Avaři a Avarský kaganát ■ kmenový svaz Juan-Juan – konec 4. stol. spomínají čínské prameny – severně od Gobi a východně od Altaje – poražený turkutskými kmeny (Turky) 552–557 ■ Theofylaktos Simokatta – Avaři pocházejí z kmenů War a Chun sídlících mezi Volhou a Dunajem, západní Sibiř ■ posun Avarů na západ způsobily tlaky sílícího prvního turkuckého kaganátu; v pohybu byli také Kutrigurové, Uturgurové a další turko-tatarské /mongolské nomádské kmeny ■ 558 – Avary uvádí kdesi u Kavkazu byzantský vojevůdce Justin; 560 na dolním Dunaji, 562 útoky na Franskou říši ■ 567 – Langobardi a Avaři porážejí Gepidy, Avaři se stěhují na území Gepidů v Potisí; 568 – Avaři odsouvají Langobardy do severní Itálie a nasouvají se do Panonie – upevnění moci kaganátu, který se stává po dvě století rozhodující mocenskou silou v středoevropském prostoru ■ 595–602 – úspěšné války s Byzancí, kagan Bajan, jejich posun na Balkán, konsolidace kaganátu, střední Balkán, Panonie ■ 626 – porážka Avarů a Slovanů (a iránských Sasánovců) u Konstantinopole ■ 1. polovina 7. století krize kaganátu (doba existence kmenového svazu vedeného Sámem) ■ 70. léta 7. století stabilizace – vznik tzv. 2. kaganátu – bez písemných pramenů, Bulharská říše chána Asparucha oddělila Avary od Byzance a tamnější kronikáři a historikové událostem v Panonii přestali věnovat pozornost ■ 778 – války s Karlem Velikým a pád avarského kaganátu (výpravy 791; 802/803 – zpacifikována Panonie) kaganát – nejednotná etnicita (Avaři, Kutriguři, Onoguři, Utiguři, Gepidové, Langobardi, Slované, romanizované obyvatelstvo Panonie) Dochované tituly avarské elity: kagan, jugur, kapkan, tudur. Konec avarské moci: ■ R. 791 – velká Karlova výprava proti Avarům až někde k dnešnímu Györu – neúspěšná ■ 794/795 – vnitřní boje v kaganátu o kaganský stolec ■ 795 – fransko-slovanské vojsko vtrhlo na území kaganátu a vyplenili kaganský hrink a zmocnili se obrovského pokladu; Annales Regni Francorum: se vojska Karla Velikého vraceli „per Beheimos“ – tedy územím Bohemanů – územím dnešních Čech ■ 796 – kagan u Karla – prosba o křest; Pipin znovu plení hrink ■ 799-803 – protifranské avarské povstání – potlačeno ■ 803 – definitivní porážka Avarů – tudun se v Řezně oficiálně podrobil Karlovi Velkému ■ 803/804 – zbytky avarského vojska poražené bulharským chánem Krumem někde východně od řeky Tisa ■ 805 – kapkan Teodor žádal Karla o pomoc proti slovanským útokům – území mezi Savarií a Carnuntem (Provicia Avarorum); † Teodor – nový kagan Abrahám ■ 811 – franské vojsko urovnalo vzájemné boje Avarů a Slovanů v Panonii ■ 822 – sněm ve Frankfurtu – poslední reálná zmínka o Avarech Periodizace Avarského kaganátu (podle Stadlera 2008) FÁZE DATACE předavarské 536 - 568 raně avarské I 568 - 620 raně avarské II 620 - 665 středoavarské I 665 - 690 středoavarské II 690 - 710 pozdně avarské I 710 - 725 pozdně avarské II 725 - 760 pozdně avarské III 760- 810/830 - tepané ozdoby byzantského charateru typu Martynovka – Čadjavica; tepané součásti opasků; náušnice s hvězdicovým, pyramidovým závěskem; udidla bez postranic; kruhové třmeny s vysokým uchem plechové, tepané ozdoby opasku se skleněnými vložkami; lité náušnice s hvězdicovým ornamentem, začátek výskytu litých součástí opaskových garnitur - litá nákončí, rozměry nákončí se zmenšují, přezky, průvlečly s rostlinným, zoo- i antropomorfním ornamentem; náušnice se závěskem z granul, se spodním závěskem, s dutou trubičkou, skleněným závěskem, korálky ve tvaru melounového jádra, udidla s postranicemi; třmeny protáhlého tvaru; tzv. žlutá keramika Avarské období: ■ 568–830 AD – od druhé poloviny 6. století až po počátek 9. století ■ Prameny k našemu území mlčí, až na drobné výjimky ■ Jediným podstatným zdrojem informací se stávají archeologické prameny ■ Doposud je známo asi 2500 pohřebišť – s přibližně 100 000 prozkoumanými hroby ■ Počet sídlišť – komplikovaná otázka – jejich počet ale roste – cca 600 sídlištních lokalit ■ Hromadné nálezy předmětů (tezaury) ■ Tzv. Opferfunde (uložení předmětů zvláštního významu (na zvláštních místech, zvláštní úprava místa) nebo pohřby zvířat / celé / částečné) ■ Nálezy z detektorového průzkumu Sídliště: ■ Jejich struktura se mění podle síly ovlivnění nomádské složky sedentárním způsobem hospodářství ■ Lokalita Kompolt-Kistér (jižně od Egeru) – prozkoumaná osada s domy v půdorysu jurty s ohništěm uvnitř – časně avarské období ■ Konec 7. století – období finální fáze sedentaricace avarské společnosti – lokalita Rákóczifalva-Bagi földek (jižně od Solnoku), domy: zemnice pravoúhlého tvaru; kůlové/sloupové konstrukce s nabíjenými fošnami (post-framed technique) ■ 7.-8. stol. Území u severní hranice kaganátu, Slovensko, lokalita Obid (západně od Štúrova), sídliště s pravoúhlými zahloubenými objekty s hliněnou nebo kamennou pecí; fragmenty hliněných kotlů ■ ČR, Nálezy z kulturních vrstev: Rubín, Pšov, Dolánky, Tismice, Mikulčice, Pohansko-Lány V roce 1988 bylo na Slovensku známo a publikována pouze 10 sídlišť; např. Bratislava – Rusovce, Prša III. V současnosti je to tak kolem 30 lokalit sídlištního charakteru, které se dávají do souvislosti s osídlením v průběhu avarského kaganátu, např. Nové Zámky III, Ba – DNV VII, Šaľa III, Obid II. Zahloubené chaty – „slovanská zemnice“, zásobní objekty, povrchové stavby. Keramika – „slovanská“, záleží to výskytu typických kovových předmětů, avarské keramiky – jemná šedá, jemná žlutá, hrubší šedá. Pohřebiště: ■ Pohřební ritus kostrový ■ Birituální ritus – pravděpodobně slovanský vliv (zvýšený počet birituálních pohřebišť – na území Sedmohradska); Na Slovensku: Bernolákovo (98/6); DNV (862/27); Záhorská Bystrica (262/8); Barca (15/1); Šebastovce (369/1); Valaliky (81/8); Želovce (871/3) ■ Výklenkové hroby ■ Kenotafy Uložení těla: naznak, ruce podél těla; nohy natažené; výjimečné inhumace na boku, skrčenci, na břiše – pouze malé procento; pohřbů ■ Orientace: 3 základní skupiny: nejpočetnější Skupina – orientace SZ-JV, Z-V, všechny odvozené směry; druhá skupina – V-Z, JV-SZ, odvozené směry (DNV, Bernolákovo, Radvaň, Barca, Šebastovce); třetí skupina – ostatní orientace (S-J, J-S), jsou výjimečné, asi tak 3 % z celkového počtu pohřebišť (Kechnec) ■ 1971 – Kunbábony, supr bohatý hrob starého muže; pohřbeného s téměř 2,5 kg zlata; pochován ve 2. pol. 6. stol., příslušník nejvyšší avarské elity, asijské rysy ■ Lokality na území ČR: pohřebiště: Dolní Dunajovice – 18 hr., Hevlín, ojedinělý hrob; Hevlín Na Slovensku: rozsáhlé kostrové nekropole; s bohatou výbavou; ze zhruba 180 lokalit je námo víc než 6400 hrobů; Devínska Nová Ves; Dvory nad Žitavou; Holiare; Komárno; Prša; Nitra – Dolné Krškany; Podunajské Biskupice Jezdecké hroby ■ V drtivé většině – celé zvíře, ale jsou i parciální pohřby zvířete (lebka, distální části končetin) ■ Způsob ukládání koně do hrobu: značná variabilita – zejména v centrálních částech Karpatské kotliny; Na Slovensku převažují dva hlavní způsoby: 1) lidský jedinec orientován SZ-JV – kůň po levé straně člověka, stejně orientován (Cífer-Pác, Čataj, Komárno IV, NZ I, Virt II), výjimka kůň napravo a opačně orientován – Holiare H558 nebo Obid I – hrob H129 nebo Štúrovo, stejná orientace obou, ale kůň vpravo H 138, H126; 2) u tzv. opačné orientace (V-Z, JV-SZ) – kůň je zpravidla uložený vpravo, v opačném směru/antipodicky než jezdec (DNV, Radvaň, Šebastovce) Výklenkové hroby 1: hrob s výklenkem pro přílohy, typ Šarovce 2: výklenkový hrob podmolového typu 3: tunelový výklenkový hrob Typologie: podle Staššíková Štukovská 1996, Výskyt výklenkových hrobů: pohřebiště Borovce; Cífer-Pác, G. Fusek Hromadné nálezy/tezaury: ■ Předměty z drahých kovů (Halič – zlatý řetěz, dva páry honosných náušnic; Zemiansky Vrbovok – stříbro, pravděpodobně byzantský původ, dato: konec 7. stol., 600 g stříbra, nádoby, šperky, mince, 17 mincí: za vlády cisára Constansa II. (641–668), 1 minca: za vlády Konštantína IV. Pogonata (668 – 685) ■ Předměty ze železa, představují škálu používaných řemeslných, zemědělských nástrojů; jsou významným prostředkem k poznání úrovně výrobní technologie – jak metalurgie a kovářství ale také úrovně řemesel či zemědělství ■ Předměty domácí i cizí provenience (Byzanc – šperky, nádoby, mince, přezky; Franská říše – opaskové soupravy) ■ Výskyt: nejčastěji dolní Pomoraví (např. Gajary, Kúty, Moravský Svätý Ján, Mikulčice), dolní Podyjí (Přítluky) ■ Forma tezauru – většinou prosté uložení do země, bez zvláštních úprav; Moravský Svätý Ján – uložení v kotli; Přítluky – v keramické nádobě, sídliště; Mikulčice I – pod kamenem/žernovem ■ Obsah: různorodý, většinou předměty různé funkce, v různém stavu dochování; Moravský Svätý Ján – různorodý soubor předmětů v celku – obchod?; Přítluky – 2 motyky, radlice, sekera – vlastnictví určitého jedince?, záměrná oběť?; Mikulčice I – poškozené, atypické železné předměty - výrobní činnost spojená s kovářstvím – sklad materiálu? Zemiansky Vrbovok U entit nazývaných dnes Avaři (nebo jinde např. Frankové) a Slované lze předpokládat – na základě písemných i hmotných pramenů – jisté kulturní, sociální, subsistenční rozdíly, které mohly znamenat odlišnou identitu. Jak byla tato identita definována v raném středověku se lze pouze domnívat. Nemusela (ale i mohla) souviset s genetickým potažmo etnickým původem. Avaři se v historickém běhu světa rozpustili v multikulturním a multietnickém prostředí Panonské nížiny a Karpatské kotliny. Literatura: Bálint, C. 1989: Die Archäologie der Steppe. Steppenvölker zwischen Volga und Donau vom 6. bis zum 10. Jahrhundert. Wien-Köln. Čilinská, Z. 1992: Slovania a avarský kaganát. Výpoveď staroslovanského pohrebiska v Želovciach. Bratislava. Čilinská, Z. 1998: Základné problémy štúdia historického vývoja na južnom Slovensku v 7.–8. storočí. Studia Archaeologica Slovaca Mediaevalia I. Nitra. Gnecchi-Ruscone, G. A. – Szécsényi-Nagy, A. – Koncz, I. – Csiky, G. – Rácz, Z. – Rohrlach, A. B. – Brandt, G. et al. 2022: Ancient genomes reveal origin and rapid trans-Eurasian migration of 7th century Avar elites. Cell 185/8, 1402-1413. DOI: https://doi.org/10.1016/j.cell.2022.03.007. Klanica, Z. 1972: Předvelkomoravské pohřebiště v Dolních Dunajovicích. Příspěvek k otázce vzájemných vztahů Slovanů a Avarů v Podunají. Studie AÚ ČSAV I/1. Praha. Krekovič, E. 2004: Kto bol prvý? Nacionalizmus v slovenskej a maďarskej archeológii a historiografi. Študijné zvesti AÚ SAV 36, 51–53. Odler, M. 2012: Avarské sídliská v strednej Európe: problémová bilancia. Studia Mediaevalia Pragensia 11, 2012, 17–96. Traverso, L. – Gnecchi-Ruscone, G. A. – Hiss, A. N. – Herbig, A. – Hofmanová, Z. –Krause, J. 2022: The origin and genetic history of the Avars. In: H. Meller – F. Daim, eds. Grenzüberschreitungen – Reiternomaden in Mitteleuropa, ihre östlichen Wurzeln und Verbindungen. Tagungen des Landesmuseums für Vorgeschichte Halle 25. Halle (Saale), 120–132. Zábojník, J. 2009: Slovensko a avarský kaganát. Bratislava.