Zrození moderního režiséra II. Vsevolod Emiljevič Mejerchold (1874–1940) • začínal v MCHT jako herec, odmítal naturalismus v divadle • 1902 založil Tovaryšstvo nového dramatu • 1905 Studio na Povarské (dotované Stanislavským), experimentace s novou symbolistickou dramatikou • po odchodu začal režírovat – symbolistické, stylizované divadlo, divadlo-balagančik, spolupracoval se secesními výtvarníky • dramatická emocionalita, excentričnost dramatických forem, dynamické pojetí mizanscény • hudební inspirace – tempo, rytmus, kontrapunkt • významné inovace po revoluci 1917 – konstruktivismus, agitační a antiiluzivní divadlo, herecký trénink – biomechanika • inspirace – cirkus, komedie dell´arte, asijské divadlo, sport… • úpravy a adaptace, autorství režiséra i režisérismus • nedostatek nových her pro antiiluzivní divadlo, krátká spolupráce sV. Majakovským a N. Erdmanem Velkolepý paroháč Velkolepý paroháč Velkolepý paroháč Biomechanika https://www.youtube.com/watch?v=E9kD8ca-Pd0&t=131s • herecký trénink, původně ale měla být biomechanika i výrazem herecké tvorby • rozvíjení hercovy tělové expresivity • definuje vztah herce a režiséra pomocí rovnice N = A1 + A2 A1 – materiál hercova těla A2 – organizátor materiálu • vliv taylorismus – efektivnost pohybu Svítání Štěnice Sprcha Les Okno do vsi Revizor 1926 https://ptj.spb.ru/blog/revizor-mejerxolda-spektakl-vvoobrazhenii/ Energický, rozpustilý, okouzlující Iljinskij přenechal svůj post nervóznímu, křehkému, náhle ztuhlému, groteskně úzkostlivému Garinovi. Energii vystřídal trans, dynamiku statičnost, veselý žertovný humor hořká a pochmurná satira. Revizor Nikolaj Jevrejnov (1879–1953) • Starodávné divadlo (1907–1912) – zkoumání historických divadelních forem (antické Řecko, španělské Zlaté století, komedie dell´arte) – pouhé dvě sezóny • kabaret Křivé zrcadlo (1910–1912) – ruský expresionismus • Těatralizacija žizni 1912 (v knize Divadlo jako takové) • Dobytí Zimního paláce, 1920 https://www.youtube.com/watch?v=eyrAQiTbLhI&t=329s • 1925 – emigrace do Francie, působil i v meziválečném Československu (vliv na J. Frejku) Starodávné divadlo Robina Marion 1907 Alexandr JakovlevičTairov (1885–1950) • 1914 – založení Komorního divadla • text je pro něj podnětem k tvorbě, divadelní umění je ale pro něj uměním herce (manželka herečka Alice Koonen) • dvě žánrové tendence jevištního dění – mystérium a harlekyniáda • inscenaci staví jako hudební kompozici • scénografie je architektonická (tj. prostorová) • spolupráce s konstruktivisty • vnější jevištní formy: fonetické formy – řeč blízká písni, plastické formy – pohyb blízký tanci • „tancující“ a „zpívající“ herec Šakuntála 1914 Salome 1917 ThamyraKitharedes 1917 PrinceznaBrambilla 1920 Faidra1921 Giroflé-Giroflà 1922 Chlupatá opice 1926 https://www.youtube.com/watch?v=MUpBD37A9cI&t=64s Jevgenij BagrationovičVachtangov (1883–1922) • člen MCHT a Prvního studia MCHT (1911–1917) • talentovaný pedagog herectví (vliv L. Suleržického v Prvním studiu MCHT) • žák Stanislavského, pokračovatel jeho Systému herecké tvorby a pedagogiky, který hledá propojení s excentrickou divadelností a režií Mejercholda • tvůrce magického či mystického realismu (Dybbuk) a karnevalové divadelnosti (PrinceznaTurandot) • působil v několika studiích – Židovské studio (inscenace Dybbuk) se proměnilo v divadlo Habima • přítel a režisér Michaila Čechova Dybbuk 1922 PrinceznaTurandot1922 Sergej Michajovič Ejzenštejn (1898–1948) • 1922 vedl moskevské divadlo Proletkult • agitačně-afektivní divadlo – dynamika a excentričnost • montáž, simultaneita akcí • montáž atrakcí – to, co probouzí divákovy smysly, co u něj vyvolává emocionální šoky, co s ním pohne • „mise en jeu“ – (postavení do hry) – generální téma sekvence je pojato situačně, metaforické doslovení vztahů jako slovní obrazy (jednat po-výšeně, táhne je to k sobě), původní význam slov vyjádřen fyzicky hrou herců – možný vliv na P. Lébla (Racek) • asijské inspirace – kabuki, odvratný pohyb, deautomatizaci akce I chytrákse spálí • montáž atrakcí Principy filmové montáže