VIETX1 - Základy vietnamštiny 2
Pham Ngpc Lan Huong
jaro
9. seminář
Slovní zásoba
Khai vi Předkrm
Bánh Pečivo
Canh, súp Polévka
Gói Salát
Mi (vaječné) nudle, mouka
Bún Rýžové nudle (kulaté)
Bánh phó1
Rýžové nudle (ploché)
Món án chính Hlavní chod
Món pnu Vedlejší chod
Gpi Zavolat (objednat)
Cam Rýže, chod, pokrm
Thjt Maso
Oó uóng Nápoje
chay Vegetariánský
Án Jíst
Dó án Jídlo
Dó án nhanh Fast food
Náu Vařit
Quán án, nhá háng Restaurace
No Být plný
Bói bung Mít hlad
Tính tién Doslova počítat peníze. Žádat o účet
Opakování
Vytvořte tázací věty za pomocí „phái không" a odpovězte kladně i záporně. Přeložte.
Neodevzdává se. V pravém sloupci máte správné odpovědi pro kontrolu.
1. Óng ay lá bác síTuán.
2. Bá Ngpc mua nhá mái.
3. Có Mai lá thir ký.
4. Ky su1
Tháng có ó tó rnáu dó.
5. Bo me nghí.
6. Há trá lói cáu hói áy.
7. Anh ay thích dpc šách.
8. Bá mó1
cCťa cho tói.
9. Tamta paní je doktorka.
10. On se jmenuje Hien.
11. Slečna Mary má ráda manga.
12. Oni se anglicky učí tady.
13. Tamto cvičení je velmi těžké.
14. Máma chodí na trh.
15. Lan odpovídá učitelovi.
16. Slečna Thanh bydlí v této ulici.
VIETX1 - Základy vietnamštiny 2
Pham Ngpc Lan Huong
jaro
9. seminář
Cvičení - přeložte větv a udělejte z nich tázací věci za pomocí „á". Vvtvořte odpovědi.
Neodevzdává se. V pravém sloupci máte správné odpovědi pro kontrolu.
1. Tato otázka je těžká.
2. Řídí auto do Hanoje.
3. Otec čte noviny.
4. Slečna Tnu je doktorka.
5. Pan inženýr Tuan kupuje červené auto.
6. Nerozumím.
7. Paní kupuje hodně hroznů a pomerančů
8. Matka spí.
9. Tamten strom je kokosovník.
10. Tento ananas není dobrý.
Gramatika
Các x nhířng
„các" a „nhďng" před podstatným jménem značí množné číslo.
Např. „các sinh vién", „nhďng quyén šách"
Rozdíl mezi „các" a „nhďng" je „množství" které je zahrnuto do dané entity.
„các" je jakási obecná množina, kde jsou veškeré entity zahrnuty.
Př. Všichni studenti, (studentů může být spoustu, nejde nám o nějaké konkrétnější číslo či
skupinu) Các sinh vién.
„nhďng" naznačuje pouze určitý počet.
Př. Všichni „ti" studenti, co se učí anglicky. Nhďng sinh vién hoc tiéng Anh.
Stupňování
Ve vietnamštině jsou 3 stupňovací zájmena:
o Rát - velmi, dost. Jakýsi první stupeň ekvivalentní v anglickém stupňování
o Lam - hodně. Jakýsi druhý stupeň ekvivalentní anglickému stupňování
o Quá - velmi hodně. Nejvyšší stupeň. Všimněte si, že se s „quá" pojí vykřičník.
* překlady berte spíše jako orientační a volný. Jde především o to, abyste pochopili
sílu výroku.
Pojí se s přídavnými jmény a některými slovesy.
Pojí se např. se slovesy „thích" (mít rád), „véu" (milovat), „sa" (mít strach), „lo" (mít starost)
„Rát" je vždy před stupňovaným přídavným jménem, příp. slovesem.
„Lám" a „Quá" jsou za stupňovaným přídavným jménem, příp. slovesem.
- Př.:
o Chiéc áo náy rát dep. - Toto tričko je velmi pěkné,
o Chiéc áo náy dep lam. - Toto tričko je moc pěkné,
o Chiéc áo náy dep quá! - Toto tričko je strašně pěkné.
Vytváříte-li otázku, či negativní odpověď na ni, používá se pouze „lám". Otázka používá
formulaci „có... không"
Chiéc áo náy có dep lam không?
Chiéc áo náy không dep lam.
VIETX1-Základy vietnamštiny 2 jaro
Pham Ngpc Lan Huong 9. seminář
Nhiěu x ít
„Nhféu" - hodně.
- „ í t " - m á l o .
„Nhiěu" a „ít" se vážou k podstatným jménům a ke slovesům.
„Nhiěu" nebo „ít" stojí před podstatným jménem.
„Nhiěu" nebo „ít" stojí za slovesem.
Neváže se ke slovesům „thích", „yéu", „so", „lo"
- Př.:
o Ngů nhiěu - spát hodně (spát - sloveso)
o Nhiěu ngů - hodně spánku (ten spánek - podstatné jméno)
10.5. Opakování na test
17.5. Test
24.5. Místo běžné hodiny si zajdeme na jídlo.
VIETX1 - Základy vietnamštiny 2
Pham Ngpc Lan Hiíong
jaro
9. seminář