Interkulturní kompetence PAM141 Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, jaro 2022 Klára Berg (mail@klaraberg.cz), Kateřina Martínková (katka.martinkova@gmail.com) 1. setkání 23. 2. 2022 Formální vzdělávání - Formální vzdělávání se vztahuje ke strukturovanému vzdělávacímu systému, který zahrnuje všechny školy od základních až po vysoké, včetně specializovaných programů odborného a profesního výcviku. - Po danou dobu (většinou v rozmezí od 6 do 15 let) je ze zákona povinné. - Po řádném splnění formálního vzdělávání získá absolvent doklad o jeho ukončení, případně také akademický titul. Neformální vzdělávání (NFV) - Neformální vzdělávání se vztahuje ke všem plánovaným programům osobního a sociálního vzdělávání lidí určených k rozvíjení celé řady dovedností a kompetencí mimo rámec formálního vzdělávacího kurikula. - Vede k záměrnému získávání zkušeností a zahrnuje v sobě procesy, prostředky i podmínky k dosažení cíle. - Charakteristiky: dobrovolnost, stanovený záměr a cíle, vědomé a holistické učení, partnerský přístup, důležitá role skupiny, odpovědnost za vlastní učení Informální učení Informální učení se vztahuje k průběhu celého života, v němž si každý jednotlivec osvojuje určité postoje, hodnoty, dovednosti a znalosti pod vlivem různých vzdělávacích podnětů ve svém okolí i z každodenní zkušenosti (z domova, ze sousedství, z knihovny, z médií, ze zkušeností nabytých při práci, při hře apod.) Co je kultura? “Pokoušet se popsat, co je kultura a jak funguje, je činnost podobná přesýpání písku na břehu moře holým dlaněmi” (Dana Moree, Základy interkulturního soužití, str. 46) • Kultura je naučená, nikoliv vrozená (učíme se jí v rámci procesu socializace) • Vzniká jako reakce člověka na prostředí, v němž žije • Je dynamická • Souvisí se vztahy a její odlišnosti zažíváme v interakci Klíčové interkulturní přístupy Kulturně-standardní (skupinový) vs. transkulturní (osobnostní) přístup Kulturně-standardní (skupinový) přístup • Věnuje se problematice soužití různých sociokulturních skupin ve společnosti. • Vychází z předpokladu, že sociokulturní (tj. etnické, národnostní, náboženské a další) skupiny mají specifické znaky, ty vytváří rozdíly mezi nimi a vytváří rovněž specifické chování a myšlení, které je dané a neměnné a vytváří primární identitu jedince. • Založen na přesvědčení, že pro zlepšení vzájemných vztahů je nutné tyto rozdíly pochopit a naučit se je respektovat. • Multikulturní výchova se proto v tomto pojetí zaměřuje především na seznámení se s charakteristikami a aspekty jednotlivých kultur a způsoby, jakými se tyto kultury projevují. Příklady práce v rámci kulturně-standardního přístupu • Představení jednotlivých skupin a jejich specifik: • festivaly (Festival africké hudby, Vietnamský den) • multikulturní večery (Indický večer s hudbou a jídlem) • prezentace (Jak se žije v Bangladéši) • školní hodiny zaměřené na kulturu určité skupiny (Romové) • besedy (s Erasmus studentem z VB, jaké je studium v Británii) Transkulturní (osobnostní) přístup ● navazuje na limity K-S přístupu a kriticky ho reflektuje a rozvíjí ● Důraz na: ○ Jednotlivce a jeho možnost ovlivnit vlastní kulturní identitu. ○ Dynamické / mnohovrstevné/ hybridní pojetí identity. ○ Identita je aktuálním výsledkem osobní historie jednotlivce. ○ Jednotlivec se nejrůznějším způsobem identifikuje se skupinami. Příklady práce v rámci transkulturního přístupu Práce s příběhem jednotlivce • Živá knihovna • Divadlo utlačovaných • Autobiografické vyprávění (orální historie: Paměť národa) “Bonusový” přístup Anti-bias ● Vzdělávání k aktivizaci proti diskriminaci ● Nestačí být jen nepředpojatý, ale je důležité, aby se jedinec aktivně působil proti různým “-ismům” ● nejen osobní, ale i společenská úroveň problematiky. Zohledňování mocenských vztahů. ● historie: rozvinul se v USA jako reakce na nedostatek pedagogických přístupů, které by pracovali s diverzitou a zároveň dostatečně zohledňovaly mocenské struktury ve společnosti Příklady Anti-bias přístup ● Power flower ● Některé aktivity globálního vzdělávání (kdo a s jakými zájmy udržuje nespravedlivý systém) ● podpora studentů a studentek v politické participaci (empowerment). Tedy, když je někdo svědkem nespravedlnosti, nebo se nespravedlnost děje přímo jemu, dokáže ji rozpoznat a učinit konkrétní kroky k tomu, aby se situace změnila. Zdroje NOVOSÁDOVÁ, Monika. PŘÍŠOVSKÁ, Lucie: Úvod do neformálního vzdělávání, Eurodesk, 2019 https://www.dzs.cz/sites/default/files/2020-08/%C3%BAvod2.pdf PEŠEK, Tomáš; NOVOSÁDOVÁ, Monika; DOČKALOVÁ, Jolana; ŚKRABSKÝ, Tibor: Slabikář neformálního vzdělávání v práci s mládeží. ANEV, 2019. https://www.slabikarnfv.eu/slabikar_digital_cs.pdf RANDA, Jana. FELCMANOVÁ, Alena: Metodika přístupu anti-bias. Arpok, 2019. https://arpok.cz/wp-content/uploads/2017/01/Anti_bias-metodika-v-cj.pdf Různé publikace Dany MOREE (např. Základy interkulturního soužití. Portál, 2015): - rozhovor: RECEPT NA SOUŽITÍ RŮZNÝCH KULTUR? Buďte zvědaví, říká antropoložka Moree (https://www.slovo21.cz/images/dokumenty/bulletin/Bulletin%20Slovo%204-2015.pdf, str. 7) - https://www.clovekvtisni.cz/nez-zacneme-s-multikulturni-vychovou-1071pub (zejména kapitoly Poznámky k použité terminologii str. 11-13, MKV - historie a současnost str. 16-31) Příprava na příští setkání: 1. Příště si přineste 3 předměty, které charakterizují, kdo jste 2. Podívejte se na TED talk “Don't ask me where I am from, ask me where I am local”, https://www.youtube.com/watch?v=LYCKzpXEW6E&ab_channel=TED (16 min, v angličtině s anglickými titulky). Zamyslete se nad následujícími otázkami a zapište vaše postřehy do sdíleného dokumentu (s vaším jménem) https://docs.google.com/document/d/1n-13sBP5JU1lZcfnHIoyuB4aP5YNgYxbG-HyZasNCiM/edit ● Co mě zaujalo? Co je můj aha-moment? ● K čemu mám otázky? 3. Vyplňte vstupní dotazník do kurzu (klikačka, pár minut) https://www.research.net/r/AO_PreTest_CZ_weblink 4. Dobrovolné: pokud máte chuť, přečtěte si 20 stran z publikace Dany Moree “Než začneme s multikulturní výchovou”, str. 11-31 (najdete ve sdílené složce), může to hezky doplnit a ukotvit témata, kterým jsme se v prvním setkání věnovali.