Petra Maříková Vlčková Kultura starověkého Předního východu a Egypta KLB_105 2022-03-08 MLADŠÍ NEOLIT V EGYPTĚ MLADŠÍ FÁZE PRAVĚKÉHO VÝVOJE V EGYPTĚ  Neolitické osídlení: staženo k Nilu a do oáz v poušti  Postupná kulturní homogenizace – následovaná politickým sjednocením na konci Nakády II  Ustanovení paradigmat: pohřební zvyklosti, společenské uspořádání, jednotlivé motivy v umění  Kultury známé především z pohřebišť  Základní chronologie:  Badárská kultura (5000/4400 BCE – cca 40000 BCE)  Nakádská kultura (4000-3000 BCE) NAKÁDSKÁ KULTURA  druhá hlavní fáze predynastického vývoje v Horním Egyptě  základní impuls ke sjednocení Egypta  eponymní lokalita – William Mathew Flinders Petrie – 3000 hrobů  kulturní komplex známý téměř výhradně z pohřebišť  Základní chronologie:  Nakáda I - amratien - 4000-3500 př. n. l.  Nakáda II – gerzean - 3500-3200 př. n. l.  Nakáda III – semainen - 3200-3000 př. n. l. „SEQUENCE DATING“ SYSTEM  William Mathew Flinders Petrie (1853- 1942)  1893-4 výzkumy v Koptu  SD 1-29 30-37 – amratien 38-60 – gerzean 61-70 – semainen  = relativně chronologický rámec  používá se dodnes –s obměnami NAKÁDA I – AMRATIEN  částečně současné s badárskou kulturou  hmotná kultura se neliší od badárské kultury  vzrůstající rozrůzněnost hmotné kultury  inovace: větší stavby ze sušených cihel  rozšíření – na jih po Hierakonpolis; na sever pod Abydos  Obchod s Núbií, Západní pouští a východním Středomořím  Měď, obsidián apod. Nakáda II - gerzean  výrazné společenské změny – expanze kultury na sever do středního Egypta a do delty (Minšat Abú Omar) a na jih do Núbie  důvody expanze:  relativní přelidnění v centrální oblasti  snaha kontrolovat lukrativní obchod s Předním východem a zdroje nerostného bohatství v Núbii  rozkvět hospodářství a společenského zřízení  Proces konsolidace společnosti: plné sjednocení regionů do jednotného státu  Existence polonezávislých politických jednotek (města/státy) pod vládou jednotlivých úředníků – až po vznik 2/3 nezávislých „protostátů“ na konci Nakády II: Hierakonpolis, Nakáda a Abydos (Cenej)  postavení Hierakonpole – odraz i v náboženské sféře: Spor Hora se Sutechem Nakáda III – proces sjednocování Egypta  minimum přímých archeologických dokladů pro vlastní sjednocení  Skutečný přechod mezi pravěkým a dynastickým obdobím  dalekosáhlé změny ve společnosti:  Objevení písma, první narativní umění na kamenných paletách  Nejstarší pravidelné používání serechů – ustanovení ikonografie moci  Nejstarší skutečně královská pohřebiště  Nejstarší doklady „umělého“ zavlažování  úpadek města Nakády – snad v důsledku porážky koalicí Hierakonpole a Abydu VÝVOJ NÁBOŽENSKÝCH PŘEDSTAV  tzv. maska z Merimdy (Káhirské Egyptské muzeum) = nejstarší doklad sochařství  tzv. ptačí bohyně  tzv. Kolosy z Koptu – až pozdně předdynastické období  Rituální zacházení s lidskými i zvířecími těly UMĚNÍ ZÁVĚREČNÉ FÁZE PRAVĚKÉHO VÝVOJE  podřízeno ideologickým potřebám sjednocujícího se Egypta a jeho vládců – snaha vydělit se z jednotného prostředí  porobení si sil chaosu a vítězství řádu = manifestace ústředního postavení panovníka – motiv HÉROA  Motivy – posléze se používají po celé období staroegyptských dějin NEOLIT NA PŘEDNÍM VÝCHODĚ NEOLIT PŘEDNÍHO VÝCHODU  Proces neolitizace: c. 10,000-5300 BC (S Levanta)  Výzkumy Kathleen Kenyon (1906-1978): Jericho, 1950s  Stanovení chronologie neolitu  Stanovení sekvence prekeramického neolitu:  PPNA (c. 10,000-8700 BC)  PPNB (c.8700-6800 BC)  PPNC (c. 6900-6300 BC): doplněno později  Neolitická revoluce: G. Childe 1964  Proměny chápání neolitu a jeho „balíčku“ a vlivu lokálních starších kultur (natufien)  Prekeramické osídlení: přímořský pás (Ras Šamra), povodí Eufratu a Tigridu (Abú Hureyra, Tell Halula), J Levanta (Jericho, Ain Ghazal).  Specifické pohřební zvyklosti  Nálezy soch „Mother Goddess“: Ain Ghazal, Jericho, Hanal Hemar  Přechod PPN X PN: plynulý přechod mezi LPPNB k Jarmukienu KERAMICKÝ NEOLIT PN kultury Data (BP) Levanta: pozdní neolit Byblos - Néolithique ancienne - Néolithique moyen - Néolithique récent Jarmukian Jericho IX Wádí Rabah ca. 8000-6000 ca. 7600-7100 ca. 7100-6800 ca. 6800-6200 ca. 7500-7000 ca. 7400-6800? ca. 6800-6200 Zagros: PN ca. 8200-6000 Mesopotámie: PN - proto-Hassuna - Hassuna - Samarra - Halaf ca. 8200-7900 ca. 7900-7200 ca. 7500-6500 ca. 7200-6200 Anatolie: PN ca. 8000-6000 ANATOLIE V NEOLITU  11.-9. tis. BC: loveckosběračské společnosti v Anatolii – nejstarší osady  Neolitické balíčky a neolitizace Evropy  Neolit: 11 000-6400 BC  Hlavní sídliště:  Hacilar  Göbekli Tepe  Çatal Höyük ANATOLIE – Çatal Höyük  Rozsáhlá neolitická osada –chalkolitické „proto- město“  Osídlení: cca 7500-5700 BC. Vrchol: cca 7000 BC  James Mallaart  Lokální jiho-anatolská tradice  Standardizovaná pravoúhlá zástavba: přístup ze střech, bez uliček  Sakrální centrum SEVERNÍ LEVANTA V POZDNÍM NEOLITU  Pozdní neolit: c. 7000/6800- 5300/5200 cal. BC  Tradiční dělící kritérium: objev keramiky  Tradiční chronologické členění: Hassuna, Samarra a Halaf  Výzkum od 1930s: výrazná regionalizace a nárůst lokálních skupin: neolitický svět byl vzájemně propojený  Hlavní inovace: změna v distribuci osídlení, zavedení nových stavebních technik a typů staveb, rozšíření výroby keramiky až do „masové“ produkce, proměny rituálů a náboženských představ, masové používání pečetí a jejich otisků, objev metalurgie a rozšíření pastevectví  Pohřby: málo dokladů X velká variabilita  Struktura osídlení: systém dočasných osad i centrálních rozsáhlejších vesnic s plánovitou zástavbou  Tholoi: specifický typ staveb  Rané 7. tisíciletí: snížení populace i opuštění stávajících sídlišť: tzv. hiatus palestinien: dosud nepříliš dobře vysvětlený fenomén  Používání pečetí, pečetidel a tzv. tokens: doklad vlastnictví TELL SABI ABYAD  povodí Balíchu  4 menší telly (TSA I-IV)  Osídlení: pozdní 8.polovina 6. tisíciletí BC  horizont tzv. Burnt village (vrstva 6, požár c. 6000 BC)  Sýpky/sklady  Otisky pečetí POZDNÍ NEOLIT JIŽNÍ LEVANTY  Jarmukian  Nejstarší keramika J Levanty  Polovina 8. tisíciletí (7500- 7000 BP)  Poprvé doložen: Megiddo  Sha´ar HaGolan  Rozšíření: střední Izrael, Jordánsko  Jericho IX, PNA, Lodian  C. 7400-6800 BP  Jericho, Dhra  Wadi Rabah  C. 6800-6200 BP NEOLIT V JORDÁNSKU Období Cal. BP PPNA 12,000-11,000 Rané PPNB 11,000-10,500 Střední PPNB 10,500-9500 Pozdní PPNB 9500-8900 PPNC 8900-8300 Keramický neolit 8300-6800?  PPNA, rané PPNB: málo pramenů, především kamenná industrie  Střední PPNB: populační exploze, sídliště po celém Jordánsku (Bayda, Ain Ghazal)  Rituály: jedno z hlavních období  Pozdní PPNB: konsolidace osídlení a nárůst sídlišť. Mega sídliště (Ain Ghazal, Basta, Wadi Shuayb apod.)  Ain Ghazal: kultovní stavby  PPNC: snížení intenzity osídlení  PN: různé málo doložené kulturní entity: Jarmukian, Jericho IX (PNA), Wadi RabahRussel B. Adams (ed.) 2008: Jordan. An Archaeological Reader. London: Equinox. AIN GHAZAL  SZ Jordánsko, předměstí Ammánu  Rozsah: 15 ha  Osídlení: 7250-5000 BC (MPPNB)  MPPNB osídlení: odhad 500-1000 obyvatel  Doklady rituálního chování: sádrové lidské postavy, upravené lebky, lidské a zvířecí sošky MEZOPOTÁMIE  Problém: „kultura“, „entita“, „tradice“, „kulturní balíčky“ apod.  Tradiční sekvence: Hassuna – Samarra – Halaf – Ubaid – Uruk.  HUT  Hlavní lokality: Tell Arpachiyah, Tell Halaf, Tell Halula KOMPLEX HASSUNA-SAMARRA  Charakteristická keramika: zdobení (malba i reliéfní výzdoba)  Předchůdci kultur: Ubaid – Uruk - Sumer  Hassuna: počátek: protohassuna (8200-7900 BP)  Datace: 7900-7200 BP  Tell Hassuna (1945)  Samarra  Datace: 7500-6500 BP  Tell es-Sawwan  Vysoce zdobená keramika TELL ES-SAWWAN  Jedna z nejlépe prozkoumaných lokalit  Nejstarší jádrové osídlení Mezopotámie  Architektura: vývoj od trojprostorových domů k tzv. domům ve tvaru písmene T (2 patra): následně přestavěny na sýpky  5 vrstev osídlení: Hassuna – Samarra - Halaf HALAFSKÁ KULTURA  6. tisíciletí BC, c. 5900-5300 cal BC= keramická tradice  Tradiční chronologické členění: Tell Arpachiya: starý, střední a mladší Halaf X regionální obdoby  Eponymní lokalita: Tell Halaf  Hmotná kultura: tradiční  Charakteristická zdobená keramika: geometrické vzory, zvířecí i rostlinné motivy (vč. tzv. bukránií)  Sídlištní struktura: spíše menší vesnice  Lokality: Tell Sabi Abyad (vrstva 3) TELL HALAF  SV Sýrie, Chábúr, syrsko-turecké hranice  55ha  Výzkum: Max von Oppenheim (1899, 1911-1913, 1926)  Osídlení: Halaf, Ubaid, Churrité (2. tisíciletí, jméno Gozan), novoassyrské období…  Halaf: S část tellu