Středohradištní období 800-950 střední doba hradištní velkomoravské období povelkomoravské období Písemné prameny: • Einhard: Anales regni Francorum • Annales Fuldenses • Geograf bavorský: Descriptio civitatum et regionum ad septentrionalem plagam Danubii – 9. stol., popis měst a území na severní straně Dunaje, soupis etnik za východní hranicí franské říše, Čechové a Moravané • Conversio Bagoariorum et Carantanorum – O obrácení Bavorů a Korutanců: spis vzniklý asi v Salcburku jako obrana, která měla dokázat nárok salcburského arcibiskupa Adalwina na navrácení území Panonie do jeho jurisdikce poté, co byla Panonie kolem roku 870 přidělena Metodějovi • Konstantin VII. Porfyrogennetos: De administrando imperio (905–959) – i zprávy o zemích a národech sousedících s Byzancí, zprávy o Velké Moravě, pověst o třech synech knížete Svatopluka • Žitije Konstantina Filozofa, Žitije Metodija arcibiskupa moravského • Ibrahím Ibn Jákúb (10. stol.) – 962/966 navštívil Prahu • Legendy Václavské a Ludmilské, Legenda Kristiánova (10. stol.) • Magne Moraviae Fontes Historici, Monumenta Germaniae Historica Magnae Moraviae fontes historici – Prameny k dějinám Velké Moravy. • I. Annales et chronicae, Pragae-Brunae MCMLXVI (ed. D. Bartoňková, L. Havlík, Z. Masařík, R. Večerka) • II. Textus biographici, hagiographici, liturgici, Brno MCMLXVII (ed. D. Bartoňková, L. Havlík, J. Ludvíkovský, Z. Masařík, R. Večerka) • III. Diplomata, epistolae, textus historici varii, Brno MCMLXIX (ed. D. Bartoňková, L. Havlík, I. Hrbek, J. Ludvíkovský, R. Večerka) • IV. Leges-textus iuridici, supplementa, Brno MCMLXXI (ed. D. Bartoňková, K. Haderka, L. Havlík, J. Ludvíkovský, J. Vašica, R. Večerka • V. Indices, Brno MCMLXXVII (ed. L. E. Havlík). Historické pozadí: • 840 – Ludvík Němec udělil Pribinovi a jeho synovi Kocelovi beneficium na řece Zala (oblast dnešního Balatonu) – Pribinovo Město – Mosaburg (Mosapurch) – Blatengrad (Conversio) • 840 zemřel Ludvík Pobožný, 843 –Verdunská smlouva, Východofranská říše – pod správou Ludvíka Němce • 846 – zásah Ludvíka Němce proti „odbojným, bouřícím se“ moravským Slovanům, odstranění Mojmíra, nastolení jeho synovce Rostislava (Fuldské a Bertiniánské letopisy) • 852 – Moravané poskytli azyl urozenci Albgisovi, který unesl ženu jistému Patrikovi – na území Moravanů moc VF krále a synody nedosahovala • 50.tá léta 9. stol. zprávy o sporech mezi VFř a VM – střídavé úspěchy na obou stranách • 855 – zmínka o „… protivníkovi opevněném (tou) nejpevnější hradbou ...“ • 856 – Východní Marka pod správou Karlomana (Karolmana) • 857 – přijetí utečence Slavitěha (z hradu Vistrachova) z Čech (Fuldské letopisy) • Pravděpodobně po roce 860 vyslal Rostislav poselstvo k papeži Mikuláši I. a požádal jej o „učitele“, bez odezvy • 861 – spojenectví Rostislava s Karlomanem proti Ludvíku Němci; zbavil pravomocí hrabata pověřená správou na území Východní Marky Lud. N., Karloman marku obsadil, v pútkách mezi Moravany a královými vojsky zahynul Pribina (Bertini.; Fuld. Letopisy; Conversio) • 862 – stejné poselství do Konstantinopole k císaři Michalu III. (patriarcha Fotios) • 863 příchod věrozvěstů Konstantina a Metoděje; Karloman odprošuje krále • 864 – zmiňovaná Dowina (Devín) – hrad, kde oblehl LN Rostislava, ten se dobrovolně vydal a složil králi Ludv. N. věrnost (Fuldské let.) • 866–867 – opět spory s VF říší • 867 – K. a M. cesta do Benátek (zastavení u Kocela v Mosaburgu); disputace o používání slovanského jazyka jako liturgického • 867–68 – cesta do Říma k papeži (Mik. I.) Hadriánu II., ostatky sv. Klimenta, posvěcení slovanského evangelia, vysvěcení Metoděje knězem (biskupem) • 869 – Konstantin – Cyril, zůstává v Římě, umírá; Karloman opět bojuje s Rastislavem, franská vojska pronikla „k nevýslovné pevnosti Rastislavově“; zmiňován již i Svatopluk • 870 –Svatopluk se spojil z Ludvíkem a Karlomanem; Rostislav sesazen, oslepen, knížecí stolec přebírá Svatopluk; VM poplatná VF říši tributem; Metoděj vysvěcený na stolec sv. Andronika v Sirmiu (arcibiskupství v Panonii podřízeno přímo Římu); Metoděj na zpáteční cestě na Moravu zajat Franky (klášter Ellwangen) • 871 – uvěznění Svatopluka Karolamen, na VM se ujímají vlády markrabata Vilém a Engelšalk, povstání – Mojmírovec Slavomír, spojenectví Slavomíra a Svatopluka, porážka franských vojsk • 873 – na zásah papeže Jana VIII. je Metoděj propuštěn z vězení a znovu ustanoven na stolec • 876 – umírá Ludvík Němec, území sousedící s VM ovládá Karloman; mír ve Forchheimu • 880 – obhajoba slovanské liturgie v Římě, vydání buly „Industriae tuae“ (Horlivosti tvé), ustanovil Metoděje v čele moravsko-panonské arcidiecéze, vysvěcení Wichinga nitranským biskupem (papež Jan VIII.) • 884/885 pokřtění Bořivoje → zakládá kostel sv. Klimenta na Levém Hradci • 885 umírá Metoděj → Gorazd • 887 vyhnání slovanských kněží • 895 česká knížata v čele se Spytihněvem se poddala Arnulfovi • 896 se usazují Staří Maďaři v Potisí • 907 bitva u Bratislavy → bavorské vojsko poražené Starými Maďary (panovník Ludvík IV. Dítě; zahynuli zde: bavorský markrabí Luitpold, salcburský arcibiskup Theotmar, biskup Zachariáš z Brixenu, biskup Udo z Freisingu) Struktura osídlení a sídel: • Centrální hradiska – sídelní aglomerace • Hradiska nižšího řádu • Hospodářské zázemí – zemědělské osady • Hospodářské / rezidenční dvory • Kostely • Funerální areály • Kostelní pohřebiště • Venkovská (komunitní) pohřebiště • Mohylníky • Funerální areály v rámci sídlištního osídlení • Solitérní hroby Hradiska – centrální sídla – výběr lokalit: Mikulčice: Výzkum zahájen v 1954; Josef Poulík, Zdeněk Klanica, Lumír Poláček; prozkoumáno cca 4,5 ha; celková rozloha i s před- a podhradími cca 50 ha (akropole 7,7 ha, předhradí 2,4 ha); sídelní komplex se rozkládal na několika ostrovech; ve 2. pol. 9. stol. mohly mít cca 1 až 2 tis. Obyvatel Staré Město – Uherské Hradiště: Vilém Hrubý, Kristýna Marešová, Luděk Galuška, Lucie Valášková; Staré Město - Na Valách, Na Dědině, U Víta; Uh. Hradiště - Rybárny a ostrov. Sv. Jiří, Sady; celková plocha aglomerace v době největšího rozkvětu dosahovala cca 300-350 ha Břeclav – Pohansko: Začátek výzkumu 1958; František Kalousek, Bořivoj Dostál, Jana Vignatiová, Jiří Macháček, Petr Dresler, Renáta Přichystalová, Michaela Prišťáková; plocha hradiska 28 ha, jižní předhradí cca 24 ha, severovýchodní předhradí cca 2,3 ha; val dlouhý cca 2 km; prozkoumáno prozatím cca 14,5 ha 1 – Severovýchodní předhradí; 9 – Jižní předhradí Staré Zámky u Líšně, Brno: nachází na skalní ostrožně obtékané potokem Říčkou; území o celkové rozloze asi 13 ha je rozděleno do dvou částí; na samotné ostrožně ve tvaru trojúhelníku o stranách 230 m, 425 m a 450 m se nachází opevněná centrální část hradiska o rozloze kolem 4,5 ha; severozápadně od ostrožny pak leží předhradí, oddělené od vlastního hradiska přepažujícím opevněním v nejužším místě šíje; další val se nachází asi 150 m směrem na severozápad; I. L. Červinka, J. Poulík, Č. Staňa; výzkum 1948–1965 Venkovské / zemědělské zázemí: • Zázemí centrálních aglomerací – max. do 1 hodiny pěší chůze, tj. cca 3 až 5 km od centra • Venkovské osady – v povodí hlavních řek Morava, Dyje, Svratka, Odra, Ostravice, Olše • Slovensko: Dunaj, Váh, Nitra, Hron, Ipeľ, Hornád, Ondava, Bodva • Osady se nacházely v základním vzorci cca 20 až 30 km od sebe Pohřebiště: • Pohřební ritus kostrový, v okrajových oblastech pod mohylami dožívá žár • Kostelní pohřebiště • Venkovská (komunitní) pohřebiště, většinou rozsáhlá • Mohylníky • Funerální areály v rámci sídlištního osídlení • Solitérní hroby • Hrobová výbava – sociální diferenciace, náboženství Oficiálně 1. objevený zděný velkomoravský kostel s okolním pohřebištěm: Staré Město „Na valách“: poloha ve tvaru nepravidelném oválu návrší na konci severní staroměstské ostrožny a představovala centrální archeologické naleziště v aglomeraci Starého Města. Amatérské výzkumy byly prováděny již od 80. let 19. století (F. Myklík, M. Kříž, I. Tkáč). V roce 1897, po otevření tzv. Klečkova písečníku byly narušovány velkomoravské kostrové i žárové hroby, jejichž počet již není možné zjistit – cca 1900 až 2000 hrobů. Záchranné výzkumy zahájil ovšem až v roce 1924 učitel Ant. Zelnitius, který zkoumal pohřebiště až do 30. let. Skutečný systematický archeologický výzkum je spojen až působením Viléma Hrubého, který zde začal výzkum v roce 1948. V. Hrubý vedl výzkumy na Staroměstsku až do své smrti v r. 1985. Na jeho práci navázal L. Galuška. Elementy pohřebního ritu ukazující na sociální status pohřbeného či úpravy hrobových jam s chronologickým podtextem. Na základě půdních příznaků lze identifikovat přítomnost stopy po zetlelých dřevěných schránkách, rakvích či podložkách mrtvého těla. Na konci 9. stol. se u kostelů (výjimečně i jinde) objevují hroby s kamennou úpravou hrobových jam: kamenné skříňky, obložení obvodu dna hrobové jámy, kamenné překryvy zásypu, podložení hlavy či nohou plochým kamenem apod. Venkovská řadová plochá pohřebiště nadkomunitního a nadmikroregionální charakteru, navazující na předkřesťanskou tradici organizace funerálních areálů: Dolní Věstonice (cca 1500 hrobů), Nechvalín (cca 160 hrobů), Prušánky (cca 680 hrobů), Čakajovce (cca 820 hrobů) atd. Tzv. disperzní pohřebiště – v rámci sídlištní komponenty (převážně na centrálních sídlištích) Pohansko – poloha Lesní hrúd, šedé objekty jsou hroby. Výstavba křesťanských chrámů – kostelů: jednolodní kostely s půlkruhovým nebo rektangulárním kněžištěm, rotundy (s apsidami), trojlodní bazilika (Mikulčice, Bratislava); u kostelů pohřebiště; pohřby elity kostely – Mikulčice Projevy křesťanství a sním spojené písemníctví ve hmotné kultuře: církevní architektura; křížky – závěsky; kaptorgy; kování v podobě knih; stylus/styly, rámeček na voskové tabulky kování, Mikulčice Elita: zbraně: meče franského typu (nejčastěji typ meče X, Y, K, M, H podle Petersen 1919); ostruhy; bojové sekery; kopí; opaskové garnitury; šperk veligradského typu (náušnice, gombíky, prsteny); skleněné korálky Velká Morava – jako geopolitický útvar s prvky raného státu - Komplexní struktura sídlišť - Církevní organizace - Konsolidace elit na základě dědičnosti společenského statusu - Výběr vládnoucího představitele z jednoho konkrétního rodu - Rozvoj lokálního i nadregionálního trhu - Pokus o písemný zákoník: Zakon sudnyj ljudem (Konstantinův překlad byzantské Eklogy plus vliv místního zvykového práva) Moravská identita? – neustále diskutované téma Literatura: Dekan, J. 1985: Veľká Morava. Doba a umenie. Bratislava. Dostál, B. 1966: Slovanská pohřebiště ze střední doby hradištní na Moravě. Praha. Beranová, M. 2015: Slované. Praha. Beranová, M. – Lutovský, M. 2009: Slované v Čechách. Archeologie 6. –12. století. Praha. Eisner, J. 1933: Slovensko v pravěku. Bratislava. Galuška, L. 2013: Hledání původu. Od avarských bronzů ke zlatu Velké Moravy. Brno. Kouřil, P. ed. 2014: Velká Morava a počátky křesťanství. Brno. Kouřil, P. ed. 2014a: Cyrilometodějská misie a Evropa. 1150 let od příchodu soluňských bratří na Velkou Moravu. Brno. Lutovský, M. 1996: Hroby předků. Sonda do života a smrti dávných Slovanů. Praha. Lutovský, M. 2001: Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha. Petersen, P. 1919: De Norske Vikingesverd. EnTypologisk-kronologisk Studie Over Vikingetidens Vaaben. Kristiania. El. zdroje: https://www.wikipedia.org/ http://historje.tumblr.com/