaTiJT iiTioiiopa He3a6aBtio! 21. Héica hh uoKäxc Ki>a6 e tobs! 22. C'hôy&tc cc b KOpHfldpa! 113 13. Přeložte z bulharštiny. I. Ottím ce iý iiks a k mi 3Byx. 2. He MO*áx aa Te HaMeps. 3. Te en Tpl.rnaxa bchc. 4. Tc noHecoxa jih 3CjichhVhh? 5. KoJiäTa cupn npea näc 6. Ti oiue uc ct BipHa ot lip.'!ra. 7. Tk c Korfa roBopk no TeactJi&Ha? 8. Hke hm ce mďjihxmc ho rfc OTKasaxa. 9. npíiBnxTc jih cpeum? 10. Tipcnx Te, ho ne té naMepnx. II. Tfc ot&aoxa Ha KkHo. 12. Tk ueie OTBopk jih nponopcna? 13. Hkc cfcnHa- i xmc 3acjJ.no. 14. Tfc ce no3HäBaxa mhôto aoôpé. 15. A3 hm noxenax mhoto i;ip!me h ycnfcxH. 16. Hke Bi>piikxMe no yjinnaTa, xoráTO ni cpfcmnaxMC. 17. IIoiTÍi nkino ne pa36pkx. 18. TpkÔBauic na laxaMC. 14. Převedte věty z budoucího času do aoristu s využitím slov v závorkách. Vzor: A3 ine nojtyia napkTC. (imcpa) - A3 Bitpa xeie nonýnHX napkTc. I. Tk me o-rfcnciu no nóutaTa. (snepa cacn66ea) 2. Tk me H3jife3c MHÍiro p a no Tán cyTpHH. (npenk cakH iäc) 3. Tfc me b3émst KHkiHTe ot 6H6auoTexaTa. •: •» Jn'icp.i'. 4. Eopkc niíMa «a 6iac b CoipHx (bme Bifcpa) 5. Toii uie .imľhu a a Ilpaia. (niepa) 6. Ulc ch fánkfl Ka4>í:to. (she) 7. Ulc a nsiipATHui na räpaľa. (rcpejík Máaxo) 8. Hke me rn nocpfciuHCM npea xorfena. (tokV-mo) 9. A3 mc xy-nx noaaptK .ia mjukj ch. (niepa) 10. Tfc HkMa na hh noK&nxT. (n tô3h hít] II. Toň n&Ma aa a no3HÍe. Cbčic) 12. Dle pair.itjiaMC H3Ji6*6aTa. (nnfcpa) 13. íkifcc uiic me CTÍmeM b cfcacM iaca. (h Bscpa) 14. Ulc npoieTa iihcmoto th. (c y t p hhi a) 15. Prevedie do aoristu. Podle potřeby změňte vid slovesa! 1. 06eui&BaM aa cc o6äxaaM iio-necTo. 2. Toň ce iipur otbb aa 3aMknc. 3. Hin licxaMe aa ch kviihm 6kjicth. 4. llMa.M ouic aa cbí.puia Hfcmo. 5. BkxuaM ílJIM ho Te jic Bfr 3 hu HJIH íieTh) B fcCTHHUHTe ? 7. T6il (H3IipálH) r6c thtc ao rapaTa h nbcjie (npu6epa ce) nickim. 8. Ch6ikr th (nka) mhôto h ne (cnii) ciiokohho nbcJie. y. Bke tíiíh cyTpHH päno jth (craHa), (ycnfca) jih aa 3axý-chtc? 10. Te (Kynu) :ih bchc k6.tľij:hh t e noaapi.uh? 11. Híic (cnbasa) khäi-htc b uiKkr|ia, a cnnckHHsiTa (noapcaií) no pkijiTOBeTC. 12. T6h (hc 3a6cnfc»a) ipcujxara ch n (npoaLjixa) ua ntaiie. 13- BaaKi.t 3a ILi6b;ihb dpirHa) iiaspe-mc, ho (npHCTfíma) ctc 3aKtcncnHe. 14. Te (cnccTa) napk 3a h6b3 kojiž, ho rn dioxapia) 3a noMÍtRKa. 15. A3 (c-b6fcpa) uä;iaT.s rpyna, ho rk (He MĎnaa). 1 :5