nwm K>»n vouvkkku
1
EDWARD ROND A JEHO PŘÍNOS PRO TEORII DRAMATU A DRAMATICKÉ VÝCHOVY
ONDŘEJ KOHOUT
*•»''•: seznam.cz Gymnázium Na vítězné pláni. Praha 4: posluchač doktorského programu Teorie a praxe dramatické výchovy. Divadelní fakulta AM ľ v Praze
ČLOVĚK KONZUMNÍ
kon/umerismus a kapitalismus jsou rakn-vinou. která stravuje naši společnost. Korumpují vše. čeho se dotknou.Tak se divadlo a vzdělávání stávají nástrojem trhu. lednic, co nám může pomoci, je opětovné nalezeni naší lidskosti. Nejlcpši cestou je drama.
lak by bylo možné charakterizoval postoj Edwarda Honda C1934) k současné společnosti, a především k současnému divadlu. E. Iiond je jedním i předních současných britských dramatiků, ale také divadelním režisérem a teoretikem. Prania' chápe jako formu, skr/c niž můžeme prohlédnout zkaženost dnešní společnosti a navráiil sc tak k podstatě lidskosti. Ve středu jeho chápání dramatu stojí dra-matická povaha člověka, zosobněná především dítětem. Snad i / léclilo důvodů nalé/aji iinio/j britští teoretici dramatické výi luny v I.. Hondou lakovou inspiraci
a podporu Neskrývaný obdiv k Edvvai du Koudovi chovají Helen Nitholsnno-vá". David D.ivis*. Ghriss Gooper' a další. Hondovo přesvědčení, že současný divadelní svěi n- ski/ naskrz prohnilý, jr lak silné, že odmítl žádosi National Theatre v Londýně na udelení práv k inscenovali svého dramatu Spaseni (Sared)*. Stále vil e sc svou tvorbou přibližuje dětskému divákovi, ale i dětskému herci. E. Boiid velmi vřele vitá aktivity spojené s mladým a dětským divadlem. Od 90. let píše divadelní brv určené mladému publiku, jež často inscenuje Big Brum Theatre in Kducation, a v roce 2000 byla uvedena jeho první hra Din napsaná přímo pro dětské herce ve věku 14 15 let ze souboru Classwork v Cambridgi, v němž sc inspiroval otázkou _Co by řekly Médcinv děti. kdyby mohly promluvit?-6 \ dramatu te-matizuje pohled dětí na chováni a bezradnost rodičů.
Edward Kniid se snaží svými dramaty |Hiukázat na sociální nespravedlnost současného světa, když sc piá. jak je možné, že ani dnes děli nemají hlas. Proč je vzdělávací systém nevede k porozuměni základním hodnotám lidskosti a místo loho z nich dělá jen další komoditu na irhu práce' Inspiraci ovšem nečerpá pr voplánové /<■ sociálně nespravedlivého prostředí. Zdrojem témat je i původní ira-giénost obsažená v nás samých a s ni spojená potřeba spravedlnosti'. Jde o stejnou spravedlnost, jakou nalézáme v řeckých dramatech.
\c sinu nosu s, pokusím vvsiibuoul základní myšlenky, kieré slojí v po/adí Rondová chápáni ilr.iin.it n. a na koukni nim přikladu inscenace hry Rozbila miska (//>< llrokcn liotrl. 2012) je podrobněji vvsvéllim. S využitím eseje Krize
izdrláláni" llannah Arendtové se pokusím uahiduoiii aliernaiiv.....áhled na
lloiiilovo chápani spravedlnosti.
TÍHNUTI KE SPRAVEDLNOSTI JAKO PODSTATA LIDSKÉ PŘIROZENOSTI
I nlsk.i podsiata podle I  Honda má přililo dramat ický rozměr a obzvlášť výrazně se projevuje v diléli. V konlliklu se světem a událostmi, které se v něm ději. utváří samo sebe - své já. Kultury po většinu lidskc hisiorie ustanovovaly výklad smyslu existence, avšak v mnohosti jejích členů vždy docházelo ke konfliktům. Odlišná je západní společnost, která formuluje smysl existence pouze skrze prostředky spotřeby (Bond. 1992. s. 42). E. Rond sdílí skepticismus mnoha filosofů, jako jsou I'heo-dor Adorno. Walter Benjamin a Hannah Arcndtová. k moderní masové společnosti i v důsledku toho i k masové kultuře, jakožto jejímu projevu. Podle T. Adorna ncu-niožňuje masová kultura srovnáni umělecké reality s realitou světa, vytváří jednotný .i jednotící vkus a s ním zaniká jakýkoli konflikt mezi oliěma realitami (Adorno. s. 12-13). Obdobně se k masové kultuře staví H. Arendlová. Nám jako lidem je určující exisience ve svéié. kierý se neustále nachází me/i silami směřujícími k ro/padu a obnovováním. Trvalost může zajistit jednáni a tvorba ve verejne sféře i \rendlov,i. s. 212 a 221). Ta však podle II. Arendtové z našeho světa pomalu mi/i a je polovičaté nahrazena právě masovou kulturou, kura je podobu.i biologickému procesu vv/adii li( mm neustály přísun |M>iravv ( Vrcmltová, s. 212). Nekonečná s|MHřelM je /deformovanou podobou trvalosti, kleta nám množ nov alabvi lidskými. |Mir»/umél vlastni existenci. Ditě má podle I Honda přinášel
660^49
8916