Chudinské čtvrti, dělnické kolonie, slumy... Továrny v literatuře • Vladimír Macura: Továrna - dvojí mýtus. In Poetika míst (1997) Proniknout do prostoru továrny bylo možné nikoliv vcítěním, ale studiem, sběrem materiálu a osobním seznámením s vnitřním chodem podniku... Naturalisté a realisté sklonku století dovedli onen materiálový zájem o továrnu a její vnitřní fungování přímo do dokonalosti důrazem na jeho metodologické propracování (Zola, Reymont, Mamin-Sibirjak, u nás A. M. Šimáček)... v Anglii Dickens při přípravě Zlých časů (1854) podnikal studijní cesty do Manchesteru a tamějších závodů... • románová tvorba • oblíbená témata: katastrofa továrny, továrna jako člověku nebezpečná síla, monstrum továrny, netečnost stroje vůči lidské tragédii, motiv smrti a zmrzačení Továrny v malířství Továrna v divadle a filmu • na konci 19. století divadlo často zachycuje továrnu a život chudiny z pozice vyšší střední třídy (sociální původ autora, sociální složení publika) • sociální kritika, dokumentárnost, moralizující tendence • varianta - dramatizace naturalistických románů E. Zola: Le naturalisme au théätre (1881) H. Ibsen: Nepřítel lidu (1882) G. B. Shaw: Domy pana Sartoria (1892), Živnost paníWarrenové (1893) G. Hauptmann: Tkalci(1894) André Antoin - pařížské Théätre Libre Otto Brahm - berlínské Freie Bühne (1889-1893) a Freie Volksbühne (1890-1914) • Mario Monicelli: Stalo se vTuríně (I compagni, 1963), Andrzej Wajda: Země zaslíbená (Ziemia obiecana, 1974, podle románu W. S. Reymonta) Asanace, regulace - Hausmannova přestavba Paříže za druhého císařství • baron Georges-Eugěne Hausmann, v letech 1853-1870 prefektem Paříže • řízená přestavba Paříže • projekt zahrnoval všechny aspekty urbanistického plánování v centru Paříže a v okolních čtvrtích: ulice a bulváry, regulace fasád budov, veřejné parky, kanalizace a vodovody, městská zařízení a veřejné památky • dlouhé, rovné a široké bulváry s kavárnami a obchody určily nový typ městské scenérie a ovlivnily každodenní život města • součástí plánu stavby bulvárů bylo i zamezit pouličním nepokojům, stavbám barikád v ulicích a umožnit průchod policie a vojska (šíře bulváru je 20 až 30 metrů) Pařížské bulváry • charakteristické fasády domů: přízemí a mezipatro - velká okna druhé podlaží - nejvíce zdobené třetí a čtvrté patro - méně zdobné páté podlaží - bez výzdoby podkroví (mansardy) sklon střechy 45 stupňů • jednotlivá patra odpovídají sociálním skupinám • regulovaný vzhled fasád • odstranění terénních nerovností v ulicích, zarovnání objektů • významné stavby nová divadla - Palais de l'Opéra, Theatre du Chätelet, Theatre de la Ville parky - Boulogneský lesík, Vincenneský lesík Fläneur • označení člověka, který se bezcílně prochází městem, povídá si se známými a sbírá zážitky • pařížský fenomén • výraz Ch. Baudelaira • typ dandyho, intelektuálního kavárenského povaleče • fläneur není turista (nespěchá^ nenavštěvuje populární atrakce, ale místa, která důvěrně zná, není ani tulák (bývá slušně materiálně zabezpečen) Dandy • člověk, který klade zvláštní důraz na svůj zevnějšek a osobní úpravu, vytříbený jazyk a nevázané koníčky, chce být elegantní a kultivovaný • všechny činnosti vykonává se zdánlivou nenuceností • dichotomie ukazování se a upoutávání Dozornosti je tomuto druhu inscenace iraní rolí imanentní • dandysmus není pevně daná estetika Dandy musí usilovat o vznešenost bez přerušení, musí žít a spát před zrcadlem. (Ch. Baudelaire) Vídeňská Ringstrasse# Ring (Okružní třída) okružní třída kolem Vnitřního města, historizující styl zboření městských hradeb po roce 1857 1859-1888 vznikla v místech hradeb široká ulice kolem historického centra okružní třídy na místě zbořených hradeb byly stavěny i v jiných městech Rakouska-Uherska monumentální stavby-Státní opera, Burgtheater, parlament, univerzita, Nová radnice, park Komerční, tj. bulvární divadlo • v roce 1864 dekret o svobodném divadelním podnikání • expanze a rozvoj divadla na bulvárech • v roce 1870 měla Paříž 40 divadel, v roce 1900 jich bylo 100 • další divadelní podniky - kabarety, café-concerty apod. • omezení cenzury • divadelní ředitelé se staly podnikateli • nárůst počtu obyvatel = nárůst publika, kapacita divadel 1200-2000 sedadel • repertoár podléhal ekonomickým zájmům, divadla volila hry podle očekávaného či zaručeného úspěchu (paralela k současné muzikálové scéně či hollywoodské filmové produkci) Duchovní klima společnosti pro kterou se hrálo • opojení hospodářským a technickým pokrokem a vědeckými experimenty X pocit nejistoty, skepse a osamění člověka • formalizace života, byrokratizace společnosti, vzestup měšťáctví a maloměšťáctví (petit bourgeois - člověk s omezeným rozhledem a zastaralými názory) • happy endy zažívané jen v bulvárním divadle • oblíbené žánry: melodrama, komedie, vaudeville, výpravné drama, opereta • nejpodstatnějším žánrem 19. stol. zůstala opera, od ní je třeba odečítat např. herecký styl v činoherním divadle Francouzští dramatici • Eugene Scribe (1791-1861) dramatik-podnikatel la piece bienfaite - tzv. dobře udělaná hra coup de theatre - nečekaný zvrat na konci děje ^mm^^ psal komedie, vážné drama, operní libreta, vaudevilly... Do divadla nechodíte proto, aby vás poučovali a napravovali, ale abyste se veselili a bavili. A pobavit vás nedokáže pravda, ale iluze... (E. Scribe) • Emile Augier (1820-1889) • Alexander Dumas ml. (1824-1895) - Dáma s kaméliemi, později piece á la these, postava rezonéra - mluvčí autora • Victorien Sardou (1831-1908) - ve světě nejhranější autor v letech 1860-1900 • vliv dobového historismu a pozitivismu - pronikání realismus do inscenačního tvaru Dramatici hraní dodnes • Eugene Labiche (1815-1888) - autor vaudevillů Slaměný klobouk (1851), Cesta pana Perrichona (i860) • Georges Feydeau (1862-1921)-autorvaudevillů Brouk v hlavě (1907), Dáma od Maxima (1908) Opereta - žánr vzniklý po roce 1848 • Jacques Offenbach (1819-1880) Orfeus v podsvětí(1858), Krásná Helena (1865) + opera Hoffmannovy povídky (1881) Frangois Delsarte (1811-1871) • první systematické vzdělávání herců • vliv na americké divadlo, tanec a společnost •fenomén delsartismus • vliv na meziválečnou avantgardu více viz MUSILOVÁ, Martina. Francois Delsarte a jeho systém herecké pedagogiky. Divadelní revue, Praha: Institut umění - Divadelní ústav, 2016, roč. 27, č. 1, s. 95-115. Kult hereckých hvězd (virtuosové) glorifikace hereckých hvězd (paralela - dnešní filmové hvězdy) Sarah Bernhardtová (1844-1923) magnetizující osobnost důsledně vytvářela vlastní mýtus a legendu o sobě žena fine desiécle, hubená, bledá, excentrická,/e/T7/T7e/ařa/e cit pro teatrální vnější efekt, mužské role (role travesti, kalhotkové role) • Jean Mounet-Sully (1841-1916)-poslední z patetických tragédů, zvučný hlas, sošná gesta • Benoit Constant Coquelin st. (1841-1909) - komik, Umění a herec (1880), Drvní představitel Cyrana (1889),