Filozofie vědy Zdeňka Jastrzembská, Katedra filozofie FF MU 29. 03. 2022 Osnova —Osnova — ØVymezení disciplíny a jejích otázek ØCo je to věda? ØJak se věda vyvíjí? ØJaký je vztah teorií ke světu? ØSeznam pojmů ØDoporučená literatura — Vymezení disciplíny a jejích otázek — —Filozofie vědy —= disciplína, která se zabývá základy a metodami vědy a která se konstituuje v 1. pol. 20. století —Otázky: Jaké jsou cíle vědy? Jakou povahu má vědecká práce? Jak se věda vyvíjí? Jak vědecké teorie interpretovat? Jaký je jejich vztah ke světu? K čemu referují teoretické termíny? Mají výroky popisující nepozorovatelné oblasti pravdivostní hodnotu? Na základě jakých kritérií by měly být teorie přijímány a akceptovány? Jakou roli hrají ad hoc hypotézy ve vědě? —Co je to věda? – problém demarkace — Problém demarkace —Čím se liší věda od pseudovědy? Věda je její metoda. —Kontext objevu teorie X kontext zdůvodnění teorie — —Logický pozitivismus – spojen s Vídeňským kroužkem (20. a 30. let 20. století), R. Carnap, O. Neurath, M. Schlick. Vědecká teorie je ta, kterou lze alespoň v principu verifikovat (ověřit) — —Logický empirismus – upřednostňován především badateli z berlínské školy (C. Hempel, H. Reichenbach), přísnou verifikaci nahrazují konfirmací (potvrzení), vědeckou teorii lze do určitého stupně potvrdit — —Kritický racionalismus – K. R. Popper, racionální rekonstrukce vědy je možná jen v kontextu zdůvodnění (testování teorií), vědecká teorie je ta, kterou je falzifikovatelná — Problém vývoje —a) Kumulativní pohled na vývoj vědy —Věda se vyvíjí tak, že směřuje k pravdě – buď tím, že kumuluje pravdivé teorie (logický pozitivismus), anebo tím, že odmítá nepravdivé teorie (kritický racionalismus) — —b) Teorie vědeckých revolucí —Thomas Kuhn: Struktura vědeckých revolucí (1962) —Paradigma = určuje, co je hádanka a jak bude řešena —= „obecně uznávané vědecké výsledky, které v dané chvíli představují pro společenství odborníků model problémů a model jejich řešení“ —Když se nakupí anomálie, dojde ke krizi, ta může být řešena revolucí – redefinování základních pojmů, změna paradigmatu → nesouměřitelnost teorií — Problém vztahu teorie a světu — —Otázky: —(1) Existuje svět nezávisle na našem vědomí? —(2) Můžeme vědět, které naše soudy o světě jsou pravdivé? — — — realismus konstruktivismus instrumentalismus —Svět (1) ano ne ano —Poznání (2) ano ano ne Problém vztahu teorie a světu — —Konstruktivismus – teorie neříkají nic o světě, vypovídají pouze o našich (jazykových) konstrukcích. Důležitá je koherence a jednoduchost. — —Instrumentalismus – teorie jsou vhodné nástroje pro organizaci pozorovaných (popř. pozorovatelných) fenoménů. Důležitá je pouze empirická adekvátnost. — —Realismus – teorie jsou přinejmenším přibližně pravdivé a popisují jak pozorovatelné, tak nepozorovatelné oblasti. Důležití je stejně tak explanační síla teorie. Seznam pojmů Doporučená literatura Ø ØBLECHA, Ivan. Filosofie. 4. opr. a rozš. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2002. ISBN 80-7182-147-0. ØLAW, Stephen. Filozofická gymnastika: 25 krátkých myšlenkových dobrodružství. Praha: Argo, 2007. ISBN 978-80-86569-84-0. ØLIESSMANN, Konrad Paul a Gerhard ZENATY. O myšlení: Úvod do filozofie. Olomouc: Votobia, 1994. ISBN 80-85619-94-6. ØFAJKUS, Břetislav. Filosofie a metodologie vědy: vývoj, současnost a perspektivy. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1304-0. ØCHALMERS, Alan. F. What Is This Thing Called Science? 3rd ed. Indianapolis: Hackett, 1999. —