STŘEDNÍ DOBA BRONZOVÁ
Petra Maříková Vlčková
Kultura starověkého Předního východu a Egypta
CHRONOLOGIE – FORMOVÁNÍ MBA
 Palestina: c. 2300-2200: zásadní změna
struktury osídlení – zničení městského
osídlení a rozrod polonomádského
pastevectví = označováno jako raná doba
bronzová IV nebo střední doba bronzová I
 Egypt: odpovídá Prvnímu přechodnému
období
 Sýrie: úpadek, zničení, zchudnutí X velké
regionální rozdíly: Ebla zničena NáramSínem
c. 2250 BC; Byblos zničen X záhy
se opět vzmáhá
 Mezopotámie: období nestability a
nájezdů: c. 2230-2130 BC
 Jordánsko: kopíruje Palestinu X v mnohem
slabší podobě
FORMOVÁNÍ MBA = EBA IV/MBA I
 2300-2000 BC
 Terminologický problém: zánik starších
forem (EBA IV), přechodná fáze
(Intermediate BA) nebo nástup nových
forem (MBA I)?
 Chronologie: vymezení díky konci EB III (c.
2300/2250 BC) a počátku MBA IIA
(2050/2000 BC – nástupu MK)
 Změna sídelního systému – opuštění
hlavních EBA III center, vznikají menší
vesnice v okolí, osídlení nových oblastí,
dočasná sídliště v polopouštních oblastech
(Negev, Sinaj – Beer Resisim)
 Pohřební zvyklosti – rozdílné: pohřby v
jeskyních (menší počet pohřbů), šachtové
hrobky, nadzemní mohyly, dolmeny
 Metalurgie: měď, především zbraně
(pohřby)
STŘEDNÍ DOBA BRONZOVÁ (MBA II)
 Datace: cca. 2300/2000-1550 BC
 Dělení – existují různé školy podle lokalit:
 EBA IV/MBA I = MBA I
 MBA II (MBA IIA) – 2050/1950-1800/1750 BC
 MBA III (MBA IIB-C) -1800/1750 – 1550 BC
 MBA IIC (Americká škola)
 Problém s definicí počátku MBA: EBA IV/MBA I – vliv
různých škol
 EBA IV/MBA I: změny sídelní struktury – zasídlení nových oblastí
(Sinaj), menší lokality – chudé, dočasná sídliště – Beer Resisim
 Novinky v MBA IIA: nová struktura osídlení, znovuobjevení
urbanismu, rozdílné pohřební zvyklosti, specifické typy
keramiky – nástup rychlotočivého hrnčířského kruhu,
metalurgie (objevuje se bronz) apod.
 Hmotná kultura: po celé MBA postupný vývoj, žádné velké
skoky…
 Protohistorické období pro celou Syropalestinu
 Etablování velkých nadregionálních celků:
 Egypt: Střední říše, Druhé přechodné období
 Mezopotámie: amorejská království, starobabylonská říše
 Sýrie: amorejská království, Mitanni
SYNCHRONIZACE MBA – Levanta,
Egypt a Sýrie
Ebla
MBA V PALESTINĚ
 Hlavní lokality vzniklé v MBA IIA: Acco, Afek, Megiddo, Bétšeán,
Chasor
 Další centra (MBA IIB-C): Chasor (hlavní lokalita pro
Palestinu), Tell el-Ajjúl, Lachíš, Gezer, Jericho, Jeruzalém,
Jaffa apod. – značná hierarchizace sídel (opevněná centra,
opevněné pevnosti, menší sídliště v okolí)
 Městská centra (2500-5000 obyv.):
 rozsáhlá a mohutná opevnění: valy i kamenné hradby s
opevněnými branami a věžemi (Chasor, Megiddo, Alalach, Dan,
Ebla): široké 8-10m, vysoké 10 m – „státní“ projekty
 Palácové stavby s centrálním nádvořím (Afek, Šechem, Megiddo)
a menší paláce elit (Tell Kabri) – zlomky minojských fresek
 Chrámy (Megiddo, Šechem, Chasor, Ebla) – tzv. věžovité chrámy
(migdol)
 Plánovaná zástavba: rozvržení čtvrtí, dláždění cest, komunitní
stavby apod.
 MBA IIB: rozrod obyvatelstva, stabilita a výrazný obchod ve
V Středomoří
 Pohřební ritus: skalní hrobky (jeskyně, uměle upravené
prostory), šachtové hroby, skříňkové hroby, pohřby v pithoi.
 Hmotná kultura: zavedení rychle točícího hrnčířského kruhu –
nové typy keramiky
 Metalurgie: rozšíření výroby bronzu. Obchod s cínem
(poměrně rozsáhlé území): archiv v Mári
Chasor
Megiddo
Bét-šeán
Afek
Lachíš
Tell el-Ajjúl
Jeruzalém
Aškelon
Gezer
MBA městská architektura
Megiddo, vrstva XII, městské hradby s
kamennými základy a opevněnými pilíři
Chasor, dolním město,
masivní valy
Tzv. syrské brány – víceprostorové brány s několika obrannými prvky
Afek – sekvence palácových staveb
Megiddo, MBA2A-B chrám obehnaný
ohradní zdí
MBA HMOTNÁ KULTURA - keramika
 Nástup rychlotočivého hrnčířského
kruhu – nové tvary, standardizace
výroby, masivní produkce, obchod s
keramikou
 Vnitřní chronologie: keramické
importy (např. nástup MBA IIC-tzv.
skořepinové zboží); podobně
chronologicky významné: Chocolate
on White Ware (MBA IIC-LBA IA)
nebo Bichrome ware (MBA IIC-LBA
IA), kyperské zboží
 Keramika: kontinuita
 Specifické zboží: tzv. Tell elJehudíjské
zboží
 Především džbánky
 Zvláštní tvary: zoomorfní, lidské
hlavy
METALURGIE
 MBA IIA: rozšíření používání
bronzu (měď+ 5-10 proc. cínu)
pro výrobu nástrojů, nádob a
zbraní
 Zdroj cínu: Afganistán, pohoří
Taurus v J Anatolii – především
 Obchod s cínem – na velké
vzdálenosti: královský archiv v
Mari (obchoduje s Chasorem)
 Chrámy a hroby: kolekce Au a Ag
ceremoniálních zbraní a nádob s
lokálními motivy – domácí výroba
(Byblos)
MBA HMOTNÁ KULTURA
 Fajánsové nádoby: luxusní předměty
(včetně cylindrických pečetí)
 Rozšíření výroby fajánse (od MBA IIB) –
úzká souvislost s výrobou skla
 Kov: zbraně (sekery, dýky), sochy,
šperky (3 poklady z Tell el-Ajjúlu)
 Zbraně: nové typy v MBA IIB – sekerky,
dýky apod.
 Sochy: oblíbené v Byblu, Palestině
(Megiddo, Nahariya) – odlévání do
ztracené formy
 Glyptika: zvýšený význam skarabů (z
Egypta, na spodní části: jména;
geometrická výzdoba); cylindrické
pečeti – Mezopotámie; kostěné řezby –
vykládání skříněk apod.
VZTAHY SYROPALESTINY S EGYPTEM
 Více informací:
 Tzv. zaklínací texty: jmenování některých
měst – Jeruzalém, Byblos, Šechem, Aškelon…
 Povídka o Sinuhetovi (raná MB IIA, Senusret
I.)
 Anály Amenhotepa II.- výpravy do Př.-V. a
výčet jejich kořisti
 Válečné konflitky
 Odpovídá široce koncipovaným
diplomatickým vztahům – babylonský
panovník si např. držel vyslance na dvoře v
Mari
 Po Př.-V. putují poslové a vyslanci
 Do Egypta přicházejí „Asiaté“ – usazují se
tam – hrobka Chnumhotepa II. v Bení
Hasanu
TELL EL-BURAK
 Opevněná stavba (MBA
IIA, pozdní 12. dyn.), 9
km J od Sidonu
(Libanon)
 Malby provedené v
„egyptském stylu“ –
místnost 10
 Malba rozdělená do
registrů
 Divoká zvířata
vypodobená egyptským
stylem
 Postavy vyobrazené
egyptským stylem
MBA V SÝRII
 Obdobný vývoj jako v Palestině
 Nový systém osídlení - „znovuoživení“
urbanismu
 Odlišný způsob pohřbívání
 Specifické typy keramiky
 Rozvoj metalurgie
 Problematika příchodu nového
obyvatelstva během MBA IIA?
 Ustanovení velkých městských států: Ebla,
Mari
 Opevnění: Ebla (viz předcházející
přednáška), Karchemiš, Qatna
 Paláce: Mari (největší a nejvýstanější),
Ebla, Qatna
 Migdoly – opevněné věže (i chrámy
tohoto typu)
 Pohřbívání: mnohonásobné pohřby, skalní
rodinné hrobky pod paláci (Qatna,
Megiddo, Ugarit), děti v nádobách
MARI
 archiv cca 25 000 tabulek:
 Palác: jedna z největších
staveb tohoto typu:
jednoznačně odráží
jednotný politický systém
(MBA IIB-C)
 Panovník: Zimri-Lim (cca.
1775-1761 BC) –
současník Chammurapiho:
Mari dobyto a vypáleno
(1762 BC)
MBA IIB
 Přechod od MBA IIA je plynulý
 Nárůst populace – až populační exploze
 MBA IIB: období klidu, prosperity a
bohatého obchodu ve V Středomoří
 Kanaánci: Západosemitské obyvatelstvo
V Středomoří (Amorejci) – nositelé MBA
kultury ve V Středomoří – rozšíření i do
Mezopotámie – vznik tzv. Amorejských
království (1700-1600 BC) – Zdánlivě
stabilní systém Amorejských království –
vzájemné konflikty – vyústí to ve vznik
Starobabylonské říše za Chamurapiho
(1792 BC)
 Vztah s Egyptem: převrácení dynamiky:
Egypt v SIP je slabý – deltu ovládnou
Hyksósové (vládci cizích zemí, Asijci)
 Rozvrat systému: nájezdy Chettitů v
pozdním 17. st. BC (Mezopotámie);
Syropalestina – klid až do nástupu LBA
IA (po 1550 BC)
ASÝRIE
MBA IIB
 Absolutní chronologie:
problematická (i při vysoké
přesnosti) jsou radiokarbon. data
+/- 50-100 let
 Zásadní lokalita pro stanovení
chronologie MBA IIB – Chasor
(napojení na archiv v Mari) – přes
Hammurapiho dobytí Mari (1756
BC): napojení na Babylonii
 200 akrů, největší soudobé město
Př.V., 20-50 000 obyv.)
 Hmotná kultura (keramika):
postupný a kontinuální vývoj mezi
MBA IIA a MBA IIB
 Egypt a Př.V.: synchronizace
pomocí skarabů se jmény Hyksósů
Synchronizace lokality Qatna a S Levanta (2015)
MBA IIB
 Nárůst populace, nárůst velikosti a množství měst – masivní
opevnění
 Chasor: i nadále největší město (až do 1200/1300 BC;
vrstvy XX/XIX-XVI)
 Vysoce hierarchizovaná struktura městského osídlení: hlavní
centrum – opevněná menší místa – neopevněné vesnice
 Přední Východ: neexistuje žádná říše X komplexní síť sociopolitických
a ekonomických aliancí
 Městská architektura:
 Vrchol komplexnosti a složitosti městských opevnění (hradby se
eskarpou – Tell el-Yehudíja, Tell Dan, Šiloh; masivní hradební
valy – Ebla, Qatna, Karchemiš, Chasor), hluboké příkopy
 Brány – v podobě mohutných věží (Chasor, Ebla, Qatna,
Megiddo, Karchemiš, Šechem…)
 Pravidelná městská zástavba (dlážděné ulice) a ortogonální
obytná zástavba (Megiddo, Tell el-Ajjúl, Bét-šeméš), odvod
vody
 Veřejné stavby (paláce, chrámy – tyl migdol (Ebla, Šechem,
Alalach), náměstí s trhy): Qatna, Megiddo, Šechem
 Sociálně stratifikovaná zástavba – mnohoprostorové domy
„šlechty“ s centrálním dvorem: Megiddo, Tell Bét Mirsim, Tell el-
Ajjúl
 Závlahový systém v okolí města: Chasor Chasor, brána
Tell Bét Mirsim, dům elity
Královský palác v Mari
 Největší a
nejkomplexnější
stavba svého druhu
 Odpovídá
komplexnosti
společnosti, která ho
stvořila
POHŘEBNÍ ZVYKLOSTI
 Mnohonásobné pohřby v jeskyních (oblast
pahorkatin), v údolích/pláních: jámové
pohřby
 Pohřební výbava: množství keramických
nádob, dřevěné skříňky, zbraně, nástroje,
šperky, pečeti, dřevěné vybavení
 Rodinné pohřby v podzemních prostorách
pod paláci (šlechtické domy, královské
paláce): Chasor, Megiddo, Ugarit, Qatna –
LBA královské hroby X mohou mít MBA
předchůdce)
 Pohřby dětí v pithoi pod podlahami domů
(minimální pohřební výbavy); vysoká dětská
mortalita – mizí před nástupem LBA
HMOTNÁ KULTURA - keramika
 Prosazení používání rychlotočivého
hrnčířského kruhu
 Keramika: plynulý vývoj z MBA IIA;
výpal na vyšší teploty; rozšíření
tenkostěnné keramiky; povrch ošetřen
slipy a hlazený
 Hlavní typ: džbánky na vonné
esence/parfémy – tzv. tell el-jehudíjské
zboží (rozšířené v Palestině, Kypru a
Egyptě – několik výrobních okrsků)
 Nástup MBA IIC: rozšíření tzv.
skořepinového zboží (Eggshell ware):
ostrá profilace, tenkostěnné, mísovité
tvary
 Další: Chocolate on White Ware,
Bichrome Ware (MBA IIC-LBA IA, 1600-
1500 BC, do Thutmose III.), tzv. kyperské
zboží (white painted, Red on Black
painted, White slip Ware), výjimečně
mínójská keramika
VZDĚLANOST
 Rozšíření používání písma po
celém zájmovém území: lingua
franca = jazyk syrských
obchodníků, tj. periferní
akkadština – doklad
rostoucího významu Sýrie v
dálkovém obchodu
 Palestina: Chasor, Gezer,
Hebron
 Nejstarší doklady
protosinajského a protokanaánského
písma (původní
alfabetický jazykový systém)
MBA A BIBLICKÁ ARCHEOLOGIE
 Vědecky složitá otázka
 Tradičně: pobyt Izraelitů v egyptském
zajetí: 400 let, od Jákoba po Mojžíše =
MBA IIC-BLA IIB, 1650-1250 BC – od
Hyksósů po Ramesse II.
 Abrahámovo putování z Uru přes Haran
do Kanaánu +/- odpovídá obecné
migraci Z-semitských kmenů do J
Syropalestiny
 V Bibli udávaná toponyma odpovídají
MBA hlavním centrům
 Archivy v Mari a Nuzi: popisují migrace a
udávají západosemitská osobní jména
 Problémy: Genesis popisuje určité jevy,
které jsou typické pro dobu kompilace
(10. st. BC) a ne pro dobu „patriarchů“;
velbloud se v Palestině objevuje až po
MBA-LBA době; Filištíni se usazují v J
Syropalestině až po 1200 BC…
 Spíše pro LBA
MEZOPOTÁMIE NA POČÁTKU 2.
TISÍCILETÍ
 C. 2000-1600 BC: řada samostatných států
 Rozpad státu Ur III: vznik řady samostatných
dynastií: nejvýznamnější – lokality: Isin, Larsa,
Babylon, Aššur, Ešnunna – vzájemná řevnivost a
války
 Náboženské hlavní město: Nippur
 MBA II A kultura = období Isin-Larsa: cca.
2000-1800 BC
 Dominují oblasti J Babylonie. Vzájemné boje obou
měst: vítězí králové z Larsy
 Oblast si nakonec podrobuje Chammurapi (Larsa
dobita 1763 BC)
 Oblast: zůstala urbanizována, změnilo se
hospodářství: instituce (státní i chrámové) „outsource-ovaly“
služby (např. vybírání dávek) –
cosi jako privatizace X v důsledku to vedlo k
zadlužení značné části populace a destabilizaci
situace
 Západo-semitská, tzv. amorejská (Amurru=
akkadsky západ) království – starověký
Přední východ se začíná více propojovat.
Proces vrcholí ve vznik velkých nadregionálních
útvarů v MBA IIB (cca. 1800-1700 BC):
Babylon, Larsa, Ešnunna, Assýrie, Mari, Aleppo,
Qatna, Chasor
Qatna
Mari
Babylon
Aleppo
Chasor Larsa
Ešnunna
A S S Ý R I E
 Poměrně stabilní vzájemné ekonomické a
politické vztahy, někdy válečné konflikty.
 Z prostoru Anatolie postupně proniká na J
churritské obyvatelstvo
 Proces vrcholí vznikem tzv. Starobabylonské říše
(1792-1595 BC)
MEZOPOTÁMIE NA POČÁTKU 2.
TISÍCILETÍ
 Asýrie: situace nejasná: mnoho
malých samostatných
městských států, které spolu
soupeřily.
 Písemné prameny: soustředění
na zahraniční obchod – město
Aššur – centrum obchodu (Sn z
V, látky z Babylonie, Ag a Au z
Anatolie). Informace: archiv
(20 000 tabulek, období
1910-1830 BC) z asyrské
kolonie z Káneše (okraj střední
Anatolie) – toponymum: kárúmKánéš
(přístav Kánéš)
ZÁVĚR MBA
 Vrchol dominance Kanaánců v rámci
Př-V a Egypta
 Politický rozvrat MBA společenství:
 Nájezdy Chetitů z Anatolie, přes S
Sýrii
 Rozšíření Churritů (ze S
Mezopotámie) do Sýrie
 Rozšíření vlivu Egypta na počátku
Nové říše (po vyhnání Hyksósů) na
Palestinu
 Mnoho MBA městských center:
destrukční vrstvy (Tell el-Ajjúl jih, Tell
el-Farah sever) datované kolem
1550 BC + následná LBA města mají
menší rozsah (Gezer, Afek) nebo
byla zničena (Tell el-Ajjúl) a
opuštěna (Kabri)
 Existuje kulturní kontinuita mezi MBA
a LBA – keramika a hmotná kultura X
přicházejí nové myšlenky z Egypta a
inovace