Kontrakt v profesní i soukromé sféře


1.    Klient (pacient, soukromá osoba) naformuluje, co ho (ji) trápí, často v negativní

 formě, např.: „Nechci být tak závislý (-á) ...“

2.      Přeformulovat na pozitivní tvrzení

Co chci? Např.: „Chci být autonomní...“

3.      Intuitivní posouzení změny, zda je reálná

Není to hlas kritického rodiče? Dá se to vůbec zvládnout?

4.      Vyjádřit cíl specificky v termínech vztahujících se k jednání

Jak poznáte, že nastala změna?

Jak pozná vaše okolí, že nastala změna?

Když změny dosáhnete, co všechno bude ve vašem životě jinak?

5.      Je změna bezpečná?

Ptáme se (spontánního dítěte v klientovi) na výsledek i proces, zda není moc ohrožující.

6.      Proč tu změnu chce?

Pro sebe?

Pro někoho jiného? Měl(-a) bych to udělat jako adaptované dítě?

Jaká instance ke změně vybízí (rodič, dospělý či dítě?)

7.      Rozumělo by klientově formulaci i normální 8 – 9leté dítě?

Pokud ne, je třeba plán změny přeformulovat.

8.      Co je ochotný za změnu zaplatit?

Čas, peníze, vnitřní bolest, ohrožení důležitých vztahů...

9.      Vymyslet cca 5 prvních kroků, které k cíli vedou, a udělat jeden z nich ještě tenhle týden

10.  Udělat si seznam lidí, kterých se změna týká, a těch, které mohu žádat o podporu

11.  Probrat „háčky“, které mohou vést k úniku

Nemám čas, nemám na to kapacitu...