VZNIK MĚSTSKÉ CIVILIZACE. CHALKOLIT NA PŘEDNÍM VÝCHODĚ A V EGYPTĚ Petra Maříková Vlčková Kultura starověkého Předního východu a Egypta KLB_105 2022-03-22 CHALKOLIT  Datace:  Jižní Levanta: 4700/4500-3700/3600 cal BC  Problémy: počáteční a závěrečná fáze  = doba zásadních změn socio-politického uspořádání společnosti, řemesel a jejich specializaci a subsistenčních strategií a ekonomiky = rozrod populace  Termín: 1931-1932 Albright; výzkumy na Teleilat Ghassulu  Chronologické členění: ghassulian, beerševská chalkolitická kultura, ubaidská tradice (S, J) a další lokální skupiny  Radiokarbonová data: raný (48/4700-4500 cal BC), střední (rozvinutý, 4500-39/3800 cal BC) a mladší (3700-3500 cal BC) chalkolit  Podoba společnosti? Thomas E. Levy: chiefdoms  Lokality: Teleilat Ghassul, Shiqmim, Nahal Qanah, Nahal Mishmar, En Gedi apod. CHALKOLIT V JIŽNÍ LEVANTĚ  Regionalizace vývoje: specifické kulturní projevy (sídliště“ tzv. široké domy, podzemní domy; keramika: máselnice, picí rohy apod.)  Zdroje mědi: Wádí Feinán, Timna. Doklady zpracování: oblast Beerševy (Abú Matar)  Členění: ghassulian, beerševská chalk. kultura  Rituální chování:  Hromadný nález z jeskyně Nahal Mišmar  Chrámy a svatyně: En Gedi, Teleilat Ghassul, Gilat  Pohřbívání: ve vesnicích; sekundární: pohřební jeskyně, domy mrtvých, ossária apod.  Bohaté pohřební výbavy TELEILAT GHASSUL  SV pobřeží Mrtvého moře, Jordánsko  Chápána jako typická lokalita X výjimečné znaky: malby, typická keramika: máselnice, picí rohy X jinde jen výjimečně  1929: pontifikální biblický institut v Římě  Nejvíce odkryté chalk. architektury, mimo Negev CHALKOLIT V MEZOPOTÁMII  Období „mezi“: pozdní 6. a celé 5. tisíciletí  Tradiční kulturní schéma: Hassuna – Samarra – Halaf – Ubaid – Uruk  HUT  Základní členění:  Starší chalkolit: Ubaid, pozdní 6., 5. tisíciletí  Mladší chalkolit: Uruk, 4. tisíciletí  Chronologické členění:  Starší: Ubaid 1  Střední: Ubaid 2  Mladší: Ubaid 3-4  Pozdní: Uruk  Kolaps urucké civilizace a formování světa nastupující doby bronzové UBAID V MEZOPOTÁMII  Eponymní lokalita: Tell el-Ubaid (J Irák)  Identifikace: Leonard Wooley 1923-24 na základě keramiky  Datace: pozdní 6. a 5. tisíciletí, cca 5500-4000 BC, cca 7500/7000-5800 BP  Tradiční členění: 6 stupňů podle vývoje keramiky:  Ubaid 0 / Tell Oueilli  Ubaid 1 / Eridu (starší chalkolit)  Ubaid 2 / Hádží-muhammad (střední chalkolit)  Ubaid 3: raný Ubaid  Ubaid 4: mladý Ubaid (mladší chalkolit)  Ubaid 5: pozdní Ubaid  Nejstarší strukturované osídlení J Mezopotámie: vznik strukturované sítě měst  Expanze: c. 5300-5200 BC: JZ Irán – S Sýrie – JV Anatolie  Důvody: různé  Hlavní lokality: Tell el-Oeulli, Tell Abada, Tell elUbaid, Eridu, Susa, Ur, Uruk, Tepe Gawra, Arpachiyah, Girsu, Tell Ukajr  Zrození administrativy:  hliněné žetony (tokens): od neolitu  kruhová pečetítka: znak vlastnictví?  Umění: sošky  Monumentální architektury (chrámy a zikkuraty, paláce, hradby): slouží k popsání světa a místa člověka v něm: odůvodnění nerovnosti  Pohřební zvyklosti: idealizované ztvárnění sociálních vazeb a idelologie TELL EL-UBAID  Z od starověkého Uru, J Mesopotámie  Výzkum: Henry Hall (1919, BM), C. Leonard Wooley (1923-24), Seton Lloyd (1937), Oriental Institute of the University of Chicago  Osídlení: především Ubaid (vrchol kolem 4100 BC), raně dynastické období  Tzv. ubaidská dům: přízemní s přístupnou střechou; centrální chodba a boční místnosti s přesně určenými funkcemi Tzv. Ubaidský dům ERIDU  Tell Abu Shahrain, 12 km JZ od Uru  Výzkum: kolem WWII: Seton Lloyd, Fuad Safar a irácká správa památek  Počátek: proto-Ubaid  proto-urbánní centrum: jedno z nejstarších měst na světě  Chrámová architektura: bůh Enki: centrum města:  10 fází chrámů  Nejstarší: jednoduchá MB svatyně  10. fáze: na velké plaftormě, trojprostorová dispozice s místnostmi přístupnými z centrální chodby  Rozsáhlé pohřebiště:  Cca 1000 pohřbů X 200 prozkoumaných  Výbava: keramika, nástroje, sošky UBAID V SEVERNÍ LEVANTĚ  Raně chalkolitické období: přechod od venkovského rozptýleného osídlení ke komplexním městským celkům – během 5. tisíciletí X archeologicky málo známé  Sýrie: do Ubaidského kulturního komplexu: závěr 6. tisíciletí  Existence přechodného horizontu Halaf- Ubaid  Změny: materiální kultura (nové typy malované i nezdobené keramiky), společenský život, architektura (mizí tholoi)  Osídlení: povodí Eufratu až po pobřeží Středozemního moře  Struktura osídlení: pravidelné vzdálenosti cca 10-20 km; menší sídla (do 1ha)  Pohřebiště: pohřby v rámci sídlišť X existují i vlastní pohřebiště URUK V MEZOPOTÁMII  c. 4000-3100 BC = protohistorická fáze chalkolitického období s přechodem do rané doby bronzové = objevení se městské společnosti v jižní Mezopotámii: středobod této civilizace X archeologická znalost regionu je nedostatečná  Důvody: ? Ekologická pestrost  Projev celospolečenské změny: hierarchizace struktury osídlení – „MĚSTSKÁ REVOLUCE“  V čele společnosti „kněz-král“  Ekonomika: rozsáhlý redistribuční systém = CHRÁMOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ  Vzájemně propojený systém městských center, především v jižní Mezopotámii: ve střední a jižní Babylonii  Závěrečná fáze: objevení se klínového písma (Uruk, 34.- 32. stol. BC): tzv. prvotní klínové písmo  Pečetní válečky  Súsy: tzv. buly se žetony  Číselné tabulky  Keramika: hrubá, nezdobená, masová produkce: formy, hrnčířský kruh  Tzv. misky se zkoseným okrajem  Specializace řemesel  Umění: vyjádření smyslu života – tzv. urucká váza URUK, Warka  Nejvýznamnější z raných měst: jediné známé centrum v jádrové oblasti J Mezopotámie  3 hlavní telly: Eanna, Kullab a Irigal  Výzkum: Německá orientální společnost (39 sezón); od 2001: DAIK: geofyzika, vrtvy, DPZ  2 hlavní archeologicky prozkoumaná místa:  Eanna, okrsek bohyně Inanny  Kullab, okrsek boha Ana  Chronologická sekvence: 18 hlavních fází od 6. tisíciletí (XVIII: 5300-4575 cal BC)  Obrovský nárůst osídlení plochy: od cca 70 ha po 210 ha (100 ha Uruk samotný, min. 5.5 km2): kolem 2900 BC: 50-80 000 obyvatel Pozdní Uruk IV, ca. 3200-3000 BC URUCKÁ EXPANZE  Urucká hmotná kultura mimo J Mezopotámii: interpretace?  Kolonizace? Zábor území?  Doklad existence obchodních kolonií mezopotámských obchodníků?  Přijmutí urucké kultury místními elitami?  Expanze: kolem poloviny 4. tisíciletí BC: přechod střední / pozdní Uruk  Intruzivní urucká sídliště v S Masopotámii: různé typy: drobné obchodní stanice (nejmenší, nejstarší, bezprostřední okolí staršího a původního chalkolitického centra: okolí Kueltepe, Balích – Hammam et-Turkman, horní Chábúr: Tell Brak, Hamoukar) - obchodní stanice převezmou původní centrum (pozdní Uruk, Karchemiš, Ninive, Tell Hamoukar, Tell Brak) – do té doby neosídlené oblasti (horní Eufrat, Habuba Kabira)  Súsiána: JZ Írán. Centrum: Súsy URUK V SEVERNÍ LEVANTĚ  Počátek 4. tisíciletí: nízká úroveň centralizace moci v menších střediscích: po ustoupení Ubaidu – tzv. pozdně chalkolitické skupiny  Množství uruckých lokalit po celé Sýrii: od poloviny do závěru 4. tisíciletí.  Prvky urucké civilizace se projevují lokálně odlišně  Rozrod osídlení:  zakládání nových míst: Habuba Kabira (střední Eufrat)  Tell Brak (SV Sýrie): původní populace: nový chrám, tzv. chrám očí  Urucké kulturní prvky: půdorysy a výzdoba budov, keramika (misky se zkoseným okrajem), buly se žetony a číselné tabulky TELL BRAK  Nagar, Nawar, tell v povodí horního Chábúru: jeden z největších tellů v S Mezopotámii  Křižovatka obchodních tras  Osídlení: od neolitu po středoasyrské období  Eye temple: prozkoumán Maxem Mallowanem, 1930s (počáteční fáze: první polovina 4. tisíciletí)  Tell Madžnúna a Tell Brak: masový hrob minimálně 175 jedinců a 375 zvířat: pozdně chalkolitické období: spíše doklad lokálního konfliktu ZÁNIK URUCKÉHO KOMPLEXU  V celém rozsahu komplexu: úplné přerušení kontaktů  Osídlení:  Některá sídliště opuštěna: Habuba Kebira  Jinde: návrat k lokálním tradicím  Súsiana: protoelamský stát  Uruk? Chrámové stavby v Eanně pobořeny a postaveny nové. Tabulky: podobnost s kulturou Džemdet Nasr  Uruk: ponechává si svůj význam X objevují se nová centra  Následuje: kultura Džemdet Nasr a raně dynastické období´= RANÁ DOBA BRONZOVÁ KULTURA DŽEMDET NASR  3100-2900 BC. J Mezopotámie  Současná s ranou kulturou vrstvy Ninive V v Horní Mezopotámii  Eponymní lokalita: Džemdet Nasr  26 km SV od Kiše  Výzkum: Stephen Langdon, Roger Matthews  Lokality: Šuruppak, Nippur, Ur, Uruk atd.  Charakteristiky: rodící se byrokracie, vzrůstající sociální nerovnost  Materiální kultura: bohatě zdobená monochromní i polychromní keramika (geometrické a figurativní vzory) X jen malá část keramické produkce: společensky zařazující prostředí elit  Formativní doba klínového písma VZNIK KOMPLEXNÍ SPOLEČNOSTI V EGYPTĚ RANĚ DYNASTICKÉ OBDOBÍ V EGYPTĚ VZNIK SJEDNOCENÉHO EGYPTA  Kořeny v období Nakády II – nejprve kulturní sjednocení, následuje vznik menších „proto-států“ a postupné politické prosazování se panovníků pocházejících z Ceneje ((na místě dnešního Abydu)  Historický koncept – ukotvený v mladších egyptských písemných pramenech – tzv. PANOVNÍCI DYNASTIE 0 – stejné místo původu, pohřebiště; neznáme jména, data ani další podrobnosti  nejasné čtení  Irej-Hor  Serek  Ka  Narmer  pohřebiště: Umm el-Káb NARMER  poslední panovník 0. dynastie  aktivní ekonomická přítomnost Egypťanů v jižní Syropalestině  hrobka: Umm el-Káb,  nejvýznamnější památka: Narmerova paleta z tzv. základového depozitu v Hierakonpoli – mnoho významů – pravděpodobně symbolický význam UMM EL-KÁB - ABYDOS pohřebiště U Hrobka U-j HIERAKONPOLIS  Kóm el-Ahmar  1897-8 – J.E. Quibell, F. Green, S. Clarc  Jeden z nejstarších nalezených chrámů – snad již tehdy Hor  kultovní centrum boha Hora - hlavní náboženské centrum EDP  nález tzv. základového depozitu (main deposit) RANĚ DYNASTICKÉ OBDOBÍ  vláda 1.–2. dynastie  absolutní chronologie: c. 3000 – 2686 BC  položení základů staroegyptské civilizace: povaha panovnické moci, státní administrativa, náboženství apod.  Založení hlavních lokalit:  hlavního města a náboženského centra (Memfida)  královských pohřebišť (Sakkára, Abydos)  ustálení sítě hlavních provinciálních center MENI Identifikace? Hor-Aha X Narmer podle Manéthóna – legendární sjednotitel Egypta jméno: „pastýř“ legendární zakladatel: nového hlavního města – odklonil tok Nilu nového pohřebiště v severní Sakkáře I. DYNASTIE  Hor Aha – legendární Meni  Džer  Džet  královna Merneit  Den  Adžib  Semerchet  Qaa DĚJINY 1. DYNASTIE  projevem své kultury ztělesňoval nový řád garantovaný panovníkem  panovník = hlava státního náboženství  konsolidace královské moci – Horovo jméno – zavedení nových titulů: nebty (Obě paní), nesut bitej (král HE a DE)  vnitřní kolonizace – oblast Delty – královské majetky  upevňování pozice v zahraničí – vojenské výpravy do Núbie, proti Asijcům (Sinaj)  Núbie – nerostné bohatství – Wádí Halfa – skalní reliéf u Gabal Šéch Sulejmanu (Džer)  Syropalestina – obchod s lukrativním zbožím (En Besor) – síť egyptských vojensko-obchodních stanic  postavení ženy ve společnosti – královna Merneit - regentka  rozvoj státní administrativy – hrobky úředníků – provázanost s rozvojem písma  vývoj královské zádušní architektury – použití červené a černé žuly v hrobkách KRÁLOVSKÁ LOKALITA – ABYDOS  centrální význam tohoto regionu a místa pro proces sjednocování Egypta a pro raně dynastické období  strategická poloha: úrodné zázemí + poloha na obchodních stezkách - oázy  několik poloh:  Královské pohřebiště: Umm elKáb, pohřebiště B  Tzv. velké zádušní ohrady, severní pohřebiště  sídliště – Cenej – nebylo dosud lokalizováno  dlouhodobě osídlená a využívaná oblast - palimpsest KRÁLOVSKÉ POHŘEBIŠTĚ – ABYDOS, UMM ELKÁB, POHŘEBIŠTĚ B STAVEBNÍ VÝVOJ Hrobka panovníka Džera Hrobka panovníka Dena PODOBA KRÁLOVSKÝCH HROBEK VÝBAVA KRÁLOVSKÝCH HROBEK  Královské hrobky  sochy  šperky  nádoby (keramika, kamenné, měď)  Vedlejší pohřby  zvířata – lvi, sloni, psi = SYMBOLICKÝ VÝZNAM  Služebníci – malé stély = RITUAL SÁTÍ ABYDOS – TZV. POHŘEBNÍ OHRADY celkem: minimálně 10 staveb Ne všichni panovníci 1. a 2. dynastie X někteří mají 3 stavby (Hor-Aha) Různé materiály: dřevěné palisády, zdi ze sušených cihel další součásti: pohřby lodí (modely ze sušených cihel) Kultovní stavby Vedlejší pohřby Šunét el-Zebíb – největší dochovaná „pohřební ohrada“ – Chasechemuej POHŘEBNÍ OHRADY – místa zádušního kultu? POHŘEBIŠTĚ V SEVERNÍ SAKKÁŘE II. DYNASTIE  velmi málo známé období egyptských dějin – délka 120–150 let  chronologie:  počátek – Sakkára  Hetepsechemuej  Raneb  Ninecer  střední fáze – Sakkára?  Vadžnes apod.  Závěr – Abydos  Peribsen – Sechemib  Chasechem/ Chasechemuej  mnoho shodných rysů POHŘEBIŠTĚ V SAKKÁŘE  Panovníci:  Hetepsechemuej  Raneb  Ninecer  pod pohřebištěm z Nové říše – druhotné využití podzemních prostor NÁVRAT DO UMM EL-KÁBU  panovníci:  Peribsen  Chasechemuej  návrat do Abydu – snad projev sounáležitosti s panovníky 1. dynastie – archaický tvar hrobek X novinky v architektuře – zapojení kamene Chasechemuej  jeden z nejdůležitějších panovníků EDP – opětovně sjednotil Egypt – změna jména z Chasechem => Chasechemuej  hrobka v Abydu: velké použití kamene  Šunét ez-Zebíb: zádušní ohrada v Abydu – největší stavba EDP  stavby po celém Egyptu: Abydos, Sakkára, Hierakonpolis, etc.  Oslava svátku sed – sochy v Hierakonpoli ODKAZ RANĚ DYNASTICKÉHO OBDOBÍ, cca 3150-2700 př. n. l. :  „vynález“ písma a jeho rozšíření  nastartování hospodářského a ekonomického systému  vznik organizace státní správy pod kontrolou jediného muže – panovníka  Založení nového hlavního města: Memfidy  Založení tzv. dynastických pohřebišť: Sakkára, Abydos  vznik systému státní ideologie  položení základů kamenné architektury, umění a s nimi spojených náboženských představ – posmrtné představy, sakrální architektura (pohřební i chrámová)