Kláštery a kapituly v Čechách a na Moravě v 10. až 12. století
Významné kláštery se v bavorském Podunají v sousedství Čech nacházely již v 8. století – např.
Niederalteich (založen roku 741), Kremsmünster (777), Chammünster (739), St. Emmeram
v Regensburgu–Řezně (739).
Pravděpodobně mniši působili na našem území jako misionáři o něco dříve, než byl založen
první klášter.
Založení biskupství
V roce 973 za Boleslava II. došlo k založení pražského biskupství, které bylo podřízeno
mohučské arcidiecézi. Západně od rotundy sv. Víta byl postaven biskupský palác s kaplí sv.
Mořice. V souvislosti se založením biskupství byl zřízen klášter Benediktinek u baziliky sv.
Jiří. V roce 1060 došlo k založení baziliky sv. Víta z iniciativy knížete Spytihněva II. Na
baziliku byla ze severu napojena katedrální kapitula1
, někdy nesprávně označovaná jako klášter.
Nejspíš v roce 1063 za Vratislava II. (I.) bylo obnoveno olomoucké biskupství, které patrně
navázalo na zbytky velkomoravské církevní organizace. Pro předchozí dobu (10. století)
Kosmas zmínil jakéhosi moravského biskupa Vracena. V pramenech je uváděn ještě jeden
biskup, který se v roce 976 zúčastnil synody v Mohuči.
Významné řády a jejich kláštery
Benediktini – Řád sv. Benedikta (Ordo Sancti Benedicti → OSB)
Sv. Benedikt z Nursie (480 – asi 547), klášter Montecassino. 816-817 Cášské synody →
benediktinství se stalo normou západoevropského mnišství.
Benediktinské kláštery:
Sv. Jiří na Pražském hradě – nejstarší český klášter založen okolo roku 970 vedle baziliky sv
Jiří, kterou nechal postavit před rokem 921 Vratislav I. a kde se nacházel hrob sv. Ludmily.
1
Kapitula je sbor kněží u metropolitního katedrálního nebo významného (kolegiátního) chrámu. Kněží
v kapitulách byli nazýváni tzv. kanovníci a řídili se určitými pravidly.
V klášteře byly usazeny Benediktinky a první abatyší byla Mlada, dcera Boleslava I. Klášter
sloužil také jako útočiště vdov a místo výchovy dívek z okolí knížete.
Břevnovský klášter – založen 992–993 v zázemí raně středověké Prahy knížetem Boleslavem
II. a biskupem Vojtěchem. První mniši sem přišli z kláštera sv. Bonifacia a Alexia na Aventinu
v Římě. V 11. století příchod mnichů z bavorského Niederalteichu, kteří se hlásili ke gorzské
reformě benediktinství2
. Pod dnešním barokním kostelem byla archeologickým výzkumem
objevena trojlodní halová krypta z doby před rokem 1045. V kostele se nachází hrob
poustevníka Vintíře (Guntherus) zemřelého roku 1045.
Ostrov – Založen roku 1000 za knížete Boleslava III. z podnětu Boleslava II. na vltavském
ostrově těsně u soutoku Sázavy s Vltavou. Prvním opatem byl Lantbert z bavorského kláštera
Niederalteich, odkud nejspíš přišla i první skupina benediktinů. Četné archeologické výzkumy
– podařilo se zjistit, že nejstarší klášterní stavby včetně kostela byly dřevěné3
a zanikly požárem
v roce 1137. Po požáru byly budovány stavby z kamene. Klášter zanikl v důsledku husitských
válek v 15. století.
Sázavský klášter – založen snad roku 1032 poustevníkem Prokopem († 1053) a knížetem
Břetislavem I. Klášter se v 11. století stal opatstvím s benediktinskou řeholí, kde ale byla
provozována tzv. staroslověnská liturgie. V roce 1096 byly slovanští Benediktini definitivně
vyhnání (již podruhé) a nahrazeni latinskými mnichy z Břevnova.
Četné archeologické výzkumy především pod vedením Květy Reichertové a P.
Sommera. Podařilo se prokázat, že i Sázavský klášter byl v 11. století dřevěný. Kostel byl
přestavován do kamenné podoby už na konci 11. století ještě za slovanských Benediktinů.
Severně od kláštera bylo odkryto sídliště laických služebníků a kostel (centrála, tzv.
tetrakoncha), o kterém nás informoval tzv. Mnich sázavský, že kostel byl zasvěcen sv. Kříži a
byl vysvěcen roku 1070.
Další benediktinské kláštery: Rajhrad (založen 1045 jako probošství podléhající
břevnovskému klášteru), Hradisko u Olomouce (1078), Opatovice nad Labem (1086–1087),
Postoloprty (před 1119–1121), Kladruby (1115), Teplice (1160–1167), Vilémov, Podlažice
(1160), Želiv (1144).
2
Procísařská gorzská reforma benediktinství, vycházela z kláštera sv. Gorgonia u Metz v Lotrinsku, 933.
3
Prvotní dřevěné fáze klášterů byly zjištěny také v jižním Německu, např. kláštery v Reichenau nebo v Chiemsee.
Premonstráti
Řád vznikl v roce 1120, v roce 1126 řád schválen papežem Honoriem III. Klášter Prémontré u
Laonu (S Francie).
Premonstrátské kláštery:
Strahov (1143/1144) Mons Sion – založen Vladislavem II., jeho ženou Gertrudou a
olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem. První mniši přišli mniši z porýnské kanonie ve
Steinfeldu.
Doksany u Litoměřic (1144-1145, Premonstrátky), Litomyšl, Milevsko (1184), Teplá (1193
založil velmož Hroznata). Ze Želiva byly vyhnáni Benediktini a v roce 1149 je nahradili
Premonstráti. Podobně to bylo i u Hradiska u Olomouce (1151).
Cisterciáci
V roce 1098 založen klášter Cîteaux (u Dijonu – V Francie, Burgundsko). Řád byl schválen
papežem Kalixtem II. v roce 1119.
Cisterciácké kláštery:
Sedlec u Kutné Hory (1142) – osazen mnichy z Waldsassen, založen velmožem Miroslavem.
Plasy (1144), Hradiště nad Jizerou, Osek, Velehrad.
Kolegiátní kapitula ve Staré Boleslavi – nejstarší českou kolegiátní kapitulu spolu s kostelem
sv. Václava založil Břetislav I. jako akt pokání za vyplenění polského Hnězdna v roce 1039.
Kostel byl postaven na místě vraždy sv. Václava a kostela sv. Kosmy a Damiána. K zahájení
stavby došlo někdy po roce 1039, 19. května 1046 kostel vysvětil biskup Šebíř. Četné
archeologické výzkumy pod vedením I. Boháčové.
Další kapituly: Vyšehrad (1070) – bazilika sv. Petra; Mělník (20. léta 12. století) při kostele
sv. Petra a Pavla; Litoměřice (1057 či 1058) při kostele sv. Štěpána; Sadská (založena zřejmě
za Bořivoje II. 1117 –1120) u kostela sv. Apolináře.
Literatura:
Boháčová, I. – Podliska, J. 2018: Průvodce pražskou archeologií – Památky známé, neznámé i
skryté. Praha.
Dvořáčková Hendrychová, S. – Kremer, J. 2020: Padesát let výzkumu Sázavského kláštera.
Archaeologia historica 45, 2, 745–763.
Foltýn, D. a kol. 2005: Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha.
Měřínský, Z. 1985: Církevní instituce na Moravě a jejich úloha ve vývoji hospodářství a
osídlení od 10. století do předhusitského období Archaeologia historica 10, 375–393.
Pátrová, K. 2009: Stará Boleslav a její místo v českých církevních dějinách. Sv. Václav –
kapitula – paládium. Brandýs nad Labem – Stará Boleslav.
Sommer, P. 1996: Sázavský klášter. Praha.
Sommer, P. 2007: Svatý Prokop: Z počátků českého státu a církve. Praha.
Sommer, P. 2020: Století archeologického výzkumu Ostrovského kláštera (k. ú. Davle).
Archaeologia historica 45, 2, 713–731.
Sommer, P. (ed.) 2006: Svatý Prokop, Čechy a střední Evropa. Praha.
Vlček, P. – Sommer., P. – Foltýn, D. 1998: Encyklopedie českých klášterů. Praha.