Město II – utopie a vize Gemeinschaft a Gesellschaft • německý sociolog F.Tönniese (1887), dvojí ideální typ lidského soužití: • Gemeinschaft – česky společenství nebo pospolitost s pevnými osobními vazbami, uspořádání sociálních vazeb typické pro tradiční společnosti malé skupiny, sledují společné zájmy, všichni jsou vedeni přirozenou či organickou vůlí • Gesellschaft – česky společnost s racionální organizací a volnějšími vazbami, ve městech v období průmyslové revoluce se vazby mezi lidmi proměnily z pospolitosti na společnost staví na svobodné volbě, každý sleduje především své vlastní zájmy a jeho vůle představuje výsledek racionální úvahy lidé se vzájemně většinou neznají, pokud si lidé pomáhají a spolupracují, očekávají i nějaký vlastní prospěch Místo umělce v moderní společnosti • H. de Saint-Simon (1925) vytvořil model státně-technokratického socialismu, ve kterém společnost vede triumvirát profesí: umělec, vědec, průmyslník – umělec je jejich předvojem, tj. avantgardou • P. B. Shelley (1821) Obrana poezie – vedoucí postavení umělce ve společnosti pro jeho schopnost představivosti • 2. půl. 19. stol. – nově vzniklý umělecký trh, měšťácký konzumerismus a snobismus vytvářejí nové prostředí, nové postavení umělce dvojí reakce: 1. přijetí umění jako zboží, zábavního průmyslu, mainstreamu a konzumerizmu (Sarah Bernhardtová) 2. odmítnutí konzumerizmu, dobrovolná volba periferie, politická radikalizace (modernistické vizionářství, avantgarda), fenomén bohémy – odpor vůči integrované sociální roli, fenomén mecenášství Utopie a vize • představa ideální lidské společnosti, obce nebo státu • slovo vytvořilThomas More, kniha Utopie z roku 1516 • utopie 19. století – považují většinou za uskutečnitelné R. Owen Nový pohled na společnost 1813, Ch. Fourier Nový průmyslový svět 1829, B. Bolzano O nejlepším státě 1832, H. G. Wells Moderní utopie 1905 • antiutopie či dystopie 20. století – utopie negativní a varovné K. Čapek R. U. R. 1920, Válka s mloky 1936, Bílá nemoc 1937, J. Zamjatin My 1923, A. Huxley Konec civilizace 1930, G. Orwell Farma zvířat a 1984 • projekt moderny jako utopie • Stato libero di Fiume (Svobodný stát Fiume) 1920–1924, dnešní chorvatská Rijeka založený básníkem a spisovatelem G. D'Annunzio ústava vytvořila korporativistický stát, v němž byli lidé rozděleni do devíti sektorů podle ekonomických tříd a desáté skupiny, do níž byly soustředěny „vyšší“ lidské bytosti – hrdinové, básníci, proroci, „nadlidé“, ústava prohlásila hudbu jako jeden ze základních principů nového státu • politické utopie jsou po roce 1917 často spojeny se společenským a politickým přesvědčením (převážně levicovým), podle něhož design a umění mohou a měly by změnit společnost • utopie komunismu, bolševismu, fašismu, nacismu… Secese • latinsky secessio = odchod, oddělení (politický akt ve starověkém Římě) • odchod z (kulturních) center, z měst, oficiálních institucí – viz disent (odsednutí), underground (podzemí) • vznik v uměleckém prostředíVídně • 1896 skupina mladých umělců se demonstrativně odštěpila od staršího spolku Wiener Künstlergenossenschaft a vytvořila samostatný spolek: malíř G. Klimt, architekti O. Wagner a J. M. Olbrich, básník P. Altenberg • Varianty názvů stejného hnutí: art nouveau, Jugendstil, Modern Style, stile liberty, „styl Mucha“, „styl Guimard“ • možná inspirace – Salón odmítnutých (1863) a následné salóny odmítaných impresionistů v 70. letech Pavilon secese –Vídeň „Době její umění a umění jeho svobodu“ Ornament • základním výrazovým elementem a slohovým principem secese se stal formálně dokonale prokomponovaný ornament • ornamenty zaplavily vše od obrazů a jejich rámů přes plastiky a architekturu až po užité umění – sklo, keramiku, knižní vazby, plakáty, šperky, typy písma, vzory látek, oděvy, tepané mříže, zábradlí, svítidla). • ornamentálně se zavíjející linie vyjadřovaly složité psychické obsahy, vnitřní konflikty moderního člověka • 1908 A. Loos publikoval pamflet Ornament a zločin – nástup prvních avantgard Kabaret – umění periférie • novodobé kabarety – periférie Paříže jako jsou Latinská čtvrť (studentská) a Montmartre • protiměšťácký a protišosácký charakter, umělecká a osobní svoboda, blízko anarchismu Épatez les bourgeois! (Omračte měšťáky!) • první literární kabaret – Les Hydropathes (Klub hydropatů, mající hrůzu z vody), 1878 • Chat Noir (Černá kočka), 1881 – R. Salis a E. Godeau • vytvoření nového žánru autorského večera s volným programem – básně, písně, monology, improvizované výstupy Hnutí Arts and Crafts • zakladatelé W. Morris a J. Ruskin • Morris se snažil obnovit středověký ideál anonymní řemeslné práce ve službách Bohu • vlastní tiskárna poblíž Londýna, ručně připravované deskotisky • Zprávy odnikud (News from Nowhere, 1890) – zobrazení agrární idyly, která reagovala na hrůzy mechanizované výroby a sociální problémy spojené s industrializací v Británii • hnutí Arts and Crafts inspirovalo řemeslníky a designéry z WienerWerkstätte (Vídeňských dílen) a DeutscherWerkbund (Německého pracovního svazu) v prvních letech 20. století Zahradní města • E. Howard Garden Cities ofTomorrow 1898 (německy 1908) • utopická vize moderního města • požadavek – zahrada musí být přirozenou součástí bytu • 1902 – první anglické zahradní město Letchworth • zahradní město je koncipováno a projektováno jako celek • spojuje výhody městského a venkovského života nízký nájem – vysoké mzdy nízké daně – dostatek práce krásné dony a zahrady – žádný kouř, žádné pelechy svoboda a sociální soulad Návrat k předosvícenským divadelním formám • Copeau a divadlo Starý holubník – středověká bratrstva, francouzské frašky a commedia dell´arte • Mejerchold aTairov – jarmareční divadlo balagan a commedia dell´arte • W. Gropius a Bauhaus v raném období – odkazy na středověký dílenský systém byly explicitně vyjádřeny v organizaci a nomenklatuře mistrů a tovaryšů, návrat k ruční výrobě Vytvořme proto nový cech řemeslníků bez třídních rozdílů, které staví arogantní bariéru mezi řemeslníkem a umělcem! Umělecká kolonie • způsob života a práce • fenomén pochází z Německa a Švýcarska • často byl spojován s architektonickými myšlenkami hnutí zahradních měst • ke konci 19. století vznikaly kolonie umělců na venkově – „útěk malířů z města“ • přestože mnozí umělci vědomě vyhledávali kontakty s místními obyvateli, často se drželi stranou • kromě malířů zakládali své umělecké komunity spisovatelé, herci či hudebníci Darmstadtská umělecká kolonie • Mathildenhöhe – vyvýšenina na okraji centra města Darmstadt • soubor staveb z období 1899 až 1914 v secesním stylu • žili zde a pracovali výtvarní umělci • z podstatné části podporováni mecenáši • záměrem umělců při návrhu budov byl rozvoj experimentálního raně modernistického životního a pracovního prostředí • pořádali výstavy Abbaye de Créteil (Opatství v Créteil) • umělecká komuna založená na podzim 1906 spisovatelem G. Duhamelem a básníkem Ch.Vildracem • jihovýchodně od Paříže • cíl vytvořit místo svobody a přátelství příznivé pro uměleckou a literární tvorbu, prvotní myšlenka – útěk od zkažené západní civilizace k prostotě života • skupina se snažila vytvořit nakladatelství (příjmy na podporu opatství), zanikla v lednu 1908 • členové komuny se později scházeli každý měsíc na společných večeřích Divadlo – kláštery, studia, laboratoře • Divadlo-studio (těatr-studia) – Mejercholdův název • experimentální scény, jejichž primárním cílem není tvorba nových inscenací, ale hledání nového hereckého výrazu s využitím starších a nebo naopak zcela nových postupů Studio na Povarské 1905 – K. S. Stanislavskij sV. E. Mejercholdem Starobylé divadlo 1907 – N. N. Jevrejnov První studio MCHT 1911 – K. S. Stanislavskij s L. Suleržickým a J. B.Vachtangovem Divadlo Starý holubník 1913 – J. Copeau Studio na Borodinské 1914 –V. E. Mejerchold