Srovnávací etymologie slovanských jazyků 2022 – Úvod
Názvy kapitol:
I. Slovanské jazyky jako součást indoevropského společenství (22. 2. 2022)
II. Historickosrovnávací metoda (1. 3. 2022)
III. Etymologické slovníky (8. 3. 2022) – exkurze do etymologického oddělení
Ústavu pro jazyk český AV ČR, Veveří 97, sraz v 8:10 hod. před brankou na
ulici Resslova
IV. Od praslovanštiny ke slovanským jazykům (15. 3. 2022)
V. Od praslovanštiny ke slovanským jazykům – pokračování (22. 3. 2022)
VI. Od praslovanštiny ke slovanským jazykům – pokračování (29. 3. 2022)
VII. Sémantická motivace a analogie v etymologickém výzkumu; metoda
Wörter und Sachen (5. 4. 2022)
VIII. Sémantická motivace a analogie v etymologickém výzkumu; metoda
Wörter und Sachen – pokračování (12. 4. 2022)
IX. Metoda Wörter und Sachen (19. 4. 2022)
IX. Lidová etymologie (26. 4. 2022)
X. Lidová etymologie – pokračování (3. 5. 2022)
XI. Elementární příbuznost (10. 5. 2022)
XII. Zvyky a tradice starých Slovanů, tabu a jevy s ním související (17. 5.
2022)
Doporučená literatura:
Večerka, R. a kol., K pramenům slov. Uvedení do
etymologie, 2006;
Karlík, P. a kol., Nový encyklopedický slovník češtiny
(czechency.org);
Lamprecht, A., Praslovanština, 1987;
Večerka, R., Jazyky v komparaci I. Nástin české jazykovědné
slavistiky v mezinárodním kontextu, 2008;
Večerka, R., Jazyky v komparaci II. Charakteristiky
současných slovanských jazyků v historickém kontextu,
2009.
Durkin, Ph., The Oxford Guide to Etymology, 2009
Malkiel, Y., Etymology, 1993
Vývoj divergentní
Vývoj konvergentní
Jazyková rodina = skupina příbuzných jazyků. Které se
vyvinuly rozrůzněním původní jednoty
Jazykový svaz = skupina jazyků navzájem si blízkých, která se
vytvořila sekundárním sblížením na základě územních
souvislostí a při působení různých činitelů společensko-
historických
Slovanská pravlast = teritorium, na němž sídlily indoevropské
kmeny mluvící protoslovanštinou a posléze praslovanštinou
„mrtvé“ slovanské jazyky:
Polabština – v okolí dolního Labe a v oblastech přilehlých na
východě Německa (města Lüchow, Dannenberg) – do 1.
poloviny 18. století; kraj obývaný Polabskými Slovany Dravensko
(něm. Drawehn)
Pomořská slovinština – pobřeží Baltského moře (ještě ve 20.
stol.)
Staroslověnština
Klasifikace slovanských jazyků
– trichotomická klasifikace (Vostokov 1820, Jagić 1910):
tradiční dělení na 3 skupiny, jihoslovanskou,
západoslovanskou a východoslovanskou;
– dichotomická klasifikace:
a) skupina jiho- a východoslovanská + skupina
západoslovanská (Dobrovský 1809)
b) skupina severoslovanská + skupina jihoslovanská
(Mareš 1969);
– tetrachotomická klasifikace (Mareš 1980): areál
jihovýchodosl. (b. mk.) + areál jihozápadosl. (srb. charv. sln.)
+ severozápadosl. (slk. č. luž. p. kaš.) + severovýchodosl. (br.
ukr. r.);
– pentachotomická klasifikace (Kopečný 1949): skupiny
makedonskobulharská + jihoslovanská + československá +
polská + východoslovanská;
– hexachotomická klasifikace (Jakubinskij 1953): přidává
ještě skupinu lužickosrbskou a v polské reflektuje i kašubštinu
a pomořskou slovinštinu;
– heptachotomická klasifikace (Ivanov 1990): areál lužický +
lechický + česko-slovenský + severní východoslovanský +
jižní východoslovanský + centrální jihoslovanský + periférní
jihoslovanský
– lexikostatistické modely (Žuravlev 1994)
– glottochronologie (Lamprecht–Čejka 1963; Blažek,
Starostin aj.)