Rozměry cihlářských výrobků Martin Ebel Pokusů datovat stavby dle rozměrů cihel, ze kterých byly postaveny, byla učiněna již řada. Odhlédneme-li od údajů, které poskytuje terénní průzkum, lze ve střední Evropě sledovat poměrně pozdní tlak na unifikaci rozměrů cihel. V rámci habsburské monarchie je nejsilněji patrný v samotné Vídni a Dolních Rakousích, což v podstatě koresponduje s charakteristickým reglementačním tlakem na vznik ceníků, který v určitých momentech nabíral z dnešního hlediska až absurdních podob. Na rozdíl od Vídně panovaly v Cechách v tomto ohledu dlouho zcela liberální poměry. Tato situace se obráží jak u veškerých stavebních materiálů, tak i u dobře definovatelných cihlářských výrobků. Postupně začal být brán zřetel i na to, zda je míra pro cihlu po výpalu (v závislosti na materiálu se oproti formě vypálená cihla zmenšila). Pro Vídeň byly rozměry (i ceny) cihel definovány již nařízením císaře Leopolda I. z 6. září 1686; byl zhotoven cejchovaný model. Veškeré míry byly stanoveny v dolnorakouských palcích (1 palec = 2,634 cm). Cihly zdice: 11 72 x 5 74 x 2 72; klenačky: 9 3/4 x 6 V2 x 3, tašky: 16 x 7 x 2/3 palce.1 Později byly rozměry dvakrát kosmeticky upravovány v letech 1715 a 1773.2 Odchylnou (menší či tenčí) cihlu směl od roku 1781 cihlář zhotovit jen v případě, že měl písemnou smlouvu se zákazníkem na odchylné rozměry.3 První směrnicí s působností pro celou monarchii uvádějící rozměry cihel byly všeobecné instrukce na vedení staveb a jejich rozpočty a vyúčtování vydané ve Vídni 31. března 1788. Cihla zdice měla mít rozměry 12 x 6 x 3 palce, klenačka 9 V2 x 7 72 x 3 palce, dlaždice měla být minimálně 2 palce tlustá, střešní taška měla mít minimální rozměr 14 x 7 palců. Zde se však hovoří o modelu - formě před vypálením, avšak pro případ materiálu, který se výpalem silně zmenšuje, připouští se úprava (zvětšení) modelu.4 V pozdější všeobecné instrukci pro rozpočty z roku 1831 byly rozměry menší - 11 x 5 V2 x 2 3/4 palce (1728 cihel na kubický sáh).5 Morava Na Moravě byl vývoj již poněkud rozdílný. Cirkulář moravského a slezského zemského gubernia z 18. února 1808 ještě uváděl míry z výše zmíněné instrukce z roku 1788 - rozměry cihel 12x6x3 palce po vypálení.6 Mora- 1 Codex Austriacus 2, Wien 1704, s. 539. 2 Codex Austriacus 3, Liepzig 1748, s 786; Allgemeine Verwaltungsarchiv Wien, Justiz-Patentesammlung, 3. 6. 1773, kt. 645; Gesetze und Verordnungen... 12 (1. ledna - 1. července 1798), Wien 1799, s. 118-121. 3 Handbuch aller unter der Regierung des Kaisers Joseph des II. für die K. K. Erbländer ergangenen Verordnungen und Gesetze... (1780 - 1784), sv. 1, Wien 1785, s. 136. 4 Státní ústřední archiv Praha (dále SÚA), CV, i. č. 1007; Moravský zemský archiv Brno (dále MZA), fond B 17, sign. B 49, kt. 17. 5 Gesetze und Verordnungen... 1831, sv. 59, Wien 1832, s. 108 násl. 6 MZA, fond B 17, sign. B 49, kt. 17. va si definitivně vyřešila rozměry cihel cirkulářem morav-sko-slezského gubernia z 17. srpna 1810, dle něhož měly být cihly po výpalu o málo menší (míry po vypálení): 11 V2 x 5 3U x 2 3/4 palce; střešní tašky (křídlíce) měly mít rozměr 13 V2 x 7 x 3/4 palce.7 Čechy V samotných Čechách panovala poměrně dlouho zcela odlišná situace. Teoreticky zde měly alespoň u veřejných zakázek platit rozměry uváděné ve všeobecných instrukcích pro monarchii (viz výše). Impulsem k definitivnímu řešení bylo nadále problematické zadávání veřejných zakázek při rozdílných rozměrech cihel - srovnání používaných rozměrů tak mělo vytvořit rovné startovní podmínky. Přístup k řešení nalezení ideálních měr cihel je v této době plné byrokratických nařízení poměrně neobvyklý. 19. července 1836 se pokusili úředníci gubernia spolu se zástupci fiskálního úřadu, pražského magistrám, stavebního ředitelství, stavovského technického institutu (prof. Wiesenfeld), tří stavitelů (J. Peschka, J. Kranner, J. Zobel) a dvou majitelů cihelen (Franz Ellenberger, Andreas Borowiczka) vytvořit návrh ideálních měr a dotazník pro jednotlivé kraje (jaké typy cihel jsou používány), který byl rozeslán na krajské úřady, které měly vyšetřit místní podmínky. Zmíněná komise došla k návrhu: zdící cihly 11 V2 x 5 V2 x 2 V3 palce; klenební: 10 V2 x 7 x 2 palce, komínové: 11 V4 x 5 x 2 2/3 palce. V agendě se dochovala odpověď z většiny krajů, ze které vyplývá značná rozdílnost v produkci (viz tabulka). Odpovědi se však poměrně shodovaly. Prakticky ve všech odpovědích byla zdůrazňována potřeba sjednocení rozměrů. Zcela charakteristické pro odpovědi bylo zavrhnutí speciálních komínových cihel - navržené byly považovány za příliš malé, za nejvhodnější na komíny byly považovány obvyklé zdice. Rovněž bylo možno postrádat i klenačky, které se spíše vyskytovaly na velkých panstvích. Na základě odpovědí a dalších jednání došlo ke konsensu ve velikosti cihel, předepsané rozměry cihel po výpalu byly publikovány guberniálním nařízením z 11. července 1839, č. j. 25724: Pevnostnice (cihly fortifikační - Fortifikazionsziegeln): 12 x 6 x 3 palce. Zdice obyčejné (Gewöhnliche Mauerziegeln): 11 V2 x 5 V2 x 2 V2 palce. Klenačky (Gewölbziegeln): 10 x 7 x 2 palce. Dlaždičky (Pflasterziegeln) měly být minimálně 2 palce tlusté. Tašky (cihly krovové, Dachziegeln, Taschen): 14 x 7 x V2 palce. Prejzy (tehdy nazývané pouze cihly vyduté Či Hohlziegeln): 16 x 11 V2 - 9 V2 x 3/4 palce. Cihly na římsy a podobne měly mít rozměry dle potřeby, majitel cihelny však musel mít pro případ kontroly objednávku. S ohledem na různou cihlářskou hmota (a její různé zmenšení) mohla mít každá cihelna jiný typ formy. Cihly starých rozměrů bylo možno vyrábět nejdéle do konce roku 1840, stará zásoba musela být vyprodána nejpozději 7 MZA, fond B 17, sign. Z 74, kt. 131. 30 DĚJINY STAVEB 2001 M. Ebel - Rozměry cihlářských výrobků i y :eriTia 1841. Na cihlách měly být dále vyraženy r,.,., c cihelny (iniciály výrobce).8 F.ľku 1844 se pokusila dvorská kancelář zavést čercfeáeh domorakouské míry, což však bylo odmítnuto.9 T>:eré míry v dolnorakouskych palcích (1 palec = 2,634 cm). jHbyčejné cihly zv. zdice i Mauerziegeln) délka šířka výška Itafaí. Rakousy 1686 11 % 5 % 2 7, Z'zini Rakousy 1715 11 5 '/.i 2 % I«rění Rakousy 1773, 1798 1 I 5 7, 2 7? marchie 1788 12 6 3 1810 11 72 5 -74 2 LV4 '!.?--chie 1831 11 5 % 2 % Čí«h> 1839 11 % 30,3 cm 5 I 14,5 cm 2 72 6,6 cm Heoačky (Gewilbzicgcln) délka šířka výška [Deku' Rakousy 1686 9 \ 6 Vn 3 Z>. Lať Rakousy 1715 9 % 6 V, 2 7, Z-.-si Rakousy 1773,1798 9 6 2 '/: -archie 1788 9 % 7 72 3 Četby 1839 10 26,3 cm 7 M.-/ cm 2 5,3 čtň V Cechách odmítnutý vídeňský návrh 1844 9 6 2 7j Ptvnostnice (Fortifikazionszicgi'ln) délka šířka výška 1839 12 6 i 31,6 cm cm 7, y oh Dlaždičky (Pflasterziegeln) délka šířka výška I«\Lní Rakousy 1686 10 6 1 % Dtitrf Rakousy 1715 10 6 1 3/4 >"!aí Rakousy 1773,1798 [ú 6 1 • :;.:i/Mic 1788 cca 12 cca 12 >2 Čechy 1839 - - >2 > cm V Čechách odmítnutý vídeňský návrh 1844 Itl 6 1 % Tašky (Dachziegeln) délka šířka výška Bnteií Rakousy 1686 16 7 2h Dolní Rakousy 1715 16 7 7, Dolní Rakousy 1773, 1798 17 7 % Monarchie 1788 >!-[ 7 > % "šírava ítzv. křídlíce) 1810 13 7i 7 X Čechy 1839 14 36,9 cm 7 7S,4 cm % 1.3 cm V Cechách odniítnutý vídeňský návrh 1844 17 7 % Prejzy, cihly vyduté (Hohlziegeln) délka horní šířka dolní Šířka výška Ž echy 1839 16 11 % 9 '/i % 12,1 cm 30,3 m 25 cm 2 ern 8 SÚA, ČG-vš, per. 1836 - 1840, sign. 79/1/9, kart. 1222. Guber-niální nařízení 11.7. 1839, č. j. 25724 vyšlo ve sbírce provinciálních zákonů, sv. 21. s. 733 jako příloha stavebního řádu z roku 1845 - SÚA, CV, i. č. 5560. kt. 55. 9 SÚA, ČG-vš, per. 1841 - 55, sign. 32/1/7, kart. 2808. DĚJINY STAVEB 2001 31 M, Ebel - Rozměry cihlářských výrobku Vyšetření stavu výroby různých cihlářských výrobků v Čechách dle krajů (hlášení z let 1837/1838) Cihly obyčejné - zdice délka šířka výška min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. Praha 11 % 5 % 2 V3 Berounsko míry neudány Boleslavsko 10 11 72 12 4 5 V2 5 V2 2 2 V2 2 % Budějovicko údaje nedochovány Bydžovsko 11 % 5 72 2 V2 Čáslavsko 11 % 5 % 2 73 Hradecko zpráva chybí Chrudimsko 10 11 Vs 11 % 5 5 % 5 V4 2 V, 2 72 2 74 Klatovsko 10 72 11 % 12 5 5 V2 6 2 2 73 2 72 2 72 Kouřimsko míry neudány Litoměřicko 11 5 8 [101 2 74 Loketsko li v2 5 % 2 73 Plzeňsko li v, 5 % 2 72 PrácheňskoIU] n v2 5 % 2 72 Rakovnicko'121 9 13 4 V, 6 i 74 3 Táborsko míry neudány Žatecko 11 v2 S \ 2 % Cihly klenební - klenačky délka šířka výška mm. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. Praha 10 % 7 2 Berounsko míry neudány Boleslavsko různé míry Budějovicko údaje nedochovány Bydžovsko 11 % 5 \ 2 V2 Čáslavsko stačí cihly zdice Hradecko zpráva chybí Chrudimsko[13] 8 74 9 5 V8 7 2 % Klatovsko stačí cihly zdice Kouřimsko míry neudány Litoměřicko Loketsko stačí cihly zdice Plzeňsko 10 7 2 Prácheňsko !14] io Vj 5 2 Rakovnicko 8 \ 10 74 5 % 6 V2 i Vj 2 74 Táborsko míry neudány Žatecko míry neudány Litoměřická specialita na různé tloušťky zdi (po 3 palcích). 11 Nejednotné míry, uvedené používány nejčastěji na výpočty. 1: Pouze panství Pátek mělo neobvyklý rozměr 12 * fi * 3. V Roztokách byly neobvyklé cihly 14 x 6 x 2 72. 13 Nejsou obvyklé, jen na panství Nasavrky a Litomyšl. 14 Na české placky. 32 DĚJINY STAVEB 2001 M. Ebel - Rozměry cihlářských výrobků Cihly komínové délka šířka výška min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. Praha li v„ 5 2 J/, Berounsko míry neudány Boleslavsko 6 [[y> Budějovicko údaje nedochovány Bydžovsko jako zdice Čáslavsko n v, 5 2 7, Hradecko zpráva chybí Chrudimsko postačují zdice Klatovsko nejsou potřeba Kouřimsko míry neudány Litoměřicko neuvedeno Loketsko116J 11 % 5 72 Plzeňsko nej sou potřeba Prácheňsko neuvedeno Rakovnicko 10 11 V, 5 5 % 1 7« 2 Táborsko mírv neudáilv Zatecko nejsou používány Dlažby délka šířka výška min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. Chrudimsko 7 V. 12 2 74 2 -7, Plzeňsko 8 9 1 % Rakovnicko 6 11 6 12 1 ty2 3 V dalších krajích míry neudány Tašky délka šířka výška min. průměr max. mm. průměr max. mm. průměr max. Chrudimsko 14 17 5 6 7, Plzeňsko 15 6 % Rakovnicko 13 14 17 6 6 7 % 7: 'u V dalších krajích míry neudány. S ohledem na zvetrávaní cihel na horách Guberniem předepsané rozměry nejsou příliš vhodné. Die Maße von Ziegeleierzeugnissen Martin Ebel Der Artikel fasst die vorgeschriebenen Maße der Ziegeleierzeugnisse in Wien und Niederösterreich, in Mähren und in Böhmen zusammen. Während diese Maße in Wien schon 1686 festgelegt worden waren, geschah das in Mähren erst 1810 und in Böhmen erst 1839 im Zusammenhang mit dem Bemühungen um gleiche Bedingungen bei der Vergabe öffentlicher Aufträge. In einer besonderen Tabelle wird der Zustand verschiednener Ziegeleierzeugnisse anhand von Meldungen aus den Bezirken in Böhmen aus den Jahren 1837-1838 untersucht. (Übersetzung P. Zieschang) DĚJINY STAVEB 2001 33