Tělo a Evropa v pohybu • v průběhu „dlouhého“ 19. století – zvýšený zájem o životní podmínky, hygienu, reformu bydlení a odívání, zdravý pohyb a posléze i sport • osvícenské reformy opírající se nové vědecké poznatky exaktních věd od 18. století proměnily medicínu, hygienu a pedagogiku • klasicistní ideál „estetizovaného těla“ – Johann Joachim Winckelmann (1717–1768) • ideál „přírodního těla“ (či přirozeného) – Jean-Jacques Rousseau (1712–1778) • dodnes určují podobu „krásného a zdravého těla“ Emile, ou de l'éducation (1762, Emil čili O vychování 1889) • Rousseau navrhuje svou představu přirozené výchovy • přirozenost a příroda jako základní princip • dítěti nemá být bráněno v pohybu, protože je jeho přirozeným projevem • vitální projevy nemá omezovat prostředí, ve kterém dítě vyrůstá, proto má chovanec Emil do určitého věku vyrůstat v přírodě, na venkově • ideálem je silné tělo, které se podvoluje vůli duše a nepropadá vášním • sparťansky odolné „zdravé tělo“ Objevy egyptských pyramid, Pompejí,Tróje… • antické památky zachycující jiný vztah k tělu • Pompeje – 1748, Egypt – 1798,Trója – 1871 Němečtí filantropisté • navázali na Rousseaua • zakladatel filantropického hnutí Johann Bernhard Basedow (1724– 1790) • do reformovaného školního vzdělávání zahrnuli tělesnou výchovu • vedle tradičních pohybových dovedností (tanec, šerm a jízda na koni) zahrnuli cvičení rozvíjející běžnější pohybové obratnosti: šplh po skalách, ručkování po laně, balancování na tenkém ledě či trámu, záchrana tonoucího Johann Christoph Friedrich GutsMuths (1759–1839) • propracoval systém školní tělovýchovy • cvičení, která vycházela z řeckého pětiboje a běžných lidských aktivit: chůze, běh, hod, skok, šplh, plavání a cvičení na nářadích • v období tzv. osvoboditelských válek proti Napoleonovi modifikoval cvičení na vlastenecko-vojenská Turneři –Turnbewegung (… a Sokolové) • Friedrich Jahn (1778–1852) • střední Evropa – nacionálně zaměřené turnerské a sokolské hnutí • idea cvičení – zlepšení tělesné zdatnosti a mužnosti • výkonnostní, sdružovací a branný ráz • 1862 – vznik českého sokolského hnutí v reakci na hnutí turnerů • pravidelná tělesná cvičení turnerů a intenzivní prací s dětmi a mládeží prostřednictvím tělovýchovných kroužků Muscular Christianity • obdobně nacionálně zaměřené hnutí – pol. 19. století, Anglie • cíl: upevňovat mužnost, mravní a fyzickou krásu, disciplínu, týmovou spolupráci, schopnost sebeobětování a víru ve vlastenecké povinnosti • odmítání: všeho zženštilého, neanglického a nadměrně intelektuálního • rozvíjelo drsné a kolektivní sporty, jako jsou pěstní souboje nebo ragby • zaměřeno individualisticky • členové hnutí měli být vojáky Krista, neutužující se proti vnějšímu nepříteli, ale proti hříchu uvnitř a vně nás Nezdravý život a nemocná duše • přibližně od roku 1880 si lidé čím dál častěji všímají, že spěch a chvat začínají pronikat do každodenního života • psychické problémy – nervozita, nervová slabost, neurastenie, nervové choroby, „americká nemoc“ • na knižním trhu – záplava lékařských publikací Dudley Allan Sargent (1849–1924) • reagoval na pokles fyzické kondice městského obyvatelstva v USA • výzkum na Harvardské univerzitě, 80. léta 19. století • vytvořil systém kladkových zátěžových strojů • posilování jednotlivých ochablých svalových skupin, nápodoba činnosti svalů při tradičních pracích (veslování, přitloukání kladivem nebo sekání sekerou) • potomci Sargentových strojů – fitness tělocvičny Švédská gymnastika • Pehr Henrik Ling (1776–1839) průkopník výuky tělesné výchovy ve Švédsku • četl knihu J. Ch. F. Gutsmuthse Gymnastika pro mládež • v roce 1804 založil ve Švédsku gymnastický ústav • systém gymnastiky a cvičení rozdělil do čtyř oblastí – pedagogického, lékařského, vojenského a estetického • 1813 byl ve Stockholmu otevřen Královský ústřední gymnastický ústav • Ling vynalezl tělovýchovné náčiní: kůň, hrazda, kladina Bess Mensendiecková (1864–1957) • americká lékařka a učitelka tělocviku • ženská tělesná výchova – nápravná i preventivní • jedna z nejvýznamnějších zakladatelek rané dechové a tělovýchovné pedagogiky v Evropě a Americe • Körperkultur desWeibes (1906, Tělesná kultura žen) s praktickými hygienickými a estetickými radami Rekreace, turistika, sport Lidé zkrásněli; díky sportu, lepší výživě, zkrácené pracovní době a niternějšímu spojení s přírodou ozdravěli. …V neděli svištěly tisíce a desetitisíce v pestrých sportovních bundách na lyžích a sáňkách dolů po zasněžených svazích, všude vznikaly sportovní haly a plovárny. A právě na plovárně bylo možné pozorovat tu proměnu; zatímco za mých mladých let skutečně urostlý muž byl nápadný mezi všemi těmi tlustými zátylky, sádelnatými břichy a vpadlými hrudníky, nyní spolu soutěžily gymnasticky mrštné, sluncem opálené, sportem napřímené postavy v anticky veselém, bujarém zápase. Nikdo, kromě nejchudších, už nezůstával v neděli doma, všechna mládež chodila po výletech, šplhala a zápasila, vyškolena ve všech druzích sportu; kdo měl prázdniny, neputoval už jako za časů mých rodičů do okolí města nebo v nejlepším případě do Solné komory v Alpách. (Stefan Zweig Svět včerejška) • význam zdravého pohybu a pobytu v přírodě • do běžně používaného slovníku se dostává dosud téměř neznámý výraz sport, o něco později turistika • potřeba se rekreovat, posílit a ozdravit rutinní prací unavená těla gymnastickými cvičeními • v 80. letech 19. století se běžně začínají používat pojmy svalstvo a svalnatost, které se podílejí na vytváření nové koncepce tělesnosti Hnutí životní reformy – Lebensreformbewegung • na konci 19. století, Německo a Švýcarsko • souhrnné označení pro různá sociální reformní hnutí • společným rysem je kritika industrializace, materialismu a urbanizace • průkopníkem myšlenek Lebensreform je malíř a sociální reformátor Karl Wilhelm Diefenbach (1851–1913) • jednotlivá hnutí neměla zastřešující organizaci, ale existovala četná sdružení • hnutí životní reformy je moderní i antimoderní či reakční • cíl – ozdravit a komplexně reformovat rozličné oblasti života moderní společnosti zdraví, lékařství, odívání, bydlení a vzdělávání • nová agenda reforem – hnutí zahradních měst, emancipace žen, reforma oděvu, nudistické hnutí a naturismus, homeopatická medicína, vegetariánství, abstinenční hnutí, nový přístup k sexualitě a homosexualitě • ozdravné pobyty v slunečních, vzdušných a vodních lázních a sanatoriích • zdravá přírodní stravy a vegetariánství • holistický a psychosomatický přístup k člověku, harmonizující vztah lidského těla a duše • Wege zu Kraft und Schönheit – film z roku 1925, https://www.youtube.com/watch?v=ZRnvAHr0L-k Jungborn – Adolf Just • údolí Eckertal, Dolní Sasko • Just v roce 1895 historický hostinec spolu se 14 hektary louky, založil zde lázně Jungborn – otevřeny 20. červena 1896 • strava se skládala pouze z lesních plodů, syrového ovoce, ořechů, celozrnného chleba, mléka a mléčných výrobků • navštěvovaly ho četné známé osobnosti, Franz Kafka zde v červenci 1912 pobýval tři týdny MonteVerità „Hora pravdy“ • původní název Monte Monescia, kopec nad Asconou v kantonuTicino ve Švýcarsku, u jezera Maggiore • po roce 1900 zde vzniklo různorodé společenství lidí, které spojovaly utopické, vegetariánské, naturistické, teosofické a anarchistické snahy a ideály • stoupenci tzv. životní reformy (Lebensreform), pacifisté, tolstojovci, umělci, spisovatelé, příznivci různých alternativních hnutí Zakladatelé osad – Družstvo pěstitelů zeleniny a přírodní léčebné sluneční sanatorium • založení tzv. „družstva pěstitelů zeleniny“ a založení přírodního léčebného ústavu slunečních lázní • životní styl s terapeutickým zaměřením na pohodu těla i duše, život v kontaktu s přírodou, činnosti (obdělávání zeleninové zahrady) často vykonávali nazí • cílem bylo žít fyzicky i morálně zdravěji • strohé oblečení, dlouhé a neupravené vlasy, jednoduché dřevěné „vzdušné“ chaty, vegani, později vegetariáni • kult venkovského, primitivního života • oproštění od společenských konvencí i forma naturistické religiozity • internacionální charakter – Henri Oedenkoven (syn podnikatele, Holanďan z Antverp), Ida Hofmannová (učitelka, Černá Hora), Karl Gräser (důstojník rakouské armády), Gustav Gräser, Lotte Hattemerová (Berlín) • kolonii navštívila řada světově proslulých osobností, někteří zde nějaký čas pobývali: C. G. Jung, K. Kerényi, E. M. Remarque, H. Hesse, H. Ball, F. Kafka, D. H. Lawrence, I. Duncan, M. Brod, E. Lasker-Schülerová, P. Klee, R. Steiner, M.Wigmanová, E.Toller, R. von Laban, M.Weber… • kolonisté nesnášeli soukromé vlastnictví, vyznávali přísný morální kodex, přísné vegetariánství, zavedli zdravotní aspekty německého hnutí freikörperkultur, odmítali konvence v manželství a oblékání, stranickou politiku Umělecká škola Rudofa von Labana na MonteVerità • v letech 1913-1918 provozoval Rudolf von Laban na MonteVerità „Uměleckou školu“ • od dubna do října každého roku na MonteVeritě letní kurzy • kurzy formovaly pověst MonteVerità jako centra výrazového tance • idea – umělecká tvorba, která svou formou a obsahem vyrůstá ze společenství, k němuž ji chci přivést • studenti Labanova mnichovského pohybového studia • experimentace s volným tancem pod širým nebem, částečná nahota nebo oblečení v lehkém hábitu • v letních kurzech pokračoval až do roku 1917 i poté, co v roce 1915 kvůli první světové válce přesunul svou uměleckou školu do Švýcarska Americký delsartismus • vyšel z herecké pedagogiky Françoise Delsarta (1811–1871) • během třiceti let se rozšířil v hnutí, které ovlivnilo řadu oblastí americké společnosti, a stal se součástí životních reforem • delsartův systém přinesl do USA jeho přímý žák James Steele Mackaye (1842–1894), modifikoval ho a zavvedl do hereckého systému tzv. harmonickou gymnastiku • v tomto trendu pokračovala Genevieve Stebbinsová (1857–1934), harmonickou gymnastiku přepracovala v systém cvičení navržených tak, aby posilovala ženské tělo, a zároveň kultivovala a vyjadřovala krásu, ladnost ženských forem a ženského charakteru Oblékání • změnu stylu oblékání umožnili nové materiály – kaučuk • fenomén korzetu a jeho odložení • oblečení umožňující pohyb Homosexualita • 1791 Francie jako první země moderního západního světa dekriminalizuje homosexuální pohlavní styk • 19. stol. – medikalizace a patologické interpretace homosexuality • 1864 pojem uranismus • 1868 první použití slova homosexuál • v angličtině se vžilo slovo gay • 1897 Magnus Hirschfeld zakládá v Německu Scientific-Humanitarian Committee, první organizaci bojující za práva homosexuálů • sdružení vedlo kampaň výhradně s vědeckými argumenty za zrušení § 175 Prostituce (a pohlavní nemoci) • prostituce byla všudypřítomná, kriminalizovány byly ale pouze ženy • muži byli vážení a ctění občané • nevěstinec jako místo získávání prvních sexuálních zkušeností, pak následoval sňatek s čistou a neposkvrněnou manželkou • Vídeň – největší evropský „trh lásky“ • v 19.století se vedle nevěstinců rozšířila volná pouliční prostituce v chudém prostředí • společnost na počátku 20. století dávala přednost tajné prostituci a hodinovým hotelům, což započalo etapu zániku nevěstinců • zlom nastal po 1. světové válce s uvolněním sexuálního života Sport – amatérský a profesionální • Thomas Arnold (1795-1842) založil moderní „sportovní pedagogiku“ a vynalezl termín sport • 1863 v Anglii založení Fotbalová asociace • 1877 v Anglii mistrovství v tenisu veWimbledonu • 1891 v Kanadě a USA počátek basketbalu • turistika – k jejímu rozvoji významně přispěly železnice, které turistům umožnily dopravovat se do vysokohorských oblastí • začaly vznikat turistické ubytovny, hotely • rozvoj alpinismu (vysokohorská turistika) • 1907 v Anglii skauting (R. Baden-Powell a E.T. Seton) Olympijské hry 1896 – Pierre de Coubertin (a Jiří Guth-Jarkovský) • Pierre de Coubertin (1863–1937) – věnoval se studiu tělovýchovných systémů v anglosaském světě • jeho literární činnost nevzbudila dostatečný zájem, proto přešel k činům – v roce 1888 se rozhodl, že obnoví olympijské hry • 1896 v Aténách první novodobé olympijské hry Přísaháme. Zúčastníme se těchto olympijských her v rytířském duchu, pro čest naší země a slávu sportu. Jóga • jóga a indická filozofie se dostaly do povědomí vzdělané západní veřejnosti v polovině 19. století • transcendentalisté z Nové Anglie • theosofisté – Helena Blavatská • recepce jógy se proplétala s proudy náboženských a filozofických reforem v 19. a na počátku 20. století • jógu zkoumal K. S. Stanislavskij v období Prvního studia MCHT, některé principy se promítly do Stanislavského systému herecké pedagogiky