Středohradištní období
800-950 střední doba hradištní
velkomoravské období
povelkomoravské období
Písemné prameny:
• Einhard: Anales regni Francorum
• Annales Fuldenses
• Geograf bavorský: Descriptio civitatum et regionum ad septentrionalem plagam
Danubii – 9. stol., popis měst a území na severní straně Dunaje, soupis etnik za
východní hranicí franské říše, Čechové a Moravané
• Conversio Bagoariorum et Carantanorum – O obrácení Bavorů a Korutanců: spis
vzniklý asi v Salcburku jako obrana, která měla dokázat nárok salcburského
arcibiskupa Adalwina na navrácení území Panonie do jeho jurisdikce poté, co byla
Panonie kolem roku 870 přidělena Metodějovi
• Konstantin VII. Porfyrogennetos: De administrando imperio (905–959) – i zprávy o
zemích a národech sousedících s Byzancí, zprávy o Velké Moravě, pověst o třech
synech knížete Svatopluka
• Žitije Konstantina Filozofa, Žitije Metodija arcibiskupa moravského
• Ibrahím Ibn Jákúb (10. stol.) – 962/966 navštívil Prahu
• Legendy Václavské a Ludmilské, Legenda Kristiánova (10. stol.)
• Magne Moraviae Fontes Historici, Monumenta Germaniae Historica
Magnae Moraviae fontes historici – Prameny k dějinám Velké Moravy.
• I. Annales et chronicae, Pragae-Brunae MCMLXVI (ed. D. Bartoňková, L. Havlík, Z.
Masařík, R. Večerka)
• II. Textus biographici, hagiographici, liturgici, Brno MCMLXVII (ed. D. Bartoňková, L.
Havlík, J. Ludvíkovský, Z. Masařík, R. Večerka)
• III. Diplomata, epistolae, textus historici varii, Brno MCMLXIX (ed. D. Bartoňková, L.
Havlík, I. Hrbek, J. Ludvíkovský, R. Večerka)
• IV. Leges-textus iuridici, supplementa, Brno MCMLXXI (ed. D. Bartoňková, K. Haderka,
L. Havlík, J. Ludvíkovský, J. Vašica, R. Večerka
• V. Indices, Brno MCMLXXVII (ed. L. E. Havlík).
Historické pozadí:
• 840 – Ludvík Němec udělil Pribinovi a jeho synovi Kocelovi beneficium na řece Zala
(oblast dnešního Balatonu) – Pribinovo Město – Mosaburg (Mosapurch) – Blatengrad
(Conversio)
• 840 zemřel Ludvík Pobožný, 843 –Verdunská smlouva, Východofranská říše – pod
správou Ludvíka Němce
• 846 – zásah Ludvíka Němce proti „odbojným, bouřícím se“ moravským Slovanům,
odstranění Mojmíra, nastolení jeho synovce Rostislava (Fuldské a Bertiniánské
letopisy)
• 852 – Moravané poskytli azyl urozenci Albgisovi, který unesl ženu jistému Patrikovi –
na území Moravanů moc VF krále a synody nedosahovala
• 50.tá léta 9. stol. zprávy o sporech mezi VFř a VM – střídavé úspěchy na obou
stranách
• 855 – zmínka o „… protivníkovi opevněném (tou) nejpevnější hradbou ...“
• 856 – Východní Marka pod správou Karlomana (Karolmana)
• 857 – přijetí utečence Slavitěha (z hradu Vistrachova) z Čech (Fuldské letopisy)
• Pravděpodobně po roce 860 vyslal Rostislav poselstvo k papeži Mikuláši I. a požádal
jej o „učitele“, bez odezvy
• 861 – spojenectví Rostislava s Karlomanem proti Ludvíku Němci; zbavil pravomocí
hrabata pověřená správou na území Východní Marky Lud. N., Karloman marku
obsadil, v pútkách mezi Moravany a královými vojsky zahynul Pribina (Bertini.; Fuld.
Letopisy; Conversio)
• 862 – stejné poselství do Konstantinopole k císaři Michalu III. (patriarcha Fotios)
• 863 příchod věrozvěstů Konstantina a Metoděje; Karloman odprošuje krále
• 864 – zmiňovaná Dowina (Devín) – hrad, kde oblehl LN Rostislava, ten se dobrovolně
vydal a složil králi Ludv. N. věrnost (Fuldské let.)
• 866–867 – opět spory s VF říší
• 867 – K. a M. cesta do Benátek (zastavení u Kocela v Mosaburgu); disputace o
používání slovanského jazyka jako liturgického
• 867–68 – cesta do Říma k papeži (Mik. I.) Hadriánu II., ostatky sv. Klimenta, posvěcení
slovanského evangelia, vysvěcení Metoděje knězem (biskupem)
• 869 – Konstantin – Cyril, zůstává v Římě, umírá; Karloman opět bojuje s Rastislavem,
franská vojska pronikla „k nevýslovné pevnosti Rastislavově“; zmiňován již i Svatopluk
• 870 –Svatopluk se spojil z Ludvíkem a Karlomanem; Rostislav sesazen, oslepen,
knížecí stolec přebírá Svatopluk; VM poplatná VF říši tributem; Metoděj vysvěcený na
stolec sv. Andronika v Sirmiu (arcibiskupství v Panonii podřízeno přímo Římu);
Metoděj na zpáteční cestě na Moravu zajat Franky (klášter Ellwangen)
• 871 – uvěznění Svatopluka Karolamen, na VM se ujímají vlády markrabata Vilém a
Engelšalk, povstání – Mojmírovec Slavomír, spojenectví Slavomíra a Svatopluka,
porážka franských vojsk
• 873 – na zásah papeže Jana VIII. je Metoděj propuštěn z vězení a znovu ustanoven na
stolec
• 876 – umírá Ludvík Němec, území sousedící s VM ovládá Karloman; mír ve
Forchheimu
• 880 – obhajoba slovanské liturgie v Římě, vydání buly „Industriae tuae“ (Horlivosti
tvé), ustanovil Metoděje v čele moravsko-panonské arcidiecéze, vysvěcení Wichinga
nitranským biskupem (papež Jan VIII.)
• 884/885 pokřtění Bořivoje → zakládá kostel sv. Klimenta na Levém Hradci
• 885 umírá Metoděj → Gorazd
• 887 vyhnání slovanských kněží
• 895 česká knížata v čele se Spytihněvem se poddala Arnulfovi
• 896 se usazují Staří Maďaři v Potisí
• 907 bitva u Bratislavy → bavorské vojsko poražené Starými Maďary (panovník Ludvík
IV. Dítě; zahynuli zde: bavorský markrabí Luitpold, salcburský arcibiskup Theotmar,
biskup Zachariáš z Brixenu, biskup Udo z Freisingu)
Struktura osídlení a sídel:
• Centrální hradiska – sídelní aglomerace
• Hradiska nižšího řádu
• Hospodářské zázemí – zemědělské osady
• Hospodářské / rezidenční dvory
• Kostely
• Funerální areály
• Kostelní pohřebiště
• Venkovská (komunitní) pohřebiště
• Mohylníky
• Funerální areály v rámci sídlištního osídlení
• Solitérní hroby
Hradiska – centrální sídla – výběr lokalit:
Mikulčice: Výzkum zahájen v 1954; Josef Poulík, Zdeněk Klanica, Lumír Poláček;
prozkoumáno cca 4,5 ha; celková rozloha i s před- a podhradími cca 50 ha (akropole 7,7 ha,
předhradí 2,4 ha); sídelní komplex se rozkládal na několika ostrovech; ve 2. pol. 9. stol.
mohly mít cca 1 až 2 tis. Obyvatel
Staré Město – Uherské Hradiště: Vilém Hrubý, Kristýna Marešová, Luděk Galuška, Lucie
Valášková; Staré Město - Na Valách, Na Dědině, U Víta; Uh. Hradiště - Rybárny a ostrov. Sv.
Jiří, Sady; celková plocha aglomerace v době největšího rozkvětu dosahovala cca 300-350 ha
Břeclav – Pohansko: Začátek výzkumu 1958; František Kalousek, Bořivoj Dostál, Jana
Vignatiová, Jiří Macháček, Petr Dresler, Renáta Přichystalová, Michaela Prišťáková; plocha
hradiska 28 ha, jižní předhradí cca 24 ha, severovýchodní předhradí cca 2,3 ha; val dlouhý
cca 2 km; prozkoumáno prozatím cca 14,5 ha
1 – Severovýchodní předhradí; 9 – Jižní předhradí
Staré Zámky u Líšně, Brno: nachází na skalní ostrožně obtékané potokem Říčkou; území o
celkové rozloze asi 13 ha je rozděleno do dvou částí; na samotné ostrožně ve tvaru
trojúhelníku o stranách 230 m, 425 m a 450 m se nachází opevněná centrální část hradiska o
rozloze kolem 4,5 ha; severozápadně od ostrožny pak leží předhradí, oddělené od vlastního
hradiska přepažujícím opevněním v nejužším místě šíje; další val se nachází asi 150 m
směrem na severozápad; I. L. Červinka, J. Poulík, Č. Staňa; výzkum 1948–1965
Venkovské / zemědělské zázemí:
• Zázemí centrálních aglomerací – max. do 1 hodiny pěší chůze, tj. cca 3 až 5 km od
centra
• Venkovské osady – v povodí hlavních řek Morava, Dyje, Svratka, Odra, Ostravice, Olše
• Slovensko: Dunaj, Váh, Nitra, Hron, Ipeľ, Hornád, Ondava, Bodva
• Osady se nacházely v základním vzorci cca 20 až 30 km od sebe
Pohřebiště:
• Pohřební ritus kostrový, v okrajových oblastech pod mohylami dožívá žár
• Kostelní pohřebiště
• Venkovská (komunitní) pohřebiště, většinou rozsáhlá
• Mohylníky
• Funerální areály v rámci sídlištního osídlení
• Solitérní hroby
• Hrobová výbava – sociální diferenciace, náboženství
Oficiálně 1. objevený zděný velkomoravský kostel s okolním pohřebištěm: Staré Město „Na
valách“: poloha ve tvaru nepravidelném oválu návrší na konci severní staroměstské ostrožny
a představovala centrální archeologické naleziště v aglomeraci Starého Města. Amatérské
výzkumy byly prováděny již od 80. let 19. století (F. Myklík, M. Kříž, I. Tkáč). V roce 1897, po
otevření tzv. Klečkova písečníku byly narušovány velkomoravské kostrové i žárové hroby,
jejichž počet již není možné zjistit – cca 1900 až 2000 hrobů. Záchranné výzkumy zahájil
ovšem až v roce 1924 učitel Ant. Zelnitius, který zkoumal pohřebiště až do 30. let. Skutečný
systematický archeologický výzkum je spojen až působením Viléma Hrubého, který zde začal
výzkum v roce 1948. V. Hrubý vedl výzkumy
na Staroměstsku až do své smrti v r. 1985. Na jeho práci navázal L. Galuška.
Elementy pohřebního ritu ukazující na sociální status pohřbeného či úpravy hrobových jam s
chronologickým podtextem.
Na základě půdních příznaků lze identifikovat přítomnost stopy po zetlelých dřevěných
schránkách, rakvích či podložkách mrtvého těla.
Na konci 9. stol. se u kostelů (výjimečně i jinde) objevují hroby s kamennou úpravou
hrobových jam: kamenné skříňky, obložení obvodu dna hrobové jámy, kamenné překryvy
zásypu, podložení hlavy či nohou plochým kamenem apod.
Venkovská řadová plochá pohřebiště nadkomunitního a nadmikroregionální charakteru,
navazující na předkřesťanskou tradici organizace funerálních areálů: Dolní Věstonice (cca
1500 hrobů), Nechvalín (cca 160 hrobů), Prušánky (cca 680 hrobů), Čakajovce (cca 820
hrobů) atd.
Tzv. disperzní pohřebiště – v rámci sídlištní komponenty (převážně na centrálních sídlištích)
Pohansko – poloha Lesní hrúd, šedé objekty jsou hroby.
Výstavba křesťanských chrámů – kostelů: jednolodní kostely s půlkruhovým nebo
rektangulárním kněžištěm, rotundy (s apsidami), trojlodní bazilika (Mikulčice, Bratislava); u
kostelů pohřebiště; pohřby elity
kostely – Mikulčice
Projevy křesťanství a sním spojené písemníctví ve hmotné kultuře: církevní architektura;
křížky – závěsky; kaptorgy; kování v podobě knih; stylus/styly, rámeček na voskové tabulky
kování, Mikulčice
Elita: zbraně: meče franského typu (nejčastěji typ meče X, Y, K, M, H podle Petersen 1919);
ostruhy; bojové sekery; kopí; opaskové garnitury; šperk veligradského typu (náušnice,
gombíky, prsteny); skleněné korálky
Velká Morava – jako geopolitický útvar s prvky raného státu
- Komplexní struktura sídlišť
- Církevní organizace
- Konsolidace elit na základě dědičnosti společenského statusu
- Výběr vládnoucího představitele z jednoho konkrétního rodu
- Rozvoj lokálního i nadregionálního trhu
- Pokus o písemný zákoník: Zakon sudnyj ljudem (Konstantinův překlad byzantské Eklogy plus
vliv místního zvykového práva)
Moravská identita? – neustále diskutované téma
Literatura:
Dekan, J. 1985: Veľká Morava. Doba a umenie. Bratislava.
Dostál, B. 1966: Slovanská pohřebiště ze střední doby hradištní na Moravě. Praha.
Beranová, M. 2015: Slované. Praha.
Beranová, M. – Lutovský, M. 2009: Slované v Čechách. Archeologie 6. –12. století. Praha.
Eisner, J. 1933: Slovensko v pravěku. Bratislava.
Galuška, L. 2013: Hledání původu. Od avarských bronzů ke zlatu Velké Moravy. Brno.
Kouřil, P. ed. 2014: Velká Morava a počátky křesťanství. Brno.
Kouřil, P. ed. 2014a: Cyrilometodějská misie a Evropa. 1150 let od příchodu soluňských bratří
na Velkou Moravu. Brno.
Lutovský, M. 1996: Hroby předků. Sonda do života a smrti dávných Slovanů. Praha.
Lutovský, M. 2001: Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.
Praha.
Petersen, P. 1919: De Norske Vikingesverd. EnTypologisk-kronologisk Studie Over
Vikingetidens Vaaben. Kristiania.
El. zdroje:
https://www.wikipedia.org/
http://historje.tumblr.com/