hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Kapitoly z dějin čínského starověku
(do začátku 3. století n. l.)
vPočátky Hedvábné cesty
vDobrodruzi, cestovatelé a obchodníci
PhDr. Vladimír Liščák, DSc.
Orientální ústav AV ČR,
v. v. i., PRAHA
vliscak@orient.cas.cz

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Chanský Wu-ti, Čang Čchien a otevření Hedvábné cesty
vSkutečné proniknutí Číny na západ a navázání přímých kontaktů se střední Asií má přímou souvislost
s obranou proti severním kočovníkům.
vPo celé období dynastií Čchin a Chan největším vnějším nepřítelem obou říší byli Siungnuové,
kočovný kmen, který v době vrcholu své moci na počátku 2. století před n. l. ovládal území od
východního Mongolska až po Aralské jezero.
vČas od času jejich jezdci zajížděli na jih a činili nájezdy do Číny.
vNa obranu před nimi postavili Číňané Velkou čínskou zeď – to však nestačilo.
vPo pádu říše Čchin, která na čas zmírnila útoky kočovníků, Siungnuové obnovili své nájezdy na
území Číny a oslabovali moc chanského panovníka.
2
The Xiongnu Confederation – History of International Relations

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowShort.png
3
Modern World History Wiki [licensed for non-commercial use only] / Xiongnu Part J - AP World
history research

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Chanský Wu-ti, Čang Čchien a otevření Hedvábné cesty
vNejdůležitějším obdobím nové dynastie Chan byla vláda císaře Wu-tiho (武帝 Wǔdì, vládl 140–87 před
n. l.).
vCharakter Wu-tiho vlády nejlépe vystihuje jeho posmrtný titul – Wu-ti totiž doslova znamená
„Bojovný císař“.
vByl šestým císařem dynastie a bylo mu pouhých šestnáct let, když nastoupil na trůn.
vJeho vláda dlouhá více než padesát let byla jednou z nejslavnějších v čínských dějinách.
vV době, kdy Gaius Marius (asi 157–86 před n. l.) a Lucius Cornelius Sulla zv. Felix („Šťastný“,
asi 138/134–78 před n. l.), významní římští vojevůdci a státníci, vedli války ve Středomoří, císař
Wu-ti budoval mohutnou říši, která se posléze rozkládala od severní Koreje na východě po střední
Asii na západě.
vKdyž se ujal vlády v říši, měl stále na mysli dvě věci – obranu a obchod.
4
císař Wu-ti

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowShort.png
5
Čína roku 87 př. n. l.

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Chanský Wu-ti, Čang Čchien a otevření Hedvábné cesty
vV oblasti Tun-chuangu v dnešní provincii Kan-su kdysi žili Velcí Jüe-č’ové, kteří byli poraženi
Siungnuy a zatlačeni daleko na západ, až k řece Ili a odtud Wusuny zase vytlačeni k řece Kuej-šuej
(dnešní Amudarja).
vWu-ti plánoval uzavření spojenectví se starými nepřáteli Siungnuů, aby mohl spolu s Velkými Jüe-č’
zaútočit současně z východu i západu.
vZároveň Wu-ti doufal, že by Jüe-č’ové mohli napomoci říši navázat obchodní styky se Západem.
vK navázání styků se vzdáleným budoucím spojencem potřeboval Wu-ti člověka fyzicky zdatného a
zároveň uhlazeného vystupování, jenž by byl s to překonat náročnou cestu tisíce kilometrů dlouhou.
vNa tuto choulostivou misi si vybral velitele své palácové stráže Čang Čchiena (張騫 Zhāng Qiān, asi
200–114/113 před n. l.), zdatného muže neúplatné povahy, který se těšil plné důvěře svého císaře.
6

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowShort.png
7
Čang Čchien odchází na expedici do Střední Asie kolem roku 130 před n. l.,  nástěnná malba z 8.
století.

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Chanský Wu-ti, Čang Čchien a otevření Hedvábné cesty
vS devadesáti devíti dobrovolníky se Čang Čchien roku 139 nebo 138 před n. l. vydal z hlavního
města Chanské říše Čchang-anu směrem na západ, aniž věděl, kam se nakonec dostane a zdali se někdy
vrátí zpět.
vJedním z jeho průvodců byl jistý Kan-fu, snad Siungnu zajatý ve válce.
vNěkolik století poté zachytila tuto slavnou výpravu freska v jeskyni č. 123 jeskynního komplexu
Mo-kao u Tun-chuangu z období mezi lety 618 a 712.
vZachycuje, jak se Čang Čchien loučí s císařem Wu-tim před svou cestou k Velkým Jüe-č’ům.
vV Kansuském koridoru, kde byla tehdy pastviště Siungnuů, byl Čang Čchien se svým průvodem zajat a
přiveden k šan-jüovi, který snad díky vlivu své čínské manželky nedal Číňany zabít.
vČang Čchien žil v siungnuském táboře přes deset let, dostal za ženu místní dívku, s níž měl
několik dětí.
vStal se výtečným znalcem Siungnuů a jeho znalost nepřítele v neposlední řadě pomohla Chanům ke
konečnému vítězství nad tímto kmenovým svazem.
8

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Chanský Wu-ti, Čang Čchien a otevření Hedvábné cesty
vČang Čchien nikdy nezapomněl na svou misi k Jüe-č’ům a myslel na útěk.
vNakonec příležitost našel a uprchl se svými průvodci dále na západ.
vCestoval po „severní cestě“ jižně od Tchien-šanu, překročil Pamír a dostal se na území Ta-jüanu
(Fergana).
vByl příznivě přijat místním vládcem a vybaven na další cestu tlumočníky a průvodci.
vPokračoval dále na západ do Kchang-ťü (v okolí Samarkandu, Sogdiana) a odtud se konečně dostal k
Velkým Jüe-č’ům.
vZde však zjistil, že „se rozhodli žít v míru a spokojenosti. Kromě toho, protože jsou dostatečně
vzdáleni, přejí si udržovat svou vzdálenost od Chanů a nemají vůbec žádný zájem mstít se kočovníkům
[tj. Siungnuům]“
9
Kangju (Sogdians)- History of Kangju Cities and Peoples,,,

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Chanský Wu-ti, Čang Čchien a otevření Hedvábné cesty
vČang Čchien zůstal u Velkých Jüe-č’ů přes rok a poté se vracel „jižní cestou“ podél Nan-šanu (snad
dnešní Čchi-lien-šan).
vZde byl opět zajat Siungnuy – po roce zajetí však šan-jü zemřel, Čang Čchien využil nastalého
zmatku a se svou manželkou a jedním průvodcem uprchl.
vV roce 126 nebo 125 před n. l. se mu nakonec podařilo vrátit na chanský dvůr s podrobnými zprávami
pro císaře potvrzujícími, že na západě existují vyspělé civilizace, s nimiž by Čína mohla rozvíjet
výhodné vztahy.
vZa své zásluhy dostal úřad nejvyššího rádce paláce (čínsky tchaj-čung ta-fu 太中大夫 tài zhōng dàfū).
vI když se jeho diplomatické úsilí minulo účinkem, jeho cesta měla dalekosáhlý politický, vojenský
a zejména obchodní význam, zejména díky podrobným zprávám císaři.
vČang Čchienovy zprávy byly zahrnuty do dynastických análů v oddíle o Západním kraji, počínaje
Dějinami [Raných] Chanů.
10

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowShort.png
11
Expanze Chanské říše a Čang Čchienovy cesty

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Chanský Wu-ti, Čang Čchien a otevření Hedvábné cesty
vVe své zprávě Čang Čchien mimo jiné uváděl, že když byl v Ta-sia (Baktrie), všiml si, že na
tržištích prodávají výrobky u oblasti dnešního S’-čchuanu, které dobře znal z Číny.
vPtal se, odkud je získávají, a dozvěděl se, že je dovážejí z Šen-tu (身毒 Shēndú, často s
výslovností Juāndú, Yuándú, Yuāndú), tedy severní Indie.
v„[Čang] Čchien pravil: »Když jsem byl v Ta-sia, viděl jsem tam bambusové hole z Čchiungu a
[hedvábné] látky ze Šu. Když jsem se zeptal, odkud je získali, lidé z Ta-sia odpověděli: ,Naši
kupci je nakupují ve státě Šen-tu.‘«“.
12

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Chanský Wu-ti, Čang Čchien a otevření Hedvábné cesty
vDozvěděl se mimo jiné také, že cesta z Ta-sia na jih do S’-čchuanu byla v podstatě bezpečná, bez
nepřátelských Siungnuů a banditů.
vAle je průchozí i cesta na jih do Indie?
vTyto informace bylo třeba prověřit.
vCísař Wu-ti vyslal (zřejmě roku 124 před n. l.) na různé strany vyslance, aby zjistili průchodnost
cest.
vTi však byli po jednom tisíci až dvou tisících li zastaveni nepřátelskými kmeny.
vPodle některých údajů Čang Čchien navštívil i jihozápad.
vNa cestě ze Šu došel do Jie-langu, starověkého státu či kmenové konfederace na částech dnešních
provincií Kuej-čou, Jün-nan a S’-čchuan.
vZde však byl zastaven kmenem Kchun-ming Iů a dále na jih se nedostal.
13

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Chanský Wu-ti, Čang Čchien a otevření Hedvábné cesty
vV roce 119 před n. l. se nakonec podařilo Siungnuy vytlačit dále na sever.
vPo skončení expedice císař Wu-ti jmenoval Čang Čchiena do funkce velitele palácové stráže (čínsky
čung-lang-ťiang 中郎将, 中郎將 zhōnglángjiāng) a vyslal ho na další misi, tentokrát k Wusunům, sídlícím
tehdy v oblasti řeky Ili a jezera Issyk-kul.
14
Map of the Yuezhi lands and exodus route
vChanský císař využil mimo jiné Čang Čchienovy informace o Siungnuech v severní expedici v letech
123 až 119 před n. l., jíž se účastnil i Čang Čchien jako vojenský velitel (čínsky siao-wej 校尉
xiàowèi).

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Chanský Wu-ti, Čang Čchien a otevření Hedvábné cesty
vČang Čchien byl postaven do čela poselstva, jež čítalo „tři sta mužů, z nichž každý měl dva koně,
a dobytka a ovcí bylo na deset tisíc. Nesl s sebou zlato, drahocennosti a hedvábí nesmírné ceny. A
byl s ním velký počet vyslanců nesoucích insignie, aby mohli být vysláni do sousedních států,
umožní-li to cesty“.
vTentokrát byla cesta o něco snazší, neboť slavný chanský generál Chuo Čchü-ping (140–117 před n.
l.) dva roky před tím dobyl Kansuský koridor a zatlačil Siungnuy dále na sever.
vPřestože se Chuo Čchü-ping dožil pouhých 24 let a patří tak k nejmladším generálům čínských dějin,
v bojích proti Siungnuům si vydobyl nesmrtelnou slávu.
vCísař Wu-ti mu po jeho smrti projevil nebývalou úctu tím, že blízko svého mauzolea (Mao-ling)
západně od Si-anu mu nechal vybudovat nákladnou hrobku, kterou zdobí sochy a vlysy výjevů
z generálových vojenských tažení.
15
U Chuo Čchü-pingova hrobu stojí slavná socha "Kůň dupající po siungnuském válečníkovi" ze stejné
doby

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Chanský Wu-ti, Čang Čchien a otevření Hedvábné cesty
vKromě toho cesta měla vést do končin, které Čang Čchien již znal.
vKdyž dospěl k Wusunům, vyslal posly na všechny strany – zejména do Ta-jüanu (Fergana), Kchang-ťü
(oblast Samarkandu, Sogdiana), k Jüe-č’ům, do Ta-sia, An-si (Parthie), Šen-tu (severozápadní
Indie), Jü-tchienu (Chotan) a Wu-mi (snad Kerija).
vMise opět nebyla úspěšná, protože Wusunové, stejně jako předtím Jüe-č’ové, odmítli stát se
aktivními spojenci Chanů proti Siungnuům.
vNicméně Čang Čchien přivezl císaři jako dar desítky koní chovaných ve Ferganě (Ta-jüanu), které
vzbudily v hlavním městě obdiv.
vZprávy o koních „potících krev“ (čínsky chan-süe-ma 汗血马, 汗血馬 hànxuèmǎ) vyvolaly na císařském dvoře
senzaci a císař Wu-ti přirozeně po nich zatoužil. „Je tam [tj. v Ta-jüanu] velmi mnoho výborných
koní. Tyto koně potí krev a říká se, že jejich předci pocházejí od „nebeských koní“.
vJakmile Čang Čchien o tom řekl poprvé císaři Wuovi, císař vyslal posly s tisícem kusů zlata a
zlatým koněm, aby žádali o výborné koně z [Ta] Jüanu.“
•
16

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Chanský Wu-ti, Čang Čchien a otevření Hedvábné cesty
•Nebeské koně
vStarověké Číňany velmi přitahovaly vysoké a silné koně (pojmenované „nebeské koně“), které se
chovaly v Ta-jüanu (Fergana), který měl zásadní význam v boji proti kočovným Siungnuům.
vVe válce Chanové Ta-jüan porazili.
vNásledně posílali do středoasijských zemí a do seleukovské Sýrie četná poselstva, každý rok kolem
deseti.
vTermín „nebeské koně“ (čínsky tchien-ma, 天马, 天馬 tiānmǎ) vznikl pravděpodobně v době prvních
kontaktů Chanské říše se Západem.
vPůvodně se takto označovaly koně Wusunů, avšak když se Chanové seznámili s koňmi „potícími krev“,
zjistili, že jsou ještě lepší.
17

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Chanský Wu-ti, Čang Čchien a otevření Hedvábné cesty
vZ chanské doby  se dochovaly velmi pěkné sochy koní.
vKromě již uvedené sochy z Chuo Čchü-pingovy hrobky k nejslavnějším patří tzv. cválající kůň na
vlaštovce.
vBronzová socha z doby kolem roku 200 n. l. byla objevena v roce 1969 blízko města Wu-wej v
provincii Kan-su.
vPerfektně vyvážená socha, kdy celá váha je soustředěna na jediné kopyto, jímž se kůň lehce dotýká
letící vlaštovky.
vSocha má tyto rozměry: 34,5 cm na výšku, 45 cm na délku a 13,1 cm na šířku
18
detail

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowShort.png
19


hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Chanský Wu-ti, Čang Čchien a otevření Hedvábné cesty
vPoté, co se Čang Čchien roku 115 před n. l. vrátil do hlavního města Chanské říše, byl za své
zásluhy o přiblížení Západu jmenován superintendantem státních návštěv (ta-sing 大行 dàxíng).
vBrzy po svém návratu (114 nebo 113 před n. l.) Čang Čchien zemřel.
vRok po jeho smrti se vrátili jeho vyslanci s dary a často i obyvateli zemí, které navštívili.
v„Poprvé státy severu tehdy vešly do styku s Chany. Byl to [Čang] Čchien, kdo razil cestu, a
všichni, kdo tam pak šli jako vyslanci, zmiňovali jméno Po-wanga jako záruku dobré víry u vnějších
států, které pak k nim měly důvěru.“
vPo-wang byl Čang Čchienův šlechtický titul, který mu císař udělil v roce 123 před n. l.
20

hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png
Chanský Wu-ti, Čang Čchien a otevření Hedvábné cesty
vČang Čchienovy expedice otevřely nové možnosti expanze Chanské říše, a to nejen politické, ale
především obchodní.
vČang Čchien na svých cestách totiž zjistil, že Západ má Číně za její hedvábí co nabídnout.
vČang Čchienova dobrodružství inspirovala po staletí spisovatele a umělce.
vDodnes je jeho jméno spojováno právě s otevřením Hedvábné cesty jako transkontinentální obchodní
trasy, kde po dlouhou dobu hlavním zbožím dopravovaným na západ bylo právě čínské hedvábí.
21