GRANTOVÁ AGENTURA ČR – HODNOTÍCÍ KRITÉRIA •„knowledge gap“ •Pokyn hodnotit přiměřeně stavu kariéry, tj. ne absolutním počtem výsledků •ALE znamená to být na špici ve své věkové kategorii •Úspěšná grantová žádost začíná •pět let před jejím podáním • PROCES HODNOCENÍ •https://gacr.cz/proces-hodnoceni-navrhu-projektu/ • •Hodnotitelé neví, kdo další z panelistů stejný projekt hodnotí a nemohou svá hodnocení diskutovat •V případě mezioborových projektů je navíc určen třetí zpravodaj z vedlejšího panelu • KAŽDÝ PANELISTA VŠECHNY JEMU PŘIDĚLENÉ NÁVRHY PROJEKTŮ ROZDĚLÍ PODLE KVALITY DO ČTYŘ KATEGORIÍ •A – velmi kvalitní návrh projektu, doporučuje se k postupu do druhé fáze (max. 30 %) •B – kvalitní návrh projektu, doporučuje se k postupu do druhé fáze •C – návrh projektu není doporučen k postupu do druhé fáze (min. 30 %, včetně Cn) •Cn – nekvalitní projekt • •STAV FF MU 2023: •Soutěž JUNIOR STAR – byly podány 3 návrhy •Soutěž Standardní projekty – podáno 29 návrhů • ZASEDÁNÍ PANELU - ZAŘAZENÍ PROJEKTŮ PODLE KVALITY • •Celkový počet projektů zařazených do kategorie A je nejvýše 25 %, počet C + Cn je nejméně 50 % •Přidělení zahraničních oponentů •Oborové komise: rozdělení do kategorií A - Cn II. KOLO HODNOCENÍ •Panelisté na základě posudků rozdělí do tří kategorií: •a – vysoce kvalitní projekt, jednoznačně doporučen k financování (max. 30 %) •b – kvalitní projekt, doporučen k financování •c – průměrný návrh projektu, nedoporučen k financování (min. 30 %) • •Panel rozdělí: •A - projekty doporučené k financování (max. 25 %) •B - projekty doporučené k financování v případě dostatečných • finančních prostředků •C - projekty nedoporučené k financování • • ÚSPĚŠNÉ PROJEKTY 2022 •Seznam podpořených projektů (od roku 2022) - Grantová agentura České republiky (gacr.cz) •Jednoduché vyhledávání - IS VaVaI • • AKUSTICKÁ PAMĚŤ DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY V ČESKÉM KONTEXTU V LETECH 1990-2020 DOC. MGR. RADMILA ŠVAŘÍČKOVÁ SLABÁKOVÁ, PH.D. •Jaká je role zvuku v procesu formování kolektivní paměti? Paměťová studia dosud preferovala studium písemných a vizuálních pramenů, teprve nedávno se obrátila ke smyslům. •Projekt vychází z nového akustického obratu v paměťových studiích a zkoumá zvukovou paměťovou kulturu druhé světové války v letech 1990-2020. •I když se soustředí především na české prostředí, zahrnuje i polský kontext z důvodu tekutosti paměťových kultur, které snadno překonávají národní hranice. Projekt posunuje bádání v této nové oblasti tím, že se soustředí na změny v paměťových kulturách zemí bývalého východního bloku, které po pádu komunistického režimu čelily pronikání západních vzpomínkových kultur, především paměti holokaustu. Které zvuky pomáhaly konstruovat význam druhé světové války? Jaký byl vliv intenzivní globalizace a rychlého rozvoje digitálních technologií na homogenizaci paměťových kultur? Projekt zkoumá roli zvuku v oceňovaných a populárních filmech, hudbě, literárních dílech a muzeích, jež reflektují druhou světovou válku. MICHAL KOPEČEK: DĚJINY CHARTY 77 V DOMÁCÍ A TRANSNACIONÁLNÍ PERSPEKTIVĚ •Charta 77 je jednou z nejdůležitějších demokratických kapitol v českých ale i středoevropských dějinách. Je po právu chápána jako přímá předchůdkyně obnovené československé a české demokracie po roce 1989 a v globálním měřítku jako jedna z nejviditelnějších lidskoprávních organizací poslední třetiny 20. století. •Přes značné množství existující literatury postrádáme celistvou a spolehlivou vědeckou monografii o dějinách Charty 77. •Cílem předkládaného projektu je souhrnně pojatá historická rekonstrukce vzniku Charty 77, jejího politického a společenského působení v době pozdní komunistické diktatury a počátcích československé a české demokracie po roce 1989 a jejího „druhého“ života jako zakládajícího demokratického mýtu polistopadové republiky. Zamýšlená monografie bude založena nejen na zhodnocení dosavadního bádání, mezinárodním srovnání a transnacionální perspektivě, ale též na dodatečném výzkumu množství nových archivních pramenů umožňujících konstruktivně revidovat dosavadní pohled na Chartu a její rezonanci v české a československé společnosti. ČESKÁ FILMOVÁ KULTURA A NĚMECKÁ OKUPACE: PROCESY KULTURNÍHO TRANSFERU •Jednoduché vyhledávání - IS VaVaI • • • FOND KINEMATOGRAFIE VÝZVA „KONFERENCE A VÝZKUMNÉ PROJEKTY V OBLASTI FILMOVÉ VĚDY“ •Cíle podpory kinematografie: • 1. podpora vědy a výzkumu s důrazem na základní výzkum v oblasti české kinematografie •2. podpora odborné publikační a konferenční činnosti v oblasti vědy a výzkumu •3. podpora rozvoje oboru filmových a audiovizuálních studií •4. zapojení oboru filmových studií do evropského prostředí a posílení jejich mezinárodní konkurenceschopnosti •5. podpora rozvoje kinematografie prostřednictvím kvalifikované reflexe VÝSLEDEK VÝZVY 2022 • • „Do výzvy Konference a výzkumné projekty v oblasti filmové vědy se v letošním roce přihlásily celkem čtyři projekty (oproti loňským dvěma). Všechny žádosti naplnily obsahové priority výzvy. Dvě se týkaly základního výzkumu v oblasti filmové historie, jedna byla podávala na podporu vědecké konference a další byla směřována k realizaci sociologického šetření diváckého chování. •Dva z projektů byly podány příspěvkovou organizací Národní filmový archiv, jedna neziskovou organizací a jedna obchodní společností, která je organizátorem filmového festivalu. Vzhledem ke kvalitám předkládaných projektů byly nakonec podpořeny pouze tři z nich. Alokace výzvy nebyla celá vyčerpána.“ NÁRODNÍ FILMOVÝ ARCHIV FILMOVÝ FORMÁT 9,5 MM A ROZVOJ AMATÉRSKÉHO A RODINNÉHO FILMOVÁNÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY (1922-1960) • •Výzkumný projekt kurátora Jiřího Horníčka a jeho týmu cílí na historické zmapování využití amatérského filmového formátu firmy Pathé na českém území v jeho širším organizačním a uměleckém hledisku, a to včetně archivního zpracování (digitalizace a katalogizace) ucelené kolekce filmů. Součástí výstupů bude vedle odborné studie také popularizační článek, dvě pásma filmů pro prezentaci v kině i online, webová audiovizuální výstava a propagace projektu na odborných evropských platformách. Pro Radu je důležité, že NFA jako příspěvková organizace vstupuje do projektu významným finančním podílem, který pokrývá plat zaměstnanců. Rada se rozhodla projekt pro jeho kvalitu podpořit v plné výši požadavku. Rozhodnutí bylo učiněno v souladu s oběma odbornými posudky. •200.000,- NÁRODNÍ FILMOVÝ ARCHIV KINA VE VÝCHODOČESKÉM KRAJI 1960-1990 • •Předkládaný projekt kurátorů a historiků NFA se zaměřuje na výzkum organizace a struktury sítě kin v daném regionu. Projekt je založen na kombinaci archivního výzkumu a nově pořízených oral history rozhovorů, dat a fotografií. Výsledkem projektu bude vedle odborných výstupů (článku, stati ve sborníku, workshopu) také online mapa kin a popularizační výstupy (článek, přednáška). Pro Radu je podstatné, že žadatel jako příspěvková organizace vstupuje do projektu významným finančním podílem, který pokrývá plat zaměstnanců. Rada diskutovala o jistých limitech, respektive rizicích projektu, které jsou dány zejména tím, že zatím nebyly stanoveny přesnější výzkumné otázky či hypotézy. Rada se po diskuzi rozhodla projekt v souladu s oběma experty přes dílčí připomínky podpořit v plné výši požadavku s důvěrou, že nedostatky budou během příprav projektu vyřešeny. •280.000,- NÁRODNÍ FILMOVÝ ARCHIV HISTORIE ČESKÉHO FILMU PRO DĚTI 1945-1992 •Výzkumný projekt nezávislého filmového historika Lukáš Skupy si klade za cíl zmapovat významnou oblast dějin českého filmu – film pro děti a mládež v rozsáhlém období zestátněné kinematografie. Výstupem projektu bude rukopis odborné monografie. Rada se shodla na tom, že kvalitně připravený projekt zcela naplňuje parametry základního výzkumu v oblasti české kinematografie dle bodu 1 cílů výzvy. Kredit autora i žadatele je zárukou kvalitně odvedené badatelské práce. Jako slabé stránky projektu vnímá Rada zejména nízkou odměnu samotnému badateli či nezohlednění věcného plnění instituce ve finančním plánu. Rada se rozhodla projekt v souladu s expertními analýzami podpořit. PLÁNOVANÁ VÝZVA: Č. 02_18_053 MEZINÁRODNÍ MOBILITA VÝZKUMNÝCH, TECHNICKÝCH A ADMINISTRATIVNÍCH PRACOVNÍKŮ VÝZKUMNÝCH ORGANIZACÍ POSTDOC II •1. Cílová skupina •Pracovníci výzkumných organizací. •Vybraná osoba (POSTDOC) musí splňovat všechny tyto podmínky (k datu zahájení mobility): •Být výzkumným pracovníkem do 7 let po udělení titulu Ph.D. či jeho zahraniční obdoby (titul •musí odpovídat úrovni 8 ISCED. Pokud titul nelze jednoznačně zakotvit do úrovně 8 ISCED, má •výzkumný pracovník povinnost během mobility doložit nostrifikaci – do doby ukončení své •mobility). •Být výzkumný pracovník ze zahraničí – v průběhu posledních 3 let minimálně celé 2 roky působil •mimo území ČR v oblasti výzkumu na pracovní úvazek min. 0,5 nebo byl studentem Ph.D. v •zahraničí. Občané ČR nejsou vyloučeni. •Prokázat publikační činnost – v posledních 3 letech min. 2 publikační výstupy – odborné •publikace evidované v databázi Thomson Reuters Web of Science, Scopus nebo ERIH PLUS a •zároveň publikace typu „article“, „book“, „book chapter“, „letter“ a „review“.