Kdy[ŠK1] ž se potkají historické a fiktivní ženy Analýza hry Caryl Churchill (v překladu Františka Fröhlicha) – Prvotřídní ženy Nikola Kalná, 542268 Caryl Churchill, britská autorka divadelních her, [DEL: jež :DEL] se ve svých dramatech zabývá především feminismem, zneužíváním moci a sexuální politikou.^[5][ŠK2] Její raná práce rozvíjela Brechtovo epické divadlo[ŠK3] . V Prvotřídních ženách se tento prostředek[ŠK4] projevuje nelineárním zobrazením děje, který vybízí diváky, aby srovnávali historické i nedávné momenty a nezaměřovali se pouze na konec děje, nýbrž se mohli soustředit na průběh událostí. Například Marlenu povýší až ve třetím jednání, ale oslavu jejího kariérního postupu vidíme hned v prvním dějství. Dále se epické divadlo projevuje odhalováním sociálních tříd postav, které vytváří divákům kritický pohled a ti si mohou vytvořit spojení mezi nedávným historickým momentem a svým vlastním[ŠK5] .^[2] Churchill také použila techniku obsazování jednoho herce do více rolí jako doplněk k Brechtovskému epickému divadlu. Tím divákům znemožnila ztotožnit se s určitou postavou a nutila je se zaměřit na tísnivou povahu genderových rozdílů.[ŠK6] ^[2] Nástup Margaret Thatcher do pozice premiérky Spojeného království razantně ovlivnil ekonomickou a společenskou situaci (nejen) ve Velké Británii. Caryl Churchill v reakci na tuto změnu napsala Prvotřídní ženy,[ŠK7] kde se zaměřovala na tehdejší politický systém, na roli ženy ve společnosti a thatcherismus.^[6] Zároveň hru napsala proto, aby v[INS: z :INS] nesla otázku, do jaké míry si feministky druhé vlny kupují thatcherovské ideologie na úkor různých skutečných žen.^[4] Prvotřídní ženy (Top Girls, 1982) zobrazují určitá období v dějinách skrze postavy žen, z nichž jsou některé úspěšné a jiné nikoliv. [ŠK8] Čistě ženské obsazení[ŠK9] se zaměřuje především na Marlenu, která [DEL: v prvním jednání :DEL] zorganizuje slavnostní večeři[DEL: , :DEL] jako oslavu svého povýšení,[INS: která se odehrává v prvním jednání. :INS] [INS: Hosty jsou/Pozve na ni ... :INS] pro pět historických nebo fiktivních žen, které musely obětovat nemalé věci, aby dosáhly úspěchu v patriarchálním světě. Isabella Birdová (1831-1904) žila v Edinburgu, od svých čtyřiceti do sedmdesáti let hodně cestovala. Paní Nidžó (nar. 1258), Japonka, byla císařovou kurtizánou a posléze buddhistickou jeptiškou, cestovala pěšky po Japonsku. Bláznivá Markéta je námětem obrazu Pietera Brueghela; na obrazu téhož jména (Dulle Griet) vede žena v zástěře a v brnění dav žen, které se prodírají peklem a bojují s čerty. Papežka Jana, převlečená za muže, byla snad papežkou v letech 854-856. Trpělivá Griselda je poslušná manželka, jejíž příběh vypráví Chaucer v Canterburských povídkách (Povídka studentova).^[1] Postavy si neustále skáčou do řeči, což je v textu vy[DEL: myšleno skrze :DEL] [INS: jádřeno :INS] pomlčk[DEL: y :DEL] [INS: ami :INS] a hvězdičk[DEL: y :DEL] [INS: ami :INS] . Pomlčky slouží k zobrazení, kde v textu skočila druhá postava první do řeči a hvězdičky slouží pro pokračování replik, které byly dříve přerušeny. Ženy si vypráví své životní příběhy, ovšem navzájem se moc neposlouchají, a tak místy dialog působí více jako monolog.[ŠK10] Ačkoliv jsou ženy odlišné[ŠK11] a jejich konverzace se točí kolem mateřství, ke kterému každá zaujímá jiný postoj, cestování a vzdělání[INS: . :INS] [DEL: , :DEL] [INS: Spojuje je však …. :INS] jednu věc společnou mají. Žijí v patriarchátu, který ženy vnímá jako vlastnictví muže, ženy staví do podřadné role a vnímá je jako neschopné dělat vlastní rozhodnutí. Marlena, která svým povýšením na ředitelku v pracovní agentuře sesadila muže[ŠK12] , inklinuje skrz svůj agresivní individualismus k thatcherismu 80. let.^[7] Churchill chtěla, aby hra představovala komplexní myšlenkový proces a ukazovala komplikované Marleniny postoje[ŠK13] a to, čím zaplatila za úspěch.^[3] Tuto informaci se dozvídáme až ve třetím jednání, kdy nás hra zavádí o rok zpět do minulosti, kde Marlena zjistí, že má s [INS: ostatními :INS] ženami společného více, než by se dalo čekat. Marlena razí heslo, že každý může dokázat všechno, když to v sobě má. A pokud to v sobě nemá, místo mu shánět nebude.^[1][ŠK14] Marlena se narodila do chudoby a na vrchol se v pracovním žebříčku musela vyšplhat sama bez jakékoliv pomoci. Nevěří na sociální tříd[ŠK15] y, čímž popírá zjevné rozdíly mezi ní a ostatními ženami. Ačkoliv se Marlena zdá jako představitelka feminismu už jen tím, co v mužském světě jako žena dokázala, své klientky utlačuje a své spolupracovnice vede k rivalitě a přijímá patriarchální postoje vůči zaměstnankyním.^[4][ŠK16] Ve třetím jednání Marlena navštíví svou neteř a sestru Joyce, s[DEL: e :DEL] [INS: níž se neshoduje v …. :INS] kterou mají rozdílné politické názory. Marlena Já myslím, že osmdesátá léta budou senzační. Joyce Jako pro koho? Marlena Pro mě. Já myslím, že jdu nahoru, nahoru, nahoru. Joyce Jo pro tebe. No to jo, to jistě budou. Marlena A pro celou Anglii, když to chceš vědět. Hospodářství postaví zase na nohy, a frrrr! Kdepak ta naše Thatcherka, to je tvrdá ženská. Tu bych hned zaměstnala. Joyce Tys je volila, jo? […] Marlena Monetarismus vůbec není blbost. […] Joyce A k čemu je první ženská ministerská předsedkyně, když je to tahleta? To ty bys asi obdivovala i Hitlera, kdyby byl ženská.^[1][ŠK17] Churchill se snažila zaměřit na negativní vliv, který měla dominance maskulinismu nad feminismem a snažila se zbavit této nadřazenosti, neboť ženy mohly začít napodobovat muže, jenže neviděly vlastní strádání.^[2][ŠK18] Na[DEL: :DEL] konec se dozvídáme pravdu o Marlenině neteři Angie, která ve skutečnosti není její neteř, nýbrž dcera. Marlena po dítěti netoužila, vybrala si kariéru, [INS: o níž :INS] [DEL: kterou :DEL] si myslela, že [INS: ji :INS] není schopna budovat s dítětem[DEL: , :DEL] [INS: . :INS] [DEL: a tak :DEL] [INS: Proto :INS] Angie nechala u sestry, která se jí s radostí ujala, neboť nemohla mít vlastní děti. Zde se kruh příběhu uzavírá v souvislosti s tématy, která ženy probíraly na začátku hry u večeře.[ŠK19] Churchill věří, že Prvotřídní ženy jsou feministická hra, která ukazuje, že thatcherismus a feminismus jsou protikladné[ŠK20] .^[7] Churchill ilustruje, že za thatcherismu se podmínky[ŠK21] pro většinu žen zhoršily. Díky zobrazení úspěchu prvotřídní ženy Marleny, jehož je dosaženo na úkor útlaku její sestry Joyce z dělnické třídy, lze Prvotřídní ženy považovat za kritiku charakteru „superženy“. ^[2][ŠK22] Zdroje: Primární ^[1] CARYL CHURCHILL, překlad František Fröhlich. Prvotřídní ženy. PDF verze ke studijním účelům, neznámo nakladatelství a rok vydání. Sekundární ^[2] Brechtian Epic Elements in Caryl Churchill’s Top Girls. Scientific Research, An Academic Publisher. [online]. [cit. 2023-04-25]. Dostupné z: https://www.scirp.org/journal/paperinformation.aspx?paperid=68254 ^[3] Caryl Churchill. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2023-04-25]. Dostupné z: https://www.britannica.com/biography/Caryl-Churchill ^[4] HAMEED ALKHAFAJI, Hameed Abdulameer. THATCHERISM AND ITS IMPACT ON CHURCHILL’S TOP GIRLS AND CLOUD NINE. Psychology and Education [online]. 2021, 58(1). [cit. 2023-04-25]. Dostupné z: http://psychologyandeducation.net/pae/index.php/pae/article/view/2121/1844 ^[5] KARASOVÁ, Kateřina. CARYL CHURCHILLOV Á A BRITSKÉ ŽENSKÉ DRAMA 50. AŽ 80. LET 20. STOLETÍ. 2006. Diplomová práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, obor Divadelní věda. Dostupné z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/6130/DPTX_2006_1_11210_ASZK10001_108149_0_2729 9.pdf?sequence=1&isAllowed=y ^[6] Období vlády Margaret Thatcherové. Feminismus [online]. [cit. 2023-04-25]. Dostupné z: https://www.feminismus.cz/cz/clanky/politicka-zed-mezi-zenami ^[7] Thatcherism in Top Girls. British Library [online]. [cit. 2023-04-25]. Dostupné z: https://www.bl.uk/works/top-girls ________________________________ Velmi problematickéá stylistická stránka práce. Myšlenky jsou většinou pouze načrtnuté, chybí důkladná argumentace a propojení jednodlivých myšlenek do souvislostí. [ŠK1] Formát? Proč od č. 5? [ŠK2] Ukažte v čem nebo odkažte na zdroj. [ŠK3] přístup/postup [ŠK4] [ŠK4] pohledem/vlastní situací? [ŠK5] Vliv Brechta na tvorbu Churchill je třeba více ozřejmit, okomentovat a ozdrojvat. Nelze ponechat bez důkladnějšího/kontextového komentáře. [ŠK6] Obrátila bych perspektivu (vizte i téma a réma): Churchill napsala Prvotřídní ženy v reakci.... [ŠK7] [ŠK7] Můžete o tomto pojednat v souvislosti se strukturou hry. [ŠK8] Mírně zavádějící formulace: "obsazení" má v divadelním kontextu jiný specifický význam (obsazení rolí) - zkuste např. Ve hře vystupují pouze ženské postavy, při čemž.... / Volba ženských postav.... [ŠK9] Jako více (souběžně probíhajících) monologů? [ŠK10] V jakém smyslu odlišné? [ŠK11] Styl. Z formulace není zcela jasné, zda jde o plurál či sg. (ač víme, že jde o sg.). [ŠK12] k čemu.... [ŠK13] Když uvedete jako citát pouze část promluvy, je třeba ho zasadit do stylisticky a gramaticky vhodné formulace, případně citát upravit - např. vložením podmětu (graficky odlišeného - např. hranatou závorku) přímo do citátu. [ŠK14] Co to přesně (u ní) znamená? [ŠK15] Myslím si, že toto je klíčové téma. Mohlo by se tedy projevit i v úvodu či i v názvu vaší analýzy. [ŠK16] Pokud jste tento citát zvolila, považujete ho za reprezentativní pro nějaký jev. Okomentujte ho prosím v souvislostech. [ŠK17] Styl. Navíc je potřeba jev důkladněji okomentovat, [ŠK18] Doslovte. [ŠK19] protikladné (co) [ŠK20] jaké podmínky... [ŠK21] styl [ŠK22]