Slovnědruhový přesah a slovnědruhový přechod, ambiguita slovnědruhové příslušnosti a desambiguace

SD Přechod =  změna funkce (v důsledku sekundárního užití SD)

1.Adverbializace prostých a předložkových pádů jmen

Jde-li o substantiva, pak lze vysvětlit vznik adverbiální spřežky zokolnostněním adverbálního pádů
s lokálním / temporálním významem

(zítra < z jitra, kránu)

Jak byste v korpusu hledali příklady na adverbializace (příslovečné spřežky vzniklé ustrnutím
předložka+pád jména)?

Předložky se pojí s určitými pády, pády mají u deklinačních typů určité koncovky, takže např.
pojí-li se předložka x s genitivem a genitivní koncovka má podobu y, pak spřežka bude začínat na x
a končit na y.

Jak sestavíte dotaz?

[lemma="za.*a" & tag="[DX].*"]


2. Prepozicionalizace - nevlastní předložky

Vyhledejte v korpusu předložky (uzavřená třída), vyberte nevlastní (motivované jinými slovními
druhy). Popište, podle čeho lze rozpoznat, že nejde o jiný slovní druh a zobecněte pravidla pro
prepozicionalizaci.

3. Substantivizace adjektiv

Vyhledejte v korpusu slova s adjektivní flexí, která jsou označkována jako substantiva.

[lemma=".*[ýáí]" & tag="NN[MF].*"]

Jak poznáte rozdíl mezi substantivem s adjektivní flexí a substantivizovaným adjektivem?

Jak poznáte, že adjektivum je substantivizované? Všimněte si, jak lze pravidla využít pro ověření
kvality desambiguace.

Slovnědruhový přesah - slovnědruhová platnost překračuje hranici SD podle tří kritérií

4. Číslovky a slova označující kvantum

Význam množství mají kromě slovního druhu číslovek i další slova. Která to jsou?

Jak byste hledali příklady v korpusu?

5. Sloveso a participium

Pasivní příčestí je pokládáno za tvar slovesný, přesto disponuje typicky jmennými kategoriemi (rod,
číslo), které získává shodou s řídícím členem (subjektem).

Participium se v mluvené češtině často mění na tvar s typicky adjektivní flexí:

Byl jsem zkoušen. → Byl jsem zkoušenej.

Podívejte se, jak je v korpusu SYN2020 značkován tvar přesvědčen a přesvědčený.

Porovnejte kontexty

Porovnejte zastoupení tvaru přesvědčen/přesvědčen[ý|ej] v psaných a mluvených korpusech (využijte
nástroj SyD).

6. Ještě jednou ke jmenným tvarům adjektiv

Vyhledejte v korpusu na slova, která sdílejí kořen -rád- a podívejte se, jak jsou značkována.
Hledejte argumenty pro užité řešení.

Jak je v korpusu označkováno slovo sám a jak slovo samoten? Jak bys argumentoval pro zvolené
řešení.

7. Homonymie a slovnědruhový přechod

Pokus se najít doklady na substantiva slovotvorného typu názvů osob vzniklá konverzí l-ových
příčestí /kutil, ožrala/ v korpusu.




ÚKOL:

1.      Jak bys hledal v korpusu doklady na slovnědruhový přechod vokativ → citoslovce. Popište
postup a ukažte, jak byste odlišili vokativ od interjekce.

2.      K řadě citoslovcí existují pravidelně tvořená slovesa (Hrom prásk do stavení./ Hrom práskl
do stavení.). Kontaktová slova (citoslovce/částice) tvoří samostatné výpovědi. Všimněme si, že
hranice se rozostřuje tím, že ačkoliv u nich nedochází ke slovnědruhovému přechodu, mohou
disponovat typicky flektivními morfy 2. osoby imperativu. Najděte v korpusu maximum dokladů na
případy jako na/nate.