}Archivy národních výborů
◦navazují na tradice archivů městských
–přebírají písemnosti různé povahy
–spravovány dobrovolnými pracovníky
–uloženy: samostatně, na radnici, součást muzea
}po roce 1945
◦Archiv země České v Praze a MZA v Brně
–ujímají se organizace péče o městské a místní archivy
–evidují síť těchto archivů, napomáhají jejich zabezpečení a kvalitnějšímu personálnímu obsazení
–MZA podněcuje k zakládání archivů okresních
}po roce 1954
◦organizace archivní služby v okresech
◦výstavba okresních archivů

}po roce 1960
◦reorganizace územního členění státu
◦spojování malých archivů tak, aby v okrese působil jeden velký okresní archiv
◦meziarchivní delimitace
–státní archivy předávají okresním archivům okresní písemnosti
–písemnosti okresních úřadů, okresních soudů, okresních zastupitelstev, staré pozemkové knihy apod.
}organizace, činnost a řízení okresních a městských archivů
◦v roce 1970 upravena směrnicemi ministerstva a následně zákonem č. 97/1974 Sb. o archivnictví
◦

02-mapa-cr-okresy-2015_1.jpg



}Archivní soubory uložené v SOkA a AM
◦archivy měst, okresní úřady, zastupitelstva, soudy a okresní národní výbory
◦fondy původců s okresní působností
◦po roce 1945 fondy okresních orgánů, organizací a zařízení
◦fondy místní provenience
–obecní úřady, městské a místní národní výbory, notáři
–základní a střední školy, místní, obvodní či újezdní školní rady
–zdravotnická a kulturní zařízení
–cechy a živnostenská společenstva
–spolky všeho druhu (dělnické, vzdělávací, střelecké, církevní, čtenářské, zábavní, divadelní,
hasičské, hospodářské, pěvecké, hudební, podpůrné, dobročinné, stavební, osvětové, tělovýchovné,
zaměstnanecké, odborové)
–fondy místních a okresních organizací politických stran před rokem 1945
–děkanské a farní úřady či vikariáty
–drobnější výrobní a hospodářské podniky či družstva (včetně JZD)
–spořitelny, kampeličky, záložny a pojišťovny
–osobní písemné pozůstalosti
–sbírky dokumentace:
–tiskoviny, fotografie, plakáty apod.
–

1.Státní okresní archiv Benešov
2.Státní okresní archiv Beroun
3.Státní okresní archiv Kladno
4.Státní okresní archiv Kolín
5.Státní okresní archiv Kutná Hora
6.Státní okresní archiv Mělník
7.Státní okresní archiv Mladá Boleslav
8.Státní okresní archiv Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem
9.Státní okresní archiv Praha-venkov se sídlem v Dobřichovicích (sloučení SOkA Praha - východ a
SOkA Praha – západ, zrušeny k 31. 12. 2021)
10.Státní okresní archiv Příbram
11.Státní okresní archiv Rakovník
}
}

Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky



1.Státní okresní archiv České Budějovice
2.Státní okresní archiv Český Krumlov
3.Státní okresní archiv Jindřichův Hradec
4.Státní okresní archiv Písek
5.Státní okresní archiv Prachatice
6.Státní okresní archiv Strakonice
7.Státní okresní archiv Tábor
}

třeboň.jpg



1.Státní okresní archiv Domažlice se sídlem v Horšovském Týně
2.Státní okresní archiv Cheb
3.Státní okresní archiv Karlovy Vary
4.Státní okresní archiv Klatovy
5.Státní okresní archiv Plzeň-jih se sídlem v Blovicích
6.Státní okresní archiv Plzeň-sever se sídlem v Plasích
7.Státní okresní archiv Rokycany
8.Státní okresní archiv Sokolov se sídlem v Jindřichovicích
9.Státní okresní archiv Tachov
}

tachov.jpg



1.Státní okresní archiv Česká Lípa
2.Státní okresní archiv Děčín
3.Státní okresní archiv Chomutov se sídlem v Kadani
4.Státní okresní archiv Jablonec nad Nisou
5.Státní okresní archiv Liberec
6.Státní okresní archiv Litoměřice se sídlem v Lovosicích
7.Státní okresní archiv Louny
8.Státní okresní archiv Most
9.Státní okresní archiv Semily
10.Státní okresní archiv Teplice
}




1.Státní okresní archiv Hradec Králové
2.Státní okresní archiv Chrudim
3.Státní okresní archiv Jičín
4.Státní okresní archiv Náchod
5.Státní okresní archiv Pardubice
6.Státní okresní archiv Rychnov nad Kněžnou
7.Státní okresní archiv Svitavy se sídlem v Litomyšli
8.Státní okresní archiv Trutnov
9.Státní okresní archiv Ústí nad Orlicí
}

SOA Hradec Králové



1.Státní okresní archiv Blansko
2.Státní okresní archiv Brno-venkov se sídlem v Rajhradě
3.Státní okresní archiv Břeclav se sídlem v Mikulově
4.Státní okresní archiv Havlíčkův Brod
5.Státní okresní archiv Hodonín
6.Státní okresní archiv Jihlava
7.Státní okresní archiv Kroměříž
8.Státní okresní archiv Pelhřimov
9.Státní okresní archiv Třebíč
10.Státní okresní archiv Uherské Hradiště
11.Státní okresní archiv Vsetín
12.Státní okresní archiv Vyškov se sídlem ve Slavkově u Brna
13.Státní okresní archiv Zlín
14.Státní okresní archiv Znojmo
15.Státní okresní archiv Žďár nad Sázavou
}




1.Státní okresní archiv Bruntál se sídlem v Krnově
2.Státní okresní archiv Frýdek-Místek
3.Státní okresní archiv Jeseník
4.Státní okresní archiv Karviná
5.Státní okresní archiv Nový Jičín
6.Státní okresní archiv Olomouc
7.Státní okresní archiv Opava
8.Státní okresní archiv Prostějov
9.Státní okresní archiv Přerov
10.Státní okresní archiv Šumperk
}
}




◦Archiv hl. města Prahy
◦Archiv města Plzně
◦Archiv města Ústí nad Labem
◦Archiv města Ostravy
◦Archiv města Brna
–

clamgallas.jpg ahmp.jpg
3 259 archivních souborů
24 749,48 bm
(k roku 2022)

}počátky souvisí s ukládáním listinných privilegií, svědčících o městských právech
◦uloženy nejprve v domech konšelů, na městské rychtě, později na radnicích v okovaných truhlicích
◦ukládány písemnosti správy jednotlivých pražských měst, materiály soudní a dokumenty soukromé
povahy
◦nárůst písemností
–větší úložný prostor, v truhlicích zůstávaly nejcennější listiny, knižní materiál se přestěhoval
do skříní v samostatných místnostech, o které pečoval městský písař, pořizoval první archivní
inventáře a soupisy
}v roce 1784
◦původně samostatná pražská města (Staré Město, Nové Město, Malá Strana a Hradčany) byla spojena
–ustanoven magistrát, sídlem se stala
–Staroměstská radnice, kam ukládány všechny archiválie
}v roce 1851
◦městský archiv zřízen jako instituce
◦prvním archivářem Karel Jaromír Erben
◦
}
radnice.jpg

}zpřístupňování městských fondů, sbírek listin a rukopisů
◦založeno nové oddělení plánů a vyobrazení města, položen základ k rozsáhlé knihovně
}sídlo v severním křídle Staroměstské radnice (depozitáře, studovna, fotoateliér a konzervační
dílna)
◦technickým vybavením i kvalifikovaným personálem patřil AHMP v meziválečném období k
nejmodernějším archivním institucím
}za války některé archiválie odvezeny na venkovské statky za město
}8. května 1945
◦při požáru Staroměstské radnice shořelo část archiválií, čímž vznikly nenahraditelné ztráty na
historickém dědictví Prahy
◦po válce náhradní prostory v Clam-Gallasově paláci v Husově ulici
}v letech 1950-1951
◦podřízen odboru vnitřních věcí Ústředního národního výboru hlavního města Prahy
}na konci 80. let 20. století
◦využívá vedle Clam-Gallasova paláce ještě dalších 8 nevyhovujících pražských a mimopražských
depozitářů, mezi nimiž nechyběl ani zámek či protiatomový kryt
}od roku 1993 samostatným odborem Magistrátu hl. města Prahy
}v roce 1997 dokončena novostavba archivu v archivním areálu na Chodovci

}sídla:
◦v archivním areálu
–Archivní 6, Praha 11 - Chodovec
–studovna pro veřejnost
◦Clam-Gallasův palác
–Husova 158/20, Praha 1 - Staré Město
–výstavy a konference
–Clam-Gallasův palác | PANO3D
}vydává:
◦Pražský sborník historický
◦Documenta Pragensia
}
mapka arch.arealu.jpg
Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky

vyrocni-zprava-2022.pdf (ahmp.cz)
Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky


plzen.jpg Obr14_web.jpg Obr14_web.jpg
1 517 archivních fondů
4 344,87 bm
(k roku 2022)

}vývoj spojen s městskou správou
}období od založení města do 18. století
◦archiv pečlivě spravován vzdělanými radními písaři
}v 19. století období úpadku
◦registratura byla roku 1841 použita jako výplň stropu při přestavbě radnice (v roce 1908 při
rekonstrukci nalezena)
◦do sběru dána registratura z let 1801-1829
◦listiny zachránil první novověký městský archivář Martin Hruška, jiné archiválie zakoupeny
vlastenci
}v letech1879–1948
◦spojení archivu s Městským historickým muzeem
◦v roce 1931 usnesení o zřízení městského archivu jako samostatného úřadu, ve skutečnosti stále
součástí muzea
}po roce 1948
◦zřízení archivu jako organizační součásti Národního výboru města Plzně (oddělením archivu od muzea
od 1. července 1948)
}po roce 1990
◦odborem Úřadu města Plzně, nyní Magistrátu města Plzně
}od 1. ledna 2005 zařazen podle archivního zákona mezi nestátní archivy územních samosprávných
celků
◦
}
radnice plzeń.jpg

}v letech 1879–1948 sídlil v budově Městského historického muzea
}poté ve třech místnostech v budově bývalého gymnázia (dnes Studijní a vědecká knihovna Plzeňského
kraje)
}v dubnu 1954 v přízemí empírové budovy v sadech 5. května 61
}od roku 1961 ve Veleslavínově 19
} bývalá policejní budova s vězením
}Vydává: Minulostí Západočeského kraje
}               Dějiny města Plzně 1, 2, 3
západočesmuzeum.jpg
Západočeké muzeum v Plzni
plzen_dejiny.jpg dejinyPlzně2.jpg Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku
text, tráva Popis byl vytvořen automaticky

amp2019.jpg
2019
Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky fbplzeň.jpg
2023

magistrát ústí.jpg
Spisový meziarchiv
Suterén magistrátu
Velká Hradební 8a
Ústí nad Labem
ústí archiv.jpg
2 019,87 bm
(k roku 2022)

}zmiňován již před 300 lety
}v roce 1828
◦městský registrátor Friedrich Sonnewend pověřen uspořádáním historických spisů města
}v letech 1840-1890 neměl městský archiv trvalého správce
}v roce 1890
◦správcem archivu jmenován knihovník spolku Verein für Geschichte der Deutschen in Böhmen Wenzel
Hieke
}v letech1895–1919
◦vykonával funkci městského archiváře MUDr. Alexander Marian
}v roce 1920
◦ustanoven správcem městského archivu dr. Franz Josef Umlauft
◦sídlo ve dvou suterénních místnostech německého gymnasia ve Velké hradební
}od roku 1922 Archiv města Ústí nad Labem zároveň okresním archivem
◦přebírá písemnosti patrimoniální správy, městského pivovaru, knihy ústeckého důchodního úřadu,
kompletní řadu ústeckých novin od roku 1856 (umístěna ve sklepě trmického zámku)
}v roce 1936
◦Archiv definován jako městský úřad a archivář se stal městským zaměstnancem
}v roce 1939
◦získány prostory v domě na Václavském náměstí v Trmicích
}
}

}za 2. světové války
◦archiv spravován společně s městským muzeem
}od roku 1951
◦do archivu svezeny a uspořádány fondy města a okresu Ústí nad Labem
}v roce 1968
◦archiv získal nové prostory v centru Ústí nad Labem
}v roce 1986 správní reforma v okresu Ústí nad Labem
◦Ústí nad Labem prohlášeno statutárním městem (zrušen ONV)
◦dle zákona o obcích č. 367/1990 Sb. tento statut potvrzen
}od roku 1990 je Archiv města Ústí nad Labem samostatným odborným útvarem úřadu města, později
magistrátu
}v roce 2008 udělena Archivu města Ústí nad Labem akreditace
}Vydává:
◦Ústecké kalendárium, Memorabilia Ustensis, Ústecký sborník historický,
◦Ústeckou vlastivědu a regionální práce
}
}
ústí1.jpg ústí2.jpg




ostarva.jpg kostel-n.jpg
Archiv se nachází za kostelem Neposkvrněného početí Panny Marie
1 559 archivních souborů
6 773,60 bm
(k roku 2022)

}počátky spadají do 13. a 14. století
◦1362 – nejstarší listina vydaná městu císařem Karlem IV.
–listiny vydané pro Moravskou Ostravu olomouckým biskupem a moravskoostravskou městskou kanceláří
–uloženy na městské rychtě, počátkem 16. století přestěhovány na radnici a uloženy v kovové truhle,
městské knihy byly uchovávány v dřevěných skříních
}po reformě veřejné správy v roce 1850
◦zrušení patrimoniálních úřadů a magistrátů
◦snahy o předání písemností do MZA
–Franz Kremer v roce 1858 zdůraznil, že listiny jsou uloženy jako
– "starodávné relikvie, draze vykoupené jejich praotci, ve zvláštní železné ohnivzdorné truhle,
každá listina zvlášť zabalena v papíru a rovněž přivěšené pečeti uloženy v kovových schránkách"
– a jejich vydání odepřel s tím, že jsou takto uloženy již tři až pět set let, aniž by utrpěly
nějakou újmu
–
radnice ostrava.jpg

}v roce 1923
◦institucionalizace městského archivu
–v čele referátu, který měl spravovat 2 instituce: archiv a muzeum, gymnazijní profesor Alois
Adamus, působil zde do roku 1935
}v roce 1925
◦činnost archivu upravena Instrukcí pro archiv Velké Ostravy
◦v závěru roku 1925 byl archiv zpřístupněn veřejnosti
◦soustředění všeho dostupného archivního materiálu z Moravské Ostravy, od roku 1924 (po vzniku tzv.
Velké Ostravy) i všech samostatných obcí, které byly do celku začleněny, a z širokého okolí (obava
před zničením)
◦základ archivu tvořily městské listiny, pečetidla, městské knihy, cechovní materiál, stará
magistrátní registratura, archiv střeleckého spolku, Zwierzinova pozůstalost, archiválie
připojených obcí, spolků, písemných pozůstalostí a jiné dokumentace
}po roce 1935 v čele archivu úředníci
◦jako poradní orgán působila Archivní a muzejní rada (1935-1939)
}za války v roce 1942 provedena rekonstrukce budovy muzea
◦část materiálu byla vystěhována do zámku ve Velkých Heralticích, ve Staré Vsi nad Ondřejnicí a do
prozatímních depozitářů v jižních a západních Čechách, odkud měly být archiválie odvezeny na
německé území
}do roku 1947 se podařilo získat téměř veškerý archivní materiál zpět včetně nejstarších listin a
typářů

}v roce1952
◦došlo k oddělení od muzea
◦archiv se stal odborným zařízením Jednotného národního výboru v Ostravě, pověřen okresní archivní
službou pro
◦ 25 obcí tvořících okres Ostrava
}v roce1960
◦zrušen okres Ostrava - venkov, archiv přestal plnit úkoly okresního archivu
◦přestěhoval se do budovy bývalé přívozské radnice
◦v 90. letech rekonstrukce budovy a přístavba (1993)
◦v letech 1996-1997 stěhování
◦ archivního materiálu do nové přístavby
}rozsáhlá publikační činnost
◦sborník Ostrava
◦Ostravské kalendárium
◦regionální práce
radnice přívoz.jpg
Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky




}
}
}www.archiv.brno.cz
}
první pečeť-barva.jpg
Přední 2, Brno – Černovice
radniceAMB).jpg AMB.jpg
Nová radnice
Dominikánské nám. 1, Brno
1 605 archivních souborů
10 736,50 bm
(k roku 2022)

}od počátku institucionální existence Brna
◦ukládány písemnosti, které zaručovaly městu důležité hospodářské a politické výsady na Staré
radnici, ve druhém poschodí radniční věže
}v roce 1895
◦péčí o archiv pověřen moravský zemský historiograf
◦ Bertold Bretholz
◦archiv přestěhován na nynější Novou radnici
}v roce 1918
◦správu městského archivu převzal profesor brněnské univerzity
◦ Bohumil Navrátil
◦docílil oddělení archivu od městského muzea a zasadil se o trvalé obsazení místa městského
archiváře
}v roce 1929
◦prvním městským archivářem zemského hlavního města Brna jmenován Jaroslav Dřímal
◦probíhala inventarizace a katalogizace celé řady fondů
◦v roce 1930 vydána publikace:
◦ Archiv zemského hlavního města Brna
}v roce 1935
◦archiv získal v souvislosti s opravou Nové radnice další prostory, vybavené funkčními regály a
zásuvkami na mapy
}v roce 1939
◦na Dřímalovo místo dosazen německý komisař
stará radnice.jpg

}po osvobození Brna
◦do archivu se vrátili propuštění zaměstnanci, městskému archiváři bylo podřízeno městské muzeum
◦oprava poškozených depozitářů, navrácení fondů vyvezených za město
◦přebírání materiálů z ústřední městské spisovny (zasypána při bombardování města) a fondů
německých institucí
}v 50. letech 20. století
◦přebírání celků
–panství Královo Pole, Zábrdovice a Líšeň
–líšeňské knihovny rodu Belcrediů
–brněnské matriky a matriční doklady
–matriky byly předány do MZA, matriční doklady zůstaly uloženy v městském archivu
}v roce 1954
◦odborným zařízením Městského národního výboru v Brně, přičleněn k odboru pro vnitřní věci
◦plnil funkci okresního archivu Městského národního výboru a pro všechny Obvodní národní výbory a
Místní národní výbory na území města Brna
}v roce 1956 archiv vydal:
} Průvodce po fondech a sbírkách Archivu města Brna
}v roce 1959 začal archiv vydávat sborník
} Brno v minulosti a dnes
}v letech 1969 a 1973 vyšly Dějiny Brna 1 a Dějiny Brna 2
}

}po roce 1989 Archiv města Brna získal
◦budovu v Brně-Černovicích na Přední ulici
–do té doby sklad Domácích potřeb
–východisko z neudržitelného stavu, v té době byly písemnosti archivu roztroušeny na 14 místech
◦byla dokončena přestavba objektu v Kuřimi
}v roce 2001 rekonstrukce budovy v Černovicích pro archivní účely
◦v roce 2002 nové hlavní sídlo Archivu města Brna otevřeno
–budova o třech podlažích vyřešila pracovní a ukládací problémy archivu
}v roce 2005
◦na sousední parcele v Černovicích  vybudován nový rozsáhlý třípodlažní depozitář
}nejcennější archiválie
◦Sbírka listin, mandátů a listů, část Sbírky rukopisů a úředních knih, Svatojakubská a Mitrovského
knihovna, zůstávají uloženy v původním sídle archivu, v budově Nové radnice na Dominikánském
náměstí
}další skupina písemností se nachází v budově tzv. meziarchivu v Kuřimi
◦jedná se o písemnosti zrušených komunálních podniků a městských zařízení (tedy spisů s dosud
neprošlou skartační lhůtou)
}do roku 2008 byl Archiv města Brna zařízením Magistrátu města Brna, následně se stal jedním z jeho
odborů

20. léta 20. století
Speciální kovové regály, rok 1958


AMBpred rekonstrukci 002.jpg AMBpred rekonstrukci 005.jpg AMBpred rekonstrukci 004.jpg
Budova před rekonstrukcí
Černovická transformovna

8.14_P1010786.jpg
}archiv územně samosprávného celku
}odbor Magistrátu města Brna
}sídla:
•hlavní budova
◦ Přední 2, Brno – Černovice
•Nová radnice
◦ Dominikánské nám. 1, Brno
•Kuřim – meziarchiv
◦ Křížkovského 294, Kuřim
AMB r_2009_foto sch (10).tif
Černovice
Nová radnice
Kuřim

Ø samosprávných úřadů města Brna a připojených obcí z období od 13. století do současnosti
Øvčetně rozsáhlé sbírky pergamenových listin a městských úředních knih
Ø brněnských řemeslnických cechů, společenstev a spolků
Ø brněnských farních úřadů
Ø českých i německých škol působících na území města Brna včetně školských úřadů
Øvelkostatek Kuřim
Økulturních, sociálních a zdravotnických úřadů, působících na území města Brna
Ø městských komunálních podniků a družstev
Øvčetně JZD
Ø písemné pozůstalosti některých významných brněnských občanů
Ø rozsáhlá sbírka fotografií a pohlednic s brněnskou tématikou
Ø sbírka map a plánů, týkajících se území města Brna
}
}
Privilegium Václava I.
(leden 1243)

l1050562393.jpg l1050562557.jpg
Právní kniha písaře Jana
(po roce 1355)
Tzv. Švédské privilegium z
3. února 1646
Olomoucký misál

sbírka grafik,kreseb a reprotisků 551.tif Hlavní nádraží-XXXVd-13.tif
Veduta Zelného trhu od Františka Richtera
Pohlednice z hlavního nádraží v Brně
9.8_VI c12.tif
 Nově proražená třída od pomníku Josefa II. směrem k Velkému náměstí, fotografie Josefa Kunzfelda

archiv digitalizace_foto sch-33.jpg archiv digitalizace_foto sch-30.jpg List_161a_16.jpg



}
Øobsahuje více než 63 000 kusů svazků převážně odborné historické literatury a časopisů


archiv digitalizace_foto sch-22.jpg
Badatelna v Černovicích
Badatelna na Nové radnici

amb_knihy.jpg němci.jpg Němci_2.jpg D:\Documents\Pictures\Moje naskenované
obrázky\skenování0201.jpg H:\Černý_rukopis\obal_Gestapo.jpg
}
}Archiv města Brna vydává tzv. brunensia
◦Brno v minulosti a dnes (BMD)
–regionální sborník vychází od roku 1959 dodnes
◦Suplementa sborníku BMD
–monografické práce o Brně, vycházejí od roku 2005
}Velké dějiny Brna
◦Dějiny Brna v sedmi svazcích
–spolupráce s FF MU a dalšími institucemi
–projekt pro léta 2009-2021
}Soupis vydaných publikací
◦www.archiv.brno.cz
◦ v sekci Publikace
}
layout DB.jpg

}BYSTRICKÝ, Vladimír a Václav HRUBÝ. Přehled archivů ČSR. Praha: TEPS místního hospodářství, 1985.
}Webové stránky jednotlivých SOA a AM uvedené v prezentaci.
}80 let Archivu města Brna. Brno, 2009.
}ČERMÁKOVÁ, Jana – ČERVENÁ, Radana – JORDÁNKOVÁ, Hana – SULITKOVÁ, Ludmila. Městské archivy &
městští archiváři. Vyd. 1. Brno: Statutární město Brno, 2010.
}