Nové směry naratolických zkoumání Author(s): Davidem Hermanem Source: Česká literatura , červen 2008, Vol. 56, No. 3 (červen 2008), pp. 390-399 Published by: Institute of Czech Literature, The Academy of Sciences of the Czech Republic Stable URL: https://www.jstor.org/stable/42687410 JSTOR is a not-for-profit service that helps scholars, researchers, and students discover, use, and build upon a wide range of content in a trusted digital archive. We use information technology and tools to increase productivity and facilitate new forms of scholarship. For more information about JSTOR, please contact support@jstor.org. Your use of the JSTOR archive indicates your acceptance of the Terms & Conditions of Use, available at https://about.jstor.org/terms is collaborating with JSTOR to digitize, preserve and extend access to Česká literatura This content downloaded from 86.49.252.102 on Tue, 22 Mar 2022 14:03:36 UTC All use subject to https://about.jstor.org/terms ROZHOVOR Nové směry naratolických zkoumání Rozhovor s Davidem Hermanem David Herman (1962) patří k nevýznamnějším představitelům současné americké i světové naratologie; v současné době působí jako profesor anglistiky na Ohio State University (Columbus). Ve svém díle propojuje několik aspektů narativní teorie - klasický strukturalistický přístup kombinuje především s přístupem sociolingvistickým a s poznatky z oblasti kognitivních věd. Je autorem knih Universal Grammar and Narrative Form (1995) a Story Logic (2002), v tisku je jeho nová kniha Basic Elements of Narrative. Je jedním z redaktorů prestižní encyklopedie The Routlege Encyclopedia of Narrative Theory (spolu s Manfredem Jahnem a Marie-Laure Ryanovou; 2005), editorem knih Narratologies: New Perspective on Narrative Analysis (1999), Narrative Theory and the Cognitive Sciences (2003) a The Cambridge Companion to Narrative (2007). Zároveň je jedním z garantů edice Frontiers of Narrative, která se zaměřuje na zveřejňování ne j novějších výsledků světového naratologického výzkumu a je vydávána pod záštitou University of Nebraska. V roce 1995 se David Herman zúčastnil I. kongresu literárněvědné bohemistiky v Praze, kde přednesl příspěvek „The Importance of Roman Ingarden s Das literarische Kunstwerk for Literary Bohemistics". V češtině publikoval několik článků, mj. „Pragmatika, Prag-matika, meta-pragmatika: kontexty pragmatických kontextů" ( Česká literatura 1991), „Kognitivní dimenze literárního narativu", [Od struktury k fikčnímu světu , 2004) a „Poetika a politika v Praze" ( Česká literatura 2001). V edici Theoretica (ÚČL AV ČR) mu v roce 2005 vyšla kniha Přirozený jazi fk vyprávění. Rozhovor byl veden pomocí e-mailu na počátku roku 2008. Naratologie Co všechno podle vás leží v oblasti zájmu dnešní naratologie? Respektive, existuje nějaký aspekt lidské existence , na nějž není možné naratologii aplikovat? - Narativní teorie se zabývá strukturami a funkcí příběhů, a to bez ohledu na kontext či médium, skrze něž je vyprávění příběhů zprostředkováno (podrobněji viz odpověď na druhou otázku a také v poznámce o „transmediální naratologii"). To znamená, že oblast vyprávění zahrnuje narativy ve všech jejich podobách, od příběhů, které si lidé vyprávějí v každodenním osobním styku, přes orální historii a autobiografii, filmy, grafické romány a příběhy spojené s digitálním prostředím až po obrovské množství všech těch příběhů, které najdeme ve světové literatuře. This content downloaded from 86.49.252.102 on Tue, 22 Mar 2022 14:03:36 UTC All use subject to https://about.jstor.org/terms 391 DAVID HERMAN Klíčovou otázkou narativní teorie gie zavání kvazist mín nahrazují po přístupy k analý také odpověď na knihu Basic Elem tedy co konstitu tivní teorie nemů se pokouší chara kognitivní a kom nuje. Moje kniha je založena na interdisciplinárním přístupu ke studiu příběhů. Ke svému zkoumání využívám vícero systémů (včetně teorií procesů kategorizace, sociologického výzkumu komunikační interakce a idei z oboru filozofie mysli) a tvrdím, že narativy můžeme nahlížet pod různými úhly: jako kognitivní strukturu či způsob rozumění zkušenosti, jako typ textu (tj. jako kategorie textového typu) a jako zdroj komunikační interakce. Používám tuto multidimenzionalitu vyprávění jako bázi pro analýzu jeho základních elementů. Specifikuji čtyři takové elementy a říkám, že jsou ve větší či menší míře identifikovatelné ve všech narativech. Tyto čtyři elementy ve skutečnosti konstituují podmínky narativity , neboli to, co činí příběh (interpretovatelným) příběhem. Prototypická narativní reprezentace může být charakterizována jako: i. Reprezentace, která je umístěna ve specifickém diskurzním kontextu či příležitosti vyprávění, a z této pozice musí být také interpretována. ii. Tato reprezentace navíc podněcuje interprety k tomu, aby si vytvářeli inference o směru času v jednotlivých událostech. iii. Tyto události jsou navíc takové, že do světa příběhu, který zahrnuje lidské či jakoby lidské agenty, zavádějí jistý druh nepořádku a nerovnováhy, ať už je tento svět prezentován jako aktuální, fikční, realistický, fantastický, vzpomínkový či snový nebo jiný. iv. Tato reprezentace tlumočí skrze plynoucí svět příběhu životní zkušenost a zdůrazňuje tlak událostí na reálné či imaginární vědomí jimi ovlivněné. Tak - s jednou důležitou námitkou - můžeme tvrdit, že vyprávění centrálně souvisí s qualia , termínem používaným filozofy, aby mohli odkazovat k tomu, „jaké to je" pro někoho či pro něco mít konrétní zkušenost. Zmíněná námitka se týká skutečnosti, že současný výzkum vyprávění se zároveň opírá o debaty, které se zabývají podstatou vědomí jako takového. Dodatek: Když odkazuji k narativním reprezentacím, mám na mysli všechny reprezentace, které mohou být zahrnuty do kategorie „vyprávění" textového typu, bez ohledu na to, jakým sémiotickým médiem je tato reprezentace utvořena či šířena. This content downloaded from 86.49.252.102 on Tue, 22 Mar 2022 14:03:36 UTC All use subject to https://about.jstor.org/terms ČESKÁ LITERATURA 3/2008 - ROZHOVOR 392 Které moderní směry ve světové naratologii považujet - V roce 1999 jsem v úvodu k Narratologies: New P Analysis (Columbus, Ohio State University Press) u sunula do své „postklasické fáze". Termín postklas k systému narativního výzkumu, který je vystavěn ralistických naratologů, ale doplňuje tato raná díla myslitelům jako Roland Barthes, Gérard Genette, A dorov ve zlaté době strukturalismu k dispozici. Pod nější návrhy postklasické naratologie zahrnují nar studuje dimenze vědomí vyprávěcí praxe, kdekoli a tuje (k tomu také má odpověď na otázku č. 8); femin zkoumá to, jak se genderové záležitosti projevují na běhů; a konečně transmediální naratologie , která je že narativní praxe v různých médiích má podobné r jsou všechny narativy textového typu; příběhy jsou a omezeními daného média (tj. tištěný text, film, ko Transmediální naratologie tedy na rozdíl od naratol vina příběhu ve vyprávění zůstává zcela invariantn Navíc tvrdí, že příběhy mají „jádra", která mohou b padně převedena do jiných médií - částečně v závisl nostech zdrojového a cílového média. O dalších současných směrech v narativní teorii p bridge Companion to Narrative (ed. David Herman University Press 2007), která obsahuje kapitoly o ke zkoumání narativu, rétorických a etických teor lingvistických a stylistických, o studiu vyprávění v d příklad o výzkumu postkoloniálních literárních nar Existuje, z vašeho úhlu pohledu, nějaký zásadní rozd skou naratologii? - Myslím, že největší rozdíl tkví v tom, že v Evrop jako legitimní nástroj textové analýzy zavržena. Pro ratologie už od doby frankofonního strukturalismu letech dvacátého století. Ovšem v tomto smyslu m tradici, vzhledem k tomu, že myšlenky rozvinuté rus Pražské školy (Šklovského termíny fabule a syžet, T motivy, Mukařovského aktualizace) hrály klíčovou r byla naratologie založena jako svébytná disciplína. Naproti tomu v Severní Americe obnovila naratol nedávno. Ztratila ji totiž v osmdesátých letech 20. s rický a kulturní kriticismus odvedl literární vědce a zvláště pak od technik textové analýzy spojova a strukturalistickou naratologii. Až na konci osmde This content downloaded from 86.49.252.102 on Tue, 22 Mar 2022 14:03:36 UTC All use subject to https://about.jstor.org/terms 393 DAVID HERMAN desátých začali mentáře narato kulturních kont Tak se ustavila odpovědi), jež z znovu a obecněj Zdá se, že narato raturou a jejím s a naratologie jak - Mnozí vyklad ciálních věd, al faktorech, kter värinen ve svém Narrative (http dex.htm) sleduj nární hranice. který na téma lozof Galen Str je podle něho př právění, kdyko otázkami. Každopádně můžeme si dovolit říci, že příběhy jakožto vysvětlení něčeho, co se přihodilo konkrétním lidem za konkrétních okolností a se specifickými důsledky, začaly být nahlíženy jako základní lidská strategie, která umožňuje, abychom se dohodli na času, procesu a změně. Strategie, která jde proti „vědeckým" modelům vysvětlení, jež jevy charakterizují jako pouhé instance obecných zákonů - ovšem narativní strategie vědecké modely nikterak neohrožuje. Narativ jako kognitivní schéma a diskurzivní typ, které jsou ztělesněny jak literárními, tak neliterárními formami vyjádření, patří dnes do oblasti sociálně vědních i jiných disciplín, od sociolingvistiky, analýzu diskurzu, studia komunikace přes literární teorii a filozofii až po kognitivní a sociální psychologii, etnografii, sociologii, mediální studia, umělou inteligenci a studium organizací, lékařství, právní vědy a historii. Výsledkem je exponenciální růst (mezinárodního) výzkumu a vzdělávacích aktivit soustředěných kolem narativu. Každá odpověď na otázku, proč je tomu tak, „proč ten vzrůstající zájem o narativ", je spekulativní. Zkusmo bychom v odpověď mohli odkázat na globalizaci (jak ve smyslu finančním, tak ve smyslu telekomunikačních technologií). Je možné, že by srovnání rozmanitých kulturních tradic podnítil zájem o vyprávění příběhů jako o společnou praxi a možný nástroj vzájemného rozumění? Lyotard ve své knize Postmoderni podmínka ukazuje zcela odlišný a zároveň méně optimistický obrázek. Podle něho souvisí postmoderni moment s úpadkem velkého narativu (např. pohyb lidstva k sociální emencipaci či výhody věThis content downloaded from 86.49.252.102 on Tue, 22 Mar 2022 14:03:36 UTC All use subject to https://about.jstor.org/terms ČESKÁ LITERATURA 3/2008 - ROZHOVOR 394 deckého pokroku) a rozbujením velkého množství „ jako zdroj mezikulturního porozumění či příběhy ja osvícenských ideálů - nejsou to náhodou ekvivalent sklenici buď jako napůl plnou, či napůl prázdnou? Projekty Jste editorem projektu Frontiers of Narrative a zárove ject Narrative, který zahrnuje různé oblasti naratol pñstupy k těmto oblastem. Mohl byste tyto projekty - Ediční řada Frontiers of Narrative, která vznikla v University of Nebraska Press. Zatím bylo publiková knih a na mnohých dalších se pracuje či se o nich u Frontiers of Narrative reaguje na podnět „narativn se již zmínil, a usiluje o to, stát se ohniskem mezidi vění. Jinými slovy, tato ediční řada usiluje o zdůrazněn manitých konstelacích a typech lidské aktivity. Kn edici je společné trvalé a pečlivé zaměření na podst zároveň jsou též příznačné mnohostí metodologick na různé typy narativů - od příběhů o domácím násí přes literární narativy až k narativům zprostředkovan Project Narrative je nový, interdisciplinární projekt 2006 na Ohio State University a jeho cílem je podpor uku v oblasti studia vyprávění. Informace o tomto na naší webové stránce (http://projectnarrative.os pár doplňujících informací. Idea Project Narrative se zrodila, když děkan Ohio sil soutěž o granty „Targeted Investing in Excellence v rámci těchto kateder byly vyzvány, aby si o tento daly - projekty měly být koncipovány tak, aby posíli University tím, že vytvoří „oblasti špičkového výzkum verzitu přilákat špičkové studenty a učitele, kteří pos rodním, tak i mezinárodním měřítku. Katedra anglist obsazena a má i dobré zázemí v učitelích a studentec matikou narativů a narativní teorie. Proto jsme se r grant a měli jsme štěstí, že náš projekt byl fakultou h sen - tím „my" rozumím ty členy naší katedry, kteř vého týmu, jmenovitě jsou to Frederick Aldama, Brian Project Narrative naplánoval několik výzkumnýc první, nazvané „Multikulturální narativy a narati v říjnu (pro podrobnější informace viz http://proje yr2006/10-18_symposium.cfm). Nadto pořádáme vo a též kurikula, které se týkají pregraduálního stud duálního studia na specializační úrovni v předmětu This content downloaded from 86.49.252.102 on Tue, 22 Mar 2022 14:03:36 UTC All use subject to https://about.jstor.org/terms 395 DAVID HERMAN jedním z explic a vytvořit kon mnoho mezinár projektu - dosu torských stude Estonska a Finska. Obecně lze nei, že náš projekt se snaží být integrativní a inkluzivní, ne exkluzivní. To je možné proto, že máme dostatečně široce definovaný okruh našeho zájmu - narativ. Projekt chce být centrem interdisciplinárního výzkumu příběhů a chce zvát badatele z oblasti věd a umění, kteří se zajímají o jakýkoli aspekt narativu - ať už v literatuře, osobním styku, ústní tradici, tištěných médiích, grafických románech, kinematografii, digitálních médiích či v jakémkoli jiném druhu narativního zobrazení (výrazu). Seznam našich spolupracovníků tak zahrnuje učitele a studenty ze širokého spektra kateder, včetně lingvistiky, filozofie, komunikačních studií, klasických studií, psychologie, pedagogiky, srovnávací literatury, historie, geografie, jazyků a ženských studií. Mohl byste dále nei něco bližšího i o projektu Routledge Encyclopedia of Narrative Theory - pftblížit českému čtenán jeho obsah a cíle? - Rád bych začal dobrou zprávou: tím, že encyklopedie byla právě vytištěna v paperbackové verzi a že stojí okolo 55 dolarů - pro srovnání, vázaná verze stála 240 dolarů. My editoři (Manfred Jahn, Marie-Laure Ryanová a já) jsme tím naprosto nadšeni, protože to znamená, že teď je kniha dostupná studentům, kteří jsou jednou z primárních cílových skupin celého projektu. Ke knize samotné: obsahuje cca 450 abecedně uspořádaných hesel, na jejichž sepsání se podílelo více než 200 expertů z celého světa. Celkový rozsah knihy je přes 700 stran, obsahuje též systematický, sedmaosmdesátistránkový rejtřík, který umožňuje čtenáři, aby se k jádru toho, co ho zajímá, dostal více cestami. Když jsme organizovali a editovali text, měli jsme na mysli několik základních axiomů: skutečnost, že narativ leží ve středu zájmu nejrůznějších disciplín, vzbuzuje poptávku po tom, aby badatelé, učitelé i studenti měli přístup ke komplexnímu referenčnímu zdroji - takovému, který jde napříč disciplinárními specifiky a poskytuje informace o klíčových konceptech, kategoriích, distinkcích a technických nomenklaturách, které vyrostly okolo studia narativu ve všech jeho podobách. Encyklopedie si klade za cíl být právě takovým referenčním nástrojem, jenž poskytuje studentům a výzkumníkům odkazy na zdroje, které se v rámci těchto disciplín soustřeďují na koncepty vyprávění příběhů a používají metody narativní analýzy. Encyklopedie na jedné straně dostatečně pokrývá jak strukturalistické modely, tak i další rámce vyvinuté pro účely narativní analýzy, na straně druhé se pokouší poskytnout široký přehled paradigmat analýzy příběhů napříč médii i žánry - od filmu, televize, opery a digitálního prostředí, po klábosení, sportovní přenosy, komiks, grafický román a nekrolog, abych zmínil alespoň některé. This content downloaded from 86.49.252.102 on Tue, 22 Mar 2022 14:03:36 UTC All use subject to https://about.jstor.org/terms ČESKÁ LITERATURA 3/2008 - ROZHOVOR 396 Hesla obsažená v knize pokrývají historii dané obla cepty vyvinuté teoretiky vyprávění, různé školy a a široký okruh disciplinárních kontextů, v nichž prim cyklopedie klade důraz na ideje, a v důsledku toho jednotlivým teoretikům, ovšem již zmiňovaný detai řům sledovat důležité příspěvky minulých i současn Hlavní část encyklopedie sestává z pěti typů hesel nované klíčovým tématům, konceptům a přístupům se zabývají důležitými koncepty a formami narativ hesla vykládají konkrétní žánry, technické termín nečně miniaturní definice, které poskytují stručný jako například autodiegetický vypravěč či vypravu žové odkazy na hesla, v nichž je možné najít důklad problémů. Hesla obsahují křížové odkazy k jiným vrhů pro doplňující četbu, čímž je navýšena jak vzd studenty, tak její vědecká hodnota pro pokročilé ba přímo po ne j novějších informacích o daném témat O Davidu Hermanovi Vystudoval jste angličtinu a filozofii, absolvoval několik kurzů ze srovnávac teratury a lingvistiky. Co vás tedy pnmělo věnovat se naratologii jako hlavn oboru? - Tento příběh je spíše podivný a trochu anachronický. Když jsem pracoval na doktorátu, byl základním paradigmatem kritické teorie poststrukturalismus. Zatímco jsem si pročítal poststrukturalistické teoretiky jako Derrida, de Man, Lyotard či jiní, přemýšlel jsem nad tím, že by mohlo být zajímavé jít zpět a studovat i strukturalisty, na které tito poststrukturalisté nagativně reagovali. Touto cestou jsem se dozvěděl o naratologii, která se původně jevila jako jistá podoblast strukturalismu. Později jsem začal číst Geralda Prince, který napomohl tomu, aby se naratologie dostala do Severní Ameriky. Pod jeho vedením jsem pak prováděl výzkum pro svou disertaci. Princovo dílo na mne udělalo veliký dojem a otevřelo mi pohled na ta výzkumná témata, o nichž jsem se domníval, že by mohla být pro moje studium produktivní. O nějakých dvacet let později mám stále pocit, že jsem s průzkumem těchto témat sotva začal. Ve své knize Story Logic kombinujete myšlenky narativních gramatik se sociolingvistickými koncepty a s oblastí kognitivní naratologie. Proč jste se rozhodl zkoumat právě tyto tři oblasti naratologického výzkumu společně. - Odpověď na tuto otázku je propojena s tím, co jsem již řekl. Ve chvíli, kdy jsem začal studovat strukturalistickou naratologii, začal jsem se zabývat lingvistikou - částečně proto, že si strukturalisté mysleli, že mohou použít saussurovskou lingvistiku jakožto vědu, o niž mohou opřít studium narativu (mezi jinými kulturními fenomény). Naštěstí krátce po tom, co jsem získal své první This content downloaded from 86.49.252.102 on Tue, 22 Mar 2022 14:03:36 UTC All use subject to https://about.jstor.org/terms 397 DAVID HERMAN učitelské místo analýza diskurz novu interakčn a další lingvisti nosti saussurov kurzu - nebo ob Připomeňme, ž boli situační po mimo doménu t zuje na langue věď či komunik soustředil - od k distribuci dan jazyka v jeho u strukturalistick rie jazyka. Obla lingvistickými, jako kontextuál rozumění vznik tika nahlížena j a projevů mysli tologie, který k visejí s myslí. Zde bych ještě „souvislost s my zadí nejrůznější aktivit vypravěč chopení narativ prezentacemi n světech příběhů dován v souvislo fungují jako (1) šenosti - zdroje Story Logic zača časných projekt se vybudovat no Učíte hned něko tedy naratologii Proč je vzdělání - Z mého úhlu disciplíny. To zn síme kombinova This content downloaded from 86.49.252.102 on Tue, 22 Mar 2022 14:03:36 UTC All use subject to https://about.jstor.org/terms ČESKÁ LITERATURA 3/2008 - ROZHOVOR 398 literatury, etnografie aj. Navíc, protože jsou příběhy ním aspektem lidské existence, je z mého pohledu jak na pregraduální, tak na graduální úrovni nástroj účely studia narativu. V této souvislosti bych měl pravděpodobně zmínit pracuji spolu se svými dvěma kolegy, totiž připravo Teaching Narrative Theory. Tento sborník bude ob zkoumají pedagogické strategie určené ke studiu v gogických situacích (např. pregraduální * graduáln zabývající se problematikou učení o narativních ele rakterizace, hlas), studiem narativu v různých žánre lastí učení některých klíčových oblastí studia, s nim styčné plochy (např. teorie genderu, studium etnici Česká teorie Česky vám zatím vyšla jedna kniha a několik článků. Dotýkáte se v nich mimo jiné i některých českých (naratologických) konceptů. To je pro nás povzbudivé - jak jste se vlastně „setkal" s českou teorií? - Měl jsem to štěstí, že jsem se během svého doktorského studia na University of Pennsylvania, kde jsem navštěvoval kurzy Petra Steinera, s českou literární teorií mohl seznámit. Zčásti i proto, že Petr je vynikající odborník a energický učitel, mě některé myšlenky rozvíjené členy Pražské školy pomalu začaly fascinovat, a to do té míry, že jsem nakonec použil některé ideje díla Jana Mukařovského ve své disertační práci - konkrétně v kapitole, v níž jsem porovnával anglo-americkou teorii řečových aktů s polyfunkčním systémem jazyka Pražské školy (jazykové akty jsou polyfunkční, takže je nemožné oddělit referenční či expresivní funkci od textu, který má též funkci estetickou, a naopak). Tato část mé disertace byla de facto jádrem celého mého projektu (který jsem nakonec upravil a vydal jako svou první knihu pod názvem Universal Grammar and Narrative Form), takže by se dalo říci, že považuji českou literární teorii za naprostý základ svého myšlení o této oblasti a svého osobního vývoje jakožto vědce. Také bych zde však měl zmínit vliv skvělého díla Lubomíra Doležela. Poprvé jsem četl Doleželovy práce, když jsem pracoval na jiných částech své disertace, a byl jsem naprosto zaujat jejich čistotou, přesností a rozsahem. Začal jsem si s Lubomírem psát (domnívám se dokonce, že to bylo ještě před zavedením e-mailu!), a tak začal plodný pracovní vztah - bylo mi ctí zahrnout Lubomírovu fundovanou kapitolu o možných světech a jejich přístupu k problematice historického * fikčního narativu do Narratologies , o nichž jsem se zmínil. Jeho Kapitoly z dějin strukturální poetiky a Heterocosmica (kromě dalších naratologických a stylistických prací) navíc považuji za špičkové publikace ve svém oboru. Takže dva z mých intelektuálních „hrdinů", tedy Petr a Lubomír, jsou oba Češi. This content downloaded from 86.49.252.102 on Tue, 22 Mar 2022 14:03:36 UTC All use subject to https://about.jstor.org/terms 399 DAVID HERMAN Rád bych ještě jazykovou teori a to když jsem Kterou část česk část nejvíce pňs - To, co mne ne ské školy (a poz plinárnímu int kombinuje liter šťastnějších asp se bádání na lit kové teorie (na stylistiky, neb ustavila důležité rárnímu narativ časné práce a ne nám prošlapali Ptal se Bohumil Fořt. This content downloaded from 86.49.252.102 on Tue, 22 Mar 2022 14:03:36 UTC All use subject to https://about.jstor.org/terms