LESY V DOBĚ BRONZOVÉ (teze) Klára Posiřilová - Krajina ovlivňována člověkem už od neolitu okolo 20% (v menší míře i v mezolitu), v pozdním eneolitu se aktivity prudce zvedla na 40%, V době bronzové bylo ovlivnění silné, ale osídlené rozkolísané, takže tak byl ovlivněn i impakt (Kuneš et al. 2015) - Pro bádání zemědělského pravěku se můžeme opřít o biostratigrafické fáze holocénu (atlantik, subboreál, subatlantik), dále o antrakologická data, pylová data, plavení a geobotanické rekonstrukční mapy a mapy potenciální přirozené vegetace (Neuhäuslová et al. 1998) - Důležitým faktorem je upřednostňování některých dřevin před jinými, např. jedle, dub a celkově světlomilné dřeviny a snadněji se zmlazující dřeviny (pastva pro dobytek) - Největší podíl vzorků na sídlištích tvoří palivové dřevo, které se řadí mezi neselektivní a odpovídá druhům v sídlištním okolí (2-5 km) - Oproti tomu selektivní dřeva jsou např. pozůstatky z výrobní činnosti nebo konstrukce staveb, ale ty v antrakologii tvoří minimum dat, jelikož by např. už zmiňovaná konstrukce musela shořet abychom získali uhlíky k analýze (celkově ale moc nenapomáhají k rekonstrukci vegetace) - Analýzou palivového dřeva lze sledovat proměnu na jednom území, tak i regionální diferenciaci - Problémem v antrakologii je diskontinuita a rozptýlenost dat, což se snaží vyřešit publikace Kočár, Kočárová, Lanta & Novák (2022). Rekonstrukce lesní vegetace České republiky v zemědělském pravěku a raném středověku na základě archeoantrakologických dat - Méně se setkáme s daty žárových pohřebišť, ale pokud chybí sídlištní data, je to aspoň něco - Celkově je v období zemědělského pravěku nejpočetnějším taxonem dub - Podle některých autorů (Dreslerová, Pokorný) je změna složení vegetace zapříčiněna přirozeným projevem holocenní acidifikace půd, s touto teorií naopak nesouhlasí autoři studie (Kočár, Kočárová, Lanta, Novák) s důvodem, že výskyt bučin a/nebo dubohabřin nutně nenaznačuje acidifikaci půd a jedná se o zjednodušené odůvodnění - V následujícím období (doba železná) se dále významně rozšiřují světlomilné dřeviny, vedle dubu má velký podíl i světlomilná borovice a habr - Lokalita Brandýs nad Labem ukazuje více chronologických fází DB (únětický, mohylový, knovízský a štítarský horizont), ve všech převažuje dub s výrazným podílem borovice - Na lokalitě Blučina Cezavy lze srovnat starší a mladší DB, kde výsledky poukazují na pokles náročných dřevin, vyskytují se tam i chladnomilný buk a tis, které by se nepředpokládaly, dále narůstá podíl lípy a světlomilných dřevin poukazující na intenzivní těžbu dřeva (topol, vrba) - Nejvíce jsem vycházela z práce: Rekonstrukce lesní vegetace České republiky v zemědělském pravěku a raném středověku na základě archeoantrakologických dat (Kočár et al. 2022), ostatní byly použity pro srovnání či ověření informací Literatura Beneš, J., Přikrylová, P. (2008). Analýza uhlíků a zuhelnatělých rostlinných makrozbytků ze sídliště mladší doby bronzové v Hostivici u Prahy - Charcoal and macro-remains analysis of the Late Bronze Age settlement in Hostivice by Prague. In: J. Beneš – P. Pokorný (eds), Bioarcheologie v České Republice - Bioarchaeology in the Czech Republic. České Budějovice. Beneš, J., Petrlíková, V. (2008). Antrakologická analýza uhlíků ze sídelního areálu doby laténské, římské a raného středověku v Lovosicích a z výrobního centra doby římské v Kyjicích Anthracological analysis of charcoal fragments from the La Te`ne, Roman and the Early Medieval settlement area in Lovosice and from the Roman period production centre in Kyjice. Archeologicke Rozhledy 60, 93-113. Beneš, J. (2008). Antrakologické analýzy v archeologii a paleoekologii - Anthracological analyses in archaeology and paleoecology. Archeologicke Rozhledy 60, 75-92. Čulíková, V. (2008). Rostlinné makrozbytky z pravěkých a raně středověkých antropogenních sedimentů v Lovosicích. Archeologicke Rozhledy 60, 61-74. Dreslerová, D. (2012). Les v pravěké krajině II. - Forest in the prehistoric landscape II. Archeologické rozhledy LXIV, 199–236. Kočár, P., Kočárová, R., Lanta, M. & Novák, J. (2022). Rekonstrukce lesní vegetace České republiky v zemědělském pravěku a raném středověku na základě archeoantrakologických dat / Reconstruction of Forest Vegetation Between the Neolithic and the Early Middle Ages in the Territory of the Czech Republic Based on Archaeoanthracological Data. Památky archeologické 113, 311-368. 10.35686/PA2022.6. Kuneš, P., Svobodová-Svitavská, H., Kolář, J., Hajnalová, M., Abraham, V., Macek, M., Tkáč, P. & Szabó, P. (2015). The origin of grasslands in the temperate forest zone of east-central Europe: longterm legacy of climate and human impact. Quaternary Science Reviews 116, 15–27. https://doi.org/10.1016/j.quascirev.2015.03.014 Neuhäuslová Z., Blažková D., Grulich V., Husová M., Chytrý M., Jeník J., Jirásek J., Kolbek J., Kropáč Z., Ložek V., Moravec J., Prach K., Rybníček K., Rybníčková E. & Sádlo J. (1998) Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky [Map of potential natural vegetation of the Czech Republic]. Academia, Praha. Neuhäuslová Z., Moravec J., Chytrý M., Ložek V., Rybníček K., Rybníčková E., Husová M., Grulich V., Jeník J., Sádlo J., Jirásek J., Kolbek J. & Wild J. (2001) Potential natural vegetation of the Czech Republic. Braun-Blanquetia 30: 1–80. Neuhäuslová Z., Moravec J., Chytrý M., Sádlo J., Rybníček K., Kolbek J. & Jirásek J. (1997) Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky 1 : 500 000 [Map of potential natural vegetation of the Czech Republic 1 : 500 000]. Botanický ústav AV ČR, Průhonice.