VZNIK MĚSTSKÉ CIVILIZACE. UBAIDSKO-URUCKÝ KOMPLEX NA PŘEDNÍM VÝCHODĚ A RANĚ DYNASTICKÉ OBDOBÍ V EGYPTĚ Petra Maříková Vlčková Kultura starověkého Předního východu a Egypta KLB_105 2022-04-05 UBAIDSKÝ FENOMÉN V SEVERNÍ LEVANTĚ  Raně chalkolitické období: přechod od venkovského rozptýleného osídlení ke komplexním městským celkům – během 5. tisíciletí X archeologicky málo známé  Sýrie: do Ubaidského kulturního komplexu: závěr 6. tisíciletí  Existence přechodného horizontu Halaf- Ubaid  Změny: materiální kultura (nové typy malované i nezdobené keramiky), společenský život, architektura (mizí tholoi)  Osídlení: povodí Eufratu až po pobřeží Středozemního moře  Struktura osídlení: pravidelné vzdálenosti cca 10-20 km; menší sídla (do 1ha)  Pohřebiště: pohřby v rámci sídlišť X existují i vlastní pohřebiště URUCKÝ KULTURNÍ KOMPLEX V MEZOPOTÁMII  c. 4000-3100 BC = protohistorická fáze chalkolitického období s přechodem do rané doby bronzové = objevení se městské společnosti v jižní Mezopotámii: středobod této civilizace X archeologická znalost regionu je nedostatečná  Důvody: ? Ekologická pestrost  Projev celospolečenské změny: hierarchizace struktury osídlení – „MĚSTSKÁ REVOLUCE“  V čele společnosti „kněz-král“  Ekonomika: rozsáhlý redistribuční systém = CHRÁMOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ  Vzájemně propojený systém městských center, především v jižní Mezopotámii: ve střední a jižní Babylonii  Závěrečná fáze: objevení se klínového písma (Uruk, 34.- 32. stol. BC): tzv. prvotní klínové písmo  Pečetní válečky  Súsy: tzv. buly se žetony  Číselné tabulky  Keramika: hrubá, nezdobená, masová produkce: formy, hrnčířský kruh  Tzv. misky se zkoseným okrajem  Specializace řemesel  Umění: vyjádření smyslu života – tzv. urucká váza URUK, Warka  Nejvýznamnější z raných měst: jediné známé centrum v jádrové oblasti J Mezopotámie  3 hlavní telly: Eanna, Kullab a Irigal  Výzkum: Německá orientální společnost (39 sezón); od 2001: DAIK: geofyzika, vrstvy, DPZ  2 hlavní archeologicky prozkoumaná místa:  Eanna, okrsek bohyně Inanny  Kullab, okrsek boha Ana  Chronologická sekvence: 18 hlavních fází od 6. tisíciletí (XVIII: 5300-4575 cal BC)  Obrovský nárůst osídlení plochy: od cca 70 ha po 210 ha (100 ha Uruk samotný, min. 5.5 km2): kolem 2900 BC: 50-80 000 obyvatel  Zapsáno se seznam Světové kulturního dědictví UNESCO spolu s Urem, Eridu a oblastí bažin J Iráku Pozdní Uruk IV, ca. 3200-3000 BC URUK, Warka  Chrámový komplex bohyně Inanny/Ištar  Tzv. chrám s kamennými klíny (Steinstifttempel)  Mozaiky tvořené modrými a žlutomodrými klíny z kamene  Tzv. vápencový chrám (Kalksteintempel)  Tzv. Bílý chrám – zikkurat boha Ana  Městská zástavba: známá jen málo – především hradby  Kolem 3000 BC: katastrofa – pravděpodobně protržení hrází kolem Eufratu – snad předobraz biblické potopy http://www.artefacts- berlin.de/portfolio-item/uruk-re- constructing-the-stone-cone- building/ URUCKÁ EXPANZE  Urucká hmotná kultura mimo J Mezopotámii: interpretace?  Kolonizace? Zábor území?  Doklad existence obchodních kolonií mezopotámských obchodníků?  Přijmutí urucké kultury místními elitami?  Expanze: kolem poloviny 4. tisíciletí BC: přechod střední / pozdní Uruk  Intruzivní urucká sídliště v S Mesopotámii: různé typy: drobné obchodní stanice (nejmenší, nejstarší, bezprostřední okolí staršího a původního chalkolitického centra: okolí Kueltepe, Balích – Hammam et-Turkman, horní Chábúr: Tell Brak, Hamoukar) - obchodní stanice převezmou původní centrum (pozdní Uruk, Karchemiš, Ninive, Tell Hamoukar, Tell Brak) – do té doby neosídlené oblasti (horní Eufrat, Habuba Kabira)  Súsiána: JZ Írán. Centrum: Súsy URUK V SEVERNÍ LEVANTĚ  Počátek 4. tisíciletí: nízká úroveň centralizace moci v menších střediscích: po ustoupení Ubaidu – tzv. pozdně chalkolitické skupiny  Množství uruckých lokalit po celé Sýrii: od poloviny do závěru 4. tisíciletí.  Prvky urucké civilizace se projevují lokálně odlišně  Rozrod osídlení:  zakládání nových míst: Habuba Kabira (střední Eufrat)  Tell Brak (SV Sýrie): původní populace: nový chrám, tzv. chrám očí  Urucké kulturní prvky: půdorysy a výzdoba budov, keramika (misky se zkoseným okrajem), buly se žetony a číselné tabulky TELL BRAK  Nagar, Nawar, tell v povodí horního Chábúru: jeden z největších tellů v S Mezopotámii  Křižovatka obchodních tras  Osídlení: od neolitu po středoasyrské období  Chalkolitické období: Ubaid – Uruk, vrstvy C-G  Výstavba městských hradeb (E), nárůst plochy města (55-130 ha, E-F)  Stává se uruckou kolonií – po opuštění, záměrně srovnaná se zemí  Eye temple (F): prozkoumán Maxem Mallowanem, 1930s (počáteční fáze: první polovina 4. tisíciletí)  Tell Madžnúna a Tell Brak: 4 masové hroby (3800-3600 BC); ten největší: minimálně 175 jedinců a 375 zvířat: pozdně chalkolitické období: spíše doklad lokálního konfliktu ZÁNIK URUCKÉHO KOMPLEXU  V celém rozsahu komplexu: úplné přerušení kontaktů  Osídlení:  Některá sídliště opuštěna: Habuba Kebira  Jinde: návrat k lokálním tradicím  Súsiana: protoelamský stát  Uruk? Chrámové stavby v Eanně pobořeny a postaveny nové. Tabulky: podobnost s kulturou Džemdet Nasr  Uruk: ponechává si svůj význam X objevují se nová centra  Následuje: kultura Džemdet Nasr a raně dynastické období´= RANÁ DOBA BRONZOVÁ KULTURA DŽEMDET NASR  3100-2900 BC. J Mezopotámie  Současná s ranou kulturou vrstvy Ninive V v Horní Mezopotámii  Eponymní lokalita: Džemdet Nasr  26 km SV od Kiše  Výzkum: Stephen Langdon, Roger Matthews  Lokality: Šuruppak, Nippur, Ur, Uruk atd.  Charakteristiky: rodící se byrokracie, vzrůstající sociální nerovnost  Materiální kultura: bohatě zdobená monochromní i polychromní keramika (geometrické a figurativní vzory) X jen malá část keramické produkce: společensky zařazující prostředí elit  Formativní doba klínového písma – jazyk neznámý: možná sumerština VZNIK KOMPLEXNÍ SPOLEČNOSTI V EGYPTĚ RANĚ DYNASTICKÉ OBDOBÍ V EGYPTĚ VZNIK SJEDNOCENÉHO EGYPTA  Kořeny v období Nakády II – nejprve kulturní sjednocení, následuje vznik menších „proto-států“ a postupné politické prosazování se panovníků pocházejících z Ceneje ((na místě dnešního Abydu)  Historický koncept – ukotvený v mladších egyptských písemných pramenech – tzv. PANOVNÍCI DYNASTIE 0 – stejné místo původu, pohřebiště; neznáme jména, data ani další podrobnosti  nejasné čtení  Irej-Hor  Serek  Ka  Narmer  pohřebiště: Umm el-Káb LOKALITY SPOJENÉ S TZV. 0 DYNASTIÍ POHŘEBIŠTĚ  hlavní pohřebiště „panovníků“ – Umm elKáb (součást pohřebišť v Abydu)  Pohřebiště U  Hrobka U-j  existence menších pohřebišť po území Egypta s doklady místních elit SÍDLIŠTĚ A CHRÁMY  sídliště (i s výrobními areály):  Hierakonpolis  Tell el-Farkha  chrámy:  Hierakonpolis  tzv. základové depozity – informace o představách tehdejší společnosti NARMER  poslední panovník 0. dynastie  aktivní ekonomická přítomnost Egypťanů v jižní Syropalestině  hrobka: Umm el-Káb,  nejvýznamnější památka: Narmerova paleta z tzv. základového depozitu v Hierakonpoli – mnoho významů – pravděpodobně symbolický význam UMM EL-KÁB - ABYDOS pohřebiště U Hrobka U-j HIERAKONPOLIS  Kóm el-Ahmar  1897-8 – J.E. Quibell, F. Green, S. Clarc  Jeden z nejstarších nalezených chrámů – snad již tehdy Hor  kultovní centrum boha Hora - hlavní náboženské centrum EDP  nález tzv. základového depozitu (main deposit) RANĚ DYNASTICKÉ OBDOBÍ  vláda 1.–2. dynastie  absolutní chronologie: c. 3000 – 2686 BC  položení základů staroegyptské civilizace: povaha panovnické moci, státní administrativa, náboženství apod.  Založení hlavních lokalit:  hlavního města a náboženského centra (Memfida)  královských pohřebišť (Sakkára, Abydos)  ustálení sítě hlavních provinciálních center MENI Identifikace? Hor-Aha X Narmer podle Manéthóna – legendární sjednotitel Egypta jméno: „pastýř“ legendární zakladatel: nového hlavního města – odklonil tok Nilu nového pohřebiště v severní Sakkáře I. DYNASTIE  Hor Aha – legendární Meni  Džer  Džet  královna Merneit  Den  Adžib  Semerchet  Qaa DĚJINY 1. DYNASTIE  projevem své kultury ztělesňoval nový řád garantovaný panovníkem  panovník = hlava státního náboženství  konsolidace královské moci – Horovo jméno – zavedení nových titulů: nebty (Obě paní), nesut bitej (král HE a DE)  vnitřní kolonizace – oblast Delty – královské majetky  upevňování pozice v zahraničí – vojenské výpravy do Núbie, proti Asijcům (Sinaj)  Núbie – nerostné bohatství – Wádí Halfa – skalní reliéf u Gabal Šéch Sulejmanu (Džer)  Syropalestina – obchod s lukrativním zbožím (En Besor) – síť egyptských vojensko-obchodních stanic  postavení ženy ve společnosti – královna Merneit - regentka  rozvoj státní administrativy – hrobky úředníků – provázanost s rozvojem písma  vývoj královské zádušní architektury – použití červené a černé žuly v hrobkách KRÁLOVSKÁ LOKALITA – ABYDOS  centrální význam tohoto regionu a místa pro proces sjednocování Egypta a pro raně dynastické období  strategická poloha: úrodné zázemí + poloha na obchodních stezkách - oázy  několik poloh:  Královské pohřebiště: Umm elKáb, pohřebiště B  Tzv. velké zádušní ohrady, severní pohřebiště  sídliště – Cenej – nebylo dosud lokalizováno  dlouhodobě osídlená a využívaná oblast - palimpsest KRÁLOVSKÉ POHŘEBIŠTĚ – ABYDOS, UMM ELKÁB, POHŘEBIŠTĚ B PODOBA KRÁLOVSKÝCH HROBEK VÝBAVA KRÁLOVSKÝCH HROBEK  Královské hrobky  sochy  šperky  nádoby (keramika, kamenné, měď)  Vedlejší pohřby  zvířata – lvi, sloni, psi = SYMBOLICKÝ VÝZNAM  Služebníci – malé stély = RITUAL SÁTÍ ABYDOS – TZV. POHŘEBNÍ OHRADY celkem: minimálně 10 staveb Ne všichni panovníci 1. a 2. dynastie X někteří mají 3 stavby (Hor-Aha) Různé materiály: dřevěné palisády, zdi ze sušených cihel další součásti: pohřby lodí (modely ze sušených cihel) Kultovní stavby Vedlejší pohřby Šunét el-Zebíb – největší dochovaná „pohřební ohrada“ – Chasechemuej POHŘEBNÍ OHRADY – místa zádušního kultu? POHŘEBIŠTĚ V SEVERNÍ SAKKÁŘE II. DYNASTIE  velmi málo známé období egyptských dějin – délka 120–150 let  chronologie:  počátek – Sakkára  Hetepsechemuej  Raneb  Ninecer  střední fáze – Sakkára?  Vadžnes apod.  Závěr – Abydos  Peribsen – Sechemib  Chasechem/ Chasechemuej  mnoho shodných rysů POHŘEBIŠTĚ V SAKKÁŘE  Panovníci:  Hetepsechemuej  Raneb  Ninecer  pod pohřebištěm z Nové říše – druhotné využití podzemních prostor NÁVRAT DO UMM EL-KÁBU  panovníci:  Peribsen  Chasechemuej  návrat do Abydu – snad projev sounáležitosti s panovníky 1. dynastie – archaický tvar hrobek X novinky v architektuře – zapojení kamene Chasechemuej  jeden z nejdůležitějších panovníků EDP – opětovně sjednotil Egypt – změna jména z Chasechem => Chasechemuej  hrobka v Abydu: velké použití kamene  Šunét ez-Zebíb: zádušní ohrada v Abydu – největší stavba EDP  stavby po celém Egyptu: Abydos, Sakkára, Hierakonpolis, etc.  Oslava svátku sed – sochy v Hierakonpoli ODKAZ RANĚ DYNASTICKÉHO OBDOBÍ, cca 3150-2700 př. n. l. :  „vynález“ písma a jeho rozšíření  nastartování hospodářského a ekonomického systému  vznik organizace státní správy pod kontrolou jediného muže – panovníka  Založení nového hlavního města: Memfidy  Založení tzv. dynastických pohřebišť: Sakkára, Abydos  vznik systému státní ideologie  položení základů kamenné architektury, umění a s nimi spojených náboženských představ – posmrtné představy, sakrální architektura (pohřební i chrámová)