Poznámka ke hre
Ibsen dopsal Přízraky (Gengangere, česky také Příšery a Strašidla) v Římě roku 1881 a ještě téhož roku (13. prosince) vyšly knižně v nakladatelství Gyldendal v Kodani.
Divadla v Kristiánii, Stockholmu a v Kodani však hru odmítla inscenovat. Světová premiéra se odehrála až 20. května 1882 v Chicagu, drama bylo provedeno v norštině, paní Alvingovou hrála dánská herečka Helga von Bluhme, ostatní role obsadili dánští a norští ochotníci. Na skandinávské scény uvedl Přízraky až švédský režisér August Lindberg. Evropská premiéra se konala v Helsingborgu ve Švédsku 22. srpna 1883. Šest dní poté byla inscenace přenesena do kodaňského Folketeater, kde dosáhla deseti repríz, což byl na tehdejší dobu veliký úspěch. 17. října 1883 došlo konečně k první norské inscenaci v Kristiánii.
První český preklad pochází z roku 1891, kdy jej pod titulem Příšery vydal M. Knapp jako 63. svazek edice Ochotnické divadlo, překlad z norského origináLu pořídil Alois Lucek. V několika vydáních vyšel překlad Dagmar Chvojkové-Pallasové, poprvé v Dilii 1955. Zatím poslední český překlad, publikovaný v tomto výboru, je z roku 1986.
Poprvé byla hra u nás uvedena jako Příšery (Luckův překlad) ve Švandově divadle roku 1900. Národní divadlo uvedLo Strašidla poprvé 7. ledna 1909 v překladu a režii Jaroslava Kvapila. Paní Alvingovou hrála Ludmila Danzerová, Osvatda Rudolf Deyl starší, pastora Manderse Jan Vávra. V temže překladu i režii uvedlo Národní divadlo Strašidla znovu v roce 1918, roli paní ALvingové převzala Marie Hůbnerová.
Nejnovější českou inscenaci Přízraků uvedto 15. Listopadu 1988 Divadlo S. K. Neumanna v překladu Františka Frohlicha a v režii Jana Nebeského. Autorem scény byl Michal Hess, paní Alvingovou hrála Zdena Hadrbolcová, Osvatda David Prachař, pastora Manderse Miloslav Mejzlík, Engstranda Václav Knopp a Reginu Simona Vrbička. S touto inscenací divadlo hostovalo na ibsenovskéni festivalu v Oslu roku 1991. hf
MIPŘKELIIDU
Hra v pěti dějstvích
PRVNÍ DĚJSTVÍ
Osoby
MUDr. TOMÁŠ STOCKMANN, lázeňský lékař KATEŘINA STOCKMANNOVÁ, jeho žena PETRA, jejich dcera, učitelka EILIF, jejich syn (13 let) MORTEM, jejich syn (10 let) PETR STOCKMANN, doktorův starší bratr, přednosta městského úřadu, ředitel městské policie, předseda správní rady lázní atd. MORTEM KIIL, mistr jirchářský, nevlastní otec paní Stockmannové HOVSTAD, šéfredaktor Lidového posla BI LLING, zaměstnanec Lidového posla HÖRSTER, kapitán obchodní lodi ASLAKSEN, tiskař
ÚČASTNÍCI LIDOVÉHO SHROMÁŽDĚNÍ, lidé všech společenských vrstev, mezi nimi ženy a Školáci
Odehrává se ve městě na pobřeží jižního Norska.
Večer v obývacím pokoji doktora Stockmonna, skromně, ale úhledně zařízeném. V postranní zdi vpravo dvoje dveře, vzdálenější do předsíně, bližší do ordinace. Na druhé straně, přímo naproti dveřím do předsíně, dveře do dalších prostor domu. Uprostřed této stěny
kachlová kamna, blíže k popředí pohovka, nad ní zrcadlo a před ní oválný stůl s ubrusem. No stole rozsvícená lampa se stínítkem. V pozadí otevřené dveře do jídelny, tam je vidět prostřený stůl, rovněž se svítící lampou.
(U jídelního stolu sedí Bitling s ubrouskem pod bradou. PaníStockmannová mu podává talíř s velkým kusem hovězí pečené. Ostatní židle u stolu jsou prázdné, na stole nepořádek, ostatní už jsou po večeři.) STOCKMANNOVÁ Jo, to víte, pane BiUingu, když přijdete o hodinu pozdě,
tak holt dostanete studenou večeři, to se nedá nic dělat. 81 LLING  (jí) Ale vždyť je to výborné - opravdu. Lahůdka. STOCKMANNOVÁ Víte přece, jak si muž potrpí na pravidelnost v jídle. 81LLING Ale vždyť mně to opravdu nevadí. Skoro bych řek, že mi chutná
nejlíp, když se můžu najíst takhle hezky sám a když mě nikdo neruší. STOCKMANNOVÁ No, hlavně že vám chutná, to pak - (Poslouchá směrem
k předsíni.) Á, to bude asi pan Hovstad. BI LLING  To je možné.
(Vejde přednosta městského úřadu Stockmann, má plášť, hůl a čepici od uniformy.)
PŘEDNOSTA Uctivý dobrý večer, paní švagrová.
STOCKMANNOVÁ (vejde z jídelny do pokoje) No ne, to jste vy, dobrý večer. To je od vás milé, že jste se zastavil.
PŘEDNOSTA Šel jsem náhodou kolem, tak jsem si - (Podívá se k jídelně.) Ale koukám, že tu máte společnost.
STOCKMANNOVÁ  (trochu v rozpacích) Ale kdepak, to jen tak náhodou. (Honem.) Pojďte dál, nedáte si taky?
PŘEDNOSTA Já! Kdepak, děkuju pěkně. Bože chraň, teplé jídlo takhle večer, to na moje zažívání není.
STOCKMANNOVÁ ALe prosím vás, pro jednou -
PŘEDNOSTA Ba ne, pánbůh zaplať. Já zůstanu hezky při slabém čaji a kousku chleba. Je to nakonec zdravější - no, a taky se ušetří, že.
STOCKMANNOVÁ (úsměv) Nemyslete si, že my s Tomášem zase nějak rozhazujeme.
PŘEDNOSTA No, vy ne, paní švagrová, to by mě nikdy nenapadlo. (Ukáže na
dveře do ordinace.) On není doma? STOCKMANNOVÁ Ne, vzal kluky a šli se po večeři trochu projít. PŘEDNOSTA Jen jestli. (Poslouchá.) No, už jde.
STOCKMAN N O VÁ Ba ne, to nebude on. (Někdo klepe.) Dále! (Z předsíně vejde redaktor Hovstad.)
STOCKMAN N Q VÁ Á, pan redaktor Hovstad, vy jste se nějak - ? U OVSTAD  No jo, nezlobte se, zdržel jsem se v tiskárně. Dobrý večer, pane přednosto.
PŘEDNOSTA (poněkud odměřeně) Hm, pan redaktor. Služebně, předpokládám?
HOVSTAD Tak napůl. Jde o příspěvek do novin.
PŘEDNOSTA  No, to si dovedu představit. Můj pan bratr je prý velice píodný přispěvatel vašeho Lidového posla, aspoň co jsem slyšel.
HOVSTAD Ano, dovolí si občas napsat něco do Lidového posla, když chce
o něčem říct kus pravdy. STOCKMANNOVÁ (Hovstadovi) Nedal byste si - ľ (Ukáže do.jídelny.) PŘEDNOSTA No prosím, prosím, vůbec mu nevyčítám, že píše pro okruh
čtenářů, u kterých může čekat největší ohlas. Já osobně nemám ostatně
nejmenší důvod, abych k vašemu Listu snad choval nějakou nevůli, pane
redaktore. HOVSTAD   Přesně tak, proč taky, že?
PŘEDNOSTA A vůbec, u nás ve městě panuje přece, celkem vzato, duch zdravé tolerance - znamenitý občanský duch. A to proto, že nás sjednocuje veliký, společný zájem - zájem, který se stejně naléhavě týká všech čestných a uvědomělých spoluobčanů -
HOVSTAD   Lázně, ano.
PŘEDNOSTA  Správně. Naše nové, veliké a skvostné lázně. Právě lázně budou tím nejlepším zdrojem rozvoje města, pane redaktore. 0 tom nemůže být nejmenších pochyb.
STOCKMANNOVÁ  Přesně tak to říká i Tomáš.
PŘEDNOSTA Vždyť si vezměte ten jedinečný rozmach, jaký město zaznamenalo jen v posledních několika Letech! Mezi Lidmi je spousta peněz, všude život a pohyb, nemovitosti i stavební parcely stoupají v ceně den ode dne.
HOVSTAD  A nezaměstnanost klesá.
PŘEDNOSTA  No, to taky. Majetným třídám se znamenitě ulehčilo břemeno chudoby, a tento trend bude pokračovat v ještě větší míře, když se nám vydaří Letošní hlavní sezóna - když bude hodně hostů, když se k nám pohrnou pacienti a budou šířit slávu našich lázní.
HOVSTAD  Slyšel jsem, že to vypadá nadějně.
PŘ EDNOSTA Velice nadějně. Každý den přicházejí dotazy na ubytování a tak. HOVSTAD  No, tak to se bude příspěvek pana doktora zrovna veLice hodit. PŘEDNOSTA  On už zase něco sepsal?
HOVSTAD Tohte napsal už v zimě - taková propagace lázní, líčí jak je tady li nás zdrávo, a tak. Ale já to tehdy neotisknul.
PŘEDNOSTA  Aha, byl v tom nějaký háček?
HOVSTAD Ale ne, to rte, jen jsem si říkal, že bude lepší počkat do jara, teď začínají Lidi zbrojit na Léto, myslet na dovoLenou a tak -
PŘEDNOSTA VeLice správně - naprosto správně, pane redaktore.
STOCKMANNOVÁ Ano, když jde o lázně, je Tomáš úplně neúnavný.
PŘEDNOSTA   No, však je taky jejich zaměstnanec.
HOVSTAD To ano, a navícje vlastně sám vydupal ze země.
PŘEDNOSTA  On? Jděte. No, je fakt, že jistí lidé to po městě vykládají. Ale jinak jsem se domníval, že jsem na tomhle podniku měl jistý skromný podíl i já.
STOCKMANNOVÁ Ano, Tomáš to taky vždycky říká.
HOVSTAD Jistě, kdo by to popíral, pane přednosto? Vy jste to celé rozjel a uskutečnil v praxi, to přece všichni víme. Chtěl jsem jen říct, že ten původní nápad vyšel od pana doktora.
PŘEDNOSTA Jo nápad - no, nápadů míval můj bratr vždycky dost - bohužel. Ale když se má něco uskutečnit, tak to chce muže jiného kalibru, vážený pane redaktore. A mysleljsem, že aspoň, v tomhle domě tedy -
STOCKMANNOVÁ Ale prosím vás -HOVSTAD Tedy pane přednosto, jak můžete -
STOCKMANNOVÁ Jděte dál, pane redaktore, musíte se taky trochu posilnit,
muž zatím určitě přijde. HOVSTAD  Děkuju - tak já tedy jen tak aby se neřeklo. (Jde do jídelny.) PŘEDNOSTA  (poněkud tlumeně) Zvláštní, tihle venkovani, v životě se té
neotesanosti nezbaví. STOCKMANNOVÁ Ale, co na tom teď záleží. Prosím vás, to se nemůžete o tu
čest s Tomášem podělit jako bratři? PŘEDNOSTA Taky bych mysleL. Jenže se holt zdá, že ne každý je zřejmě
ochoten se dělit,
STOCKMANNOVÁ Ale nepovídejte! Vždyť vy spolu s Tomášem vycházíte výborně. (Poslouchá.) Á, myslím, že už ho tu máme. (Jde ke dveřím do předsíně a otevře je.)
Dr. STOCKMAN N (se směje a halasí venku před dveřmi) Podívej, Káťo, vedu ti ještě jednoho hosta. To je skvělé, viď? Račte dále, pane kapitáne, račte dále, odložte si, tamhle máte věšák. Jo tak, vy nenosíte kabát? No, představ si, Káťo, chytil jsem ho na ulici. Bránil se, že prý ani nepůjde dál.
(Vejde Kapitán Horster a ukloní se paní domu.)
Dr. STOČ K M A N N   (ve dveřích) Tak šup šup, kluci. Prosím tebe, oni už mají zase hlad jak vlci! Tak pojďte, pane kapitáne, takovou hovězí pečeni jste ještě v životě -
(Dr. Stockmann nažene Horstera do jídelny. Eilifa Morten tam zmizí také.) STOCKMANNOVÁ Tomáši, prosím té, copak nevidíš - ľ
Dr. STOCKMANN   (se otočí ve dveřích) Jo to jsi ty, Petře! (Jde k němu a podá mu ruku.) No to je tedy skvělé.
PŘEDNOSTA  Musím bohužel hned zase běžet -
Dr. STOCKMANN  Ale nepovídej, za chvíli se ponese na stůl grog. Nezapomněla jsi doufám na grog, Káťo?
STOCKMANNOVÁ  Kdepak, voda už se vaří. (Jde do jídelny.)
PŘEDNOSTA  Hm, dokonce i grog - !
Dr. STOCKMANN   No jo, pojď se posadit, uděláme si pěkný večer.
PŘEDNOSTA  Děkujíi pěkně. Na grogové večírky já nechodím.
Dr. STOCKMANN   Prosím tě, copak tohle je nějaký večírek?
PŘEDNOSTA  I tak - (Dívá se do jídelny.) To je k nevíře, co toho spořádají.
Dr. STOCKMANN  (si mne ruce) No, viď, to je radost, vidět mladé lidi jíst. Pořád při chuti! Jo, hochu, tak to má být. Pořádnou stravu to chce! Páru! Tihle Lidi s tím kypícím budoucím životem zamávají jedna radost.
PŘEDNOSTA Smím se zeptat, s čím by se tady mělo „zamávat", jak říkáš?
Dr. STOCKMANN Jo, to se budeš muset zeptat těch mladých - až přijde čas. To víš, my to samozřejmě nevidíme. Pochopitelně. Takoví dva staří kořeni jako my dva -
PŘEDNOSTA  No ne - to je mi tedy prazvláštní označení -
Dr. STOCKMANN   Jo, to víš, Petříčku, nesmíš mě zase bráttak vážně. Já ti mám totiž tak ohromnou radost, jsem celý rozjarený - všechen ten klíčící, bujarý život kolem nás mi dává pocit takového nepopsatelného štěstí. Žijeme v tak nádherné době! Jako by kolem nás všude vyrůstal nový svět.
PŘEDNOSTA Opravdu?
Dr. STOCKMANN   No, to víš, ty to nevidíš takjasné jako já. Žiješ s tím prostě odjakživa, a to pak ten dojem v člověku otupí. Ale já, rozumíš, já musel takových Let trčet v té díře tam na severu, málem jsem nenarazil na cizího člověka, aby mě slovíčkem povzbudil - na mě to působí, jako bych se přestěhoval do nějakého světového velkoměsta -
PŘEDNOSTA  No, velkoměsta -
Dr. STOCKMANN   Jistě, já vím, poměry jsou tu malé, aspoň ve srovnání s mnoha jinými městy, ale je tu život - příslib všeho možného, je tady pro co pracovat a za co se bít - a to je to hlavní. (Křičí.) Káťo, přišla pošta?
STOCKM AN NOVÁ   (zjídelny) Ne, nic.
Dr. STOCKMANN A pak, ty příjmy, Petře! To člověk ocení, teprv když musel
předtím žít o hladové stravě, jako my -PŘEDNOSTA  To snad ne -
D r. STOCKM AN N  Ba jo, jen si nemysli, kolikrát nám tam bylo opravdu úzko. A teď si najednou moct žít jako pán! Dneska jsme například měli k obědu hovězí pečeni, a ještě i na večeři zbylo. Nechceš ochutnat, jen kousek? Tak se aspoň pojď podívat. No, já ti to ukážu, pojď -
PŘEDNOSTA  Ne ne, kdepak, ani nápad -
Dr. STOCKMANN   No, tak pojď aspoň sem, ke mně. Vidíš? Máme ubrus. PŘEDNOSTA  Všimljsem si.
Dr. STOCKMANN A taky stínidlo na Lampu. Vidíš? To Káťa na všecko ušetřila. Hned je pokoj útulnější. Nezdá se ti? No, stoupni sí sem - ale ne, takhle ne. Takhle, to je ono. Vidíš? Když je světlo takhle pěkně nasměrované dolů - Podle mě je to opravdu elegantní. Co říkáš?
PŘEDNOSTA No to víš, když si někdo takový luxus může dovolit -
Dr. STOCKMANN Jo, tak teď už si to asi dovolit můžu. Káťa říká, že vydělávám skoro tolik, kolik spotřebujeme.
PŘEDNOSTA  Skoro, to možná - !
Dr. STOCKMANN Ale vědec musí přece žít aspoň trochu na úrovni. Vzal bych na to jed, že takový normální krajský hejtman spotřebuje za rok mnohem víc než já,
PŘEDNOSTA No to bych prosil! Krajský hejtman, odpovědný státní činiteL -Dť. STOCKMANN   Dobře, tak tedy kdejaký obyčejný velkoobchodník. Ten
spotřebuje mnohem víc -PŘEDNOSTA  To je dáno okolnostmi.
Dr. STOCKMANN Podívej, Petře, já fakt nevyhazuju peníze za zbytečností. Ale opravdu nevím, proč bych si zase měl odříkat to potěšení mít kolem sebe lidi. Já to potrebujú, rozumíš. Tak dlouho jsem trčel v absolutní izolaci - prostě bez toho nemůžu být, musím kolem sebe mít mladé, kurážné, průbojné lidi. Lidi svobodomyslné, energické - ; a to oni jsou, všichni, co se tady vedLe tak pěkně krmí. Třeba Hovstada bys měl aspoň trochu znát -
PŘEDNOSTA  Jo vidíš, Hovstad, pravda, říkal, že ti prý zase něco otiskne. Dr. STOCKMANN   Mně že něco otiskne?
PŘEDNOSTA No, nějaký článek o lázních. Prýjsi to napsal v zimě. Dr. STOCKMANN  Aha ten, no jo! - Jenže ten já teď zatím tisknout nechci. PŘEDNOSTA  Ne? Oá bych jinak myslel, že teď by byla ta nejvhodnější chvíle. Dr. STOCKMANN  Hm, možná más pravdu; za normálních okolností -(Přechází.)
PŘEDNOSTA  (ho sleduje očima) A co je, prosím tebe, zrovna teď na okolnostech nenormálního?
Dr. STOCKMANN (se zastaví) No vidíš, Petře, tak to ti v tuhle chvíli zrovna nemůžu říct. Aspoň ne dneska večer. Na okolnostech může být nenormálního ledacos - anebo taky vůbec nic. Třeba si to jen namlouvám.
PŘEDNOSTA  Musím se přiznat, že to zní poněkud záhadně. Děje se něco? Něco, o čem se já snad nemám dozvědět? Domníval bych sejinak, že snad jako předseda správní rady lázní -
Dr. STOCKMANN  A já bych se domníval, že já - ; ale nechrne toho, Petře, co si budeme vjíždět do vlasů.
PŘEDNOSTA Pánbůh chraň; já nemám ve zvyku vjíždět si s někým do vlasů, jak říkáš. Ale musím s naprostou rozhodností požadovat, aby se o všech opatřeních rozhodovalo úředním postupem a skrze zákonné orgány za tím účelem ustanovené. Nemohu připustit, aby se chodilo postranními nebo zadními cestičkami.
Dr. STOCKMANN Mám já snad ve zvyku chodit postranními nebo zadními cestičkami?
PŘEDNOSTA  Rozhodně máš aspoň vrozený sklon chodit vlastní cestou. A to je ve spořádané společnosti skoro stejně tak nepřípustné. Jednotlivec se, nic naplat, musí smířit s tím, že se podřídí celku, nebo lépe řečeno orgánům, jejichž úkolem je nad prospěchem celku bdít.
Dr. STOCKMANN  To je možné. Aie co je mně sakra po tom?
PŘEDNOSTA No vidíš, Tomáši, a právě tohle ty zřejmě nejsi nikdy ochoten se naučit. Ale dej si pozor - jednou tě to možná přijde draho - dříve nebo později. Chtěl jsem, abys to věděl. Sbohem.
Dr. STOCKMANN Zešílel jsi nebo co? Jsi tedy úplně vedle -
PŘEDNOSTA To obyčejně nebývám. Jinak bych si vyprosil - (Volá do jídelny.) Na shledanou, paní švagrová. Na shledanou, pánové. (Odejde.)
STOCKMANNOVÁ (vejde do pokoje) On už je pryč?
Dr. STOCKMANN  Jo, odkráčel, málem se vztekí.
STOCKMANNOVÁ Prosím tě, Tomáši, cos mu zase udělal?
Dr. STOCKMANN  Naprosto a vůbec nic. Přece nemůžeš chtít, abych mu skládal účty, než k tomu bude čas.
STOCKMANNOVÁ A z čeho bys mu měl skládat účty?
Dr. STOCKMANN  Hm; to už nech na mně, Káťo. - To je ale zvláštní, že ještě neprišla pošta.
(Hovstad, Billing a Hörster vstali od stolu a vcházejí do pokoje. Za chvíli přijdou Eitifs Mortenem.)
BILLING (se protahuje) Ách, po takové večeři je člověk. Čert mě vem, jako znovuzrozený.
HOVSTAD   Pan přednosta nebyl zrovna v nejrůžovéjŠí náladě, co?
Dr. STOCKMANN  To je od žaludku. Špatné trávení.
HOVSTAD  Hlavně asi nemůže strávit nás z Lidového posla.
STOCKMANNOVÁ  Mně se zdálo, že se snášíte docela dobře.
HOVSTAD ALe jo - jenže je to stejně jen jakési příměří.
8ILLING  To je přesné slovo. Naprosto vyčerpávající.
Dr. STOCKMANN  Nesmíme zapomínat, že Petr je, chudák, osamělý člověk. Nemá rodinu ani domov, nemá kde se v klidu a v pohodlí posadit, je pořád jen samé obchody, obchody. A pak toho čaje vodnatého, co do sebe naleje. No nic, tak mládenci, hezky židle ke stolu! Káťo, jak je to s tím grogem?
STOCKMANNOVÁ (jde do jídelny) Už se to nese.
Dr. STOCKMANN  A vy se posaďte tady ke mně na pohovku, pane kapitáne.
Takový vzácný host - Prosím, pánové, sedněte si. (Pánové se posadí kolem stolu. Paní Stockmannová přináší podnos se samovarem, skleničkami, karafami o dalším příslušenstvím.) STOCKMANNOVÁ  Račte, pánové, obslužte se sami.
Dr. STOCKMANN   (si bere skleničku) Správně, jen do toho. (Zatímco se připravuje grog.) A doutníky, Ei Li f ku, ty víš, kde je krabice. A Morten mi přinese fajfku, viď? (Klucijdou do mísnosti vpravo.) Mám takové podezření, že Eilifovi občas zůstane nějaký ten doutník za nehty, ale dělám jakoby nic. (Volá.) A, Mortene, taky domácí čepičku! Káťo, řekni mu, prosím tě, kam jsem ji dal. Á, už ji nese. (Kluci přinášejí požadované.) Tak prosím, přátelé. Já zůstanu při té své fajfce. Kolikrát jsem se s ní vydal do nečasu tam daleko na severu. - No, tak na zdraví. (Přiťukává si s ostatními.) Kdepak, tady v klidu a v teploučku je to jinačí.
STOCKMAN NOVÁ (se usadila a vzala si pletení) Tak vy už zase brzy vyrazíte na cestu, pane kapitáne, viďte?
HÖRSTER  Příští týden bychom měli být hotovi.
STOCKMANNOVÁ Takže do Ameriky?
HÖRSTER  Tak to máme v plánu.
BILLING Takže to tady nebudete na volby nového přednosty. HÖRSTER  Tady budou volby? BILLING  Vy to nevíte?
HÖRSTER  Ne, do takových věcí já se nepletu.
BILLING  ALe veřejné záležitosti vám snad na srdci Leží, ne?
HÖRSTER  Ne, tomu já nerozumím.
BILLING  ALe stejně, aspoň volit by čLověk přece měl.
HORSTER   I když se v tom nevyzná?
BILLING  Nevyzná? Jak to, nevyzná? Společnost je jako loď, kormidlovat musejí všichni.
HÖRSTER   No, na pevnině by to možná šlo, ale na lodi, pane, to by bylo zle. HOVSTAD Stejně je to zvláštní, že většina námořníků je tak lhostejná k tomu, co se děje v jejich zemi. BILLING Opravdu podivné.
Dr. STOCKMANN Námořníci jsou jako tažní ptáci, cítí se doma na jihu i na severu. Nic naplat, tak musíme my ostatní být o to aktivnější. Bude zítra v Poslu něco společensky angažovaného?
HOVSTAD   0 městských záležitostech nic. ALe pozítří jsem chtěl otisknout ten váš článek.
Dr. STOCKMANN A jo, sakra, ten můj článek. Heleďte, to ne, s tím budete muset ještě chvíli počkat.
300
301
HOVSTAD  Ale? Zrovna mám v listě takové šikovné místo, a taky jsem si říkal, že teď bude ta nejpříhodnějšf chvíle.
Dr. STOCKMANN  No jo, no jo, to je možné, ale stejně budete muset počkat. 3á vám to pak vysvětlím -
(Z předsíně vejde Petra v plášti a s kloboukem, pod paží nese hromadu sešitů.)
PETRA  Dobrý večer.
Dr, STOCKMANN   No, Péťo, je to dost.
(Vzájemné pozdravy; Petra si svlékne kabát a hodí ho i se sešity na židli u dverí.) PETRA  No prosím, tady si všichni dávají do nosu, ajá zatím otročím ve škole. Dr. STOCKMANN   No, tak teď si dáš taky, pojď. BILLING  Dáte si skleničku, slečno?
PETRA  (jde ke stolu) Děkuj u, já se radši obsloužím sama, vy vždycky namícháte takovou koňskou dávku. - Jo, málem bych zapomněla, ta ti, mám pro tebe dopis. (Jde k židli s kabátem.)
Dr. STOCKMANN   Dopis? Od koho?
PETRA  (šátrá v kapsách kabátu) Dal mi ho pošťák, zrovna když jsem... Dr. STOCKMANN  (vstane a jde k ní) A to mi ho dáváš teprv teď! PETRA  Já už jsem vážně neměla čas letět zase zpátky. Tady ho máš. Dr. STOCKMANN  (popadne dopis) Ukaž. Ukaž, holčičko. (Dívá se na obálku.) No jo, je to tak. STOCKMANNOVÁ Na tohle jsi čekal?
Dr. STOCKMANN   No právě, hned si to běžím - Kde najdu nějaké světlo,
Káťo? To už u mě zase není jediná Lampa? STOCKMANNOVÁ Ale jistě, máš ji na stole, rozsvícenou. Dr. STOCKMANN  Výborně, výborně. Tak mě na chviličku omluvte - (Odejde
do místnosti vpravo.) PETRA  Co to může být, mami?
STOCKMANNOVÁ Nevím, ale posLedních několik dní se pořád ptal na poštu. BILLING Třeba nějaký přespolní pacient -
PETRA Chudák táta, jen jestli si toho nenabraL nějak moc. (Nalije si.) Á, to bude něco!
HOVSTA D  Tak vy jste dneska zase měLa večerní školu?
PETRA  (se napije) Dvě hodiny.
BILLING A dopoledne čtyři ve škole -
PETRA   (si sedne ke stolu) Pět.
STOCKMANNOVÁ A ještě si neseš písemky.
PETRA No jo, vidíš tu hromadu?
HÖRSTER Tak koukám, že máte taky práce dost,
PETRA To jo, aíe baví mě to. Taky to člověka tak krásně utahá.
BILLING  A to se vám Líbí? PETRA  Jistě, spím potom jak dudek. MORTE N Ty musíš být strašná hříšnice, Péťo. PETRA Hříšnice?
MORTEN   No, když tak srotíš. Pan učitel říká, že práce je trest za naše hříchy.
EILIF Ty jsi blbej; tomu fakt věříš?
STOCKMANNOVÁ  No tak, Eilifku!
BILLING  (se směje) To je dobré.
HOVSTAD  A ty bys nechtěl tolik pracovat, Mortene?
MORTEN To teda nechtěl.
HOVSTAD A čím bys chtěl jednou být?
MORTEN  Já bych byl ze všeho nejradši víking.
EILIF  No jo, ale to bys musel být pohan.
MORTEN   No tak bych byl pohan, a co?
BILLING Ty jsi můj člověk, Mortene. Já říkám totéž.
STOCKMANNOVÁ  (gesto rukou) Aíe pane Billingu, to snad ne!
BILLING  Ale jo, čert mě vem. Jsem pohan a jsem na to hrdý. Uvidíte, za
chvíli z nás budou stejné pohani, ze všech. MORTEN  A to si pak budeme moct dělat, co budem chtít? BILLING  No, víš, Mortenku -
STOCKMANNOVÁ Tak kluci, a šup nahoru. Máte ještě na zítra učení. EILIF  Ale já bych moh ještě chvíli -
STOCKMANNOVÁ Ty taky, tak honem, už ať vás tu nevidím. (Kluci dají dobrou noc a odejdou dveřmi vlevo.)
HOVSTAD  Vy si opravdu myslíte, žejim může uškodit, když uslyší něco takového?
STOCKMANNOVÁ No, já nevím, ale já tyhle řeči tedy moc ráda nemám. PETRA  No, mami, ale to si myslím, že děláš chybu. STOCKMANNOVÁ Toje možné, ale stejně to nemám ráda. Aspoň tady doma. PETRA Toje všude takové nepravdy, doma i ve škole. Doma aby člověk
mlčeL, a ve škole musíme dětem lhát. HORSTER   Lhát? Musíte?
PETRA No, co myslíte, nemusíme jim snad vykládat spoustu věcí, kterým
sami nevěříme? BILLING  No, tak to je bohužel smutná pravda.
P ETRA  Kdybych na to tak měla, založila bych si svou vlastní soukromou
ŠkoLu. Tam by to vypadalo jinak. BILLING   No, měla, měla -
302
303
HORSTER Podívejte, slečno Stockmannová, kdybyste opravdu chtěla, mohl bych vám poskytnout přístřeší. Dům po nebožtíku otci je skoro prázdný, dole je velikánská jídelna -
PETRA (se rozesměje) Děkuju vám, to jste hodný, ale z toho stejně nic nebude.
HOVSTAD Kdepak, slečno Petro, to se radši dejte k nám novinářům, to vám radím já. Jo, mimochodem, už jste se podívala na tu anglickou povídku, co jste nám slíbila přeložit do Posla?
PETRA  Ještě ne, ale nebojte se, všecko bude.
(Ze svého pokoje vejde dr. Stockmann s otevřeným dopisem v ruce.)
Dr. STOCKMANN   (mává dopisem) Teď se naše město dozví novinku, to si tedy pište!
BILLING Novinku?
STOCKMANNOVÁ Jakou novinku?
Dr. STOCKMANN  Velký objev, Káťo.
HOVSTAD Tak?
STOCKMANNOVÁ A ten jsi udělal ty?
Dr. STOCKMANN   Právě že já. (Přechází sem tam.) Tak teď jen ať si přijdou, jak mají ve zvyku, a začnou vykládat, že jsou to jen vrtochy a výmysLy nějakého blázna. Však oni si dají pozor! Chachá, ti si dají pozor, to se spolehněte.
PETRA Ale tati, tak řekni, o co jde.
Dr. STOCKMANN Jisté, jistě, nechte mě vydechnout, všecko se to dozvíte. Takhle Petra tady mít! Jo, jor tady je vidět, jak můžou Lidi chodit po světě a pronášet nejrůznější soudy, slepí jako krtci.
HOVSTAD  Jakto myslíte, pane doktore?
Dr. STOCKMANN   (se zastaví u stolu) Nepanuje snad všeobecné mínění, že
tohle je zdravé město? HOVSTAD  Panuje, pochopitelně.
Dr. STOCKMANN   Dokonce ohromně zdravé - a to tak, že si zaslouží, aby ho
všichni co nejvřeleji doporučovali nemocným i zdravým -STOCKMANNOVÁ   Ale tak Tomáši -
Dr. STOCKMANN  Však jsme ho taky doporučovali a vychvalovali. Já sám
jsem psal a psal - do Lidového posla, brožurky, Letáky -HOVSTAD  No a co má být?
Dr. STOCKMANN   Tak tyhle lázně, kterým se říká „tepna města", jeho „životní míza" a - a čert ví co všecko -
BILLING „Tlukoucí srdce města" jsem si jednou ve slavnostní chvíli dovolil je nazvat -
Dr. STOCKMANN Jo, to taky. No, takže víte, co vůbec jsou, tyhle jedinečné a vynášené Lázně, co stály takových peněz - víte, co jsou?
HOVSTAD Ne, co by měly být? STOCKMANNOVÁ Tak co tedy?
Dr. STOCKMANN  Celé tyhLe slavné lázně jsou jedno jediné morové doupě. PETRA Lázně, tati?
STOCKMANNOVÁ (zároveň) Naše lázně? HOVSTAD (stejně tak) ALe pane doktore! BILLING Neuvěřitelné!
Dr. STOCKM AN N   Říkám vám, že celé tyhle lázně jsou otrávený nabílený hrob. Lidskému zdraví krajně nebezpečné. Veškerý ten sajrajt z Mlýnské doliny - to odporné smradlavé svinstvo - infikuje vodu v potrubí do lázeňského domu. A navrch tenhleten zatracený jedovatý odpad vytéká do moře -
HORSTEft Tam, co jsou mořské lázně? Dr. STOCKMANN   Přesně tam.
HOVSTAD  A jak to můžete tak jistě vědět, pane doktore?
Dr. STOCKMANN Prozkoumal jsem místní podmínky co nejsvědomitěji. Už dávno jsem totiž měl podezření, že se tu něco takového děje. Loni jsme tu mezi lázeňskými hosty měli celou řadu dost nápadných případů tyfu a jiných gastrointestinálních potíží -
STOCKMANNOVÁ Vidíš, to je pravda.
Dr. STOCKM AN N Tehdy jsme mysleli, že to sem zatáhli lidi zvenku. Ale mně se to stejné nechtělo líbit, a tak jsem se minulou zimu pustil do průzkumu vody, tedy v rámci svých omezených možností.
STOCKMANNOVÁ Tak proto jsi měl tolik práceí
Dr. STOCKMANN Tak. Práce jsem měl opravdu dost, to máš pravdu, Káťo. Ale pořádná vědecká analýza se tu stejně udělat nedá, a tak jsem poslal vzorky pitné i mořské vody do univerzitních laboratoří, aby mi udělaLi důkladný rozbor.
HOVSTAD  A ten jste teď dostal?
Dr. STOCKMANN  (ukazuje dopis) Tady to je! Přítomnost hnilobných organických Látek ve vodě prokázána mimo veškerou pochybnost - infuzorií -to jsou nálevníci - prostě mraky. Lidskému zdraví nanejvýš škodlivé, ať už se užívá vnitřně nebo zevně.
STOCKMANNOVÁ Panebože, to je ale štěstí, žes na to přišel včas.
Dr. STOCKMANN Takybych řek.
HOVSTAD  A co s tím teď hodláte udělat, pane doktore?
Dr. STOCKMANN   No přirozeně zakročit, aby se to napravilo.
HOVSTAD  A to se dá zařídit?
Dr. STOCKM AN N   Nějak to jít musí, protože jinak jsou celé lázně na odepsání - k ničemu. Ale není zas tak zLe. Vím přesně, co je třeba udělat. STOCKMANNOVÁ ALe Tomíčku, žes to všechno držel takhle v tajnosti.
Dr. STOCKMANN Jo, podle tebe jsem to měl asi vytrubovat po městě, ještě než jsem mělv ruce stoprocentní důkazy? Pěkně děkuju. Takový cvokješ-tě nejsem.
PETRA  No dobře, ale nám tady doma jsi snad -
Dr. STOCKMANN  Ani živé duši! Ale zítra můžeš zaběhnout k jezevcovi -STOČ KM AN N OVÁ Ale no tak, Tomáši!
Dr. STOCKMANN No dobře, dobře, tak tedy k dědečkovi. Ten bude koukat, dědous. Myslí si, že to nemám v hlavě v pořádku - no, to si ostatně nemyslí jen on, jak se tak dívám kolem sebe. Ale teď tedy budou koukat, dobráci - teď budou koukat -! (Chodi sem tam a mne si ruce.) Tady teď propukne mumraj, Káťo. To si nedovedeš představit. Veškeré vodovodní potrubí se bude muset rekonstruovat.
HOVSTAD   (vstane) Veškeré vodovodní potrubí?
Dr. STOCKMANN  No jistě, jak jinak. Vpusťje příliš nízko, musí se přeložit
mnohem výš, PETRA Takjsi měl přece jenom pravdu.
Dr. STOCKMANN  No, ty si to pamatuješ, Péťo? Napsat jsem jim to,ještě než začali stavět. Jenomže tenkrát na mě nedali. No, tak teď to tedy schytají, uvidíte. - NapsaLjsem pochopitelně podrobný rozklad na správu Lázní, celý týden už ho mám hotový, čekal jsem jenom tady na to. (Ukáže dopis.) A teď se to pěkně odešle, a to ihned. (Jde do svého pokoje a vrátí se se složkou papírů.) Vidíte? Čtyři hustě psané strany. A dopis jim přiložíme. Obálku, Káťo! Něco, do čeho bych to moh zabalit. Výborně. A je to. Dej to - no - hergot sakra (dupne) - jak ona se jmenuje? No, služebné to dej, ať to okamžitě odnese přednostovi městského úřadu.
(Pani Stockmannová odnese baliček dveřmi do jídelny.)
PETRA  Co myslíš, co tomu strejda Petr řekne?
Dr. STOCKMANN  Co by měl říkat? Měl by být rád, že se taková důležitá věc
dostane na veřejnost, to je snad jasné. HOVSTAD  Smím přinést o vašem objevu malou zprávičku v Lidovém poslu? Dr. STOCKMANN Výborně, budu vám vděčný.
HOVSTAD Je přece žádoucí, aby se to veřejnost dozvěděla, čím dřív, tím lip. Dr. STOCKMANN Pochopitelně. STOCKMANNOVÁ   (se vrací) UŽ Šla.
BILLING  Čert mě vem, pane doktore, vy budete první člověk ve městě! Dr. STOCKMANN  (spokojeně přechází) Ale co, vždyťjsem v podstatě udělal
jen svou povinnost. Podařilo se mi vykopat poklad, to je vše - ale stejně -BILLING  Pane redaktore, co říkáte, nemělo by město pana doktora uctít
manifestací na jeho oslavu? HOVSTAD  Já bych tu myšlenku rozhodně podpořil. BILLING  A já o tom promluvím s Aslaksenem.
Dr. STOCKMANN   Ba ne, přátelé, takové hrátky pusťte z hlavy. 0 žádných
oslavách nechci ani slyšet. A kdyby mi správa lázní chtěla zvýšit plat, tak
to nepřijmu. To ti říkám, Káťo - odmítnu to. STOCKMANNOVÁ To uděláš dobře. PETRA   (pozvedne sklenici) Na zdraví, tati! HOVSTAD a BILLING   Na zdraví, na zdraví, pane doktore! HORSTIR  (si pŕiťukává s doktorem) Tak vám přeju, abyste z tohohle měl jen
a jen radost.
Dr. STOCKMANN  Děkuju, přátelé milí, děkuju. Jsem opravdu ze srdce rád -je to přece jen nádherný pocit, vědět, že se čLověk zasloužil o své rodné město a o své spoluobčany. Hurá, Káťo! (Popadne ji oběma rukama kolem krku a roztočí se s ní. Paní Stockmannová ječí a brání se. Smích, potlesk, provolávání slávy. Kluci strčí hlavu do dverí.)
DRUHÉ DĚJSTVÍ
Obývací pokoj Dr. Stockmartna. Dveře do jídelny jsou zavřené. Je dopoledne,
STOČ KM AN N OVÁ  (vejde z jídelny, v ruce dopis v zalepené obálce, jde k prvním dveřím vpravo a nakoukne dovnitř) Tomáši, jsi doma?
Dr. STOCKMANN  (zevnitř) Právě jsem přišel. (Vejde dovnitř.) Máš něco?
STOCKMANNOVÁ Dopis od tvého bratra. (Podá mu ho.)
Dr. STOCKMANN  Aha, tak se podíváme... (Otevře dopis a čte.) „V příloze vracíme zaslaný rukopis -" (Dáljen mumlá.) Hm -
STOCKMANNOVÁ Tak co píše?
Dr. STOCKMANN   (strčípapíry do kapsy) Nic, jen že se kolem poledne dostaví osobně.
STOCKMANNOVÁ Tak nikam nechoď a počkej na něj.
Dr. STOCKMANN   No jo, tojev pořádku, návštěvy už mám hotové.
STOCKM A N NOVÁ To jsem tedy zvědavá, jak to přijme.
Dr. STOCKMANN  To jejasné, nepůjde mu pod nos, že jsem na to přišeljá,
a neon, uvidíš. STOCKM AN NOVÁ Já vím, nemáš z toho trochu obavy? Dr. STOCKMANN  Prosím té, říkám ti, že v podstatě bude rád. Ale stejně -
náš Petříček má vždycky takovou hrůzu z toho, že by pro město náhodou
mohl něco udělat taky někdo jiný než on. STOCKMANNOVÁ  Heleď, Tomíčku, tak měj rozum a o tu čest se s ním poděl,
Co já vím, mohlo by se třeba říct, že tě na stopu uvedl on -Dr. STOCKMANN  Pro mě za mě, klidně. Jen když to napravím -MORTEN KUL  (strčí hlav u do dveří z předsíně, rozhlédne se, uchechtne se
a pak se rošťácky zeptá) Je to - je to pravda? STOCKMANNOVÁ   (k němu) Tatí - to jsi ty!
Dr. STOCKMANN  Á, to se podívejme, pan tchán, dobré jitro, dobré jitro.
STOCKMANNOVÁ Tak pojď dál, co stojíš za dveřma.
MORTEN KUL Ale jen jestli je to pravda - jinak zase jdu.
Dr. STOCKMANN  Co jestli je pravda?
MORTEN KIIL Ta šílenost s vodovodem. Je to fakt pravda?
Dr. STOCKMANN Jistě, aby to nebyla pravda. Ale jak jste se to dozvěděl vy?
MORTEN KIIL  (vejde do pokoje) Petra se u mě na chviličku zastavila, když
Letěla do školy. Dr. STOCKMANN   A ták.
MORTEN KIIL  No, a povídala - Myslel jsem, že si ze mě jen tak dělá blázny,
ale pak jsem si řek, Petra? Těžko. Dr. STOCKMANN  Jak vás to vůbec mohlo napadnout!
MORTE N KUL Kdepak, na nikoho není spoleh, hned si z jednoho každej dé-Lá bLázny. No, ale takže je to přes to prese všecko pravda?
Dr. STOCKMANN Jistě, to se můžete spolehnout. Tak se u nás posaďte, tatínku. (Přinutíbo, aby si sedl.) A není to snad pro město ohromné štěstí - ?
MORTE N KIEL (zápasí se smíchem) Štěstí pro město, jo?
D r. STOCKMANN  No, že jsem to objevil takhle včas -
MORTE N KUL  (jako předtím) Jo, jo, to jo. - Ale nikdy by mé nenapadlo, že
s takovou opičárnou vyrukujete na vlastního bratra. Dr. STOCKMANN Opičárnou? STOCKMANNOVÁ  Ale tatí -
MORTE N KUL (si opře obě ruce a bradu o hůl a šibalsky na doktora mrkne)
Tak jak že ono to je? Něco že do vodního potrubí se dostaly nějaký zvířata? Dr. STOCKMANN   Aha! Ano, nálevníci.
MORTEN KUL Jo, a těchhle zvířat že se tam dostalo nějak moc, říkala Petra. Prej úplná fůra, jo?
Dr. STOCKMANN No ano, statisíce jich tam můžou být. MORTEN Kil L Ale vidět, to je nikdo nevidí - je to tak? Dr. STOCKMANN  Je. Vidět nejsou.
MORTEN KUL (se tiše pochechtává) Tak tohle je teda, kruciherdek, trumf, nic lepšího jsem od vás teda ještě neslyšel.
Dr. STOCKMANN   Jak toľ
MORTEN KUL Ale přednostovi něco takového v životě nenamluvíte.
Dr. STOCKMANN   To se ještě uvidí.
MORTEN KUL Myslíte si, že je takový šílenec?
Dr. STOCKMANN Já dokonce doufám, že všichni lidi ve městě budou takoví šílenci.
MORTEN KUL Všichni Lidí ve městě! A sakra - no co, může bejt. To je nakonec jejich starost, dobře jim tak. Když jsou takoví mudrci, všichni jsou chytřejší než my starý. Z představenstva mě vyštípali jak prašivýho psa. Jojo, je to tak, přehlasovali mě, jako bych byl prašivej, pánové. Aíe teď se jim to teda vrátí. Jen do nich s těma opičárnama, doktorskej.
Dr. STOCKMANN Ale tatínku -
MORTEN KUL Opičárny, nic jiného, říkám. (Vstane.) Jestli se vám povede, aby přednosta a jeho kamarádíčkové pobíhali po městě s hadrem na nose, tak dám do hodiny tisícovku na chudé.
Dr. STOCKMANN  No, to bude šlechetný čin.
MORTEN KUL  To víte, na rozhazování nemám, ale jestli se vám tohle podaří, tak na Štědrý den dám chudým pět stovek. (Z předsíně vejde redaktor Hovstad) HOVSTAD Dobré jitro. (Zarazíse.) Jeje, promiňte -Dr. STOCKMANN  To nic, jen pojďte, pojďte.
MORTEN KUL  (se pochechtává) Jo tenhle! Tak ten v tom taky jede?
HOVSTAD Jakto, v čem?
Dr. STOCKMANN  Ano, pan redaktor to ví také.
MORTEN KUL  No, to jsem si moh myslet. Takže to bude i v novinách.
Kdepak, zeťáčku, vy jste šikula. Takjen do toho, já už musím běžet. Dr. STOCKMANN  Zdržte se ještě chvíli, tatínku.
MORTEN KIEL Nene, já už musím. A vy si koukejte vymýšlet co nejvíc opičáren. Však to sakra nebude zadarmo. (Odchází, paníStockmannová jej doprovází ven.)
Dr. STOCKMANN  (se směje) Představte si - dědek té vodní aféře nevěří.
Ani slovo. HOVSTAD  Jo, tak o tohLe šlo -
Dr. STOCKMANN Ano, právě jsme o tom mluvili. A vy možná jdete taky kvůli tomu?
HOVSTAD Ano, jdu. Máte chvíli čas, pane doktore? Dr. STOCKMANN   Jak dlouho budete chtít. HOVSTAD   Pan přednosta už se ozval? Dr. STOCKMANN Ještě ne. Přijde osobně.
HOVSTAD  Hodně jsem o té věci od včerejška od večera přemýšlel. Dr. STOCKMANN A?
HOVSTAD  Pro vás jako lékaře a vědce je ta potíž s vodovodem izolovaná záležitost. Chci říct, ani vás nenapadne, že by mohla mít souvislost se spoustou dalších věcí.
Dr. STOCKMANN Vjakém smyslu -? Pojďte, posadíme se na to. - Ne, hezky na pohovku. (Hovstad si sedne na pohovku, Dr. Stockmann do křesílka na druhé straně stolu.) No. Takže jak jste to - ľ
HOVSTAD  Říkal jste včera, že zkažená voda pochází z těch nečistot v půdě.
Dr. STOCKMANN Ano, zcela nepochybně to způsobuje to zamořené bahno v Mlýnské dolině.
HOVSTAD  Nezlobte se, pane doktore, ale já myslím, že to způsobuje úplně
jiné bahno. Dr. STOCKMANN Ajaképak?
HOVSTAD   Bahno, ve které se změnil náš prohnilý místní život.
Dr. STOČ KM A N N  Pane Hovstad e, co to ksakru vedete za řeči?
HOVSTAD Veškeré městské záležitosti se postupně dostaly do rukou skupiny státních úředníků -
Dr. STOCKMANN   No, státní úředníci snad všichni nejsou.
HOVSTAD To ne, ti, co nejsou státní úředníci, jsou aspoň přátelé a přívrženci státních úředníků, všichni ti boháči, všechna ta vážená jména ve městě. Ti nám tady teď panují a vládnou.
Dr. STOCKMANN  N o jo, ale vždyť j sou to Lidi opravdu schopní a věcem rozumějí.
HOVSTAD   Prokázali, že jsou schopní a že věcem rozumějí, když rozhod Li, že
vodovod povede tak, jak vede? Dr. STOCKMANN  To ne, to samozřejmě zkoniLi, jak zákon káže. Ale to se
přece teď napraví. HOVSTAD  Vy si myslíte, že to půjde tak hladce? Dr. STOCKMANN  Hladce nehladce - prostě to jít musí, a hotovo. HOVSTAD   Když do toho zasáhne tisk, tak možná.
Dr. STOCKMANN  Ale vážený pane, to vůbec nebude třeba. Jsem si jist, že bratr -
HOVSTAD  Nezlobte se, pane doktore, ale chtěl jsem vám říct, že mám
v úmyslu se tou věcí zabývat. Dr. STOCKMANN  V novinách?
HOVSTAD  Ano. Když jsem převzal vedení Lidového posla, uči niL jsem to s pevným předsevzetím, že rozdrtím tenhle uzavřený kruh starých, zkostnatělých tradicionalistů, kteří si zmonopolizovali moc ve městě.
Dr. STOCKMANN  Ale vždyťjste mi sám říkal, jak to skončilo. Žejste tím noviny málem přived ke krachu.
HOVSTAD  Ano, tenkrát jsme museli přibrzdit, to je pravda. Bylo tady totiž nebezpečí, že žádné Lázně nebudou, když tihle Lidé padnou. Jenomže teď už Lázně stojí, a my se bez toho blahorodého panstva obejdeme,
Dr. STOCKMANN  Obejdeme, obejdeme; ale jsme jim nesmírně zavázáni.
HOVSTAD  Jen se nebojte, to jim taky s veškerou květnatostí uznáme. Ale novinář mého lidového zaměření si nemůže takovouhle příležitost dát ujít. Je nutno otřást onou pověstí o neomylnosti vládců. To se musí vykořenit jako každá jiná pověra.
Dr. STOCKMANN  V tom s vámi co nejsrdečněji souhlasím, pane šéfredaktore. Jestli je to pověra, tak pryč s ní.
HOVSTAD  Pana přednosty se rozhodně nechci dotknout, když je to váš bratr. Ale vy jste jistě, stejně jako já, přesvědčen, že pravda je nad všechny ohledy.
Dr. STOCKMANN  Pochopitelně, to je samozřejmé. - (Vyhrkne.) No jo, ale -ale.
HOVSTAD  Nesmíte si o mně myslet nic špatného. Neženu se za vlastním
prospěchem a netoužím po moci o nic víc než ostatní. Pr, STOCKMANN Ale milý pane - koho by taky něco takového napadlo? HOVSTAD Pocházím z malých poměrů, jak dobře víte, a měl jsem dost
a dost příležitostí na vlastní kůži se přesvědčit, co nižší vrstvy potřebují
ze všeho nejvíc: mít účast na správě veřejných věcí, pane doktore. Tím se
totiž rozvíjejí schopnosti, znalosti i sebevědomí -Dr. STOCKMANN  To já naprosto chápu -
HOVSTAD  Ano - a řekí bych, že novinář na sebe bere těžkou odpovědnost, jestliže zanedbá vhodnou příležitost, jak přispět k osvobození lidu, k osvobození chudých a utlačovaných. Já vím - v táboře mocných to budou označovat za podvratnou činnost a podobné věci, no, jen ať dělají, jak umějí. Jen když já budu mít čisté svědomí -Dr. STOCKMANN   Přesně tak, anoi Přesně tak, milý pane šéfredaktore. Ale
stejné - ale doprčic - ! (Někdo klepe.) Dále! (Ve dveřích z předsíně se objeví tiskař Aslaksen, chudě, leč slušně oděný, v černém, bílá, trochu pomačkaná kravata, rukavice a klobouk v ruce.) A5LAKSEN   (se klaní) Pane doktore, omlouvám se, že jsem si dovolil -Dr. STOCKMANN   (vstane) Ale to se podívejme - pan Aslaksen! ASLAKSEN  Ano, prosím, pane doktore. HOVSTAD   (vstane) Chtěl jste mluvit se mnou?
ASLAKSEN   Nene, vůbecjsem netušil, že tu na sebe narazíme. Ne, jdu za
panem doktorem -Dr. STOCKMANN  Čím mohu sloužit?
ASLAKSEN  SlyšeLjsem od pana Billinga, že máte v úmyslu zařídit městu
lepší vodovod, je to pravda? Dr. STOCKMANN   Do lázní, ano.
ASLAKSEN Ano, pochopitelně. No, tak v tom případě jsem vás přišel ujistit, že vás v této věci hodlám ze všech sil podpořit. HOVSTAD  (doktorovi) Vidíte! Dr. STOCKMANN  Srdečné díky. Ale -
ASLAKSEN   Budete možná potřebovat mít nás, malé lidi, na své straně. Utváříme tady ve městě jaksi drtivou většinu - tedy když opravdu chceme. A většinu je vždycky výhodné mít za sebou, pane doktore.
Dr. STOCKMANN   To je nepopiratelná pravda. Já jen nechápu, proč by se v téhle záležitosti mělo přistupovat k bůhvíjakým zvláštním opatřením. Mně připadá, že věc tak jednoznačná a jasná -
ASLAKSEN  Ale stejně se vám to bude hodit, však já ty místní úřady znám. Místní mocipáni hrozně neradi přistupují na návrhy někoho jiného. A proto jsem si říkal, že by nemuselo být tak úplné od věci, kdybychom uspořádali menší demonstraci.
HOVSTAD  Právě, ano.
Dr. STOČ KM AN N   Demonstraci? Za co a jak chcete demonstrovat?
ASLAKSEN   Přirozeně zcela umírněnou, pane doktore. Já zastávám názor, že všechno je nutno dělat umírněně. Umírněnost je první ctností dobrého občana - aspoň podle mého názoru.
Dr. STOCKMANN  Však jste tím také známý, pane Aslaksene.
ASLAKSEN Ano, taky si troufám říct. No, a tahleta záležitost s tou vodou, ta je pro nás malé Lidi strašně důležitá. Vypadá to totiž, jako že se z Lázní stane pro naše město něco jako menší zlatý důl. Z Lázní budeme všich-
ni živi, nejvíc pochopitelně my, majitelé nemovitostí. Proto bychom lázně taky rádi ze všech sil podpořili. A jelikož jsem předseda sdružení majitelů nemovitostí -Dr. STOCKMANN   Ano -?
ASLAKSEN - a kromě toho také jednatelem spolku pro umírněnou spotřebu alkohoLu - víte přece, pane doktore, že jsem činný v abstinentním hnutí? Dr. STOCKMANN Samozřejmě.
ASLAKSEN   No - tak je tedy pochopitelné, že přijdu do styku se spoustou lidí. A jelikož jsem chvalně znám jako člověk rozvážný a zákonů dbalý občan, jak tady pan doktor ostatně sám zdůraznil, mám taky ve městě jistý vliv - řekněme, že mi mé postavení dává jistou, jakkoli skromnou, moc, mohu-Li to tak sám říct.
Dr. STOCKMAN N Ano, to všechno já dobře vím.
ASLAKSEN   No vidíte - takže by pro mě byla maličkost dát dohromady takovou jako adresu, kdyby bylo třeba a byly nějaké potíže. Dr. STOCKMANN Adresu?
ASLAKSEN  Ano, jakousi děkovnou adresu od občanů našeho města, za to, že jste tuto společensky tak závažnou věc zveřejnil. Rozumí se, že adresu by bylo nutno formuLovat s patřičnou umírněností, aby se nedotkla úřadů a vůbec těch, kdo zastávají veřejné funkce. A pokud si na tohle dáme pozor, jsem přesvědčen, že nám to přece nikdo nemůže mít za zlé.
HOVSTAD  No tak, í když jim to moc pod nos nepůjde, tak -
ASLAKSEN   Ne ne, žádné hrubosti proti veřejným činitelům, pane Hovstade. Žádnou opozici proti lidem, kteří k nám mají tak blízký vztah. To já už jsem zažil mockrát, a nechci to opakovat, z toho nikdy nekouká nic dobrého. Ale rozvážné a svobodomyslné vyjádření názoru, na to nelze dbalému občanovi upírat právo.
Dr. STOCKMAN N   (mu potřásá rukou) Milý pane Aslaksene, ani vám nedovedu povědět, jak mě nesmírně těší, že mezi spoluobčany nacházím takovou podporu. Mám opravdu radost - velikou radost! Poslyšte, co říkáte, dáme si na to skleničku sherry? Co?
ASLAKSEN  Ne, děkuju hezky, ale takový alkohol já nepijú.
D r, STOCKMAN N Tak aspoň sklenici piva, no, co vy na to?
ASLAKSEN Děkuju, pane doktore, taky ne. Takhle brzy dopoledne nic. Ale zato se teď vydám do města a promluvím s řadou majitelů nemovitostí, to víte, musím taky trochu připravit náladu.
Dr. STOCKMAN N To je od vás opravdu nesmírně laskavé, pane Aslaksene. Ale stejně mi ne a ne jít na rozum, že by všechny tyhle kroky měly být nutné. Já bych spíš řek, že by to všechno mělo jít tak nějak samo od sebe.
ASLAKSEN  Boží mlýny melou poněkud - no, těžkopádně, pane doktore. Neříkám to proto, že bych snad pánům funkcionářům chtěl něco vyčítat, to chraň Bůh -
HOVSTAD  Zítra s nimi zameteme v novinách, pane Aslaksene.
ASLAKSEN   Ale jen žádné nepřístojnosti,, pane redaktore. Postupujte hezky s umírněností, jinak se nehnete z místa. Radím vám dobře, spolehněte se, já jsem nasbíral zkušenosti ve Škole života. - No, takjá už abych se rozloučil. Tak, pane doktore, teď už víte, že aspoň my, drobní občané, za vámi stojíme jako jeden muž. Drtivou většinu máte na své straně.
Dr. STOCKMANN   Děkuju vám, děkuju. (Podá mu ruku.) Na shledanou.
ASLAKSEN Jdete do tiskárny, pane Hovstade?
HOVSTAD Až potom, mámještě nějaké řízení.
ASLAKSEN Tak dobře. (Pozdraví a odchází. Dr. Stockmann ho doprovodí do předsíně.)
HOVSTAD   (když se Dr. Stockmann vrací) Tak co tomu říkáte, pane doktore?
Nezdá se vám taky, že je třeba tady pořádně vyvetrať a veškerou tu
ochablost, polovičatost a zbabělost odtud vymést? Dr. STOCKMANN  To máte na mysli pana Aslaksena?
HOVSTAD  Ano, jistě. Ten právě patří k těm, co vězí v tom bahně - ať je jak chce hodný a vím já co ještě. A takoví jsou tady u nás skoro všichni. Naklánějí se vjednom kuse na obě strany, a pro samé ohledy a pochybnosti se v životě neodváží udělat rozhodný krok.
Dr. STOCKMANN  Ale mně připadalo, že Aslaksen s tím sympatizuje.
HOVSTAD Jenže jedno já kladu výš, pane doktore: postavit se všemu jako čLověk neochvějný a sebejistý.
Dr. STOCKMANN  V tom vám ovšem dávám zcela za pravdu.
HOVSTAD A právě proto hodlám se nyní chopit příležitosti a pokusit se, jestli přece jen nedokážu přimět ty sympatizanty, aby se aspoň jednou v životě vzchopili, Uctívání autorit je nutno tady ve městě vymýtit. Trestuhodnou nezodpovědnost, s jakou se dopustili toho strašného omylu s vodovodem, je nutno před všemi voliči náležitě odhalit.
Dr. STOCKMANN No dobře, když myslíte, že to bude k obecnému prospěchu, tak prosím. Ale nejdřív si promluvím s bratrem, do té doby nic nepodnikejte.
HOVSTAD  Takjá si zatím napíšu úvodník. A když pan přednosta nebude
ochoten věc podpořit -Dr. STOCKMANN  Ale jak vás to vůbec může napadnout. HOVSTAD  Snadno, pane doktore, snadno. A pak -Dr. STOCKMANN   No tak, potom vám s Li b u j u - víte co? Pak tedy můžete
otisknout ten můj článek. A hezky celý. HOVSTAD  Ano? Slovo muže?
Dr. STOCKMANN (mu podává rukopis článku)laúy ho máte, vezměte si ho s sebou. Zatím si ho můžete aspoň přečíst, to nikomu neuškodí, a pak mi ho vrátíte.
HOVSTAD Výborně, výborně, přesně tak to udělám. Tak na shledanou, pane doktore.
Dr. STOČ K MAN N   Na shledanoii. Ono to totiž půjde všecko zcela hladce,
uvidíte - naprosto hladce. HOVSTAD  No, uvidíme, (Pokloníse a odejde do předsíně.) Dr. STOCKMANN  (jde ke dveřím do jídelny a nakoukne dovnitř) Káťo -! Ale,
Petro, ty jsi doma? PETRA   (vejde do pokoje) Právě jsem přišla ze školy. STOČ K M AN NOVÁ   (přichází) Ještě tu nebyl?
Dr. STOCKMANN Petr? Ne. Ale promluvil jsem si s Hovstadem. Je tím mým objevem úplné posedlý. Ono to totiž má daleko větší dosah, než jsem si zpočátku myslel. A Hovstad mi dal k dispozici noviny, kdyby bylo třeba,
STOCKMANNOVÁ A ty myslíš, že bude třeba?
Dr. STOCKMANN Vůbec ne. Ale dá to člověku takový hrdý pocit, když má na své straně svobodný, nezávislý tisk. Jo, a představ si - taky tu byl předseda sdružení majitelů nemovitostí.
STOCKMANNOVÁ  Tak? A co chtěl?
Dr. STOCKMANN   Taky mi vyjádřit podporu. Všichni mě hodlají podporovat,
kdyby byly nějaké potíže. Káťo - víš ty, co já mám teď za sebou? STOCKMANNOVÁ Za sebou? Ne. Co máš za sebou? Dr. STOCKMANN   Drtivou většinu. STOCKMANNOVÁ  Aha. A to je dobře, Tomáši?
Dr. STOCKMANN  No to bych řek, že je to dobře. (Mne si ruce a chodí sem tam.) Panebože, to je ale radost, stát takhle v bratrské jednotě se svými spoluobčany!
PETRA  A dosáhnout něčeho tak dobrého a prospěšného, tati! Dr. STOCKMANN   No, a navíc pro svoje vlastní rodné město. STOCKMANNOVÁ  Někdo zvoní.
Dr, STOCKMANN Takto už ho tu máme. - (Klepánína dveře,) Prosím, dále. PŘEDNOSTA  (vejde z předsíně) Dobrý den. Dr. STOCKMANN  Vítám tě, Petře.
STOCKMANNOVÁ  Dobré jitro, pane švagre. Tak jak se vede? PŘEDNOSTA  Oěkuju, tak tak. (Doktorovi.) Včera po úřední době jsem od tebe obdržel připiš týkající se kvality vody v lázních. Dr. STOCKMANN  Ano. Přečetl sis ho? PŘEDNOSTA Přečetl. Dr, STOCKMANN   A CO tomu říkáš? PŘEDNOSTA  (se podívá stranou) Hm -
STOCKMANNOVÁ  Pojď, Petro. (Obě odejdou do pokoje vlevo.) PŘEDNOSTA (po chvíli) Bylo nutné konat všechny tyhle výzkumy za mými zády?
Dr. STOCKMANN  No přece, dokud jsem neměi naprostou jistotu, tak -
PŘEDNOSTA A teď si tedy myslíš, že ji máš?
Dr. STOCKMANN   Ano, o tom ses snad přesvědčil sám.
PŘEDNOSTA  Mášv úmyslu předložit tuhle písemnost správě lázní jako jakýsi oficiální dokument?
Dr, STOCKMANN  No jistě. Něco se s tím přece musí dělat. A rychle.
PŘEDNOSTA Jak máš ve zvyku, používáš ve svém pojednání silné výrazy. Mimo jiné tam píšeš, že naše lázeňské hosty vystavujeme nepřetržitému působení jedů.
Dr. STOCKMANN  No, ale Petře, copak se to dá nazvat jinak? Vždyť si to představ - otrávená voda na pitné kúry i koupele! A to se k nám ti chudáci pacienti uchylujou v dobré víře a platí drahé peníze, abychom jim vrátili zdraví!
PREDNOSTA A z toho tedy vyvozuješ závěr, že je nutno vybudovat kanalizační sběrač, který by odváděl to takzvané svinstvo z Mlýnské doliny, a přeložit vodovodní potrubí.
Dr. STOCKMANN   Máš snad nějaké jiné řešení? Já aspoň o žádném jiném nevím.
PŘEDNOSTA Zašeljsem si po ránu za šéfem technického oddělení na magistrátu. A jen tak napůl žertem jsem přivedl řeč na tahle opatření, s tím, že bychom o nich někdy v budoucnosti možná měli uvažovat.
Dr. STOCKMANN  Někdy v budoucnosti?
PŘEDNOSTA Nad mou předpokládanou výstřední myšlenkou se jen pousmál -jak jinak. Obtěžoval ses vůbec nějakými úvahami o tom, co by ta rekonstrukce, kterou navrhuješ, asi tak mohla stát? Podle mých informací by náklady patrně dosáhly několika milionů korun.
Dr. STOCKMANN Tolik?
PŘEDNOSTA  Ano. A teď přijde to nejhorší. Trvalo by to nejmíň dva roky. Dr. STOCKMANN  Dva roky, říkáš? Celé dva roky?
PŘEDNOSTA Nejmíň. A co si zatím počneme s Lázněmi? Máme je zavřít? Nic jiného by nám totiž nezbylo. Nebo si myslíš, že se k nám někdo vypraví, když se rozkřikne chýra, že místní voda je zdraví nebezpečná?
Dr. STOCKMANN  Ale Petře, vždyťje.
PŘEDNOSTA A to všecko právě teď - zrovna když podnik začíná vzkvétat. Sousední města mají taky příznivé podmínky pro lázeňskou léčbu. Myslíš si, že se do toho okamžitě nevrhnou a nebudou se snažit obrátit celý ten proud pacientů a hostů k sobě? Pochopitelně, o tom není pochyb. A my ostrouháme. Veškeré drahocenné zařízení budeme muset zavřít, všecko přijde vniveč - a tobě se podaří zničit svoje rodné město.
Dr. STOCKMANN   Mně-zničit-!
PŘEDNOSTA Jedině a pouze díky lázním má město vůbec nějakou budoucnost. To snad chápeš zrovna tak dobře jako já. Dr. STOCKMANN  Ale co by se podle tebe mělo tedy podniknout?
přednosta NebyL jsem s to na základě tvého pojednání přesvědčit sám sebe, že situace je tak na pováženou, jak tvrdíš ty.
Dr. stockmann Je nejspíš ještě horší, hochu. Anebo bude, až přijdou letní vedra.
přednosta  Jak říkám, domnívám se, že značně přeháníš. Odborné zdatný lékař musí přece být schopen učinit patřičná opatření - umět tomu škodlivému působení předejít, a zakročit proti němu, kdyby se eventuálně projevilo nějak příliš viditelně.
Dr. stockmann  A pak -? Co dál?
přednosta Zásobování Lázní vodou je jednou takové, jaké je, a podle toho je samozřejmé nutno na celou věc nazírat. Předpokládám, že výhledově nebude ředitelství Lázní neochotné uvážit, do jaké míry by v rámci realistických finančních nákladů bylo možné přikročit k jistým vylepšením.
Dr. stockmann A na takové chytráctví myslíš, že já budu někdy ochoten přistoupit?
přednosta Chytráctví?
Dr. stockmann Jistě, bylo by to jen a jen chytráctví - podvod, lež, zločin proti obecným zájmům, proti celé společnosti.
přednosta Jak už jsem uvedl, nebyl jsem s to nabýt přesvědčení, že by tu opravdu hrozilo nějaké bezprostřední nebezpečí.
Dr. stockmann  To mi nevykládej! To není možné. Vylíčiljsem to naprosto přesně podle pravdy, je to tak! A ty to moc dobře víš, Petře, jenomže si to nechceš přiznat. To tyjsi prosadil, že jak Lázeňské budovy, tak vodovodní instalace budou tam, kde jsou - a v tom to vězí, tuhletu zatracenou chybu nechceš přiznat. Cha - myslíš si, že do tebe nevidím?
přednosta A i kdyby to tak třeba bylo? Jestliže s jistými obavami chráním svou povést, pak je to jen kvůli prospěchu města. Bez mravní autority nemohu vést a řídit veškeré jeho záležitosti tak, jak považuji za účelné, má-Li být dosaženo prospěchu celku. Proto - a z celé řady dalších důvodů - považuji za naprosto nepřípustné, aby tvůj rozklad byl předložen ředitelství Lázní. V zájmu obecného blaha je nutno ho zadržet. Později hodlám iniciovat debatu o této problematice, a ve vší tichosti uděláme, co bude v našich silách - ale nic, rozumíš, ani jediné slovo o této fatální záležitosti nesmí za žádnou cenu proniknout na veřejnost.
Dr. stockmann  Jo, táktomu už nebude možné zabránit, Petříčku.
přednosta Zabránit se tomu může, a musí i
Dr. stockmann  Nejde to, vždyť ti to říkám, už o tom ví moc lidí.
přednosta  0 tomhle! Kdo? Snad ne to panstvo z Lidového posla?
D r. stockmann Ale jo, ti taky. Svobodný a nezávislý tisk už se postará, abyste konali svou povinnost.
přednosta (se na chvilku odmlčí) Jsi velice nerozvážný člověk, Tomáši. Neuvážil jsi, jaké z toho můžou plynout následky třeba jen pro tebe samého?
Dr. STOCKMANN   Následky? Pro mě? PŘEDNOSTA  Pro tebe a pro tvou rodinu, ano. Dr. STOCKMANN  Co to má sakra znamenat?
PŘEDNOSTA  Domnívám se, že jsem se k tobě vždy choval jako ochotný bratr
a že jsem ti byl vždy ve všem nápomocen. Dr. STOCKMANN  To jistě, a já ti za to děkuju.
PŘEDNOSTA  Není třeba. Byljsem k tomu ostatně částečně i nucen - kvůli sobě. Vždycky jsem choval naději, že tě udržím jakžtakž v jistých mezích, když jsem ti finančně vypomáhal.
Dr. STOCKM AN N   Cože? Takže to ty jen kvůli sobě -!
PŘEDNOSTA Částečně, říkám. Pro veřejného činitele je trapné, když se jeho
nejbtižší příbuzný znovu a znovu kompromituje. D r. STOCKMANN  A to já podle tebe dělám?
PŘEDNOSTA Ano, bohužel, děláš, i když o tom sám nevíš. Máš neklidnou, svárlivou a vzpurnou povahu. A co teprv ten nešťastný sklon vyjadřovat se veřejně o všech možných a nemožných záležitostech. Sotva tě něco napadne, už o tom musíš napsat článek do novin nebo rovnou celou brožuru.
Dr. STOCKMANN  Copak není povinností každého občana vyjevovat veřejnosti nové myšlenky?
PŘEDNOSTA Prosím tebe, veřejnost žádné nové myšlenky nepotřebuje. Veřejnosti nejlíp prospějou ty staré dobré uznávané myšlenky, co už jednou má.
Dr. STOCKMANN  A to řekneš jen tak!
PŘEDNOSTA Nejednou si s tebou přece musím promluvit otevřené. Zatím jsem se tomu vyhýbal, protože vím, jak jsi popudlivý; ale teď ti musím povědět pravdu, Tomáši. Nedovedeš si vůbec představit, jak sám sobě Škodíš tou zbrklostí. Stěžuješ si na úřady, dokonce i na vládu - i tu se odvažuješ znevažovat - a tvrdíš, že tě kdekdo opomíjí a pronásleduje. Ale můžeš vůbec čekat něco jiného - tak nesnášenlivý člověk jako ty?
Dr. STOCKMANN  Cože? Tak teď jsem ke všemu ještě nesnášenlivý?
PŘEDNOSTA Ano, Tomáši, jsi velice nesnášenlivý, a skoro se s tebou nedá pracovat. PocítiLjsem to sám na sobě. Nedbáš naprosto žádných ohledů. Zdá se, že dočista zapomínáš, že za své místo Lázeňského Lékaře tady vděčíš mně -
Dr. STOCKMANN  Byl jsem na něj přece naprosto evidentně nejlepší kandidát! 3á, a nikdo jiný! Jako prvnímu mi bylo jasné, že se z města můžou stát kvetoucí lázně, a nikdo jiný to tenkrát nechápal. Sám a jediný jsem se za tuhle myšlenku bil po celá léta, a psal jsem a psal -
PŘEDNOSTA To ti nikdo nebere. Jenže tenkrát nebyla ještě ta pravá chvíle. No, to jsi tam v té dálce samozřejmě nemohl posoudit. Ale když pak přišel vhodný okamžik, vzal jsem záležitost do ruky já - tedy společně s ostatními -
D r. STOCKMANN  J o, a celý ten můj nádherný plán jste z packa Li. No, teď je holt vidět, jaká parta géniů jste byli.
PŘEDNOSTA  Podle mého názoru je jen vidět, že si zase jednou potřebuješ vybít tu svou bojovnost. Jdeš po krku svým představeným - to je nakonec tvůj dávný zvyk. Nesneseš nad sebou autoritu, na každého, kdo zastává nějakou vyšší odpovědnou funkci, se díváš křivě a považuješ ho za osobního nepřítele - a tojetí pak hned každá zbraň dobrá. ALejájsem ti tedy teď vysvětlil, jaké zájmy jsou tady ve hře: zájmy města, a v důsledku toho i mé vlastní. A proto ti říkám, Tomáši, že na požadavku, který ti teď předložím, budu naprosto neúprosně trvat.
Dr. STOCKMANN   No, co je to za požadavek?
PŘEDNOSTA Jelikož jsi byl tak nediskrétní, že jsi tuto choulostivou záležitost vynesl na veřejnost, jakkoli bylo třeba uchovat ji jako úřední tajemství ředitelství Lázní, je už pochopitelně nemožné věc ututlat. Rozkřiknou se nejrůznější pověsti, a zlomyslní lidé mezi námi je ještě budou přiživovat kdovíjakými přísadami. Bude proto nutné, aby ses těmto pověstem veřejně postavil na odpor.
Dr. STOCKMANN  Já! Jak? Tomu nerozumím.
PŘEDNOSTA  Očekává se od tebe, že na základě dalších analýz dospěješ
k závěru, že věc není zdaleka tak nebezpečná nebo závažná, jak sis v první chvíli namlouval.
Dr. STOCKMANN  Aha - tak to ode mě očekáváš!
PŘEDNOSTA  Dále se od tebe očekává, že budeš chovat- a veřejně také náležité vyjádříš - plnou důvěru, že vedení důkladně a svědomitě přijme patřičná opatření zaměřená k odstranění možných nedostatků.
Dr. STOCKMANN  Ale to v životě nedokážete, když to budete chtít ošvindlo-vat a f Li kovat. To ti říkám, Petře, a je to mé upřímné a neochvějné přesvědčení -!
PŘEDNOSTA Jako zaměstnanec nemáš právo mít nějaké zvláštní přesvědčení. Dr. STOCKMANN   (žasne) Nemám právo?
PŘEDNOSTA Jako zaměstnanec,, říkám. Jako soukromá osoba - prosím, to je něco jiného. Ale jako podřízená síla v Lázních nemáš právo vyjadřovat jakékoli přesvědčení, které je v rozporu s názory tvých nadřízených.
Dr. STOCKmann  Tak to už je trochu moc! Já jako lékař a vědec že nemám právo -!
PŘEDNOSTA 2áLežitost, o kterou tadyjde, není něco čistě vědeckého, je to záležitost kombinovaná, je to věc technická i ekonomická.
Dr. STOCKMANN  Ale,jdi do báje, pro mě za mě ať je to co chce! Já chci mít svobodu vyjadřovat se o všech možných záležitostech všude na světě!
PŘEDNOSTA Prosím! Jen ne o záležitostech lázní. - To ti zakazujeme.
Dr. STOCKMANN   (křičí) Zakazujete -! Vy -! Takoví -!
PŘEDNOSTA  Jati to zakazujú - já, tvůj nejvyšší nadřízený. A když ti já něco zakážu, tak ty budeš poslouchat.
Dr. STOCKMANN  (se sotva ovládne) Petře - tedy kdybys nebyl můj bratr -
PETRA  (vtrhne do dveří) Jat\, tohle si nesmíš dát líbit!
5TOCKMANNOVÁ  (za ní) Petro! Petro!
PREDNOSTA á, tak tady se poslouchá za dveřmi.
STOCKMANNOVÁ Všecko je tady tak slyšet, nemohly jsme -
PETRA  Ano, poslouchala jsem.
PŘEDNOSTA  No, vždyť já jsem nakonec rád -
Dr. STOCKMANN   (jde k němu) Takže zakazovat a poslouchat, říkáš? PŘEDNOSTA  K tomu tónu jsi mě donutil ty. Dr. STOCKMANN  A pak mám veřejně odvolat, co jsem tvrdil? PŘEDNOSTA  Považujeme za nutné, abys bez odkladu vydal veřejné prohlášení v tom smyslu, jak jsem to požadoval. Dr. STOCKMANN   A když - neposlechnu?
PŘEDNOSTA Vydáme vlastní prohlášení, abychom uklidnili veřejnost. Dr. STOCKMANN  Dobrá, ale pak budu psát proti vám. Budu trvat na svém.
Dokážu, že pravdu mám já, a vy že pravdu nemáte. A co uděláte pak? PŘEDNOSTA  Pak nebudu moci zabránit, abys dostal výpověď. Dr. STOCKMANN Cože? PETRA Táta - výpověď! STOCKMANNOVÁ Výpověď!
PŘEDNOSTA  Výpověď z místa lázeňského Lékaře. Budu považovat za nutné požádat ředitelství o okamžitou výpověď na hodinu a o zákaz jakékoli činnosti spojené s provozem lázní.
Dr. STOCKMANN  To se odvážíte?
PŘEDNOSTA Ten odvážlivec, který nás k tomu vyzývá, jsi ty. PETRA Strýčku, to je neslýchaný postup proti člověku, jako je táta. STOCKMANNOVÁ  Prosím tě, ty mLč!
PŘEDNOSTA  (se dívá na Petru) Aha, tak tady už se vyjadřují přímo vlastní názory. No, přirozeně, jak jinak. (PaníStockmannové.) Paní švagrová, vy jste tady v domě asi ten nejrozvážnějšť Člověk. Použijte veškerého vlivu, jaký snad na manžela máte, snažte se, aby pochopil, co toto bude znamenat jak pro jeho rodinu -
Dr. STOCKMANN  Do mé rodiny nikomu kromé mě nic není!
PŘEDNOSTA -jak pro jeho rodinu, říkám, tak i pro město, v němž sám žije.
Dr. STOCKMANN  Pro blaho města tady pracujú jedině já! Veškeré přehmaty stejně musejí dříve nebo později vyjít najevo. Však se ještě ukáže, kdo svoje město miluje.
PŘEDNOSTA Snad ty, když ho zaslepen vzdorem chceš odříznout od hlavního zdroje jeho příjmů?
321
D r. STOCKMANN Ten zdroj je otrávený, člověče! Zešílel jsi? Žijeme z toho, že kšeftujeme se svinstvem a hnilobou! Veškerý náš vzkvétající společenský život čerpá živiny ze lži!
PŘEDNOSTA Fantazírovaní - nebo ještě něco horšího. Člověk, který svůj vlastní domov špiní tak drzými insinuacerni, musí být nepřítel společnosti.
Dr. STOCKMANN   (na něj) A to si troufáš ty -!
STOCKMANNOVÁ  (se vrhne mezi ně) Tomáši!
PETRA  (chytne otce za ruku)Tat\r klid!
PŘEDNOSTA Násilnostem se vystavovat nehodlám. Varoval jsem té. Rozvaž si, čím jsi povinován sobě a rodině. Sbohem. (Odejde.)
Dr. STOCKMANN   (přecházísem a tam) A takovéhle zacházení musím snášet! Ve vlastním domě, Káťo! Co tomu říkáš!
STOCKMANN OVÁ No, je to hanba, Tomáši -
PETRA  Páni, já se mu tak dostat na kobylku -!
Dr. STOCKMANN Můžu si za to sám, měl jsem se jim postavit už dávno -ukázat jim zuby - a kousat a kousat! - Mně bude říkat nepřítel společnosti! Mně! Tak bůhví že tohle na sobě teda nenechám!
STOCKMAN NOVÁ Ale Tomíčku, tvůj bratr tady má přece jenom ohromnou moc -
Dr. STOCKMANN Jenže já mám pravdu, má milá!
STOCKMAN NOVÁ Jo, pravdu, pravdu; k čemu je ti, že máš pravdu, když nemáš moc?
PETRA  No ne, mami - jak můžeš takhLe mluvit?
Dr. STOCKMANN Takže ve svobodné společnosti není nic platné mít na své straně pravdu? Ty jsi tedy divná, Kateřino. A kromě toho - nemám snad před sebou svobodný a nezávislý tisk - a za sebou drtivou většinu? To je snad taky nějaká moc, aspoň podle mě.
STOCKMANNOVÁ Ale proboha živého, Tomáši, snad by ses nechtěl -?
Dr. STOCKMANN  Co bych nechtěl?
STOCKMAN NOVÁ - no postavit proti bratrovi, jsem chtěla říct.
Dr. STOCKMANN  A co bych krucihergot podle tebe měl dělat, když ne brát
se za právo a pravdu? PETRA  No, tak to by mě teda taky zajímalo.
STOCKMANNOVÁ ALe vždyť ti to k ničemu nebude - když nechtějí, tak nechtějí.
Dr. STOCKMANN Hohó, Kačenko,jen počkej, uvidíš, jak já tu svou válku vyhrajú.
STOCKMANNOVÁ Jo, ty vyhraješ; tak leda výpověď, nic jiného.
Dr. STOCKMANN Tak aspoň splním svou povinnost k veřejnosti - ke společnosti. Já, kterému říkají nepřítel společnosti!
STOCKMANNOVÁ A co k rodině, Tomáši? K nám tady doma? Myslíš si, že tak splníš svou povinnost k těm, které máš živit?
PETRA  Prosím tě, mami, nemysLi taky pořád jen na nás.
STOCKMAN NOVÁ Tobě s e to mluví, ty můžeš stát na vlastních nohou, když bude nejhůř. - ALe pamatuj na kluky, Tomáši, a taky trochu na sebe pamatuj, a na mě -
Dr. STOCKMANN  Ale ty jsi se snad zbláznila, Káťo. Kdybych takhLe uboze a zbaběle padl k nohám našemu jedinečnému Petrovi a té jeho zatracené bandě - myslíš, že bych ještě někdy v životě zažil třeba jen chviličku štěstí?
STOCKMANNOVÁ Já nevím; ale pánbůh nás chraň před tím štěstím, které nás všechny čeká, jestli budeš dál vzdorovat. Pak zůstaneš bez místa a bez pravidelného příjmu. Řekla bych, že toho jsme si za starých časů užili až až. Nezapomeň na to, Tomáši, mysli na to, co to všecko nese s sebou.
Dr. STOCKMANN   (bojuje sám se sebou a zatíná ruce) A něco takového můžou tyhle kancelářské krysy provést svobodnému, čestnému člověku. Není to hrůza, Káťo?
STOCKMAN NOVÁ To ano, je to hřích, takhle s tebou jednat, to je pravda. Ale, proboha živého, takových nespravedlností, co se pod nima člověk musí jen přikrčit, na světě přece je. - Pomysli na kluky, Tomáši. Podívej se na ně. Co z nich bude? Ne, ne, přece nepřeneseš přes srdce -
(Mezitím vešli Eilifa Morten se školními věcmi.)
Dr. STOCKMANN   Kluci -! (Pevně a odhodlaně.) I kdyby se měl zhroutit celý
svět, já hlavu do chomoutu nestrčím. (Jde ke svému pokoji.) STOCKMANNOVÁ Tomáši - co chceš dělat?
Dr. STOCKMANN   (u dveří) Chci mít právo podívat se svým klukům do očí,
až z nich jednou budou svobodní, dospělí chlapi. (Zajde dovnitř.) STOCKMANNOVÁ  (se rozpláče) Bože, smiluj se nad námi všemi a potěš nás! PETRA  Kdepak táta, to je síla! Ten se nedá.
(Kluci se udiveně vyptávají, co se děje. Petra jim dává znamení, aby mlčeli.)
322
323
TŘETÍ DĚJSTVÍ
Redakce Lidového posta. Vlevo v pozadí dveře, vpravo na téže stěně další, prosklené dveře, jimiž je vidět do tiskárny. Další dveře na stěně vpravo. Uprostřed veliký stůl posely papíry, novinami a knihami, V popředí vlevo okno, před ním psací pult s vysokou židlí, U stolu několik křesílek, další židle podél stěn. Místnost je temná a neútulná, zařízení staré, křesílka špinavá a potrhaná. V tiskárně je vidět při práci několik sazečů, okus dál je vchodu ruční tiskařský stroj.
(li pultu sedí a píše redaktor Hovstad. Po chvíli vejde zprava Bitling s doktorovým rukopisem v ruce.) billing  No, tak to je tedy věc -! hovstad   (prše) Už jste to dočetl? bil li n g  (položí rukopis na pult) Ano, dočetl. hovstad   Doktor je pěkně ostrý, co?
billing  Ostrý? Čert mě vem, ten je přímo drtivý. Každé slovo má váhu, jako - řekl bych - rána palicí.
hovstad  Však taky tyhle Lidi první rána hned neporazí.
billing To je fakt, ale tak budeme bít dál, ránu za ranou - až se celé to panství místních veličin zhroutí. Když jsem to tady teď vedle četl, bylo mi, jako bych už viděl, jak se z dálky blíží revoluce.
hovstad  (se otočí) Psst, pozor, ať to neslyší Aslaksen.
billing   (ztlumí hlas) Aslaksen je posera a zbabělec, nemá v sobě kus chlapské kuráže. Ale tentokrát doufám prosadíte svou? Co? Ten doktorův článek doufám otisknete.
hovstad  Jistě, pokud tedy přednosta neustoupí po dobrém, tak -
billing To by byla ksakru otrava.
hovstad  No, my můžeme naštěstí téhle situace využít, ať to dopadne jak chce. Jestli přednosta na doktorův návrh nepřistoupí, vrhne se veškeré drobné občanstvo na něj - sdružení majitelů nemovitostí a ostatní. A když na to přistoupí, poštve si proti sobě spoustu velkoakcionářů lázní, a ti byli doteďka jeho nejvěrnější opory -
billing  No jistě, jistě, protože je to bude stát fůru peněz -
hovstad Tak, na to můžete vzítjed. No, a uzavřený kruh rupne, a my budeme v novinách den za dnem veřejnosti dokazovat, jak je přednosta neschopný, v jednom jako v druhém, a že všechny důležité funkce ve městě, veškerá městská správa, se musí svěřit do rukou svobodomyslných Lidí.
billing  Čert mě vem, to jste tedy vystihl! Už to vidím - už to vidím: stojíme na prahu revoluce!
(Zaklepánína dveře.)
hovstad   Pst! (Zvolá.) Dále!
(Dveřmi v pozadí vlevo vejde dr. Stockmann.)
HOVSTAD   (mu jde vstříc) á, pan doktor. Tak jak? Dr. STOCKMANN  Tiskněte, pane redaktore. HOVSTAD  Takhle to tedy dopadlo? BILLING Hurá!
Dr. STOCKMANN Tiskněte, povídám. Jistě že to tak dopadlo. Teď tedy budou mít, co chtěli. Teď tady ve městě propukne vojna, pane BiUingu.
BILLING  Vojna na nože, aspoň doufám. Nůž na krk, pane doktore!
Dr. STOCKMANN  Tady to pojednání je jen začátek. V hlavě už se mi rojí myšlenky na čtyři pět dalších článků. Kdepak máte pana Aslaksena?
BILLING  (křikne do tiskárny) Pane Aslaksene, pojďte sem na chvíli.
HOVSTAD  Čtyři pět dalších článků, říkáte? Pořád o téhle věci?
Dr. STOCKMANN Kdepak, ani zdaleka, vážený. Ne ne, o něčem úplně jiném. Ale z toho vodovodu a z té kanalizace to všechno pochází. Jedno vyplývá z druhého, rozumíte. Jako když začnete bourat starý barák - přesně tak.
BILLING Tojste vystihl, čert mě vem; jednomu připadá, že není hotov, dokud tu barabiznu nezbourá celou.
ASLAKSEN (z tiskárny) Nezbourá! Snad nemá pan doktor v úmyslu zbourat Lázeňský dům?
HOVSTAD Ani zdaleka, jen klid.
Dr. STOCKMANN Kdepak, tady jde o úplně jiné věci. No tak, co říkáte tomu mému článku, pane redaktore?
HOVSTAD   Řekl bych, že je to naprosto mistrovský kousek -
Dr. STOCKMANN  Viďte. - No, tak to mě těší, to mě těší.
HOVSTAD Je ohromně jasný a přímočarý, člověk vůbec nemusí být odborník, aby pochopil všechny souvislosti. Troufám si říct, že každého vzdělance získáte na svou stranu.
ASLAKSEN  A snad taky všechny uvážlivé Lidi, ne?
BILLING  Uvážlivé i neuvážlivé - no prostě skoro celé město.
ASLAKSEN  Takto si to jistě troufneme otisknout.
Dr. STOCKMANN   No to bych prosil!
HOVSTAD  Půjde hned do zítřejšího vydání.
Dr. STOCKMANN   Jistě, teď nesmíme krucihergot ztratit ani den. Chtěl jsem
vás ostatně poprosit, pane Aslaksene, abyste se rukopisu ujal osobné. ASLAKSEN To víte, že jo.
Dr. STOCKMAN N  A dejte si záležet, jako by to bylo zlato. Ani jednu tiskovou chybu, záleží na každém slovu. Já se ještě zastavím, asi bych se měl podívat na korekturu. - Už se nemůžu dočkat, aby to bylo venku, to si nedovedete představit - abych to vrhl do světa -
BILLING Vrhl, ano-jako blesk!
Dr. STOCKMAN N - a podrobil to soudu všech inteligentních spoluobčanů. To si vůbec nedovedete představit, čemu jsem byl dneska vystaven.
Výhrůžky, hned tím, hned zase něčím jiným, mých nad slunce jasnějších a nepopiratelných Lidských práv mě chtěli zbavit -BILLING Cožei Vašich Lidských práv!
Dr. STOCKMANN   - ponížit mě chtěli, udělat ze mě mizeru, požadovali na mně, abych svému nejniternějšímu a nejsvětějšímu přesvědčení nadřadil nízké osobní zájmy -
BILLING  Čert mě vem, tak to je opravdu trochu moc!
HOVSTAD Jo, z té strany se holt dá čekat úplně všecko.
Dr. STOCKMANN Jenže v mém případě ostrouhají, to jim dám černé na bílém. Teď hezky každý den zakotvím v Lidovém poslu a budu je bombardo-vatjedním výbušným článkem po druhém -
ASLAKSEN   No jo, ale poslyšte -
BILLING   Hurá, bude vojna, bude vojna!
Dr. STOCKMANN  - srazím je k zemi, rozdrtím je, jejich opevnění rozmetám
před očima veškeré spravedlivé veřejnosti! Ano, to udělám! ASLAKSEN  Alejenom zdrženlivě, pane doktore. Střílejte umírněně -BILLING   Kdepak! Kdepak! Nešetřte dynamitem!
Dr. STOCKMANN   (pokračuje a nedá se vyrušit) Protože teď už nejde jen o vodovod a kanalizaci, abyste věděli. Veškerou společnost je nutno očistit, vydezinfikovat -
BILLING Teď zaznělo to osvobodivé slovo!
Dr. STOCKMANN  Všecky ty f li kující příštipkáře je nutno vymést, rozumíte. A to odevšad! Přede mnou se dneska otevřely přímo nekonečné obzory. Nevidím to všecko ještě úplně jasně, ale nebojte se, všecko si to v hlavě srovnám. Musíme vyjít mezí Lidi, přátelé, a hledat nové, neopotřebované praporečníky. Ve všech rozhodujících předsunutých postaveních potřebujeme nové velitele.
BILLING  Správně, správně!
Dr. STOCKMANN A jen když budeme držet pohromadě, pak všechno půjde hladce, naprosto hladce! Celý ten převrat se rozjede, jako když se spouští na vodu nová loď. No, nesouhlasíte se mnou?
HOVSTAD  Pokud jde o mě, takjá se domnívám, že máme nyní ty nejlepší vyhlídky, abychom městskou správu dostali tam, kde má správně být.
ASLAKSEN  A když budeme postupovat jen hezky umírněně, nedovedu si představit, že by v tom mohlo být vůbec nějaké nebezpečí.
Dr. STOCKMAN N Hergot, člověče, komu záleží na tom, jestli je to nebezpečné, nebo ne! Co podnikám, to podnikám vejménu pravdy a pro svoje svědomí.
HOVSTAD Pane doktore, vy jste člověk, který si zaslouží veškerou podporu. ASLAKSEN   To je nezlomná pravda, pan doktor je pravý přítel města, opravdový přítel společnosti. BILLING Čert mě vem, pan doktor je přítel Lidu!
ASLAKSEN  Mysfím, že sdružení majitelů nemovitostí tenhle výraz co nejdřív použije.
Dr. STOCKMANN (pohnut, tiskne jim ruce) Díky, díky, milí a věrní přátelé. Ani nevíte, jak mě blaží, když to slyším. Můj vážený pan bratr mě nazval úplně jinak. No, však se mu to vrátí i s úroky, na to může vzít jed. Tak, já se teď musím jít podívat na jednoho ubožáka - Jak říkám, ještě se zastavím. Tak mi dejte pozor na ten rukopis, pane Aslaksene - a hlavně, ne abyste mi tam škrtal vykřičníky! Radši jich tam pár ještě přidělejte. Takže výborně, výborně, a zatím na shledanou, na shledanou.
(Pozdravy, doktor odchází, ostatního doprovázejí ke dveřím.)
HOVSTAD Ten pro nás může být ohromné užitečný.
ASLAKSEN  To jo, ale musí se držet těch Lázní. Jak bude chtít jít dál, nebude radno ho následovat. HOVSTAD  No, přijde na to -
BILLING   Když vy máte pořád takového strachu, pane Aslaksene.
ASLAKSEN  Strachu? No prosím, když jde o naše místní mocipány, tak ano, to strach mám. To jsem se naučiL ve škole zkušeností, víte? Ale postavte mě do vysoké politiky, třeba rovnou proti vládě, a uvidíte, jestli budu mít strach.
BILLING   No to jistě ne; to je právě u vás ten rozpor.
ASLAKSEN  Jde totiž o to, že já mám svědomí, abyste věděl. Když jde člověk po krku vládě, tak společnosti v nejmenším neuškodí, protože těm Lidem je to fuk, víte? Jejich postavením to neotřese. Ale místní funkcionáře, ty je možno svrhnout, a to pak riskujete, že se ke kormidlu dostane někdo neschopný, a majitelům nemovitostí i ostatním způsobí nenapravitelnou škodu.
HOVSTAD A co samospráva jako prostředek výchovy k odpovědnému občanství - na to nemyslíte?
ASLAKSEN Když se vám něco dostane do rukou, abyste to ochraňoval, nemůžete myslet na všecko.
HOVSTAD  Tak to tedy doufám, že se mi nikdy nic do rukou nedostane.
BILLING   Ale, ale!
ASLAKSEN   (úsměv) Hm. (Ukáže na psací pult) Na tomhle redaktorském místě sedával před vámi pan krajský hejtman Stensgaard.
BILLING  (siodplivne) Fuj. Takový prebehlík!
HOVSTAD Já nejsem žádný kam vítr, tam plášť - a nikdy nebudu!
ASLAKSEN Politik se nemá nikdy ničeho odříkat, pane Hovstade. A vy, pane Billingu, byste se možná dneska taky měl trochu krotit. To víte, když se ucházíte o místo magistrátního tajemníka...
BILLING   Já - !
HOVSTAD No to mě tedy podržte!
BILLING  Prosím vás - to je snad sakra jasné, že chci to naše blahorodé panstvo jen trochu popíchnout.
ASLAKSEN  No, mně do toho samozřejmě vůbec nic není. Ale když mě někdo obviňuje ze zbabělosti a z rozporných postojů, tak bych rád zdůraznil, že politická minulost knihtiskaře Aslaksena je každému a všem plně přístupná. Žádnou změnou jsem neprošel, jen jsem se vyvinul k větší umír-něnosti, rozumíte. Moje srdce bije nadále spolu s Lidem; ale svému rozumu neodpírám, chce-Li se poněkud přiklonit k těm, kdo mají moc - tedy v místních poměrech, rozumí se. (Zajde do tiskárny.)
BILLING   Neměli bychom se ho .nějak zbavit?
HOVSTAD  Znáte snad ještě někoho, kdo by předem zaplatil papír a tisk?
BILLING  Krucihiml, že taky nemáme provozní kapitál sami.
HOVSTAD   (se usadíu psacího pultu) Jo, ten tak mít, to by potom -
BILLING A co takhle zkusit to u doktora Stockmanna?
HOVSTAD  (se přehrabuje v papírech) Prosím vás. Ten nemá ani korunu.
BILLING To ne, ale má výborného člověka v záloze; starého Mortena Kiila,
„jezevce", jak mu říkají. HOVSTAD  (píše) A víte určitě, že ten něco má? BILLING Aby ne, čert mé vem! A z toho musí pořádný kus připadnout
Stockmannovic rodině. Přece jen bude chtít zajistit - aspoň děti, když už
nikoho jiného. HOVSTAD   (se pootočí) A na tom vy stavíte? BILLING  Stavím? Já na ničem nestavím.
HOVSTAD  To děláte dobře. A na tom místě na magistrátu byste už vůbec stavět nemel. Ujišťuj u vás totiž, že ho nedostanete.
BILLING Jistě, myslíte, že mi to není jasné? Ale to se mi právě ohromně hodí, že ho nedostanu. Taková křivda v člověku jen pořádně rozohní bojovného ducha. - Je to jak čerstvá dávka žluči, to se v takovéhle díře ohromně hodí, prosím vás, kdy už se tady stane něco, aby vás to pořádně rozpálilo?
HOVSTAD  (píše) No jo, no jo.
BILLING No - však já se co nevidět ozvu! - Jdu, a teď hned napíšu provolání ke sdružení majitelů nemovitostí. (Zajde do dveří vpravo.)
HOVSTAD (sedíu pultíku, okusuje násadu pera a pomalu říká) Hm, tak takhle tedy. (Někdo klepe.) Dále!
(Dveřmi vlevo v pozadí vejde Petra.)
HOVSTAD   (vstane) Ále, to jste vy? Copak nám nesete?
PETRA   No, nezlobte se -
HOVSTAD  (přitáhne křesílko) Neposadíte se u nás? PETRA  Ne, děkuju, já hned zas jdu. HOVSTAD  Nesete nám něco od otce -?
petra  Ne, jdu za sebe. (Vytáhne z kapsy u pláště knížku.) Tady vám vracím
tu anglickou povídku. HOVSTAD Pročpak?
328
329
petra  Protože vám ji nepřeložím.
hovstad Ale vždyť jste mi to napevno slíbila.
petra Jenže to jsem ji neměla přečtenou. Vy jste ji asi taky nečetL, co? hovstad  Ne, víte přece, že angíicky neumím; ale -
petra No právě - tak proto jsem vám chtěla říct, abyste se poohlédl po něčem jiném. (Položí knihu na stůl.) Tohle pro Lidového posla není. hovstad   Proč ne?
petra Protože je naprosto v rozporu s vašimi vlastními názory. hovstad No, tak to by zase tolik -
PETRA Vy mi asi nerozumíte. Je to o tom, jak takzvané dobré Lidi tady na světě ochraňuje nadpřirozená moc a vždycky zařídí, že všecko dobře dopadne - a že všichni takzvaní zlí lidé jsou potrestáni.
h 0 vst a d  Ale to je výborné. To Lidi strašně rádi čtou.
Petra A vy chcete být ten, kdo je tím bude krmit? Přitom sám tomu nevěříte ani slovo. Moc dobře víte, že ve skutečnosti to tak není.
hovstad Máte naprosto pravdu, ale novinář nemůže vždycky jednat tak, jak by chtěl. Často se v méně podstatných věcech musí sklonit před obecným názorem. Hlavní věc v životě je politika - aspoň v novinách, a když chci Lidi získat pro svobodu a pokrok, nemůžu si je odrazovat. A když dole na stránce najdou takové mravoučné povídání, o to ochotněji pak podpoří to, co otiskneme nad tím - budou mít takový jako bezpečnější pocit.
petra Ale fuj - takhle zákeřné pasti vy přece na Čtenáře nelíčíte. Vy snad nejste žádný pavouk.
hovstad  (úsměv) Děkuju, že o mně máte tak dobré mínění. Jistě, fakt je, že on takhle taky uvažuje spíš Billing než já.
petra Billing!
hovstad  Ano, aspoň něco na ten způsob před několika dny říkal. To Billing pořád chtěl tu povídku tisknout - já tu knížku přece neznám.
petra Ale Billing, prosím vás, takový voLnomyšlenkář -?
hovstad Jo, Billing, ten je na všechny strany. Teďjsem se třeba doslechl, že se uchází dokonce i o místo magistrátního tajemníka.
petra Tomu nevěřím. Pane Hovstade, jak by mohl udělat něco takového?
hovstad Jo, to se budete muset zeptat jeho.
petra To bych do něho tedy nikdy neřekla.
hovstad  (se na ni podívá pevněji) Že ne? Opravdu vás to tak překvapuje?
PETRA Arso. Nebo vlastně možná ani ne. Já nevím -
hovstad  My novináři za moc nestojíme, milá slečno.
petra Opravdu?
hovstad   Někdy si to říkám.
petra No, v těch každodenních žabomyších sporech možná, to bych chápala. Ale teď, když jste rozjeli tak velikou věc-
HOVSTAD Vy myslíte to s vaším otcem?
PETRA  Jistě. Teď si podle mě musíte připadat, jako že stojíte za víc než
všichni ostatní. HOVSTAD  No, dneska nějaký takový pocit mám.
PETRA  Viďte? Že jo? Náhodou jste si zvolil nádherné povoLání. Prorážet cestu zneuznávaným pravdám a novým, odvážným názorům; už jen takhle nebojácně vystoupit a vzít se za člověka, kterému se křivdí -
HOVSTAD Tím spíš, že ten člověk, kterému se křivdí, je - hm - nevím, jak bych to mel -
PETRA  Když je tak spravedlivý a takový poctivec od kosti, jste chtěl říct? HOVSTAD  (tišeji) Především když je to váš otec, jsem chtěl říct. PETRA  (najednou pochopí) Tak takhle? HOVSTAD Ano, Petro - slečno Petro.
PETRA Tak tohle je pro vás to nejdůležitější a nejpodstatnější? Vám nejde
o věc samu? 0 pravdu; o tátovo vřelé srdce? HOVSTAD  Ale jistě - jistě, pochopitelně, o to taky. PETRA Ne, pěkně děkuju. Teď jste se prořek. A teď už vám nikdy v ničem
neuvěřím.
HOVSTAD  To mi můžete tolik zazlívat, že je to hlavně kvůli vám -?
PETRA  Zlobím se na vás proto, že jste k tátovi nebyl poctivý. Mluvil jste s ním, jako by vám ze všeho nejvíc Ležela na srdci pravda a blaho společnosti, podvedl jste tátu i mé; vydával jste se za něco jiného, než jste. A to vám nikdy - nikdy neodpustím.
HOVSTAD  To byste neměla fikat takhle zostra, slečno Petro. A už vůbec ne teď.
PETRA  Proč zrovna teď neľ
HOVSTAD   Protože váš otec se teď bez mé pomoci neobejde. PETRA  (po něm opovržlivě sjede pohledem) Takže i takovýhle jste! Fuj! HOVSTAD  Ne, ne, to nejsem, ani nevím, co to do mě vjelo, nevěřte tomu, prosím vás.
PETRA  Však já vím, čemu mám věřit, a čemu ne. Sbohem.
ASLAKSEN   (z tiskárny, rychle a tajuplně) Do prdele, pane Hovstade. -
(Všimne sí Petry.) Ježíši pardon -PETRA Tamhle máte tu knížku. Budete ji muset dát někomu jinému.
(Vykročí ke dveřím.) HOVSTAD   (jde za ní) Ale slečno -PETRA   Sbohem. (Odejde.) ASLAKSEN  Pane Hovstade, poslouchejte! HOVSTAD  No, no; co se děje?
ASLAKSEN   V tiskárně je přednosta městského úřadu. HOVSTAD Cože? Přednosta?
330
331
aslaksen Jo, chce mluvit s vámi. Přišel zadním vchodem - aby ho nikdo neviděl, to víte.
hovstad  Co mi může chtít? Ne, počkejte, já jdu sám - (Jde ke dveřím do tiskárny, otevře je, pozdravia pozve přednostu dát.) Pane AsLaksene, hlídejte, aby sem nikdo -
aslaksen  Chápu - (Jde do tiskárny.)
přednosta  To jste asi nečekal, že mě uvidíte tady, pane Hovstade? hovstad  To tedy ne.
přednosta (se rozhlíží) Zařídili jste si to tady docela útulné; opravdu pěkně. hovstad   No tak -
přednosta A já si takhle přijdu, neohlášen, a okrádám vás o čas. hovstad  Prosím, pane přednosto; jsem k službám. Neodložíte si? (Položí
přednostovu čepici a hůl na židli.) Tak se u nás posaďte. přednosta  (sisedne ke stolu) Děkuju.
(Hovstad si rovněž sedne ke stolu.)
Dneska jsem měl - narazil jsem na takovou velkou svízel, pane Hovstade. hovstad Tak? No jo, není divu, máte takových povinností -přednosta Tu dnešní potíž mi způsobil Lázeňský Lékař. hovstad Jděte, pan doktor?
přednosta  Sepsal totiž takové podání na ředitelství lázní. Týká se to řady
údajných nedostatků v lázních. hovstad Opravdu?
přednosta Ano, on vám neřekl -? Připadá mi, že říkal -
hovstad Jo, pravda, teď, když o tom mluvíte, zmínil se úplně zběžně -
aslaksen   (z tiskárny) Potřeboval bych ten rukopis -
hovstad  (naštvaně) Je tamhle na pultu.
aslaksen  (ho najde) Ta k jo.
přednosta Ale podívejme, vždyť to je přece -
aslaksen  Ano, doktorův článek, pane přednosto.
hovstad  Jo tak ten vy jste měl na mysli?
přednosta  Právě ten. Co mu říkáte?
hovstad No, tak já nejsem odborník, a taky jsem hojen tak přeletěl očima. přednosta  Ale přesto ho otisknete?
hovstad Váženému občanovi nemůžu dost dobře odmítnout -
aslaksen   Já tady v novinách o ničem nerozhodujú, pane přednosto -
přednosta Samozřejmě.
aslaksen  Já jen vysázím, co mi dají do ruky.
přednosta  To je zcela v pořádku.
aslaksen A proto taky musím - (Vykročísměrem k tiskárně.)
PŘEDNOSTA   Ne, zůstaňte ještě chviličku, pane AsLaksene. Dovolíte, pane
redaktore -HOVSTAD  Prosím, prosím, pane přednosto -PŘEDNOSTA Vyjste uvážlivý a rozvážný člověk, pane AsLaksene. ASLAKSEN  To mě těší, že o mně máte takový názor, pane přednosto. PŘEDNOS TA  A máte vliv v širokých kruzích. ASLAKSEN  No, tak to spíš tak nějak mezi drobným Lidem. PŘEDNOSTA Malých daňových poplatníků je nejvíc - tady u nás jako jinde.
aslaksen   loje fakt.
PŘEDNOSTA A nepochybujú, že víte, jaká mezi nimi panuje nálada. Nebo ne?
ASLAKSEN  No, tak to asi vím, pane přednosto, to jo.
PŘEDNOSTA Ano - a když tedy mezi méně zámožným občanstvem našeho
města panuje tak chvályhodná obětavost -ASLAKSEN   Jak to?
HOVSTAD Obětavost?
PŘEDNOSTA Je to krásný znak občanského ducha; opravdu nesmírně krásný. Málem bych řekl, že jsem něco takového ani nečekal. Ale vy pochopitelně tu náladu znáte mnohem důkladněji než já.
ASLAKSEN  Ale pane přednosto -
PŘEDNOSTA A že ta oběť, kterou město bude muset přinést, nebude zrovna
malá. HOVSTAD Město?
ASLAKSEN Ale já nechápu - To přece Lázně -3
PŘEDNOSTA  Podle předběžného odhadu dosáhnou náklady na rekonstrukci, kterou pan lázeňský lékař považuje za potřebnou, několika milionů korun. ASLAKSEN  To je hodně peněz; ale -
PŘEDNOSTA  Bude pochopitelně nutné, aby si město vzalo půjčku. HOVSTAD   (vstane) Nechcete snad říct, že to město by -? ASLAKSEN To by mělo jít z městské pokladny? Z ubohých kapes drobných občanů!
PŘEDNOSTA  No, ale vážený pane, odkud by ty prostředky asi jinak měly přijít?
ASLAKSEN  0 to se budou muset postarat ti pánové, co jim lázně patří. PŔ ED NOSTA  Majitelé Lázní nepovažují za možné vynaložit víc, než už vyna-Loži Li.
ASLAKSEN A tohle víte naprosto určitě, pane přednosto?
PŘEDNOSTA Ujistil jsem se o tom. Takže dojde-Li ke shodě, že tuto zásadní
rekonstrukci je nutno podniknout, bude náklady muset hradit město samo. ASLAKSEN  No to je k posrání - tedy pardon! - ale to je něco úplně jiného,
pane Hovstade!
HOVSTAD Td tedy je.
PŘEDNOSTA Nejhorší ovšem je, že budeme muset lázně na dva roky zavřít. HOVSTAD  Zavřít? Úplně? ASLAKSEN  Na dva roky!
PŘEDNOSTA  Ano, tak dlouho bude rekonstrukce trvat - tedy nejmíň.
ASLAKSEN  Ale krucihergot, pane přednosto, to přece nemůžeme tak dlouho táhnout! Z čeho budeme zatím my majitelé nemovitostí živi?
PŘEDNOS TA Tak na to je opravdu velice těžké, odpovědět, pane Aslaksene, Ale co máme podle vás dělat? Myslíte si, že sem dostaneme třeba jen jediného lázeňského pacienta, když jim budeme namlouvat, že voda je zkažená, že žijeme na zamořené půdě, že celé město -
ASLAKSEN A ono je to teda všecko jen fantazie a prelud?
PŘEDNOSTA Já jsem se aspoň při nej lepší vůli nebyl s to přesvědčit o opaku.
ASLAKSEN   No, ale to je pak od doktora Stockmanna čirá nezodpovědnost -tedy račte prominout, pane přednosto, ale -
PŘEDNOSTA VysloviLjste politováníhodnou pravdu, pane Aslaksene. Bratr je bohužel odjakživa člověk zbrklý.
ASLAKSEN  No vidíte, pane Hovstade, a vy ho v tom ještě chcete podporovat!
HOVSTAD A koho by napadlo, že -?
PŘEDNOSTA  Napsal jsem takové stručné shrnutí celé problematiky, jak je třeba ji nahlížet ze střízlivého stanoviska; naznačuji tam rovněž, jakými opatřeními by melo být možné nedostatkům odpomoci tak, aby to nepředstavovalo neúnosně těžké břemeno pro finanční zdroje Lázní.
HOVSTAD  Máte ten článek tady, pane přednosto?
PŘEDNOSTA  (Sátrá v kapse) Ano, vzal jsem ho s sebou pro případ, že byste -ASLAKSEN   (rychle) Doprčic, to je on, jde sem! PŘEDNOSTA  Kdo? Bratr? HOVSTAD  Kde - kde? ASLAKSEN  Jde tiskárnou.
PŘEDNOSTA  To je malér. Nechci se tady s ním setkat, a potřeboval jsem
s vámi ještě několik věcí projednat. HOVSTAD  (ukáže na dveře vpravo) Běžte zatím tam. PŘEDNOSTA Ale-HOVSTAD Jetamjen Billing.
ASLAKSEN  Honem, honem, pane přednosto; už je tady. PŘEDNOSTA No jo, pořád; a koukejte ho rychle zase dostat ven. (Vyjde dveřmi vpravo, Aslaksen mu otevře a zase za ním zavře.)
HOVSTAD Tvařte se, jako že tu máte něco na práci.
(Hovstad si sedne k pultu a začne psát, Aslaksen se přehrabuje v hromadě novin na židli vpravo.)
Dr. STOCKMANN  (vejde dveřmi z tiskárny) Tak už mě tu máte zas. (Odloží klobouk a hůl.)
HOVSTAD Tak brzy, pane doktore? Hoďte sebou, pane Aslaksene, víte, co
jsem vám říkal. To je dneska shon, máme málo času. Dr. STOCKMANN  (Aslaksenovi) Korektura ještě není, koukám. ASLAKSEN   (zády k němu) To ne, co vás napadá.
Dr. STOCKMANN  Ne, jistě, ale jsem netrpělivý, to snad chápete. Nemám nikde stání, už bych to chtěl vidět vytištěné.
HOVSTAD  Hm, to bude asi ještě nějakou chvíli trvat. Co říkáte, pane Aslaksene?
ASLAKSEN   No jo, taky se obávám.
Dr. STOCKMANN  Dobře, přátelé, dobře, tak já seještě zastavím, přijdu třeba dvakrát, když bude třeba. V takové velké věci - když jde o blaho celého města - opravdu nesmí nikdo stát se založenýma rukama. (Už chce odejít, ale zastaví se a vrátí se.) Jo, poslyšte - ještě o něčem jsem s vámi chtěl mluvit.
HOVSTAD  Nezlobte se, ale nešlo by to nechat na jindy -7
Dr. STOCKMANN  Řeknu to dvěma slovy. Jde mi o to, abyste rozuměl - když
si teď zítra lidi v novinách přečtou ten můj článek, a tak se dozvědí, že
jsem celou zimu pracoval ve prospěch města -HOVSTAD Ale pane doktore -
Dr. STOCKMANN  Já vím, co chcete říct. Váš názor je, že to jednou sakra mám v popisu práce, že to byla moje prostá občanská povinnost. Ano, přirozeně; vím to stejně dobře jako vy. Ale moji spoluobčané, rozumíte -Panebože, ti Lidičky milí, vždyť oni mě mají tak rádi -
ASLAKSEN  Ano, do dnešního dne vás občani měli opravdu ohromně rádi, pane doktore.
Dr. STOCKMANN   No, a právě proto mám takové obavy, že - Tohleto jsem chtěl říct: až to uvidí - hlavně ty takříkajíc nemajetné vrstvy - až si přečtou tu plamennou výzvu, aby do budoucna vzali věci města do vlastních rukou -
HOVSTAD   (vstane) Hm, pane doktore, nechci před vámi tajit -
Dr. STOCKMANN  Aha - vždyťjá to věděl, že se něco připravuje! Ale o tom
nechci slyšet ani slovo. Jestli se tady chystá něco takového -HOVSTAD Jako co?
Dr. STOCKMANN   No, to užjejedno - prostě na mou počest, manifestace, slavnostní hostina nebo sbírka na nějaký čestný dar nebo co - musíte mi dát čestné slovo, že tomu za každou cenu zabráníte. A vy taky, pane Aslaksene, slyšíte!
334
335
HOVSTAD   Nezlobte se, pane doktore, ale já myslím, že vám rovnou můžeme
říct plnou pravdu -(Dveřmi vlevo v pozadí vejde paníStockmannová, má klobouk a plášť.) STOČ KM A N NOVÁ   (uvidí manžela) No jistě. HOVSTAD   (jíjde vstříc) Ale, milostivá paní přišla taky? Dr. STOCKMANN  Co ty tady krucinál chceš? STOCKMANNOVÁ To si snad dokážeš spočítat, co tady chci. HOVSTAD  Neposadíte se? Nebo snad -
STOCKMANNOVÁ  Oěkuju, se mnou si nedělejte starosti. A nesmíte se na mě
zlobit, že vám odvedu manžela. Já mám totiž tři děti, abyste rozuměl. Dr. STOCKMANN  Řeči, řeči, to snad všichni víme.
STOCKMANNOVÁ Ale jdi, mně se tedy nezdá, že bys dneska nějak moc myslel na ženu a děti. Jinak by ses nás všechny pro nic za nic nesnažil takhle přivést do neštěstí.
Dr. STOCKMANN  Ty jsi snad zešílela, nebo co! Když má muž ženu a děti, znamená to, že snad nemá právo hlásat pravdu - nemá právo být užitečný a aktivní občan - nemá právo sloužit městu, ve kterém žije!
STOCKMANNOVÁ Všeho s mírou, Tomáši.
ASLAKSEN   Moje řeč. Umírněnost ve všem.
STOČ K M A N NOVÁ A vy, pane Hovstade, nám zle ubližujete, když manžela odlákáváte od rodiny a od domova a chcete, aby vám naletěl na tyhle věci.
HOVSTAD Já tedy rozhodně nechci, aby mi někdo na něco naletěl -
Dr. STOCKMANN   Naletěl! Ty myslíš, že někomu jen tak naletím!
STOČ K M A N NOVÁ Jistě. Já vím, že jsi nejchytřejší člověk ve městě; ale nale-třš kdekomu, Tomáši. (Hovstadovi.) A vy nezapomeňte, že když otisknete to, co napsal, přijde o místo v lázních -
ASLAKSEN Cože!
HOVSTAD  Tedy, pane doktore -
Dr. STOCKMANN  (se směje) Cha chá, jen ať to zkusí -! Kdepak, má milá, oni už si dají pozor. Já mám totiž za sebou drtivou většinu, víš?
STOCKMANNOVÁ  No, to je právě ta potíž, že máš za sebou něco tak podezřelého.
Dr. STOCKMANN Ále, řečičky, Kačenko - jdi hezky domů, starej se o rodinu a já se postarám o společnost. Já nevím, že můžeš mít takový strach, podívej se na mě, jak si věřím a jaký jsem optimista. (Mne si ruce a přechází sem tam.) Pravda a lid zvítězí, na to vem jed. Už vidím, jak se veškeré svobodomyslné občanstvo šikuje ve vítězné vojsko -! (Zastavíse u židle.) Ale co - sakra, co je tohle!
ASLAKSEN   (se podívá) A hergot!
HOVSTAD  (také tak) Hm -
Dr. STOCKMANN  Tady máme přímo vrcholek vlády. (Opatrně dvěma prsty
zvedne přednostovu čepici do výše.) STOCKMANNOVÁ  Přednostova čepice!
Dr. STOCKMANN  A tady je dokonce i maršálská hůl. Jak se to sem krucinál -? HOVSTAD   No, tak -
Dr. STOCKMANN á, chápu. Přišel vás umluvit. No, tak to tedy přišel na správnou adresu! A když uviděl v tiskárně mě - (Rozesměje se.) Utekl, pane Aslaksene?
ASLAKSEN   (honem) Jo, utek, pane doktore.
Dr. STOCKMANN Utíkal horempádem a zapomněltu hůl i - Kdepak, blbost.
Petr nikdy nic nezapomene. Ale kam jste ho krucinál uklidili? No jistě -
tady dovnitř. Teď se dívej, Káťo. STOCKMANNOVÁ Tomáši - prosím tebe -! ASLAKSEN  Dejte si pozor, pane doktore!
(Dr, Stockmann si nasadí přednostovu čepici a do ruky vezme jeho hůl; pak jde ke dveřím, otevře je a zasalutuje. Přednosta vejde, rudý vzteky. Za ním Billing.) PŘEDNOSTA Co je to za psí kusy?
Dr. STOCKMANN  Respekt, Petříčku! Teď jsem nejvyšší vláda ve městě já.
(Vykračuje si sem tam.) STOCKMANNOVÁ  (slzy na krajíčku) Ale no tak, Tomáši! PŘEDNOSTA  (jde za ním) Dej sem tu čepici a hůl!
Dr. STOCKMANN   (jako předtím) Když ty jsi policejní ředitel, jsem já starosta - a to je pán ceLého města, abys věděl!
PŘEDNOSTA  Smekni tu čepici, povídám. Nezapomeň, že to je předpisová stejnokrojová čepice!
Dr. STOCKMANN  No bože; lid je jako lev, a ty si myslíš, že se vyděsí, když na něj uděláš bububu nějakou brigadýrkou od uniformy? Zítra totiž tady ve městě propukne revoluce, abys věděl. Vyhrožoval jsi, že mě sesadíš -tak teď sesadím já tebe, zbavím tě všech funkcí - Myslíš, že to nedokážu? Ale jo, já mám totiž na své straně vítězné společenské síly. Hovstad s BiLLingem zatroubí k útoku v Lidovém poslu a pan vydavatel Aslaksen výraziv čele celého sdružení majitelů nemovitostí -
ASLAKSEN  Nevyrazím, pane doktore.
Dr. STOCKMANN  Ale jistě že ano -
PŘEDNOSTA A ták, pan Hovstad se nakonec přece jen připojí k agitaci? HOVSTAD NikoLi, pane přednosto.
ASLAKSEN  Nikoli, pan Hovstad není takový blázen, aby zničil sám sebe
i svoje noviny kvůli nějakým fantaziím. Dr. STOCKMANN   (se rozhlíží) Co to má znamenat?
HOVSTAD  Předložil jste svou věc ve falešném světle, pane doktore; a proto ji já nemůžu podpořit.
337
HOVSTAD   Nezlobte se, pane doktore, ale já myslím, že vám rovnou můžeme
říct pLnou pravdu -(Dveřmi vlevo v pozadí vejde paní Stockmannová, má klobouk a plášť.) STOCKMANNOVÁ  (uvidí manžela) No jistě. HOVSTAD   (jíjde vstříc) Ale, milostivá paní přišla taky? Dr. STOCKMANN  Co ty tady krucinál chceš? STOCKMANNOVÁ To si snad dokážeš spočítat, co tady chci. HOVSTAD  Neposadíte se? Nebo snad -
STOCKMANNOVÁ Děkuju, se mnou si nedělejte starosti. A nesmíte se na mě
zlobit, že vám odvedu manžela. Já mám totiž tři děti, abyste rozuměl. Dr. STOCKMANN  Řeči, řeči, to snad všichni víme.
STOCKMANNOVÁ Ale jdi, mně se tedy nezdá, že bys dneska nějak moc myslel na ženu a děti. Jinak by ses nás všechny pro nic za nic nesnažil takhle přivést do neštěstí.
Dr. STOCKMANN  Ty jsi snad zešílela, nebo co! Když má muž ženu a děti, znamená to, že snad nemá právo hlásat pravdu - nemá právo být užitečný a aktivní občan - nemá právo sloužit městu, ve kterém žije!
STOCKMANNOVÁ Všeho s mírou, Tomáši.
ASLAKSEN   Moje řeč. Umírněnost ve všem.
STOCKMANNOVÁ A vy, pane Hovstade, nám zle ubližujete, když manžela odlákáváte od rodiny a od domova a chcete, aby vám naletěl na tyhle věci.
HOVSTAD Já tedy rozhodně nechci, aby mi někdo na něco naletěl -
Dr. STOCKMANN   Naletěl! Ty myslíš, že někomujen tak naletím!
STOCKMANNOVÁ Jistě. Já vím, že jsi nejchytřejší člověk ve městě; aLe naletíš kdekomu, Tomáši. (Hovstadovi.) A vy nezapomeňte, že když otisknete to, co napsal, přijde o místo v Lázních -
ASLAKSEN Cože!
HOVSTAD Tedy, pane doktore -
Dr. STOCKMAN N  (se směje) Cha chá, jen ať to zkusí -! Kdepak, má milá, oni už si dají pozor. Já mám totiž za sebou drtivou většinu, víš?
STOCKMANNOVÁ No, to je právě ta potíž, že máš za sebou něco tak podezřelého.
Dr. STOCKMANN ÁLe, řečičky. Kačenko - jdi hezky domů, starej se o rodinu a já se postarám o společnost. Já nevím, že můžeš mít takový strach, podívej se na mě, jak si věřím a jaký jsem optimista. (Mne si ruce a přechází sem tam.) Pravda a lid zvítězí, na to vern jed. Už vidím, jak se veškeré svobodomyslné občanstvo šikuje ve vítězné vojsko -! (Zastavíse u židle.) ALe co - sakra, co je tohle!
ASLAKSEN   (se podívá) A hergot!
HOVSTAD  (také tak) Hm -
Dr. STOCKMANN Tady máme přímo vrcholek vlády. (Opatrně dvěma prsty
zvedne přednostovu čepici do výše.) STOCKMANNOVÁ Přednostova čepice!
Dr. STOCKMAN N A tady je dokonce i maršálská hůl. Jak se to sem krucinál -? HOVSTAD   No, tak -
Dr. STOCKMANN   á, chápu. Přišel vás umluvit. No, tak to tedy přišel na správnou adresu! A když uvidět v tiskárně mě - (Rozesměje se.) Utekl, pane Aslaksene?
ASLAKSEN   (honem) Jo, utek, pane doktore.
Dr, STOCKMANN  Utíkal horempádem a zapomněl tu hůl i - Kdepak, blbost.
Petr nikdy nic nezapomene. ALe kam jste ho krucinál uklidili? No jistě -
tady dovnitř. Teď se dívej, Káťo. STOCKMANNOVÁ Tomáši - prosím tebe -! ASLAKSEN  Dejte si pozor, pane doktore!
(Dr, Stockmann si nasadí přednostovu čepici a do ruky vezme jeho hůl; pak jde ke dveřím, otevře je a zasalutuje. Přednosta vejde, rudý vzteky. Za ním Billing.) PŘEDNOSTA  Co je to za psí kusy?
Dr. STOCKMAN N  Respekt, Petříčku! Teď jsem nejvyšší vláda ve městě já. (Vykračuje si sem tam.)
STOCKMANNOVÁ  (slzy na krajíčku) Ale no tak, Tomáši!
PŘEDNOSTA  (jdeza ním) Dej sem tu čepici a hůl!
Dr. STOCKMANN  (jako předtím) Když ty jsi policejní ředitel, jsem já starosta - a to je pán celého města, abys věděl!
PŘEDNOSTA Smekni tu čepici, povídám. Nezapomeň, že to je předpisová stejnokrojová čepice!
Dr. STOCKMANN   No bože; lid je jako lev, a ty si mysLíš, že se vyděsí, když na něj uděláš bububu nějakou brigadýrkou od uniformy? Zítra totiž tady ve městě propukne revoluce, abys věděl. Vyhrožoval jsi, že mě sesadíš -tak teď sesadím já tebe, zbavím tě všech funkcí - Myslíš, že to nedokážu? ALe jo, já mám totiž na své straně vítězné společenské síly. Hovstad s Billingem zatroubí k útoku v Lidovém poslu a pan vydavatel Aslaksen vyrazí v čele celého sdružení majitelů nemovitostí -
ASLAKSEN  Nevyrazím, pane doktore.
Dr. STOCKMANN  ALe jistě že ano -
PŘEDNOSTA A ták, pan Hovstad se nakonec přece jen připojí k agitaci? HOVSTAD   Nikoli, pane přednosto.
ASLAKSEN   Nikoli, pan Hovstad není takový blázen, aby zničil sám sebe
i svoje noviny kvůli nějakým fantaziím. Dr. STOCKMANN   (se rozhlíží) Co to má znamenat?
HOVSTAD  Předložil jste svou věc ve falešném světle, pane doktore; a proto ji já nemůžu podpořit.
BIL LI N G Ne, podle toho, co mi teď tady vedle pan přednosta ráčil vyložit -
Dr. STOCKMANN Ve falešném světle. Heleďte se, to nechte na mně. Vy prostě otisknete můj Článek, a já už si ho dokážu obhájit.
HOVSTAD  Neotisknu. Nemůžu, nechci a neodvážím se ho otisknout.
Dr. STOCKMANN Tak vy se neodvážíte? Co je to za řeči? Jste snad šéfredaktor, a kdo jiný už by měl o novinách rozhodovat než vy?
ASLAKSEN   Předplatitelé, pane doktore, předplatitelé.
PŘEDNOSTA  Ano, naštěstí.
ASLAKSEN  Veřejné mínění, vzdělaná veřejnost, majitelé nemovitostí a všichni ostatní - ti o novinách rozhodují.
Dr. STOCKMANN   (se ovládá) A všechny tyhle síLy mám proti sobě?
ASLAKSEN Ano, máte. Otisknout váš Článek by znamenalo zkázu pro veškeré občanstvo.
Dr. STOCKMANN  A ták.
PŘEDNOSTA   Čepici a hůl!
(Dr. Stockmonn sejme čepici a spolu s holí ji položí na stůl.)
PŘEDNOSTA  (si obojí vezme) Tvé starostování vzalo rychlý konec.
Dr. STOCKMANN  Všem dnům konec ještě není. (Hovstadovi.) Takže otisknout můj článek v Lidovém poslu je naprosto vyloučené?
HOVSTAD  Naprosto. I s ohledem na vaši rodinu.
STOCKMANNOVÁ 0 mou rodinu si, pane Hovstade, starosti nedělejte.
PŘEDNOSTA (vytáhne z kapsy list papíru) Bude stačit, když jako pokyny veřejnosti otisknete tady to: jsou to autentické informace. Prosím.
HOVSTAD  (si papír od něho vezme) Výborně. Okamžitě to zařadíme.
Dr. STOCKMANN  A můj článek ne. Tak vy si namlouváte, že mě a pravdu můžete umlčet. Jenomže to nepůjde tak hladce, jak si myslíte. Pane Aslaksene, buďte tak laskav, vezměte můj rukopis a ihned ho vytiskněte jako leták - na moje náklady. Udělejte mi čtyři sta kusů; vlastně ne, radši takových pět šest set.
ASLAKSEN  Ani kdybyste mi nabízel samé zlato, neodvážil bych se propůjčit svou tiskárnu k něčemu takovému, pane doktore. Netroufám si kvůli veřejnému mínění. Tady ve městě vám to nevytiskne nikdo.
Dr. STOCKMANN  Tak mi to vraťte.
HOVSTAD   (mu ho podá) Prosím.
Dr. STOCKMANN  (si vezme klobouk a hůl) Však ono se to na veřejnost dostane, jen se nebojte. Přečtu to na velkém shromáždění Lidu; všichni moji spoluobčané musejí uslyšet hlas pravdy!
PŘEDNOSTA  Nikdo ve městě ti na něco takového nepronajme sál.
aslaksen  Ani živá duše. Vím to naprosto jistě.
BILLING Jasně že ne.
STOCKMANN OVÁ Že by se nestyděli! Ale proč najednou všichni stojí takhle proti tobě?
Dr. STOCKMANN (vztekle) No, tak to ti vysvětlím. Protože tady ve městě jsou všichni chlapi baby - jako ty. Všichni myslí jen na rodinu, a ne na společnost.
STOCKMANNOVÁ (ho chytne za ruku) Tak já jim ukážu, že baba může pro jednou být taky chlap. Protože já jsem teď na tvé straně, Tomáši!
Dr. STOCKMANN Tos řekla krásně, Káťo. A na veřejnost se to dostane, jako že jsem doktor Stockmann! Když mi někdo nepronajme sál, tak si objednám bubeníka, půjdeme spolu po městě a já to přečtu na každém rohu.
PŘEDNOSTA  Takový absolutní šílenec snad nejsi!
Dr. STOCKMANN  Ale jsem!
ASLAKSEN  Po celém městě neseženete nikoho, kdo by šel s vámi. BILLING To teda neseženete.
STOCKMANNOVÁ Jen se nedej, Tomáši. Řeknu klukům, a oni s tebou půjdou. Dr. STOCKMANN  Skvělý nápad!
STOCKMANNOVÁ  Morten bude radostí bez sebe a Eilif půjde taky.
Dr. STOCKMANN No jistě, a Petra taky. A ty, Káťo!
STOCKMANN OVÁ Ne, ne, já ne. Já se na vás budu dívat z okna.
Dr. STOCKMANN  (ji obejme a políbí) Díky! Tak, milí pánové, teď si to tedy rozdáme! To se ještě uvidí, jestli má ubohost takovou moc, aby umlčela vlastence, který chce očistit společnost! (Společně s paní odejde dveřmi vlevo v pozadí.)
PŘEDNOSTA  (nevěřícně potřásá hlavou) Tak teď už pobláznil i ji.
338
339
ČTVRTÉ DĚJSTVÍ
Velký staromódni sál v domě lodního kapitána Horstera. V pozadí otevřené dvojkřídlé dveře do předsíně. Na levé stěně tři okna; uprostřed protilehlé stěny vyvýšené pódium, na něm stolek se dvěma svíčkami, karafa s vodou, sklenička a zvonek. Síň osvětlují svítilny mezi okny. Vlevo v popředí stůl s lampou. V popředí vpravo dveře, u nich několik židlí.
(Velké shromáždění občanů všech stavů a vrstev společnosti. V davu je vidět i několik žen a školáku. Z předsíně proudí dovnitř víc a víc lidí, síň se zcela zaplní.)
OBČAN   (jinému, jehož pozná) Ty jsi tady dneska taky? OSLOVENÝ Já chodím na všechny veřejné schůze. DALŠÍ A píšťalku jste si vzal, doufám. DRUHÝ OBČAN  To víte, žejo. Vy ne?
TŘETÍ  Aíe jo. A kapitán Evensen říkal, že si vezme velikánský roh, DRUHÝ Ten je teda dobrej, Evensen. (Hlouček se rozesměje.)
ČTVRTÝ  (k nim přistoupí) Poslyšte, co se tady vlastně dneska večer bude dít? DRUHÝ  No přece doktor Stockmann bude držet řeč proti přednostovi. PŘÍCHOZÍ  Ale vždyť přednosta je jeho bratr.
PRVNÍ To je jedno. Kdepak doktor Stockmann, ten má pro strach uděláno. TŘETÍ  Když ale nemá pravdu. Psali to v Poslu.
DRUHY  No jo, tentokrát asi pravdu nemá, protože mu nechtěli pronajmout
sál ani ve sdružení majitelů nemovitostí, ani v občanském klubu. PRVNÍ  Dokonce ani sál v lázeňském domě ne. DRUHÝ No, toje snad jasný.
MUŽ  (vjiném hloučku) S kým má Člověk v téhle věci držet, co říkáte?
JiNV TAMTÉŽ   Koukejte po tiskaři Aslaksenovi a řiďte se podle něho.
B IL LI N G   (aktovku v podpaží, proráží si cestu davem) S dovolením, panstvo. Směl bych se tady protáhnout? Budu o tom psát do Lidového posla. Díky, díky. (Sedne si ke stolu vlevo.)
DĚLNÍK  Co je tohle zač?
DRUHÝ DĚLNÍK  Tyho neznáš? To je přece ten Billing, dělá poskoka
v Aslalcsenových novinách. (Dveřmi vpravo v popředí přivede Hörster paní Stockmannovou a Petru. Za nimi Eilifa Marten.)
HORSTER  Tady jsem si říkal, že byste mohli sedět. Je to blízko ke dveřím, kdyby něco.
STOCKMANNOVÁ Vy myslíte, že se bude něco dít?
HÖRSTER Člověk nikdy neví; když je tu takových Lidí - Ale klidně se posaďte.
STOCKMANNOVÁ  (si sedne) To jste hodný, žejste mužovi nabídltady ten sál,
HÖRSTER Když nikdo jiný nebyl ochoten, tak -
PETRA  (se rovněž posadila) Odvážný čin, pane kapitáne.
H O RSTER  Ale jděte, to já bych řek, že odvahy zase tolik třeba nebylo.
(Davem se zároveň, ale každý osamoceně, blíži šéfredaktor Hovstad a tiskař Aslaksen.)
ASLAKSEN  (přistoupík Horsterovi) Pan doktor tu ještě není? HÖRSTER  Čeká tady Vevnitř. (Šum u dveří v pozadí.)
HOVSTAD  (Biltingovi) A máme tu pana přednostu. Tak vidíte. BILLING  Nojo, krucihergot, tak on přece přišel.
(Přednosta městského úřadu se zdvořile prodírá davem, uctivě zdraví na všechny strany, pak si stoupne ke zdi vlevo. Záhy nato vejde dveřmi vpravo v popředí dr. Stockmann. Je v černém, má kabát a bílou šálu. Několik přítomných nejisté zatleská, ostatní na ně tlumeně zasyčí. Rozhostí se ticho.) Dr. STOCKMANN   (tlumeně) Jak je ti, Káťo?
STOCKMANNOVÁ Dobře, jsem v pořádku. (Tišeji.) Jen se nesmíš rozčilit, Tomáši.
Dr. STOCKMAN N  Jen se neboj, ovládnu se. (Podívá se na hodinky, vystoupí na pódium a ukloní se.) Čtvrthodina uplynula - takže já tedy začnu -(Vytáhne z kapsy rukopis přednášky.)
ASLAKSEN   Nejdřív musíme zvolit předsedajícího.
Dr. STOCKMANN Nenítřeba.
VÝKŘIKY  Ano, ano!
PŘEDNOSTA  Jsem rovněž toho názoru, že by bylo vhodné zvolit předsedu. Dr. STOCKMANN Ale Petře, tuhle schůzi jsem svolá L já, abych mohl proslovit přednášku!
PŘEDNOSTA Není vyloučeno, že přednáška pana lázeňského Lékaře by mohla zavdat příčinu k vyslovení nesouhlasných názorů. HLASY z DAVU  Předsedajícího! Předsedu!
HOVSTAD  Všeobecná občanská vůle zřejmě požaduje volbu předsedajícího. Dr. STOCKMANN  (se ovládá) No prosím, aťje tedy podle občanské vůle. ASLAKSEN  NebyL by pan přednosta ochoten vzít tento úkol na sebe? TŘI PÁNI  (tleskají) Výborně! Bravo!
PŘEDNOSTA Z několika snadno pochopitelných důvodů se musím omluvit. Naštěstí však ve svém středu máme člověka, jenž je snad přijatelný pro všechny. Mám na mysli předsedu sdružení majitelů nemovitostí, pana knihtiskaře Aslaksena.
HLASY Ano, ano! Ať žije Aslaksen. Hurá!
(Dr. Stockmann si vezme rukopis a sestoupí z pódia.)
ASLAKSEN  Když mne volá důvěra mých spoluobčanů, pak nebudu neochoten - (Potlesk a provolávání slávy. Aslaksen vystoupí na pódium.) BILLING  (si píše) Takže - „pan knihtiskař Aslaksen zvolen aklamací-" ASLAKSEN  Když tedy nyní stojím na tomto místě, rád bych s vaším dovolením řekl někoLik stručných slov. Jsem člověk tichý a mírumilovný, přívrženec rozvážné umírněnosti a - a umírněné rozvážnosti; to ví každý, kdo mě zná.
HLASY  Ano! Jistě! Jasně! Aslaksen!
ASLAKSEN  Ve škole života a zkušenosti jsem nabyl přesvědčení, že zdrženlivost je ctnost, jež poctivému občanu prospívá nejvíce -PŘEDNOSTA Správně!
ASLAKSEN -a že rozvážnost a tmiírněnost také nejvíc ze všeho slouží prospěchu společnosti. Chci proto navrhnout našemu váženému spoluobčanu, jenž tuto schůzi svolal, aby se snažil držet v mezích zdrženlivosti.
MUŽ u DVEŘÍ Na zdraví spolku pro umírněnou spotřebu alkoholu!
HLAS Ooprčic!
HLASY   Pssst! Pssst!
ASLAKSEN   Prosím nepřerušovat, pánové! - Hlásí se někdo o slovo?
PŘEDNOSTA  Pane předsedo!
ASLAKSEN   Pan přednosta Stockmann má slovo.
PŘEDNOSTA Vzhledem k blízkému příbuzenskému vztahu, který mne, jak známo, váže k současnému lázeňskému lékaři, bych si ze všeho nejvíc přál, abych zde dnes večer nebyl nucen se k ničemu vyjadřovat. Ale můj vztah k Lázním a ohled na nejživotnější zájmy města mne nutí předložit zde návrh. Odvažuji se předpokládat, že snad nikdo ze zde přítomných občanů neshledává žádoucím, aby se do širších kruhů roznesly nespolehlivé a přehnané zprávy o hygienických poměrech v lázních i ve městě.
HLASY   Ne, ne! To ne! Protestujeme!
PŘEDNOSTA Chci proto tomuto shromáždění navrhnout, aby lázeňskému Lékaři nedovolilo přečíst nebo přednést jeho verzi této věci.
Dr. STOCKMANN   (rozrušeně) Nedovolilo -! Cože!
STOCKMANNOVÁ   (kašle) Ahem, ahem.
Dr. STOCKMANN   (se ovládne) Aha. Takže nedovolilo.
PŘEDNOSTA Ve svém shrnutí, otištěném v Lidovém posLu, jsem veřejnost seznámil s nejpodstatnějšími fakty, takže každý nezaujatý občan může si snadno o věci učinit náležitý úsudek. Z toho také každý pochopí, že návrh pana Lázeňského lékaře - kromě toho, že představuje vyjádření nedů-věry k předním činitelům města - v podstatě klade na bedra našich daňových poplatníků břemeno zbytečných výdajů ve výši nejméně několika milionů korun.
(Hlasy nevole, někdo píská.)
ASLAKSEN  (zvoní zvonkem) Klid, prosím, panstvo! Rád bych návrh pana přednosty plně podpořil. Je i mým názorem, že doktorova agitace má postranní cíle. Hovoří o lázních; ve skutečnosti však směřuje k revoluci: chce vložit vedení do jiných rukou. Nikdo nechová pochybnosti o počestných úmyslech pana doktora; probůh, na tom se všechny názory snadno shodnou. Ijájsem samozřejmě přívržencem občanské samosprávy, jen nesmí daňové poplatníky přijít moc draho. A k tomu by právě došlo zde; a proto tedy - ne, to mě teda krucihergot - pardon - proto teda tentokrát doktora Stockmanna podpořit nemůžu. Zlato taky někdy může přijít moc draho - tak to je prosím můj názor.
(Živý ohlas a podpora ze všech stran.)
HOVSTAD I já pociťuji povinnost vysvětlit, na jaké pozici stojím. Zpočátku se zdálo, že agitace doktora Stockmanna získává značnou podporu, a já jsem ji nestranně podporoval ze všech si L Pak jsme se však dozvěděli, že jsme se nechali svést na scestí lživými zprávami -
Dr. STOCKMANN Lživými-!
HOVSTAD Tak tedy méně spoLehlivými, prosím. Jasně to vyplynulo ze shrnutí pana přednosty městského úřadu. Doufám, že nikdo z přítomných nebude uvádět v pochybnost moje liberální názory; postoj Lidového posla ke všem velikým politickým otázkám je, jak věřím, všem dobře známý. Od zkušených a rozvážných Lidí jsem se však naučil zásadě, že v záležitostech povýtce místního významu musejí si noviny počínat s jistou obezřetností.
ASLAKSEN   S řečníkem plně souhlasím.
HOVSTAD A v této konkrétní záležitosti je mimo veškerou pochybnost, že doktor Stockmann má vůli veřejnosti proti sobě. A co je tou první a nej-vznešenéjší povinností šéfredaktora tiskového orgánu, panstvo? Není to snad povinnost působit plně v souladu s čtenáři? Nedostal od nich snad nevyslovený. Leč zřetelný mandát k tomu, aby usilovně a neohroženě bojoval za blaho stejně smýšlejících spoluobčanů? Nebo že bych se snad v této věci mýlil?
H LASY  Ne, ne, ne! Šéfredaktor má pravdu!
HOVSTAD Teprve po tvrdém vnitřním boji jsem dospěl k rozhodnutí, že se musím rozejít s člověkem, v jehož domě jsem poslední dobou býval častým hostem - s člověkem, jenž se až do dnešního dne těšil plné přízni svých spoluobčanů - s člověkem, jehož jedinou - nebo aspoň nejpodstat-nější - chybou je, že se radí spíše se svým srdcem než se svou hlavou.
NĚKOLIK HLASŮ  To je pravda! Ať žije dokto r Stockmann!
HOVSTAD  Moje povinnost vůči společnosti mi však velí, abych se s ním rozešel. A pak je zde ještě jedna okolnost, která mě nutí bojovat proti němu a pokud možno jej zastavit na osudové cestě, po níž vykročil; je to ohled na jeho rodinu -
Dr. STOCKMANN   Držte se vodovodu a kanálu!
HOVSTAD  - ohled na jeho choť a jeho nezaopatřené děti.
MORTEN  To jsme my, mami? STOCKMANNOVÁ Pssst!
ASLAKSEN  Dám tedy nynío návrhu pana přednosty hlasovat.
Dr. STOCKMANN  Není třeba! Nehodlám dnes večer mluvit o tom svinstvu
v lázeňském domě. Ne; uslyšíte něco úplně jiného. PŘEDNOSTA   (polohlasem) Co je zase tohle?
OPILEC  (u hlavního vchodu) Já jsem daňovej poplatník. Proto mám právo
mít taky názor. A můj daňovej názor - pevnej a nepoplatnej -HLASY  Ticho tam vzadu! JINÉ HLASY  Je to ožrala. Vyhoďte ho! (Opilce vyvedou.)
Dr. STOCKMANN   Mám slovo?
ASLAKSEN   (zvoní) Slovo má pan doktor Stockmann!
Dr. STOCKMANN  Ještě před několika dny by se býval někdo mohl pokusit takhle mi nasadit roubík jako dnes večer! Jako Lev bych se býval bil za svá posvátná Lidská práva! Ale teď je mi to jedno, protože teď se hodlám vyjádřit k věcem podstatně větším. (Davše tlačí blíž kolem něho. Mezi nimi je vidět Mortena Kiila.) Hodně jsem v posledních dnech přemýšlel -přemýšlel jsem o tolika věcech, až se mí to všecko začalo plést -
PŘEDNOSTA   (zakašle) Hm -!
Dr. STOCKMANN  - ale nakonec jsem si to v hlavě uspořádal a ujasnil jsem si, jak to všechno navzájem souvisí. A proto tady dnes večer před vámi stojím. Hodlám odhalit zcela zásadní věci, moji drazí spoluobčané! Hodlám vás informovat o objevu, který má daleko větší dosah než takové maličkosti, jako že máme otrávený vodovod a že naše léčebné lázně stojí na zamořené půdě.
KŘIČÍCÍ HLASY  Žádné Lázně! Nechceme o nich slyšet! Ani slovo o nich!
Dr. STOCKMANN   Řekl jsem, že budu mluvit o velkém objevu, kterýjsem v posledních dnech učinil - a to, že otrávené jsou veškeré duchovní zdroje našeho života a že na půdě zamořené lží stojí veškerá naše občanská společnost.
UŽASLÉ HLASY  (tlumeně) Co to povídá?
PŘEDNOSTA Taková insinuace -!
ASLAKSEN   (ruku na zvonku) Vyzývám pana řečníka, aby se mírnil.
Dr. STOCKMANN  Milujú svoje rodné město, jak jen člověk může milovat domov svých mladých let. Odešel jsem odtud zamlada - a vzdálenost, stesk i vzpomínky jako by na město i na lidi vrhaly ještě jasnější světlo a ještě větší Lesk. (Několik přítomných začne tleskat, jsou slyšet výkřiky souhlasu.) Pak jsem řadu let trčel v takové příšerné díře daleko na severu. A kdyžjsem tak občas mluvil s těmi lidmi, co tam daleko od sebe žijou mezi hromadami balvanů, připadalo mi kolikrát, že by pro ty zubožené chudáky byl užitečnější zvěrolékař než člověk jako já. (Mumlání v sále.)
BILLING  (odloží pero) To jsem teda krucihergot v životě neslyšel -! hovstad Tady se hanobí počestný venkovský lid!
Dr. stockmann Moment, moment! - Chci říct jen tohle: mně nemůže nikdo vyčítat, že jsem na své rodné město zapomněl. Seděl jsem takříkajíc na vejcích jako kajka - a co jsem vyseděl? Plán našich lázní. (Potlesk a námitky.) A když se na mě po dlouhé době konečně osud usmál a já se mohl zase vrátit domů - pak, moji milí spoluobčané, mi připadalo, že už není na světě nic, co bych si ještě mohl přát. Vlastně ano, jedno přání jsem měl: dychtivě, neúnavně a tvrdé pracovat pro blaho města a veřejnosti.
přednosta (se dívá ke stropu) Poněkud podivným způsobem.
Dr. stockmann  A ta k jsem zde žil a kochá L j sem se štěstím zaslepenosti. Ale včera dopoledne - ne, vlastně už předevčírem večer - se mi otevřely oči vnitřního zraku, a první, co jsem uviděl, byla nesmírná hloupost vůdčích činitelů -
(Hluk, výkřiky, smích. PaníStockmannová horlivě kašle.) přednosta Pane předsedající! aslaksen  (zvoní) Ve jménu své funkce -!
Dr. stockmann  Nechytejte mě malicherně za slovo, pane Aslaksene! Myslím to tak, že jsem zjistil, jakým nesmírným svinstvem se vůdčí činitelé provinili tady v našich lázních. Vůdčí činitele prostě nesnesu - poznal jsem jich už v životě ažaž. Jsou jako kozel, když ho uděláte zahradníkem. Všude nadělají škody až hrůza. Ať se svobodný člověk podívá nebo vrtne kam chce, všude mu překážejí a stojí v cestě - a nejlepší by bylo, kdyby se nám je podařilo vyhubit jako jiné škůdce -
(Neklid v sále.)
přednosta Pane předsedající, jsou takové výrazy vůbec přípustné? aslaksen   (ruku na zvonku) Pane doktore -!
Dr. stockmann  Nechápu, jak je možné, že jsem si těchhle pánů pořádně všiml teprve teď - když jsem tady ve městě skoro denně měl na očích tak jedinečný exemplář - svého bratra Petra - člověka pomalého chápání a o to vytrvalejších předsudků -
(Smích, hluk, pískání píšťal. Paní Stockmannová kašle ze všech sil. Aslaksen zuřivě zvoní)
opilec  (se mezitím znovu dostal dovnitřjlo myslíš mě, jo? Já se teda menujú Petersen, ale hele, to mě teda čert vem -h lasy Ven s ním! Ten ožrala už je tu zas! Vyhoďte ho! (Opilce znovu vyvedou.) přednosta  Kdo to byl? první MUŽ Já ho neznám, pane přednosto. druhy MUŽ  Ten není místní.
třetí muž Ten bude od speditéra ze - (Dát není slyšet.)
ASLAKSEN Obyčejný opilec. - Pokračujte, pane doktore; ale snažte se prosím o umírněnost.
Dr. STOCKMANN Tak dobře, moji spoluobčané; už se nebudu vyslovovat o našich vůdčích činovnících. Jestli si snad někdo, podle toho, co jsem tady teď říkal, namlouvá, že chci těmhle pánům jít dnes večer po krku, tak se mýlí - zásadně mýlí. Chovám totiž útěšné přesvědčení, že ti za-ostalci, tihle starci z odumírajícího myšlenkového světa, už se sami znamenitě postarají, aby vymřeli; žádného doktora nebude třeba, aby uspíšil jejich odchod na onen svět. Tihle lidi totiž taky nepředstavují to největší nebezpečí pro společnost; nejsou to v první řadě oni, kdo otravují duchovní základy našeho života a zamořují nám půdu pod nohama; oni nejsou ti nejnebezpečnější nepřátelé pravdy a svobody v naší společnosti.
HLASY ZE VŠECH STRAN Tak kdo? Kdo tedy? Jmenovat!
Dr. STOCKMANN Jistě, můžete se spolehnout, že je budu jmenovat! Protože to je právě ten veliký objev, kterýjsem včera učinil. (Pozvedne hlas.) Nejnebezpečnějším nepřítelem pravdy a svobody mezi námi je drtivá většina. Ano, ta zatracená, nerozborná liberální většina - ta je to! Tak, a teď to víte.
(Nesmírný hluk v sále. Skoro všichni křičí, dupou a pískají. Několik starších pánů se s uspokojením usmívá jeden na druhého. Paní Stockmannová úzkostlivě vstane, Eilifa Morten se výhružně blíží ke skupině školáků, kteří dělají rámus. Aslaksen zvoní a vyzývá ke klidu. Hovstad a Billing oba mluví, ale slyšet je není. Konečně se rozhostí jakžtakž klid.)
ASLAKSEN  Předsedající očekává, ie řečník své nerozvážné tvrzení odvolá.
Dr. STOCKMANN Ani za nic, pane Aslaksene. Protože to právě ta velká většina naší společnosti mi bere svobodu a chce mi zakázat, abych hlásal pravdu.
HOVSTAD Většina má vždycky právo na své straně. BILLING A pravdu jakbysmet! Čert mě vem!
Dr. STOCKMANN  Většina nemá nikdy právo na své straně, říkám já. Tohle patří k takovým těm společenským lžím, proti nimž se svobodný, myslící člověk musí bouřit. Kdo vytváří většinu obyvatel, a to v každé zemi? Lidé chytří, nebo lidé hloupí? Shodneme se asi na tom, že hloupých je všude na celém širém světě děsivá, naprostá většina. A to přece krucihergot nemůže být správné, aby hloupí vládli chytrým! (Hluk a křik.) Jistě, jistě - klidně mě můžete překřičet; ale nemůžete mi odporovat. Většina má moc - bohužel; ale právo nemá. Právo mám já a těch pár ostatních; jednotlivci! Právo má vždycky menšina.
(Opět silný hluk.)
HOVSTAD Chachá, z doktora Stockmanna se od předvčerejška stal aristokrat!
Dr. STOCKMANN  Řekljsem, že nehodlám plýtvat slovy na ten nepatrný, úz-koprsý, zadýchaný hlouček zaostalců. S těmi už pulzující život nemá nic společného. Myslím však na těch málo jednotlivců mezi námi, na ty, kteří si osvojili všechny mladé, klíčící pravdy. Tito lidé jsou ten pravý předvoj.
ti už postoupili tam, kam drtivá většina ještě zdaleka nedospěla - a tam bojují za pravdy, které jsou pro svět běžného vědomí příliš novorozené, takže žádnou většinu ještě nezískaly.
HOVSTAD  Aha, takže revolucionář se z pana doktora stal.
Dr. STOCKMANN Tak, pane Hovstade, teď jste to tedy sakra vystihl! Chci rozpoutat revoluci proti lži, že většina má patent na pravdu. Co je to za pravdy, že se kolem nich většina obyčejně shlukuje? Jsou to pravdy tak fousaté, že už jsou na nejlepší cestě odejít do důchodu. Ale když pravda takhle zestárne, je taky na nejlepší cestě, aby se z ní stala lež, vážení pánové. (Smích a opovržlivé výkřiky.) Ano, ano, nemusíte mi věřit, když nechcete; ale pravdy, to nejsou takoví nezdolní metuzalémové, jak si kdekdo namlouvá. Taková normální, zdravá pravda žije - dejme tomu -zpravidla nějakých sedmnáct osmnáct, nanejvýš dvacet let; málokdy déle. Ale takové věkovité pravdy jsou vždycky příšerně vyzáblé. A přesto teprve pak se jimi většina začne zabývat a doporučovat je společnosti jako zdravou duchovní potravu. Jenomže vás můžu ujistit, že taková strava nemá valnou výživnou hodnotu; tomu musím já jako lékař rozumět. Všechny tyhle většinové pravdy jsou jako vyschlá prastará klobása, jako žluklé, plesnivé, nedouzené maso. A z toho pak jsou ty mravní kurděje, které všude ve spoLecnosti řádí,
ASLAKSEN Mám dojem, že se vážený řečník poněkud odchýlil od tématu.
PŘEDNOSTA V podstatě jsem nucen souhlasit s panem předsedajícím.
Dr. stockmann No ne, ty jsi se snad úplně zbláznil, Petře, Já se přece držím naprosto přesně tématu. Chci totiž mluvit právě o tom, že masy, většina, ta zatracená drtivá většina - že právě ta, tvrdím, otravuje duchovní zdroje našeho života a zamořuje nám půdu pod nohama.
HOVSTAD A to dělá ta veliká, svobodomyslná většina lidu tím, že je tak rozvážná a drží se pouze jistých a uznaných pravd?
Dr. STOCKMANN Milý pane Hovstade, jen mi tu nevykládejte nic o jistých pravdách. Ty pravdy, co uznává masa a dav, to jsou pravdy, které bojovníci v predvoji považovali za jisté někdy za časů našich dědečků. My, bojovníci v predvoji dnešní doby, užje neuznáváme; a já myslím, že neexistuje jiná jistá pravda než ta, že na základě takových starých a vyschlých pravd nemůže žádná společnost žít plným a zdravým životem.
HOVSTAD Ale možná že by bylo zajímavé, kdybyste přestal mluvit takhle abstraktně doprázdna a radši nám vysvětlil, co je to za staré a vyschlé pravdy, na jejichž základě žijeme.
(Hlasy souhlasu z různých stran.)
Dr. Stockmann  Prosím vás, já bych vám mohl vypočítat celou hromadu takové veteše; ale radši se hned omezím na jednu uznávanou pravdu; je to ve skutečnosti odporná lež, ale přesto na jejím základě žij e j a k pan Hovstad a Lidový posel, tak i všichni přívrženci Lidového posla.
HOVSTAD   A to-?
Dr. STOCKMANN Je to poučka, kterou jste podědili po předcích a kterou bezmyšlenkovitě vytrubujete na všechny strany - poučka, že jádrem národa je prostý lid, dav, masa - ti že jsou národ sám - že obyčejní lidé, nevědomí a nevyzrálí příslušníci lidské společnosti, mají stejné právo odsuzovat i schvalovat a uznávat, řídit a vládnout jako těch několik málo příslušníků duchovní elity.
BILLING Tak to jsem teda, čert mě vem, ještě nikdy -
HOVSTAD  (zároveň, křičí) Občané, tohle si dobře pamatujte!
HLASY  Hohó, my snad nejsme národ? To má vládnout jen panstvo?
DĚLNÍK Ven s ním, takovéhle věci bude vykládat!
OSTATNÍ Vyhodit!
OBČAN  (křičí) Zatrub na roh, Evensene! (Zazní mocné tóny rohu; pískání a zuřivý řev.)
Dr. STOCKMANN  (když se ryk trochu utiší) Tak mějte přece rozum! To nesnesete, aby vám někdo jednou výjimečně pověděl pravdu? Já na vás přece nechci, abyste se mnou všichni okamžitě souhlasili. Čekaljsem sice, že pan Hovstad mi dá za pravdu, až se trochu vzpamatuje. Pan Hovstad o sobě přece tvrdí, že je volnomyšlenkář -
ŽASNOUCÍ HLASY  (tlumeně) Co, volnomyšlenkář? Cože? Hovstad že je volnomyšlenkář?
HOVSTAD  (křičí) Dokažte to, pane doktore! Kdyjsem to napsal černé na bílém?
Dr. STOCKMANN  (se zamyslí) Ne, tak to máte tedy pravdu, čert mě vem: k takové odvaze jste se nikdy nedopracoval. No co, nechci vás zahánět do kouta, pane Hovstade. Řekněme tedy, že ten volnomyšlenkář jsem já. Protože teď bych vám rád dle přírodních věd vysvětlil, proč vás Lidový posel hanebné vodí za nos, když vám vykládá, že vy, že prostý lid, že masy a davjsou tím pravým jádrem národa. Je to jen obyčejná novinová lež, abyste věděli! Prostý Lid je j en pouhá surovina, z lidu se lidí, národ teprv musejí udělat. (Reptání, smích a neklid v sále.) No ano, copak to tak není v celém živém světě? Víte přece, jaký je rozdíl mezi šlechtěnou a nešlechtěnou zvířecí rodinou. Podívejte se třeba na takovou obyčejnou vesnickou slepici. Jakou hodnotu má maso takové zakrslé potvory? Pramalou. Ajaká vajíčka snáší? Jen trochu slušná vrána nebo havran dokáže snést vejce zhruba stejně dobrá. A vedle toho si vemte šlechtěnou španělku nebo japanku, anebo takového vznešeného bažanta nebo krůtu - a hned vidíte ten rozdíl. Nebo si vemte třeba psy, s těmi jsme my lidé tak úzce spříznění. Nejdřív si představte obyčejného prostého psa - takového ošklivého, vyhublého vořecha, takovou psí lůzu, co jen pobíhá po ulici a zaneřáďuje zdi. A vedle toho vořecha si postavte třeba pudla, takového, co už několik generací pochází ze vznešeného domu, kde ho přepychově krmili a kde slyší jen harmonické hlasy a hudbu. Nemyslíte, že má docela jinak vyvinutou lebku než ten vořech? Na to můžete vzít jed. Právě štěňata takových pudlů používají kouzelníci, a dokáží je naučit ty
nejneuvěřitelnéjší kousky. A něco takového se obyčejný venkovský vořech nenaučí', kdyby se na hlavu stavěl.
(Hluk o vtipkování kolem dokola.)
0 8 ČAN   (křičí) Ted' z nás ještě bude dělat psy!
JINÝ MUŽ  My nejsme zvířata, pane doktore!
Dr. STOCKMANN  Ale to víte, že jsme, strejdo! Všichni jsme zvířata, a výborná, nikdo by si nemohl přát lepší. Jen těch elitních zvířat mezi námi tedy, pravda, zrovna moc není. Nemáte ani ponětí, jaká strašlivá propast je mezi pudlími lidmi a vořešími lidmi. A Legrační na tom je, že pan šéfredaktor se mnou plně souhlasí, když jde o čtyřnohá zvířata -
HOVSTAD  Klidně, ta aťjsou to, co jsou.
Dr. STOCKMANN  Tak; ale jakmiLe tenhle zákon vztáhnu i na ta dvounohá, to se pak pan Hovstad zarazí; to už si netroufá se svým vlastním názorem souhlasit a domyslet svou vlastní myšlenku do konce; to radši postaví tohle učení na hlavu a v Lidovém poslu hlásá, že selská slepice a pouliční vořech - to že jsou ty nejvzornější exempláre ve zvěřinci. A takhle to dopadne vždycky, když v člověku vězítahleta lidovost a když se nedokáže propracovat mezi duchovní elitu.
HOVSTAD Já si na žádnou elitu nedělám nárok. Já pocházím z prostých rolníků; a jsem hrdý, že mám kořeny hluboko v prostém lidu, který se tady takto hanobí.
DĚLNÍCI  At žije Hovstad. Hurá! Hurá!
Dr. STOCKMANN Ten prostý Lid, o kterém mluvím já, není jen hluboko dole; ten se hemží a rojí tady kolem nás - až k rsejvyšším vrcholům společnosti. Stačí se podívat třeba jen na vzorného a reprezentativního přednostu městského úřadu. Můj bratr Petr je zrovna tak dobrý příslušník prostého Lidu jako každý, kdo si tady po městě vykračuje s botami na nohou -
(Smích o sykot.)
PŘEDNOSTA Vyprošuji si podobné osobní invektívy.
Dr. STOCKMANN  (se nedá vyrušit) - a to ne proto, že stejnějako já je potomkem jakéhosi odpudivého dávného piráta z Pomořan nebo odkud - no ano, to byl náš předek -
PŘEDNOSTA  Absurdní tvrzení. Rozhodně popírám!
Dr. STOCKMANN  - ale proto, že myslí myšlenkami svých nadřízených a řídí se názory svých nadřízených. A kdo dělá tohle, patří mezi prosté Lidi ducha. Takže proto má můj elegantní bratr Petr tak strašlivě daleko k duchovní elitě - a proto mu nic není vzdálenější než svobodné myšlení.
PŘEDNOSTA  Pane předsedající!
HOVSTAD Takže svobodné myšLení je v téhle zemi výsadou elity? To je mi
tedy novinka. (Smích ze shromáždění.)
Dr. STOCKMANN  Ano, to patří taky k tomu mému objevu. A rovněž tak k němu patří i to, že svobodné myšlení je v podstatě přesně totéž jako
mravnost. A proto tvrdím, že od Lidového posla je naprosto nezodpovědné dennodenně hlásat to zvrhlé učení, že masa a dav, drtivá většina, má patent na svobodné myšlení a na mravnost - a že neřesti a veškerá duchovní špína pochází z kultury, asi jako veškeré to svinstvo v lázních pochází z jircháren v Mlýnské dolině! (Rámus a protestní výkřiky, Nedá se vyrušit, směje se samou dychtivostí.) A zároveň dokáže tenhle Lidový po-seljedním dechem kázat, že masy a dav je nutno povznést na vyŠŠí životní úroveň. Ale ke všem čertům., kdyby tohleto učení Lidového posla mělo platit, tak povznést masy by bylo úplně totéž jako uvrhnout je rovnou do zkázy. Jenže naštěstí je to jen dávno tradovaná lidová Lež, tohle tvrzení, že kultura demoralizuje. Kdepak, tohleto ďáblovo dílo obstarává ohlupování, chudoba a odpudivá životní úroveň vůbec. V domě, kde se nevětrá a každý den nezametá - moje žena tedy tvrdí, že se musí taky každý den vydrhnout podiaha, a o tom by se dalo možná diskutovat - no, takže v takovém domě, říkám, do dvou do tří let ztratí lidi schopnost myslet a jednat mravně. Nedostatek kyslíku oslabuje svědomí. A vypadá to, že v mnoha, mnoha domech tady ve městě je kyslíku pramálo, když drtivá většina obyvatelje na tom se svědomím tak špatně, že chce stavět blahobyt města na bahnu lží a podvodů. ASLAKSEN  Takto hrubé obviňovat celou občanskou společnost je nepřípustné.
PÁN  Navrhuji předsedajícímu, aby řečníkovi vzal slovo. HLASY Ano, ano! Správně! Vemte mu slovo!
Dr. STOCKMANN   (rozzlobeně) Pak budu muset pravdu vykřičet na nárožích! Budu psát do novin v jiných městech. Celá země se dozví, jak to tady vypadá!
HOVSTAD Skoro se zdá, že pan doktor má v úmyslu naše město zničit.
Dr. STOCKMANN  Ano, já tak miluji své rodné město, žeje radši zničím, než
abych se díval, jak vzkvétá na lži. ASLAKSEN  Tojsou silná slova.
(Ryk, pískání, paníStockmannová marně kašle, doktor už to neslyší.)
HOVSTAD  (překřikuje vřavu) Když chce někdo zničit celou společnost, musí být nepřítel občanstva!
Dr. STOCKMANN  (čím dál rozčilenější) Žádná škoda, když se zničí společnost založená na Lži! Srovnat se zemí by se měla, říkám! Všichni, kdo žijí ve lži, by se měli vyhubit jako škodná! Nakonec zamoříte celou zemi; dovedete to tak daleko, že si ceLá země zaslouží, aby byla zpustošena. A když to dojde tak daleko, pak, říkám z hloubi srdce, pak ať je zpustošena celá země; aťje vyhuben tenhle lid, celý tenhle národ!
MUŽ V DAVU Takhle může mluvit jen opravdový nepřítel lidu!
BILLING   Čertměvem, teď zazněl hlas Lidu!
CELÝ DAV (křičí) Ano, ano, ano! Je to nepřítel Lidu! Nenávidí svou zem! Nenávidí náš Lid! Nenávidí náš národ!
351
A5LAKSEN  Jako občan této země i jako člověk jsem hluboce otřesen tím, co jsem zde byl nucen vyslechnout. Doktor Stockmann se odhalil způsobem, o jakém se mi nikdy nesnilo. Musím se bohužel připojit k názoru, který zde právě vyřklo několik vážených občanů, a jsem toho mínění, že bychom tento názor měli vtělit do rezoluce, kterou by toto shromáždění přijalo. Navrhuji tuto formulaci: „Shromáždění prohlašuje, že považuje lázeňského lékaře MUDr. Tomáše Stockmanna za nepřítele lidu." (Bouřlivé provolávám slávy a potlesk. Kolem doktora se utvoří kruh protestujících, všichni pískají. PaníStockmannová a Petra vstaly, Morten a Eilif se rvou s ostatními školáky, kteří také pískali. Měkolik dospělých je odtrhne.) Dr. stockmann   (pískajícím kolem sebe) Vy blázni - říkám vám, že -ASLAKSEN   (zvoní) Pan doktor už nemá slovo. Je nutno provést řádné hlasování; abychom však chránili osobní city, budeme hlasovat písemně a anonymně. Máte nějaký čistý papír, pane Bíllingu? BILLING  Prosím, tady je bílý i modrý -
ASLAKSEN   (sestoupíz pódia) Výborně, aspoň to půjde rychleji. Nastříhejte ho na kousky; tak, ano. (Ke shromáždění.) Modrý znamená NE, bílý ANO. Hlasovací lístky budu vybírat já osobně.
(Přednosta odejde ze sálu. Aslaksen a několik dalších občanů obcházejí kolem
s papírky v klobouku.)
PÁN   (Hovstadovi) Poslyšte, jak ono to s tím doktorem je? Co si o tom Člověk má vlastně myslet? HOVSTAD  Víte přece, jaký je to zbrkloun.
DRUHÍ PÁN   (Billingovj) Heieďte, vy jste tam u nich přece pečenej varenej - nepije on?
BILLING  Čert mě vem, nevím, co na to mám říct. Jak k nim někdo přijde, už se nese grog.
TŘETÍ PÁN   Ba ne, já myslím, že je spíš chvílema trochu potrhlý.
PRVNÍ PÁN  Nemají oni v rodině nějaké dědičné šílenství?
billing  Jo, to může klidně bejt.
ČTVRTÝ PÁN  Ba ne, je to jen čirá zloba, za něco se mstí.
BILLING Je fakt, že jednou říkal něco, že by mu mě Li přidat. ALe nepřidali.
VŠICHNI PÁNI  (jednohlasně) Aha; tady to máme, a je to jasné!
OPILEC  (v davu) Já chci modrej! A bílej mi dejte taky!
VÝKŘIKY  Už zase ten ožrala! Ven s ním!
MORTEN KUL  (se blíží k dr. Stockmannovi) Tak vidíte, doktůrku, jak takové opičárny končí?
Dr. STOCKMANN  Splniljsem svou povinnost.
MORTEN KUL A co jste to povídal o jirchárnách v Mlýnské dolině?
Dr. STOCKMANN  Vsak jste slyšel; říkaljsem, že všechen ten sajrajt pochází od nich.
morten kul Z mojí jirchárny taky?
Dr. stockmann   Bohužel. Vaše ji rchárna je patrně ze všech nej horší.
morten kul A to chcete dát do novin?
Dr. stockmann  Já nic pod koberec nezametám.
morten kul Tak to by vás mohlo přijít draho, pane doktore. (Odejde.)
tlusťoch (přistoupí k Horsterovi, dámy ignoruje)lak vy půjčujete svůj barák nepřátelům Lidu, pane kapitáne?
HÖRSTER Řekl bych, že si se svým majetkem můžu dělat, co chci, pane velkoobchodníku.
tlusťoch  V tom případě jistě nebudete mít nic proti tomu, když já budu se
svým dělat taky, co budu chtít. horster Jak tomu mám rozumět? tlusťoch   Zítra se vám ozvu. (Otočíse a odejde.) petra  Nebyl to vás rejdař, pane kapitáne? hörster Ano, byl, velkoobchodník Vik.
aslaksen   (hlasovací lístky v ruce, vystoupí na pódium a zazvoní) Pánové, dovolte mí, abych vás seznámil s výsledkem. Všemi hlasy proti jednomu -mladý pán   To byl hlas toho opilce!
aslaksen  Všemi hlasy proti hlasu jednoho opilce vyhlašuje toto shromáždění lázeňského Lékaře doktora Tomáše Stockmanna nepřítelem Lidu. (Výkřiky a potlesk.) Ať žije naše stará, počestná občanská společnost! (Výkřiky souhlasu.) Ať žije náš zdatný a činorodý přednosta, který tak loajálně potlačil hlas pokrevního svazku! (Sláva.) Prohlašuji shromáždění za ukončené. (Sestoupíz pódia.)
BILLING  Ať žije pan předsedající!
dav   Ať žije tiskař Aslaksen!
Dr. stockmann   Petro, kabát a klobouk! Pane kapitáne, máte na Lodi místo pro cestující do Nového světa?
horster  Pro vás a vaši rodinu se místo vždycky najde, pane doktore.
Dr. stockmann (Petra mu přitom pomáhá do kabátu) Výborně. Pojď, Káťo. Kluci, jdeme. (Vezme manželku v podpaží.)
stockmannová  Tomíku, prosím tě, pojď zadem.
Dr. stockmann Neexistuje, žádné zadem! (Hlasitě.) Ještě o nepříteli lidu uslyšíte, než setřese prach této země ze svých nohou! Nejsem tak dobro-rrsysLný jako jistý člověk; takže neříkám: odpouštím vám, neboť nevíte, co činíte.
aslaksen   (volá) To je rouhavé přirovnání, pane doktore, billing  Čert mě - Tohle má poslouchat poctivý člověk? hrubý hlas Ještě bude vyhrožovat! výkřiky  Jdeme mu rozbít okna! Hoďte ho do vody! muž v davu Evensene, zatrub na roh.
(Zvuky rohu, pískot, divoký křik. Dr, Stockmann s rodinou jde k východu. Hörster mu proráží cestu.)
DAV  (řve na odcházející skupinku) Nepřítel lidu! Nepřítel lidu! Nepřítel lidu! BILLING  (si urovnává papíry s poznámkami) Čert mě vem, jestLi dneska půjdu ke Stockmannům na grog! (Dav se hrne k východu; rámus se rozléhá ven; z ulice jsou slyšet výkřiky: „Nepřítel lidu! Nepřítel lidu!")
PATE DĚJSTVÍ
Pracovnadr. Stockmanna. Podél zdí knihovny a police s různými preparáty. Vpozadívý-chod do předsíně, v popředí vlevo dveře do obývacího pokoje. Na stěně vpravo dvě okna, obě vytlučená. Uprostřed pokoje doktorův psací stůl, pokrytý knihami a papíry. Všude nepořádek. Je dopoledne.
Dr. STOCKMANN   (v županu a pantoflích stojí v předklonu před skříní a hrabe se pod ní deštníkem; nakonec vytáhne veliký kámen. Do otevřených dveří obývacího pokoje) Hele, Káťo, tady jsem našel ještě jeden.
STOCKMANNOVÁ  (v obývacím pokoji) Těch ještě najdeš.
Dr. STOCKMANN   (položíkámen na stůl na hromadu dalších) Tyhle šutry si schovám na památku. Eilif a Morten je budou mít denně na očích, a až vyrostou, takje po mně zdědí. (Hrabe deštníkem pod knihovnou.) Už byla - ta, no sakra, jak se jmenuje - ta holka - už byla pro sklenáře?
STOCKMANNOVÁ (vejde do pracovny) Byla, aLe řekl jí, že neví, jestli bude dneska moct.
Dr. STOCKMANN  Uvidíš, že si netroufne.
STOCKMANNOVÁ Ne, Randina taky říkala, že si sklenář netroufne, prý kvůli sousedům. (Do obývacího pokoje.) Co jsi chtěla, Randino? Aha. (Jde do pokoje a hned se zase vrátí.) Máš tu dopis, Tomáši.
Dr. STOCKMANN   Ukaž. (Otevře a čte.) Aha.
STOCKMANNOVÁ  Od koho to je?
Dr. STOCKMANN   Pan domácí. Máme výpověď.
STOCKMANNOVÁ Opravdu? Takový slušný člověk -
Pr. STOCKMANN  (se dívá do dopisu) Prý si netroufne nás tady nechat, píše. Dělá to hrozně nerad; ale netroufne si nás tu nechat - kvůli spoluobčanům - s ohledem na veřejné míněni - je zcela závislý - netroufne si prý dotknout se jistých zámožných pánů -
STOCKMANNOVÁ  Tak vidíš.
Dr. STOCKMANN Jo, to tedy vidím, jsou to zbabělci, celé město, jeden jako druhý. Nikdo si nic netroufne kvůli těm ostatním. (Praštídopisem na stůl.) Ale nám to může být srdečně jedno. My se stěhujeme do Nového světa, takže -
STOCKMANNOVÁ Já vím - ale, poslyš, Tomáši, opravdu sis to dobře rozmyslel s tou emigrací?
Dr. STOCKMANN  Mám snad zůstat tady, když mě tu postavili na pranýř jako nepřítele Lidu, když mi vpá Li li tenhle cejch, a okna mi vytloukli! A koukni, i ty černé kalhoty mi roztrhli.
STOCKMANNOVÁ Ježíši ne - ty nejLepší, co jsi měL.
Dr. STOCKMANN   Když se člověk jde bít za pravdu a svobodu, nemá si brát sváteční kalhoty. ALe co, kalhoty mi můžou být ukradené, ty mi můžeš
vždycky nějak sešft. Ale že se dav a chátra odváží vztáhnout na mě ruku, jako by mi byli rovní, rozumíš - to prostě nedokážu strávit, na to bych umřel!
STOCKMANN OVÁ Tojo, byli na tebe hrubí, j á vím, ale - musíme kvůli tomu hned emigrovat?
Dr. STOCKMANN  Myslíš, že jinde u nás nejsou plebejci zrovna tak drzí jako tady? Tady jsou za osmnáct a jinde bez dvou za dvacet. Ale co, jen ať si ti vořeši štěkají, to není nakonec to nej horší; nej horší je, že jsou všichni otroci těch svých partají. Copak o to - na tom dalekém Západě to možná taky není jiné, tam taky řádí tahle drtivá většina, liberální veřejné mínění a podobné vymyšlenosti. Ale poměry jsou tam přece jenom velkorysejší, rozumíš; zabíjejí, ale nemučí; nedrtí svobodnou duši ve svěráku jako tady doma. A v nouzi může člověk vždycky někam odejít a být sám. (Přechází.) Vědět tak jenom, kde by byl za levný peníz k máni kus pralesa nebo nějaký ostrůvek v jižních mořích -
STOCKMANNOVÁ  A co kluci, Tomáši?
Dr. STOCKMANN (se zastaví) Ty jsi ale divná, Káťo. To bys radši chtěla, aby vyrůstali v takové společnosti jako tahle? Sama jsi snad včera večer viděla, že polovina obyvatelstva jsou totální cvocí - a jestli ta druhá polovina nepřišla o rozum, tak je to proto, že jsou idioti a nemají o co přijít.
STOCKMANN OVÁ No jo, a le Tomáši, když ty si taky nikdy neumíš dát trochu pozor na pusu.
Dr. STOCKMANN  Aíe jdi. A ono to snad není pravda, co říkám? Neobracejí snad všecko nohama vzhůru? Nemíchají právo i bezpráví do jedné kaše? Neříkají Lež všemu, o čem já vím, že je to pravda? A největší šílenství ze všeho je, že se tady promenujou davy dospělých Liberálů a namlouvají sobě i ostatním, že jsou svobodomyslní! Už jsi někdy něco takového slyšela?
STOCKMAN NOVÁ  Ano, já vím, je to zlé, ale - (Z pokoje vejde Petra.) Ty už jsi doma ze školy?
PETRA  Jo, Vyhodili mě.
STOCKMANNOVÁ Vyhodili!
Dr. STOCKMANN  Tebe taky!
PETRA  Paní Busková mi dala výpověď; tak jsem si řekla, že bude nejlepší,
když vypadnu hned. Dr. STOCKMANN   Dobře jsi udělala. STOCKMANNOVÁ  Kdo by to do té paní Buškové řekl. PETRA Ale copak paní Busková, ta není tak zlá; viděla jsem na ní, jak ji to
mrzí. Že prý si netroufne mě tam nechat; takže mě vyhodili. Dr. STOCKMANN   (se rozesměje a mne si ruce) Netroufne si, tahle taky ne!
No to je nádhera! STOCKMANN OVÁ  No jo, po těch odporných scénách včera večer. PETRA Ale nejen to. Teď dobře poslouchej, tati.
Dr. STOCKMANN   No, copak?
PETRA  Paní Busková mi ukázala tři dopisy, co dostala dneska ráno -Dr. STOCKMANN  Anonymní, samozřejmé?
PETRA Jistě.
Dr. STOCKMANN  Vidíš, Káťo, jít s vlastním jménem na trh si netroufnou!
PETRA  A ve dvou dopisech píšou, že jeden pán, co je tady u nás pravidelným hostem, vykládal včera v klubu, jaké prý mám nepřístojné volné názory na nejrůznější věci -
Dr. STOCKMANN   Doufám, žes to nepopřela!
PETRA To víš, že ne. Paní Busková má taky pěkně volné názory, když jsme spolu samy; no, ale když se tohle o mně rozkřiklo, tak hoLt si netroufla mě ve škole nechat.
STOCKM AN N OVÁ A pravidelný host - vidíš, to máš za tu pohostinnost, lome.
Dr. STOCKMANN  V tomhle sajrajtu už nebudeme žít. Bal, Káťo, a to co nejrychleji. Čím dřív se odtud dostanem, tím lip.
STOCKMANNOVÁ Pst - myslím, že je někdo na chodbě. Jdi se tam podívat, Petro.
PETRA   (otevře dveře) á, to jste vy, pane kapitáne? Pojďte dál.
HORSTER   (z předsíně) Dobrý den. Říkal jsem si, že musím zajít a pozeptat
se,jak to vypadá. Dr. STOCKMANN   (mu potřásá rukou) Díky; to je od vás hezké. STOCKMANNOVÁ A děkujeme, že jste nám pomohl, pane kapitáne. PETRA  Jak jste se vůbec dostal domů?
HORSTER Ale jo, šlo to - to víte, sílu mám, a ti lidi tady dokážou tak leda m lít pantem.
Dr. STOCKMANN   No, viďte, je to zvláštní, taková svinská zbabělost. Pojďte se podívat, něco vám ukážu. Tak heleďte, to jsou všechny šutry, co nám sem naházeli. Jen se na ně podívejte. Sotva dva pořádné šutráky z celé hromady - jinak samý oblázek - kamínky. A to se tlačili tady venku a řvali, že ze mě nadělají třísky, jenže čin - čin - kdepak, je to bída.
HORSTER  No tak tentokrát to pro vás byla výhoda, pane doktore.
Dr. STOCKMANN  To je fakt. Ale stejné je to k vzteku; protože jestli jednou dojde k nějaké opravdu vážné, abych tak řekl pro vlast důležité rvačce, tak uvidíte, že veřejné mínění bude pro to, vzít nohy na ramena, a drtivá většina se okamžitě požene do lesů jako stádo sviní. A tohle, pane kapitáne, je to žalostné pomyšlení, to mě tak boli v srdci - Ale co, čert to vem - tohle jsou všecko hlouposti. Řekli, že jsem nepřítel lidu, tak tedy budu nepřítel lidu.
STOCKMANNOVÁ To ty nebudeš nikdy.
Dr. STOCKMANN Jen na to moc nespoLéhej. Jedno zlé slovo může zapůsobit jako škrábnutí špendlíkem do plic. A tohle zatracené slovo - nemůžu se ho zbavit; zakouslo se mi tady pod srdcem; hrabe tam a užírá jak žáha. A na to žádné prášky nepomáhají.
PETRA Ale co, tak se tomu musíš smát, tatí, a je to. HÖRSTER Však oni Lidi zase dostanou rozum, pane doktore. STOCKMANNOVÁ  Jistě, Tomáši, jako že tady stojíš.
Dr. STOCKMANN Možná, jenže to už bude pozdě. A pak ať se mají, jak chtějí! Můžou se tady brodit tím svým svinstvem a litovat, že zahnali vlastence do emigrace. Tak kdy vyrážíte, pane kapitáne?
HÖRSTER No- tak vlastně o tom jsem si s vámi přišel promluvit -
Dr. STOCKMANN   Ale - něco s lodí?
HORSTER  To ne -jenom že nejspíš pojede beze mě.
PETRA Snad vás taky nevyhodili?
HÖRSTER  (úsměv) Uhádla jste.
PETRA  Tak vás taky.
STOCKMANNOVÁ Tak vidíš, Tomáši.
Dr. STOCKMANN A pro pravdu! Kdyby mě to tak bývalo napadlo -H 0 R STER  To si nesmíte tak brát; já si něco najdu jinde u nějakého jiného rejdařství.
Dr. STOCKMANN  A to ten Vik - velkoobchodník, boháč, nezávislý na všech ostatních -! Fujtajbl.
HORSTER Onjejinak docela slušný člověk; sám říkal, že by si mě moc rád nechal, jen kdyby si troufl -
Dr. STOCKMANN  Ale netroufl si? Ne, pochopitelně.
HÖRSTER Jo, pane, to prý není tak jednoduchá věc, když je člověk v nějaké politické straně -
Dr. STOCKMANN To teda kápnul božskou, výtečník jeden! Taková partaj je jak mlejnek na maso; všecky hlavy semele na jednotnou kaši, kdo do ní vleze, skončí jako skopová hlava.
STOCKMANNOVÁ Ale no tak, Tomáši!
PETRA (Horsterovi) Kdybyste nás býval nedoprovodil domů, nemuselo to dojít takhle daleko.
HÖRSTER Vůbectoho nelituju.
PETRA  (mu podá ruku) Děkuju vám za to.
HORSTER  (dr. Stockmannovi) Vlastně jsem vám přišel říct, že kdybyste tedy opravdu chtěli odjet, tak mě napadlo, jak to zařídit jinak -Dr. STOCKMANN  To je dobře; jen už abychom odtud mohli vypadnout -STOCKMANNOVÁ Psstí Neklepal někdo? PETRA To je asi strýček! Dr. STOCKMANN  Aha. (Křikne.) Pojď dál! STOCKMANNOVÁ Prosím tě, Tomáši, slib mi -(Zpředsíně vejde přednosta městského úřadu Stockmann.) PŘEDNOSTA  (ve dveřích) Á, ty jsi zaneprázdněn. No, tak to já radši -
Dr. STOCKMANN  Ne, ne, jen pojď.
PŘEDNOSTA Ale já jsem s tebou chtěl mluvit mezi čtyřma očima. STOCKMANNOVÁ Tak my půjdeme zatím do pokoje. HÖRSTER A já přijdu později.
Dr. STOCKMANN  Ne, jen jděte dál, pane kapitáne; musíte mi povědět -HÖRSTER  No dobře, tak já tedy počkám. (Jde s paníStockmannovou
a s Petrou do obývacího pokoje.) (Přednosta neříká nic, dívá se na okna.)
Dr. STOCKMANN  Připadá ti asi, že tuje dneska nějak moc čerstvý vzduch, co? Tak si nasaď čepici.
PŘEDNOSTA Děkuju, rád, když ti to nebude vadit. (Nasadí si ji.) Myslím, že jsem se včera nastydl; byla mi zima -
Dr. STOCKMANN  Tak? Mně teda připadalo, že tam bylo teplo až až.
PŘEDNOSTA Lituji, že nebylo v mých silách těm nočním výstřelkům zabránit.
Dr. STOCKMANN  A jinak jsi mi chtěl povědět něco podstatného?
PŘEDNOSTA  (vytáhne veliký dopis) Tady jsem ti přinesl rozhodnutí ředitelství lázní.
Dr. STOCKMANN   Mám výpověď?
PŘEDNOSTA  Ano, od dnešního dne. (Položídopis na stůl.) Je nám to Líto; ale docela otevřeně - kvůli veřejnému mínění si netroufáme tě dál zaměstnávat.
Dr. STOCKMANN   (se usmívá) Netroufáte? To už jsem dneska někde slyšel.
PŘEDNOSTA Prosil bych tě, aby sis laskavě uvědomil, v jakém jsi nyní postavení. Do budoucna nesmíš počítat s tím, že by sis tady ve městě mohl někdy otevřít soukromou praxi.
Dr. STOCKMANN  Praxi vzal čert! Jak to ostatně můžeš tak jistě vědět?
PŘEDNOSTA  Sdružení majitelů nemovitostí sestavilo petici, teď zrovna chodí od domu k domu. Žádají v ní všechny uvědomělé občany, aby nepoužívali tvých služeb; a troufám si říci, že ani jeden živitel rodiny podepsat neodmítne; prostě a jednoduše si netroufne.
Dr. STOCKMANN  Ne, ne, o tom nepochybujú. A co dál?
PŘEDNOSTA  Pokud ti smím poradit, tak myslím, že by ses měl z města na nějaký čas odstěhovat -
Dr. STOCKMANN  Ano, uvažujú tak trochu, že bych se odstěhoval.
PŘEDNOSTA Tak. Mo, a když si dáš tak půl roku na rozmyšlenou, a po zralém uvážení se rozhodneš několika slovy politování přiznat svůj omyl -
Dr. STOCKMANN Tak bych možná mohl zase dostat svoje místo zpátky, chceš říct?
PŘEDNOS TA   Možná; vůbec to není vyloučené.
Dr, STOCKMANN  No jo, ale co veřejné mínění? Netroufnete si mě přece dál zaměstnávat vzhledem k veřejnému mínění.
PŘEDNOSTA Názory jsou věc značně proměnlivá. A upřímně řečeno, je pro nás velice důležité právě od tebe takové veřejné přiznání dostat.
Dr. STOCKMANN To věřím, to byste se jen olízli! Ale snad si ještě krucinál pamatuješ, co jsem ti o takových kulišárnách pověděl.
PŘEDNOSTA To jsi měl ovšem daleko výhodnější postavení; tehdy jsi předpokládal, že máš za sebou celé město -
Dr. STOCKMANN  Ano, a teď vidím, že mi celé město vpadlo do zad -
(Vybuchne.) Ale ani kdyby mi měli vpadnout do zad všichni čerti v pekle -! Nikdy - nikdy, rozumíš!
PŘEDNOSTA Když někdo živí rodinu, netroufne si jednat jako ty. A ty si taky netroufneš.
Dr. STOCKMANN  Tak já si netroufnu! Jednu jedinou věc na světě si svobodný Člověk netroufne; víš, co to je? PŘEDNOSTA Ne.
Dr. STOCKMANN Pochopitelně. Tak já ti to tedy povím. Svobodný člověk si netroufne usvinit se gaunerstvím; netroufne si chovat se tak, aby si musei naplivat do očí.
PŘEDNOSTA Zní to nadmíru Logicky; a kdyby se ta tvoje paličatost nedala vysvětlit ještě jinak - Jenže to ona se dá -
Dr. STOCKMANN   Jak to?
PŘEDNOSTA  Však ty víš, až moc dobře. Ale jako tvůj bratr a jako Člověk rozvážný ti radím, abys moc nespoléhal na naděje a vyhlídky, které mohou velice snadno přijít vniveč.
Dr. STOČ K MAN N  Ale co to proboha živého meleš?
PŘEDNOSTA To mi chceš opravdu namluvit, že nevíš o podmínkách závěti jircfiářského mistra Kiila?
Dr. STOCKMANN Vím, že těch pár grošů, co má, připadne nadaci na podporu zchudlých starých řemeslníků. Ale co je mně po tom?
PŘEDNOSTA Tak zaprvé nejde rozhodně o pár grošů. Jirchářský mistr Kiií je velice zámožný člověk.
Dr, STOCKMANN  To tedy slyším poprvé -!
PŘEDNOSTA Hm - opravdu? Takže také nevíš, že nikoli nevýznamný podíl na jeho bohatství má připadnout tvým dětem, a to tak, že úroky z něho máte doživotně dostávat ty a tvoje choť? On ti to neřekl?
Dr. S TO CKM AN N To tedy na mou duši ne! Naopak; jenom pořád vjednom kuse zuří, jak ho obírá berňák a jaké platí nesmyslné daně. A ty tohle víš naprosto jistě?
PŘEDNOSTA  Mám to z naprosto spolehlivého zdroje.
Dr. STOCKMANN  Panebože, no ne, tak to bude Káťa zajištěná - a děti taky!
To jim musím okamžitě - (Křičí.) Káťo, Káťo! PŘEDNOSTA (ho zadrží) Psst! Neříkej zatím ani slovo! STOCKMANNOVÁ  (otevře dveře) Co se děje? Dr. STOCKMANN  Nic, nic; jen se vrať zase do pokoje,
(PaníStockmannová zase zavře.)
(Dr. Stockmann obchází kotem.) Zajištění! No tohle - všichni jsou zabezpečení. A do konce života! To je tedy jedinečný pocit, vědět, že je člověk zabezpečený.
PŘEDNOSTA Jenomže to ty právě nejsi. Jirchářský mistr Kil L může závěť kdykoliv zrušit.
Dr. STOCKMANN Jenomže to on právě neudělá, milý Petříčku. Jezevec je totiž bez sebe štěstím, že jsem se do tebe a do těch tvých vážených kamarádíčků pustil.
PŘEDNOSTA   (se zarazia zkoumavě si ho prohlíží) A ták, no to ovšem na ledacos vrhá nové světlo. Dr. STOCKMANN  Na jaké ledacos?
PŘEDNOSTA Takže on to všecko byl takový kombinovaný manévr. Ty zuřivé, bezohledné útoky, které jsi - ve jménu pravdy - podnikal proti vůdčím činitelům ve městě -
Dr. STOCKMANN  No a co, no a co?
PŘEDNOSTA Všechno to byla předem domluvená cena za závěť Mortena Kiila, toho pomstychtivce starého.
Dr. STOCKMANN (téměř nenachází slov) Petře-ty jsi tedy ten nejodpor-nější plebejec, jakého jsem v životě viděl.
PŘEDNOS TA Mezi námije konec. Tvoje propuštění je neodvolatelné - protože teď proti tobě máme zbraň. (Odejde.)
Dr. STOCKMANN  Fuj, fuj, fuj! (Křičí.) Káťo! Okamžitě po něm vydrhnout podlahu! Ať veme kýbl - ta, no, ta, jak se sakra jmenuje - jak má pořád saze kolem nosu -
STOCKMANNOVÁ  (Ve dveřích z pokoje) No tak, tiše, prosím tě, Tomáši!
PETRA (také ve dveřích) Tati, je tu dědeček, jestli prý s tebou může mluvit o samotě.
Dr. STOCKMANN Jistě, co by ne. (U dveří.) Pojďte, tatínku. (Vejde Morten KUL Dr. Stockmann za ním zavře dveře.) Tak copak? Posaďte se u nás.
MORTEN KUL Ne, sedat si nebudu. (Rozhlížíse.) Pěkně to tady dneska vypadá.
Dr. STOCKMANN Viďte.
MORTEN KUL  Moc pěkně to tu vypadá; i čerstvý vzduch tadyje; toho kyslíku, co jste o něm včera řečnil, tady máte ažaž. To vy budete dneska asi mít obzvlášť čisté svědomí.
Dr. STOCKMANN  To tedy mám.
MORTEN KUL Já jsem si to hned myslel. (Zaťukási na prsa.) A víte, co tady mám já?
Dr. STOCKMANN Taky čisté svědomí, aspoň doufám.
MORTEN KÍIL   Pchal Něco mnohem lepšího. (Vytáhne naditou prkenici,
otevře ji a ukazuje jakési papíry.) Dr. STOCKMANN   (se na něho udiveně divá) Akcie místních lázní? MORTEN KUL  Dneska se kupují docela snadno. Dr. STOCKMANN  A vy jste vyrazil a nakoupil jste je? MORTEN KUL  Co mi peníze stačiLy.
Dr. STOCKMANN  Ale tatínku - teď, když to s lázněmi vypadá tak zoufale -! MORTEN KíIL  Když se budete chovat jako rozumný chlap, postavíte lázně zase na nohy.
Dr. STOCKMANN  No, vždyť jste viděl, že dělám, co můžu; ale - Lidi tady ve
městě jsou prostě blázni. MORTEN KUL  Včera jste říkal, že to nej horší svinstvo pochází z mé jirchár-
ny. Kdyby to byla pravda, tak by musel můj děda, přede mnou můj táta
a potom i já tohle město zaprášit jako nějací vražední andělé smrti. A vy
si myslíte, že tuhle hanbu na sobě nechám? Dr. STOCKMANN  Jo - bohužel budete asi muset.
MORTEN KUL  Kdepak, pěkné děkuju. Já si potrpím na svoje dobré jméno a dobrou povést. Slyšel jsem, že mi Lidi říkají „jezevec". No ajezevec,to je vlastně něco na způsob prasete; ale co budu živ, nepřipustím, aby měli pravdu. Žiju a umřu jako čistotný člověk.
Dr. STOCKMANN  A jak to chcete zařídit?
MORTEN KUL Očistíte mě vy, doktůrku.
Dr. STOCKMANN Já!
MORTEN KUL Víte, co to bylo za prachy, co jsem za ně na koupi L tady ty akcie? No, nevíte, jak byste to moh taky vědět; tak já vám to teda povím. Byly to peníze, co po mně mají zdědit Kateřina, Petra a kluci. Já jsem si totiž dával tak trochu stranou, abyste věděl.
Dr. STOCKMANN   (vyletí) A pak vyhodíte Kátiny peníze na něco takového!
MORTEN KUL Tak, tak, všechny jsem je vrazil do Lázní. A teď mě teda moc zajímá, jestli jste opravdu takový potrhlý a praštěný cvok. Jestli ještě necháte z mé jirchárny proudit zvířata a podobné hnusoty, tak to bude, jako byste Kateřině řezal široké pruhy kůže z těla, a Petře taky a klukům jakbysmet; a něco takového slušný otec rodiny tedy nedělá - pokud ovšem není blázen.
Dr. STOCKMAN N   (přechází sem tam) Jenže já jsem blázen; já jsem blázen.
MORTEN KUL  Když jde o ženu a děti, tak snad takhle praštěný cvok zase nebudete.
Dr. STOCKMANN   (se zastavípřed ním) Proč jste si se mnou jen nepromluvil, nežjste tenhle krám nakoupil?
MORTEN KUL  Protože co se stalo, nedá se odestát.
Or. STOCKMAN N (neklidně přechází) Kdybych si svou věcí nebyl tak absolutně jistý -! Ale já jsem naprosto přesvědčen, že mám pravdu.
MORTEN KIIL  (potěžkává prkenici v ruce) Jestli na tom šílenství budete trvat, tak tadyhle to velkou cenu zrovna mít nebude. (Strčíprkenici do kapsy.)
Dr. STOCKMAN N   Ale proboha živého, vždyť přece moderní věda musí taky
být schopná vymyslet něco proti tomu; nějakou prevenci -MORTEN KUL To jako myslíte něco, aby se ta havěť pozabíjela? Dr. STOCKMANN  No ano, nebo aspoň zneškodnila. MORTEN KIIL  Co takhle jed na krysy?
Dr. STOCKMANN   Řeči, řeči! - Ale kdekdo přece tvrdí, že je to jen fantazírování. Tak proč by to tedy nemohLo být jen fantazírování? Tak ať je tedy sakra po jejich! Copak mi ti ignoranti malicherní nespílají do nepřítele lidu? A dokonce mi chtěli servat šaty z těla.
MORTEN KIIL  A okna vám rozmátili.
Dr. STOCKMANN   No, a pak povinnosti vůči rodině. Musím si o tom pohovořit s Káťou; ta se v těchhle věcech vyzná.
MORTEN KUL Správně; jen poslechněte, co vám radí rozumná ženská.
Dr. STOCKMANN (se na něj žene) Jak jste mohl spáchat takovou zvrhlost! Hazardovat Kátinými penězi; a mě uvést do tak příšerné a mučivé situace! Když se na vás podívám, je mi, jako by přede mnou stál sám ďábel -!
MORTEN KUL Tak to já radši půjdu. A do dvou chci mít od vás zprávu, jak jste se rozhodl. Ano, nebo ne. Když to bude ne, dostane akcie nadace -a to ještě dnes.
Dr. STOCKMANN   A co dostane Káťa?
MORTEN KIIL  Co by. Nic.
(Otevřou se dveře do předsíně. Objeví se v nich redaktor Hovstad o tiskař Aslaksen.)
MORTEN KUL A heleme se, kdo to sem jde.
Dr. STOCKMANN   (na ně zírá) Cože! Vy se sem vůbec odvažujete vkročit?
HOVSTAD  No vidíte, odvažujeme.
ASLAKSEN  Musíme si s vámi o něčem promluvit.
MORTEN KUL (šeptá) Tak ano, nebo ne. A do čtrnácti hodin.
ASLAKSEN   (mrkne na Hovstada) A ták!
(Morten Kiil odejde.)
Dr. STOCKMANN Tak co ode mě chcete? A zkraťte to.
HOVSTAD  Chápu, že nám nejste přátelsky nakloněn kvůli našemu postoji na
včerejším shromáždění -Dr. STOCKMANN Vy tomu říkáte postoj? No, to byl tedy opravdu nádherný
postoj! Já tomu říkám zbabělá bezzásadovost - Fuj, hnus!
HOVSTAD  Říkejte si tomu, jak chcete; nemohli jsme se zachovat jinak. Dr. STOCKMANN   Netroufali jste si, co? Není to tak? HOVSTAD Třeba; když chcete.
ASLAKSEN Ale proč jste něco aspoň slovem nenaznačil předem? Stačil by
nepatrný náznak tady panu Hovstadoví nebo mně. Dr. STOCKMANN   Náznak? Čeho? ASLAKSEN   No toho, co bylo za tím. Dr. STOCKMANN  Já vám nerozumím ani slovo.
ASLAKSEN   (důvěrně pokyvuje) Ale to víte, že rozumíte, pane doktore. HOVSTAD  Teď už nemá cenu se s tím tajit.
Dr. STOCKMANN  (se dívá střídavě na jednoho a pak na druhého) Ale krucí-hergot, co to -!
ASLAKSEN   Smím se zeptat - nechodí snad váš tchán po městě a neskupuje akcie lázní?
Dr. STOCKMANN  Ano, dneska nakupoval akcie; ale -?
ASLAKSEN  Bývalo by bylo rozumnější, kdybyste tím byl pověřil někoho jiného - někoho, kdo k vám nemá zase tak blízký vztah.
H 0 VST AD  A taky jste neměl vystupovat pod vlastním jménem. Nikdo přece nemusel vědět, že útok na Lázně pochází od vás. Měl jste se předem poradit se mnou, pane doktore.
DR. STOCKMANN   (se dívá před sebe; najednou jako by se mu rozsvítilo a jako spadlý z nebe řekne.) Je tohle vůbec možné? Napadlo by to vůbec někoho?
ASLAKSEN   (úsměv) Jak je vidět, napadlo. Jenže se to musí provést šikovně, rozumíte.
HOVSTAD  A taky na to musí být víc lidí; protože když jich v tom jede víc,
nepadne celá odpovědnost jen na jednoho. Dr. STOCKMANN   (se ovládne) Zkrátka a dobře, vážení pánové - co vlastně
chcete?
ASLAKSEN  To vám n ej Líp - tady pan Hovstad -HOVSTAD  Ne, ne, jen to řekněte vy.
ASLAKSEN  No tak tedy - jde o to, že když teď víme, jak to celé vlastně je,
troufneme si dát vám k dispozici Lidového posla. Dr. STOCKMANN  Teď si troufnete? A co veřejné mínění? Nebojíte se, že se
proti nám zvedne bouře? HOVSTAD  Když, tak ji budeme muset nějak přežít.
ASLAKSEN  A vy, pane doktore, sebou budete muset hodit. Když ten váš útok teď zabral -
Dr. STOCKMANN Chcete říct, když jsme s tchánem za Levný peníz skoupili akcie -
HOVSTAD  Vědecké argumenty hovoří jasně; v čele lázní musíte rozhodně stát vy.
Dr. STOCKMANN   Pochopitelně; vždyť taky jedině vědeckými argumenty jsem starého jezevce přesvědčil, aby do toho šel se mnou. Takže nějak trochu sflikujeme ten vodovod a párkrát kopneme do země na břehu zálivu, aby to město nestálo ani korunu. To by přece šlo, ne? No, co vy na to?
HOVSTAD  Taky bych rek - ovšem jen, budete-li mít na své straně Lidového posla.
ASLAKSEN  Ve svobodné společnosti má tisk veLkou moc, pane doktore.
Dr. stockmann To jistě; a veřejné mínění taky; a vy, pane Aslaksene, si vezmete na starost sdružení majitelů nemovitostí?
ASLAKSEN  Sdruženíi spolek pro umírněnou spotřebu alkoholu. To se spolehněte.
Dr. STOCKMANN  Ale, pánové - No, skoro se stydím, že se ptám; ale - co za to -?
HOVSTAD  To víte, nejradši bychom vám pomohli za nic, prostě jen tak, rozumíte. Ale Lidový posel stojí na hliněných nohou; finanční situace je zlá; a zastavit noviny zrovna teď, když je nutno ve velké politice bojovat za tolik věcí, to se mi opravdu nechce.
Dr. STOCKMANN  Pochopitelně; to by muselo být obzvlášť těžké pro takového přítele lidu, jako jste vy. (Vybuchne.) Jenže já jsem nepřítel lidu, víte? (Lítá po místnosti.) Kde mám hůl? Kde mám doprčic tu hůl!
HOVSTAD   Co to-?
ASLAKSEN  Snad byste nechtěl-?
Dr. STOCKMANN  A když vám z těch svých akcií nedám ani halíř? Nezapomínejte, že my boháči nejsme moc na rozhazování.
HOVSTAD  A vy zase nezapomínejte, že celá ta záležitost s těmi akciemi se dá vyložit dvěma způsoby.
Dr. STOCKMANN  To jo, na to vy jste mistr; když nepřispěchám Lidovému poslu na pomoc, vyložíte to tím nejhorším způsobem; dovedu si představit, jakou na mé rozpoutáte štvanici - poženete se za mnou - a pokusíte se mě zadávit jako pes zajíce!
HOVSTAD V souladu s přírodními zákony; každý tvor se musí živit.
ASLAKSEN  A kořist musí brát tam, kde ji najde, víme?
Dr. STOCKMANN Ta k schválně, jestli nějakou najdete v kanálu! (Pobíhá po místnosti.) Protože teď se teda sakra ukáže, kdo z nás tří je to nejsilnější zvíře. (Najde deštník a máchá jím kolem sebe.) A teď koukejte -
HOVSTAD  Snad se na nás nechcete dopustit násilí!
ASLAKSEN   Pozor 5 tím deštníkem!
Dr. STOCKMANN  A šup z okna, pane Hovstade!
HOVSTAD  (u dveří do předsíně) Vy jste zešíleli
Dr. STOCKMANN  A šup z okna, pane Aslaksene! Vyskočit, povídám! Jeden nebo druhý, to je fuk!
364
365
ASLAKSEN   (obíhá kolem psacího stolu) Umírněnost, pane doktore; jsem nemocný člověk; nedělá mi dobře - (Křičí.) Pomoci Pomoc!
(Z obývacího pokoje vejdou paní Stockmannová, Petra a Hörster.)
STOCKMANNOVÁ  Proboha živého, Tomáši, co se to tu děje?
Dr. STOCKMANN   (mává deštníkem) Vyskočit, povídám! Do kanálu s várna!
HOVSTAD Tady se útočí na nevinného člověka! Pane kapitáne, vy mi to dosvědčíte! (Uprchne přes předsíň.)
ASLAKSEN   (nevíkudy kam) Takhle se tady v domě vyznat - (Vyklouzne přes
obývací pokoj.) STOCKMANNOVÁ  (držímanžela)Tomáši, ovLádej se přece! Dr. STOCKMANN   (odhodídeštník) Tak tomu přece unikli. STOCKMANNOVÁ A CO vlastně chtěli?
Dr. STOCKMANN To se dozvíš později; teď mám jiné starosti. (Jde ke stolu
a napíše cosi na vizitku.) Podívej se, Káťo; co je tu napsané? STOCKMANNOVÁ Třikrát velké NE; co to má být?
Dr. Stockmann To se taky dozvíš později. (Podává vizitku.) Tumáš, Petro; ať s tím ta ukoptěná zaběhne k jezevcovi, a ať sebou hodí. Honem! (Petra vyjdeš vizitkou předsíní.)
Tak, jestli já jsem tady dneska neměl všechny Luciferovy posly z pekla, tak už nevím. Ale já si na ně teď nabrousím pero, že bude jako sídlo; a namáčet ho budu dojedu a žluči; kalamářjim hodím rovnou na palici!
STOCKMANNOVÁ Ale Tomáši, vždyť se chystáme odjet.
(Petra se vrátí.)
Dr. STOCKMANN No?
PETRA  V pořádku.
Dr. STOCKMANN  Výborně. - Odjet, říkáš? To zrovna! Zůstaneme, kde jsme,
Káťo! PETRA Zůstaneme! STOCKMANNOVÁ Tady ve městě?
Dr. STOCKMANN  Ano, právě tady; tady je bojiště; tady se odehraje bitva;
a tady zvítězím! Jen co budu mít zašité kalhoty, vyrazím do města hledat
byt; do zimy musíme mít střechu nad hlavou. HORSTER  Tu můžete mít u mě. Dr. STOCKMANN Opravdu?
HÖRSTER  No jistě. Místa mám habaděj, a stejně nejsem skoro nikdy doma,
jak je rok dlouhý. STOCKMANNOVÁ  Vy jste tak hodný, pane kapitáne. PETRA Díky!
Dr. STOCKMANN   (mu podá ruku) Díky, díky! Takže jedna starostje zažehnaná. Ajá se do toho můžu hned dneska pořádně pustit. S nekonečnou
spoustou věcí se tady bude muset pohnout, Káťo! Aspoň že teď budu mít k dispozici všechen svůj čas; jo, vidíš, vlastně; dostal jsem výpověď z lázní, ještě jsem ti to ani nestačil říct -
STOCKMANNOVÁ   (vzdychne) Ach jo, vždyť já to čekala.
Dr. STOCKMANN  - no a pak mi chtějí taky sebrat praxi. Ale ať. Chudí pacienti mi stejně zůstanou - ti totiž neplatí; no a co, ti mě taky potřebu-jou nejvíc. Ale poslouchat mě tedy budou, to vám povím; budu jim kázat, ať přijdu vhod či nevhod, jak stojí psáno.
STOCKMANNOVÁ Ale Tomášku, prosím tebe, jako bys už nezažil, k čemu to je, kázat.
Dr. STOCKMANN  Ty jsi tedy opravdu divná, Káťo. To mám snad kapitulovat před veřejným míněním a drtivou většinou a podobnými nesmysly? Pěkně děkuju! To, čeho chci dosáhnout, je prosté a jednoduché jak facka. Chci jenom těm vořechům vtlouct do hlavy, že Liberálové jsou nejzákeřnější nepřátelé svobodných lidí - že partajní programy spolehlivě zakroutí krkem všem mladým a životaschopným pravdám - že zásada „účel světí prostředky" obrací veškerou morálku a spravedlnost vzhůru nohama, takže nakonec je úplné utrpení v něčem takovém žít. No, co říkáte, pane kapitáne, přece se mi musí podařit, aby tohle lidi pochopili, ne?
HORSTER To je možné; já se v těchhle věcech moc nevyznám.
Dr. STOCKMANN   No, podívejte se -já vám to povím. Musejí se vyhubit Šéfové politických stran. Takový partajní šéf je jako vlk, rozumíte - jako nenasytný hladový šedivec; potřebuje tolik a tolik kusů drobné zvěře ročně, když má přežít. Podívejte se třeba jen na Hovstada a Aslaksena. Kolik kusů drobné zvěře jenom ti dva zahubí; nebo je zohaví a potrhají, takže z nich už nikdy nebude nic než majitelé nemovitostí a předplatitelé Lidového posla. (Napůl si sedne na stůl.) No ne, pojď sem, Káťo - podívej jak nádherně dneska svítí slunce. A ten opojný jarní vzduch, co mi jde do plic.
STOČ KM AN NOVÁ  Jo jo, ještě kdybychom tak mohli ze slunce a jarního vzduchu být živi.
Dr. STOCKMAN N  Však ono to půjde - jen budeš muset šetřit a škudLit. Tohle mi tak moc hlavu nedělá. Kdepak, horší je, že nevím o žádném svobodném člověku z duchovní elity národa, který by po mně pokračoval v mém díle.
PETRA Ale, na to nemysli, tati; na to máš spoustu času. - Podívej, kluci už jsou tu.
(Eilifa Morten vejdou z obývacího pokoje.) STOCKMANNOVÁ Vyjste dostali dneska volno? MORTEN  Ne; ale o velké přestávce jsme se rvali s ostatními -EILIF  To není pravda; to ti ostatní se rvali s náma.
MORTEN  No, a pan učitel nám řek, že bude lepší, když zůstaneme pár dní doma.
367
Or. STO CKM A N N   (luskne prsty a seskočí ze stolu) Už to mám! Na mou duši,
už to mám! Se školou je konec, tam už nikdy nevkročíte. KLUCI  Se školou je konec! STOCKMANNQVÁ Ale no tak, Tomáši -
D r. STOCKMANN  Nikdy, povídám! Učit vás budu já; to znamená, že s e nebudete učit nic -MORTEN Hurá!
Dr. STOCKMANN  - ale vychovám z vás svobodné muže a příslušníky elity
národa. - A ty mi v tom budeš pomáhat, Petro. PETRA  Jistě, to se spolehni.
D r, STOCKMANN  A škola bude v tom sále, kde mě ocejchovali jako nepřítele lidu. Ale musí nás být víc; pro začátek potrebujú aspoň dvanáct kluků. STOCKMAN NOVÁ Ty tady ve městě tedy neseženeš.
Dr. STOCKMANN  To se ještě uvidí. (Klukům.) Kluci, neznáte nějaké uličníky
- ale opravdu pořádné lumpy -? MORTEN Jú, tati, těch známe!
Dr. STOCKMANN Tak výborně; nějaké mi seženete. A já budu zase pro jednou trochu experimentovat s obyčejnými vořechy; mívají občas pozoruhodně bystrou hlavu.
MORTEN  A co budeme dělat, až z nás budou ti svobodní muži a budeme v té elitě?
Dr. STOCKMANN   Pak, kluci, poženete všechny vlky až někam na divoký Západ! (Eitifse tváří poněkud pochybovačně; Morten skáče a křičí hurá.) STOCKMAN NOVÁ Ach jo, jen aby ti vlci nehnali tebe, Tomáši. Dr. STOCKMANN  ZbLáznila ses, Káťo? Mě a hnali? Teď, když jsem nejsilnější člověk ve městě?
STOCKM AN NOVÁ  Nejsilnější - teď?
Dr. STOCKMAN N  Ano, troufnu si dokonce říct, že teď jsem jeden z n ej si l-
nějších lidí na světě. MORTEN   To snad ne!
Dr. STOCKMANN   (ztlumíhlas) Psst; zatím o tom nesmíte mluvit; učinil jsem totiž veliký objev.
STOCK M A N NOVÁ   Už zase?
Dr, STOCKMANN  Jistě, jistě. (Shromáždí všechny kolem sebe a řekne důvěrně.) Věc se totiž má tak, abyste věděli, že ten nejsilnější člověk na světě je ten, co stojí nejvíc sám.
STOCKM ANNOVÁ  (se usmívá a vrtí hlavou) Ach, Tomáši, ty jsi -! PETRA   (s důvěrou, vezme ho za ruce) Tati!
Konec
Poznámka ke hře
Na Nepříteli lidu (ín Folkefiende) začal Ibsen pracovatjižvroce 1880 v Římě, pak ale práci přerušil, aby napsal a vydal Přízraky. K rukopisu Nepřítele lidu se posléze vrátil a hru dokončil v roce 1882, tiskem vyšla 28. Listopadu v kodaňském nakladatelství Gyldendal.
Premiéra byla 13. ledna 1883 v Kristiánii, následovalo provedení v Bergenu 24. ledna, do konce března se Nepřítel lidu hrálještě v Goteborgu, Helsinkách, Stockholmu a v Kodani.
Nejstarší český překlad Nepřítele lidu pořídila Eliška Pešková v roce 1886 {Gustav Pallas uvádí, že hru přeložila užv roce 1883). Tiskem vyšelv roce 1888 u M. Knappa jako 37. svazek edice Ochotnické divadlo. Významný je také překlad Jakuba Arbese z roku 1891, vycházející ze staršího překladu (patrné Elišky Peškové). Nej novější český překlad pochází z roku 1997 a je součástí tohoto výboru.
Česká premiéra Nepřítele lidu se konala 12. června 1887 v Letním divadle na Smíchově v režii PavLa Švandy ze Semčic a v překladu Elišky Peškové, hlavní roli hrál Eduard Vojan. Společnost Pavla Švandy ze Semčic uvedla Nepřítele lidu v temže roce a v témž překladu v Prozatímním Národním divadle v Brně. 6. října 1887 hrálo Nepřítele lidu v překladu Karla Javůrka (jeden z mnoha pseudonymů Elišky Peškové) brněnské Divadlo na Veveří (scéna Prozatímního Národního divadla).
V pražském Národním divadle se hrál Nepřítel lidu poprvé 11. května 1891 v režii Josefa Šmahy a v překladu Jakuba Arbese. Překlad Milady Lesné-Krausové režíroval v Divadle na Vinohradech (premiéra 6. března 1925) Bohuš Stejskal. Stockmanna hrál Karel Vávra, partnery mu byli Jaroslav Vojta, František Smolík, Hugo Haas a Anna Iblová.
Nejnověji uvedlo Nepřítele lidu Národní divadlo Moravskoslezské v Ostravě 27. března 1999 v režii Zdeňka Kaloče a v překladu Františka Frohlicha. hf
368
369