Symbolista, neoromantikové dekadenti... dramatici
Symbolismus
• manifest symbolismu vydal roku 1886 Jean Moréas
• symbolista se začali scházet kolem roku 1890 v hospodách Latinské čtvrti v Paříži
• vůdce skupiny Stéphane Mallarmé
• 1890 založeníThéátre dvArt (Umělecké divadlo) - Paul Fort
• vliv Richarda Wagnera a konceptu Gesamtkunstwerku
• básník Gustave Khan v manifestu Divadlo budoucnosti: Modernistovo vyznání víry (1889) navrhl pět čistých forem divadla: kolektivní mýty, hravé komedie s maskami, klaunská pantomima, živé obrazy, cirkus
• zájem o loutky, masky a pseudonymy tvůrců (svého druhu maska -Andrej Bělyj, Otokar Březina...)
symbolista se odvraceli od materialistického světa, měšťáctví a měšťáckých jistot
umělý svět divadla byl pro symbolisty pravdivější než reality
konflikt reality a umělého světa problematizoval postavení herce
hercovo zobrazení není nikdy dokonalé, nedokáže zobrazit ideu, protože mu brání reálné a příliš náhodné tělo
Maeterlinck řeší tento konflikt nahrazením herců loutkami; Craig vytvoří koncept nadloutky, Tairov rozvíjí plastické a fonetické formy, Mejerchold vytvoří biomechaniku, Stanislavskij vytvoří Systém herecké tvorby a pedagogiky
sošnost symbolistického herectví, důraz na niterný prožitek
náboženský charakter umění - prostřednictvím umění (a divadla) má být spasena moderní společnost
hieratismus - odkaz na velké tradice duchovního umění (Egypt a rané křesťanství), snaha o nadčasové duchovní umění odpovídající sakrálním archetypům
ritualizace a teatralizace života (N. Jevrejnov Teatralizace života, ale též svět secesní Vídně)
pěstování estétství v každodenním životě aristokratičnost ducha (viz Nietzsche) renovace, rekatolizace, reteatralizace
symbolistické drama zachycuje vnitřní vývoj hrdiny, jeho iniciaci
archetypální situace, pohádkové motivy, mýty a legendy (Egypt, antika, středověk...)
Paul Fort (1872-1960) a Theatre d'Art
• francouzský básník a dramatik
• roce 1889 napsal manifest, v němž se vyslovil pro vytvoření diva reprezentujícího skupinu symbolistu
• obdivoval Maeterlinckova dramata a chtěl, aby byla uváděna
• v roce 1890 založil spolu s Lugné-Poem Théatre dvArt (nebyl ale schopný divadelní podnikatel)
• uváděl severské dramatiky H. Ibsena a A. Strindberga
• uvedl Maeterlinckovu hru Vetřelkyně, 1892
Lugné-Poe (Aurélien-Marie Lugné, 1869-1940) aThéätre de ľCEuvre
• francouzský herec, režisér a divadelní ředitel
• 1893 vytvořil Théätre de ľCEuvre, kolektiv diváků a umělců, kteří v opozici k Antoinovu naturalismu prosazovali v divadle symbolismus, do roku 1899
• uvedl Maeterlinckovo drama Pelléas a Mélisanda (1893), Jarryho hru Král Ubu (1896), indické hry Hliněný vozíček (1895) a Sakuntala
• podobný provoz jako Théätre Libre-2 nebo 3 představení za měsíc pro pozvané přátele a abonenty
• Maeterlinck spolupracoval s divadlem jako dramaturg
• oeuvre = dílo (kunstwerk)
Pelléas a Melisanda (1892, prem. 1893)
• mladá žena provdaná za prince, kterýji našel v lese, se zamiluje do jeho bratra, zemře žalem, když princ svého bratra zabije
• režie Lugné-Poe
• minimum rekvizit a nábytku
• osvětlení jeviště ze shora, polotma
• gázová opona vytvářející dojem mlhy
• šedé zadní prospekty
• záhadná atmosféra
• kostýmy připomínaly středověký oděv
• herci hovořili ve zpěvném staccatu jako kněží, jejich pohyby byly silně stylizované
Maurice Maeterlinck (1862-1949)
• belgický (vlámský) dramatik, básník a esejista píšící francouzsky
• představitel symbolismu
• nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1911
• finančně dobře zabezpečená rodina, vystudoval práva
• tradiční katolictví, které v dospělosti odmítl
• po přestěhování se do Paříže opustil povolání advokáta
• 13 mystických esejů inspirovaných katolickým mystikem Janem van Ruysbroeckem
• eseje inspirované biologií - Život včel (1901), Inteligence květin (1911)
• zatímco H. Taine chtěl ke skutečnosti smysly nepřístupné pronikat rozumem, Maeterlinck chce proniknout intuicí
• zachycení duševních procesů - dramatické je to, co je skryté
• řeč je odrazem nálady panující v duši postav
• básnické a mystické zobrazení hrůzy, temnoty a osudovosti
• v letech 1889-1894 vydal osm her, v nichž vytvořil divadlo duše
• 3 koncepty:
1) statické drama (nehybné postavy, pasivní a vnímavé vůči neznámému)
2) vznešený charakter (často ztotožňovaný se smrtí, Osudem nebo Osudovostí, něčím možná krutějším nez smrt)
3) tragédie všedního dne (žádné hrdinství, tragický je prostý fakt žití)
• autor her pro loutky - loutka jako dramatický symbol člověka moderní doby, který je zbaven vlastní vůle a je animován neznámou „slepou vůlíu
• Princezna Maleina, 1889, pohádková divadelní hra
• Vetřelkyně, 1890
• Slepci, 1890
• Sedm princezen,
1891, loutková divadelní hra
• Pelléas a Melisanda, 1892
• Aladina a Palomides, 1894, loutková divadelní hra
• Nitro, 1894, loutková divadelní hra
• Smrt Tintagilova,
1894, loutková divadelní hra
• Aglavena a Selysetta, 1896
• Ariana a Modrovous,
1901, loutková divadelní hra
• Sestra Beatrice, 1901
• Monna Vanna, 1902
• Modrý pták, 1908, pohádková divadelní hra
• Zázrak svatého Antonína, 1919
Modrý pták
• snové putování dětíTyltyl a Mytyl za štěstím (modrým ptákem), které nakonec naleznou doma
• na cestě za poznáním a spásou vede děti Světlo
• vyjevení skryté duše věcí, zvířat a živlů (psí lokajská povaha apod.)
• tajemný a neuvědomělý styk všech duší
• svoboda vyjevená jen po omezený čas
• reálný svět je svět ticha a mlčení pravé podstaty věcí
• křesťanská mystika
• Inscenace v Moskevském uměleckém divadle, 1908, režie K. S. Stanislavskij
Paul Claudel (1868-1955)
francouzský dramatik, básník, esejista a diplomat
vystudoval práva a filozofii, pracoval jako diplomat pro francouzskou vládu
silný tradiční katolicismus, v kontaktu s českou katolickou modernou
psal izolovaně, jeho hry měly často premiéry po mnoha letech
kolem roku 1910 rozvinul svůj styl psaní v přímé spolupráci s divadlem
La Jeune Fille Violaine \ Zvěstování Panně Marii (první verze 1892, druhá verze 1899, poslední verze 1912)
situováno do období stoleté války mezi Anglií a Francií, tradiční venkovské sídlo
• postava Violena-ztělesnění sebeobětování, radostné útrpnosti, činné ásky a spravedlnosti (ženský Job)
Hugo von Hofmannsthal (1874-1929)
• rakouský básník, dramatik, libretista
• představitel vídeňské moderny, novoromantismu
• ve svých počátcích vycházel z francouzského symbolismu
• roku 1900 prošel krizí řeči - Ein Brief, známý jako Dopis lorda Chandose (1902)
• spoluzakladatel Salcburského festivalu
• velké mysteriózní hry -Jedermann (1911) a Salcburské velké divadlo světa (1922)
• Jedermann od roku 1920 zahajuje Salcburský festival
• spolupráce s M. Reinhardtem a R. Straussem
Jedermann
• adaptace středověké morality (Everyman)
• hlavní postava Kdokoli, bohatec (tj. kapitalista)
• hříchyjsou materialistické a požitkářské (konzumerismus)
• proti zpupnosti, mamonu, marnivosti je stavěn odvrat od světa, pokání
• strach ze smrti a Boha je v závěru překonán milujícím křesťanským Bohem, Ježíšem
• výrazně mužská perspektiva, postavy žen (Matka, Milka) jsou jen obecnými typy
Arthur Schnitzler (1862-1931)
• rakouský lékař, prozaik a dramatik
• představitel vídeňské moderny, „Jung Wienu (Mladá Vídeň)
• uvádění jeho her provázely skandály (a antisemitské útoky)
• proslavil se premiérou hry Milkování, 1895 v Burgtheateru
• hra Rej poprvé vyšla v roce 1900 jako soukromý tisk
• po vydání v roce 1903 byl označen za pornografa
• zobrazuje 10 párů postav před a po sexuálním aktu, který vede a končí prostitutka
• u nás hrané: Anatol (1893, cyklus šesti jednoaktovek), Milkování(1895), Rej (1897, rovněž pod názvy Kolo. Deset
dialogů, Dokolečka dokola), Zelený papoušek (1899), Krajina širá (1911)
• „loutkováu groteska Udatný Kassián (1906)
Frank Wedekind (1864-1918)
• německý básník, dramatik, herec a kabaretiér
• vystupoval v mnichovském kabaretu Jedenáct popravčích
• zpíval své písně a doprovázel se na kytaru
• vystupoval také jako herec ve vlastních hrách
• hry provokovaly měšťácké publikum groteskními výstupy
• opakovaná cenzura pro sexuálně urážlivý obsah
• proslavily ho Reinhardtovy berlínské inscenace - Deutsches Theater první Wedekindův cyklus (1912) a druhý Wedekindův cyklus (1914)
Procitnutíjara (1891)
• obsahuje scény homosexuální lásky, masturbaci, sebevraždu, smrt po nepodařeném potratu, erotické sny náctiletých
• búchnerovská upřímnost, proti maloměšťácké prudérnosti a zatuchlé morálce
Duch země (1895, Lulu) a Pandořina skříňka (1895)
• postava prostitutky Lulu, femme fatale, ale rovněž jungovská anima, jíž muži propadají
• epizodická struktura her, anticipace expresionistického dramatu
• grotesknost
Alexandr Alexandrovič Blok (1880-1921)
• ruský básník, spisovatel, esejista, dramatik, překladatel, literární kritik
• jeden z největších představitelů ruského symbolismu
• drama Balagančik, 1906 (jarmareční divadlo), režie V. Mejerchold
• inspirace commedií delľarte, užití masek, grotesknost _
Hleď, čarodějko! Sejmu si masku! Uvidíš sama, že nemám tvář! Vymazala s mě, nemám ani vrásku, Je to jen dvojník-má odvrácená tvář!