RANÁ DOBA BRONZOVÁ
Petra Maříková Vlčková
Kultura starověkého Předního východu a Egypta KLBcA02
2022-05-03
PŘECHOD CHALKOLIT – DOBA
BRONZOVÁ
 3500/3300 BC – rámcová
datace
 Vymizení chalkolitických
kultur (především
Ghassulianu) na Př.-V. není
dosud plně pochopené –
multifaktoriální:
 Klimatické změny
 Neschopnost se adaptovat na
změněné socio-politickou
situaci
 Ekonomické/hospodářské
důvody
 Válečné konflikty
DOBA BRONZOVÁ
 Pro danou oblast: schůzka zástupců britské, francouzské a americké
archeologie kolem W. Albrighta v létě 1922 v Jeruzalémě: základní
definování historických celků pro Syropalestinu: doba kamenná –
bronzová – železná a arabská – obdoba evropského trojčlenného
dělení a snaha o „apolitizaci“ archeologie na Blízkém východě
 = doba, kdy dochází k urbanizaci a mocenské centralizaci celé oblasti,
vznikají první nadnárodní říše a mocnosti a tyty navazují dálkové
kontakty a spory
 „Bronz“ – pouze symbolický význam přerodu celé společnosti
 Levanta: rozšíření až během 3. tis. BCE
 Základní chronologické členění:
 Raná doba bronzová – 3600/3400 – 2200/2000 cal. BCE
 EBA IA, EBA IB
 EBA II
 EBA III
 EBA IV/Intermediate Bronze Age / MBA I
 Střední doba bronzová 2000/1900 – 1550/1450 BCE
 MBA I (MBA IIA)
 MBA II (MBA IIB-C/MBA III)
 Pozdní doba bronzová
 LBA I
 LBA II
 Přechod mezi LBA a IA – LBA III
RANÁ DOBA BRONZOVÁ
 Termín: okruh archeologů kolem
Williama F. Albrighta: 1922
 Slitina mědi a 5-10 procent cínu X
výraznější rozšíření této technologie:
rané 2. tisíciletí X termín se i nadále
používá
 Postupné rozcházení datace v
jednotlivých regionech:
 J Levanta – nástup EDP: 1./2 4.
tisíciletí BCE; urbanizace: před 2500
BCE
 S Levanta: závěr 4. tisíciletí; tzv.
druhá urbanistická revoluce: po 2500
BCE
 Struktura osídlení: kontinuita X
změna
 Oproti chalkolitu: úbytek sídlišť
 J X S Levanta: J Levanta nemá
osídlené pobřežní pláně X S Levanta:
Byblos, Ugarit apod.
 Písemné prameny: království Ebla,
Mari
 Jednoznačně doložené komplexní
společnosti v celé zájmové oblasti
 Proces urbanizace: V. Gordon Childe
RANÁ DOBA BRONZOVÁ V J LEVANTĚ
 Vnitřní rozčlenění: keramika: tzv.
abydoské zboží
 Raná doba bronzová I-IV: c.
3600/3400-2200 cal. BC
 Nejasnosti: počáteční a
závěrečná fáze
 Proces formování?
 Kolaps: EBA IV
 Synchronizace:
 Egypt: Raně dynastické období,
Stará říše
 Mezopotámie: Uruk, Džemdet
Nasr, Ninive V, raně dynastické
období I-III, staroakkadská říše,
třetí dynastie z Uru
SÍDELNÍ STRUKTURA V J LEVANTĚ: EBA
II-III
 Hlavní centra: Megiddo, Arad, Tell elFarah
sever, Ai, Báb edh-Dhrá
 Vliv Egypta: Arad, Tell Erání
 Komunitní stavby: chrámy (Megiddo, Ai,
Jericho), vodní reservoáry (Ai, Arad),
sýpky (Bét Jerah), městská opevnění
(Arad, Tell el-Farah sever apod.)
 Pohřební zvyklosti: mnohočetné
pohřbívání v přírodních či umělých
jeskyních, tzv. šachtové hrobky, dolmeny
 Pohřebiště u Báb edh-Dhrá
 Umění: relativně málo: především
cylindrické pečeti
 Vliv S Levanty EBA III: struktura osídlení,
glyptika, keramika apod.
TEL ARAD
 S Negev; výzkum: Ruth Amiran
 22 akrů
 2 části: dolní město a akropole z IA
 Počátky osídlení: Chalkolit
 EBA: kontrola obchodování s mědí v
Beerševském údolí
 Opuštěno na konci EBA III – přesun
centra osídlení do oblasti Negevu
 Tzv. aradský dům – typický model domu
pro oblast Sinajského poloostrova – jde
o součást většího počtu budov
soustředěných kolem centrálního dvora
 Společenská stratifikace: stavby ve
veřejném zájmu: opevnění (2.5 m široké,
polokruhové bastiony), posvátný okrsek
a „palác“, vodní rezervoár, plánovaná
rezidenční zástavba
RANÁ DOBA BRONZOVÁ V
JORDÁNSKU
 Datace:
 EBA I: 3600-3100/3000 BC
 EBA II: 3100/3000-2850-2750 BC
 EBA III: 2850/2750-2400/2300 BC
 EBA IV: 2350/2300-2000 BC
 Úzké propojení s J Levantou, její pomezí
 Keramika, struktura osídlení, způsoby
pohřbívání apod.
 Osídlení: systém prosperujících vesnických
komunit, navzájem propojených obchodními a
společenskými kontakty
 Vznik měst EBA III: prostorově omezené území
 Hlavní lokality: Báb edh-Dhrá, Pella, Numeira
 Zdroj mědi: Wádí Feinán (od EBA, A.
Hauptmann). Doly (Wadi Khalad) a
zpracovatelské areály (Ras an-Nabq, Khirbet
Hamra Ifdan)
BÁB EDH-DHRÁ
 Jordánsko, pobřeží Mrtvého
moře (Lisánský poloostrov)
 „Města planiny“: Sodoma,
Gomora
 Výzkum: ASOR (Lapp), EDSP
(Rast – Schaub)
 EBA I: pohřebiště, neopevněná
vesnice
 EBA II: město
 Největší rozsah (9 akrů, cca 600-
1000 obyvatel): EBA III:
opevnění, svatyně, kostnice
 EBA IV (2200 BC): osídlení mimo
město, rozptýlené osídlení uvnitř
opuštěného města. Málo pohřbů
RANÁ DOBA BRONZOVÁ V SEVERNÍ
LEVANTĚ / MEZOPOTÁMII
 Vyznění tzv. urucké expanze: zvýšení významu
místních tradic + vymizení babylonských vlivů
 Nová hmotná kultura: Ninive 5 – přítomný vliv
Sumeru v regionu
 3. tisíciletí: koncept Early Jezirah (EJ) 0-V: snaha
standardizovat chronologii lokalit S Mezopotámie
 EB I a EB II: 3100-2600 BCE
 EB III: 2600-2450 BCE
 EB IV: 2450-2000 BCE
 Městské státy – svět městských států EBA II-III:
dominovány královskými paláci
 Písemné prameny z Elby: identifikace některých
městských států: Chábúr (Nagar, Šechna, Urgiš), Eufrat
(Mari, Tuttul, Emar, Karchemiš), SV Mezopotámie (Aššur,
Chamázi), Z Sýrie (Ebla, Ugarit, Byblos)
 Povodí Chábúru: významné centrum tzv. sekundární
urbánní revoluce
ZÁNIK SVĚTA EBA III
 2300/2200 BC. Klimatické změny
(vrty v ledovcích, C-14 datované
jezerní sedimenty) – výrazný úbytek
srážek – rozpad systému městských
center (Ai, Megiddo, Bét-jerah
opuštěny) a opětovná ruralizace
společnosti a polonomádského
osídlení = EBA IV
 Teorie o příchodu nového etnika
(Amorejců) a jeho vlivu na rozvrat
systému – diskutované téma
 Vliv politiky: vzájemné války, nápor
Egypťanů
 Dnes: multifaktorový zánik:
klimatologické změny, socioekonomické
problémy, vzájemné
války a útoky nomádů – rozvrat
mnohých levantských států, nájezdy
Egypťanů
Beer Resisim
Dočasný kemp
 42 km S od Bejrůtu, Libanon
 Osídlení: od 9. tisíciletí (PPNB)
 Eg. prameny: kbn, Gubla
(amarnský archiv)
 Arch. výzkum: Pierre Montet
(1921-1924), Maurice Dunand
(od 1925)
 Složitý vývoj města: chalkolitická
a EBA fáze: 3600-3100 BC
 Chrám Paní Byblu (Baalat
Gebel): tzv. chrám obelisků
 Vystavěn kolem 2700 BC
 Část vybavení: předměty s
egypstkými nápisy, ztotožnění s
Hathorou
BYBLOS
KRÁLOVSTVÍ MARI A EBLA
 2 politické útvary definující Z
Sýrii během 3. tisíciletí: 2900-
2350 BC (EDP III)
 1. království Ebly- 3000-
2300 BC
 Dominuje Syro-Palestině
během EBA II-III
 Období archivů: 24.-23. stol
BC (Mardikh IIB1)
 koalice městských států (více
než 60 měst) v čele s Eblou
 Odhad populace: cca 40 000
obyvatel
 2. království Ebly
 Tell Mardích, 55 km JZ od Aleppa =
jedno z nejvýznamnějších center S
Levanty ve 3. a 2. tisíciletí – NA
DÁLKOVÉ OBCHODNÍ TRASE
 Jazyk: eblaiština: jeden z nejstarších
semitských jazyků, společně s akkadštinou
 Topografie: centrální akropole a okolní
tzv. dolní město
 Město: celkem 3x zničeno (23., 20., 16.
stol.): 3 hlavní horizonty osídlení: 1.-3.
království Ebly
 Založeno: raná doba bronzová (EBA) cca
3500 BC, centrum širokého zemědělského
zázemí. Zapojení do dálkových tras
 Od 1964: Italská archeologická expedice
EBLA
 Existence rozsáhlého paláce: cca
2400-2300 BC. Zničen králem
Sargonem Akkadským nebo
Náramsinem (2334 BC nebo
krátce poté)
 Palác: rezidenční, ceremoniální,
administrativní, výrobní a
skladovací funkce
 Královský archiv:
 původně asi 5000 tabulek (2000
celých tabulek, 5000 velkých
zlomků)
 Rozdělení archivu podle správy
paláce a státu
 Texty: hospodářský a
diplomatický charakter, královské
texty apod.
Královský palác G a královský archiv
z Ebly
MARI
 Tell Hariri, cca 120 km JV od
Dér-ez-Zoru, Z břeh Eufratu
 Výzkum: od 1930s
 André Parrot, Jean-Claude
Margueron, Pascal Butterlin
 Hegemonní stát: 2900-1759
BC
 1. království Mari: ED I-II
 2. království Mari: ED III
 Spory s Eblou
 Zánik: Sargon Akkadský
 Archiv z Mari: především 18.
stol. BC
RANÁ DOBA BRONZOVÁ V ŠIRŠÍ
MEZOPOTÁMII
 Na území původně pod vlivem pozdního
Uruku a před nástupem EDP - několik
kulturních celků – 3100-2900 BC
 Dichotomie mezi archeologicky
definovanými kulturami a obdobími
(Džemdet Nasr, zakavkazská kultura /
Kura-Araxas, Ninive 5, EDP) X politickými
dějinami (první dynastie z Kiše, Uruku,
Uru, Lagaše apod.)
 Zdroje nerostného bohatství: Omán,
Dilmun (SV Arábie, Bahrajn): měď, dřevo
 Vůdčí oblastí: J Mezopotámie – oblast
pod vlivem menších městských států
Zakavkazská kultura –
Kura Araxes
Ebla
EBA
ED1
Ninive 5
Akkad
Sumer
RANÁ ZAKAVKAZSKÁ KULTURA /
KURA-ARAKS
 V Anatolie – povodí řek Kura
a Araks
 Polonomádské obyvatelstvo –
regionální rozdíly
 Datace: cca 4000-3100 BC
 Obecně řazeno do EBA
 Minimum importů z
Mezopotámie a Palestiny
 Lokality: Sos Hoyuk (Eruzurm),
Kultupe 2
 Shrnutí: Paléorient 2014, vol.
40/2 – monotematické číslo
KULTURA NINIVE 5
 Archeologicky definovaná kultura pro S
Mezopotámii (tzv. metalické zboží)
 Eponymní lokalita: Ninive
 Předměstí dnešního Mosulu, S
Mezopotámie
 Telly: Kouyunjik (Kuyuncuk), Tell Nabi Yunus
 Obrovská lokalita: 750 ha – 12 km
cihlových hradeb
 výzkumy: Carsten Niebuhr (lokalizace
1761-67), Paul-Émile Botta (1842), Austen
Henry Layard (1847), Max Mallowan a
Campbell Thompson (Prehistoric pit)
 Datace: cca 2900-2600 BC
 Chronologicky odpovídá Early Jezireh I a
II
 Předchozí kultura v oblasti: pozdní Uruk
 Keramika: souběžná s Early Transcaucasian
culture a Džemdet Nasr
 Petit, Lucas P. & Morandi Bonacossi,
Daniele (eds) 2017: Nineveh, the Great
City. Symbol of Beauty and Power, Papers
on Archaeology of the Leiden Museum of
Antiquities 13, Leiden (Sidestone Press).
KULTURA DŽEMDET NASR
 3100-2900 BC. J Mezopotámie
 Současná s ranou kulturou vrstvy Ninive 5 v Horní
Mezopotámii
 Eponymní lokalita: Tell Džemdet Nasr
 26 km SV od Kiše
 Výzkum: Stephen Langdon, Roger Matthews
 Lokality: Šuruppak, Nippur, Ur, Uruk atd.
 Charakteristiky: rodící se byrokracie, vzrůstající sociální nerovnost
 Náznaky politického uspořádání – aliance/konfederace
 Materiální kultura: bohatě zdobená monochromní i polychromní
keramika (geometrické a figurativní vzory) X jen malá část
keramické produkce: společensky zařazující prostředí elit
 Formativní doba klínového písma
 Nálezy keramiky: především v S části Babylonie X v J Babylonii
jen výjimečně; nálezy i v Ománu – obchod kvůli měděným dolům
RANĚ DYNASTICKÉ OBDOBÍ (ED)
 Termín: Henri Frankfort: podle Egypta
 Datace: 2900-2350 BC (střední chronologie), 2800-
2230 BC (krátká chronologie)
 Vnitřní dělení: ED I-III (ED I, II, IIIa, IIIb). Nebo rané a
pozdní ED
 Závěr období: nejstarší pevná vláda – Sargon Akkadský,
tj.+/- 2334 BC – tzv. pre-sargonské období
 Synchronizace: ED I-III odpovídá EJ I-III v S
Mezopotámii
 Písemné prameny – nejsou příliš podrobné: Babylonie
(Ur, Fáro/Šuruppak, Abú Salábích, Lagaš), Mari,
Nabada/Tell Bejdar, Ebla – hmotná kultura,
archeologie hlavních center – kontinuita vývoje od
Uruku, přes Džemdet Nasr až po EDP
 Základní politické dělení: Akkad (na S: Abú Salabích
po okraj plání, ), Sumer (na J, Erudu-Nippur, sumerštiny)
 Základem politického uspořádání: městské státy
 Babylonie: cca 24
 Systém rozvrátil: král z Kiše Sargon
 Postupný proces centralizace
původně samostatných městských
států do větších územních celků:
městských spolků / lig: Kiš, Uruk,
Lagaš, Umma – vzájemné boje o
území
 Náboženská střediska: Uruk, Nippur
KRÁLOVSKÉ POHŘEBIŠTĚ Z URU
 Výzkum: Charles Leonard
Wooley, 1922-1934 (BM,
UPenn). Objev pohřebiště:
1926
 Pohřebiště: cca 2000 pohřbů
X 17 extrémně bohatých:
přízvisko „královské“
 Doba používání: minimálně
300 let v 2./2 3. tisíciletí BC
(ca. 2600-2450BC): ED III
 Hrobka královny Puabi, PG
800, cca 2350-2400 BC
 Tzv. velká pohřební jáma
(Great Death Pit): PG 1237
ZÁVĚR EDP
 Období konfliktů, neklidu
a zmatků – aliance
panovníků Uruku, Uru a
Lagaše – přijali titul „král
z Kiše“ X panovník z
Ummy
 X nástup na trůn: Sargon
Akkadský – 2334 BC –
nová éra – Akkadská říše
 Kontakty s okolními
zeměmi: Elam (tzv.
protoelamská kultura),
Omán (tzv. kultura Magan
– měď, dálkový obchod)
POZDNÍ 3. TISÍCILETÍ V MEZOPOTÁMII
 Výrazné zvýšení centralizace
moci:
 Vláda dynastie králů z Akkadu (S
Babylonie; 24.-22. stol. BC)
 Vláda dynastie králů z Uru (J
Babylonie, 21. stol. BC)
 Společné rysy:
 založeny vojenskými prostředky;
 úsilí o politické, správní i
náboženské (ideologické)
sjednocení prostoru
Mezopotámie;
 zánik: vnitřní opozice a vnější síly
(z V): Amorejci, Gutejci
STAROAKKADSKÉ OBDOBÍ
 Datace: 2350-2170 BC (střední
chronologie)
 Synchronizace: EBA IV v J Levantě, EBA
IVA a EJ IV v Sýrii, EBA IIIB v Turecku
 Akkad: oblast u soutoku Tigridu a Dijály.
Město Akkad: písemné prameny X není
archeologicky lokalizované,
pravděpodobně v oblasti Bagdádu
 Zakladatel: Sargon Akkadský
 Vnuk: Náram-Sín
 Vrchol moci: 24.-22.stol. BC
 Končí dočasně systém samostatných
městských států X centralizace státu,
zavedení nového typu daní
 Centrum vývoje: S Babylonie
 Neustálé války a potlačování rebelií
SARGON AKKADSKÝ
 Sargon Veliký, cca. 2334-2279 BC
 Nosič poháru krále z Kiše; získání
královského trůnu v Kiši
 Podrobení si Sumeru
 Boje v Levantě: podrobení Mari,
Jarmuth, Ebla: došel až k Taurusu:
zajištění dodávek dřeva a drahých
kovů
 Boje na V: Elam
 Založil nové hlavní město: Akkad –
archeologicky nenalezená lokalita
 Po smrti: období neklidu
 Odkaz: legendární ideální panovník
po dalších 2000 let.
NÁRAM-SÍN
 Vnuk Sargona, jeden z
nejvýznamnějších
akkadských panovníků
 Nový titul: „král čtyř stran
(světa)“ – sebeprezentace
panovníka
 Válečné výpravy: oblast
Perského zálivu a pohoří
Zagros (tzv. Vítězná stéla)
 Jeden z vrcholů užitého
umění: snaha po reálnosti
(měděná socha z Bassekti)
SITUACE PO ROZPADU AŘ
 Vznik samostatných států
v Babylonii i mimo
 Gutejci
 Churritské obyvatelstvo v
S Sýrii: stát „Urkiš a
Navar“
 Mari
 Elam: stát Awan (Súzy)
 Období bezvládí: 40-
120 let
 Místní vládci: např.
Gudea z Lagaše
TŘETÍ DYNASTIE Z URU (UR III)
 Tzv. novo-sumerské období
 Datace: cca 2112-2004 BC
 Vyhnání Gutejců
 Sjednotitel: Ur-Namma : kolem 2100 BC
 5 generací vládců, cca 70 let.
 Obrovské množství písemných materiálů (min.
40 000 textů): J polovina Babylonie
 Stát: územně menší X byrokraticky
centralizovanější
 Diplomatické styky s oblastmi na S a Z (Tuttul,
Ebla, Urši, Byblos)
 Hospodářský rozkvět Akkadu a Summeru
 Vysoká úroveň urbanizace, vysoká hustota
osídlení
 Vysoká úroveň architektury a užitého umění:
sochařství, produkce kamenných a kovových
předmětů, pečetní válečky…
 Rozpad: náhlý, nejasné příčiny