Vojenství starověkého Sumeru a Akkadské říše. Tomáš Antoš Stručný chronologický přehled •4000 - Příchod sumerského etnika do jižní Mezopotámie •3500 - 3000 – Sumeřané začínají používat skutečné písmo •3000 – 2350 Raně dynastické období, soupeřící městské státy •2350 - 2150 Nadvláda Akkadu, první velká říše •2150 – 2000 Vláda III. dynastie z Uru, tzv. „Sumerská renesance“ •Po roce 2000 Sumer součástí dalších říší, sumerština přežívá jako liturgický a vědecký jazyk Prameny •Psané (Počty mužů v jednotkách, administrativa, organizace, zásobování, sociální status vojáků, zprávy o vítěztvích…) •Ikonografické (Supí stéla, Standarta z Uru, Naram Sínova stéla.) •Archeologické (Královské pohřebiště z Uru) „Standarta z Uru“ 26. století Supí stéla – 25. století Naram-Sínova stéla 23. století Od lovce k vojákovi •První zobrazení bojů mezi skupinami lidí již v neolitu (Afrika) •Zemědělci vs. nomádské obyvatelstvo •Zemědělci postupně ztrácejí lovecké/bojové dovednosti, ale jsou schopni vyprodukovat větší množství potravin. •Tento nadbytek umožňuje vznik specializovaných vrstev společnosti – kněží, řemeslníků a profesionálních bojovníků. • Počátek sumerských profesionálních armád •Po roce 3000 se v sumerských státech prosazuje vedle vlády kněžích také vláda králů (En, Lugal) •Vojáci jsou součástí královy „družiny“ (Ti kteří s králem jedí chléb) •Přinejmenším ještě v raně dynastickém období měli zřejmě vojáci i podíl na moci ve státě (Gilgameš vs Aga) • • • Sumerské vojsko •Profesionálové, které živil královský palác. Mohli se tak plně věnovat vojenskému výcviku •Boj ve formacích •Bojové vozy, těžká pěchota (jednotky o 66 mužích) Lehkooděnci? •Masová výroba zbraní a potřeb pro vojsko •V případě potřeby mohlo být profesionální jádro vojska doplněno o odvedence. •Lagaš 2400 – Disponoval armádou o 20 vozech a 1000 mužích. (5000) Zbraně sumerských válečníků •Krom výrobků z kovu se předpokládá užívání i kamenných a kostěných zbraní. •Sekery s očkem na topůrko •Kopí, do oboru rukou. •Meče – srpovitý tvar •Dýky •Palcáty – kamenné, jména •Praky, luky, oštěpy Zbroj •Štít (organické materiály) •Bronzové přilby s koženou nebo vlněnou výstelkou, případně přilby z organických materiálů. •Pláště, později snad i bronzové pancíře. • Bojové vozy •Dvounápravové, s plnými koly •Tažené čtyřmi osly, rychlost až 24 km/h •Posádku tvořili dva muži, vozataj a bojovník. Na korbě také zásoba vrhacích oštěpů. •Funkce: Prorážení nepřátelských formací, pronásledování prchajících bojovníků, psychologická zbraň, transport velitelů a elitních bojovníků. •Teprve kolem roku 2200 se objevují lehčí vozy s jednou nápravou a loukoťovými koly. • Sumeřané a válka •Sakrální charakter – válečná božstva (Innana, Ninurta…). •Mezi městskými státy. Příčinnou mohla být např. kontrola nad zavlažovacími kanály (Gilgameš a Aga) a zemědělskou půdou. •Obrana před nájezdníky (kmeny z pohoří Zagros, Elamité). •Výboje za kořistí, otroky a surovinami (Gilgameš a cedrové háje obra Chuvavy). •Města měla opevnění a během ranědynastického období zřejmě ještě nebylo časté jejich dobývání. • Sargon Akkadský (2334-2279) a první mezopotámská říše. •Šarrukén – velký král (akkadština) •Nejasný původ, sloužil jako vysoký hodnostář v městě Kiš, kde se později stal i králem. •Poměrně rychle si podrobil sumerská města (obléhací techniky?) •Následně si podmanil i okolní oblasti (přesný rozsah ovládaného území je sporný) •Vedl dle pramenů 34 válek. Armáda akkadských králů •Navázala na sumerské tradice •Podepřena velmi rozvinutým systémem byrokracie •Zřejmě součástí i vojáci z podrobených sumerských států, profesionální jádro mohlo mít asi 5400 mužů (pravděpodobně největší vojsko tehdejšího světa) •Lučištníci vybavení kompozitními luky – nové taktické možnosti •Vojáci odměňováni velkými příděly půdy. Tito pozemkoví vlastníci pak sloužili v říši jako prevence rebélií • Struktura akkadského vojska •Pěchota uspořádaná do praporů z nichž každý měl 600 mužů. Velitelem byl důstojník nazývaný gir-nita •Každý prapor se dělil na 10 rot po 60 mužích. Velitel roty se nazýval pa palsha khasim. •Roty se dále dělily na čety (nu banda) a družstva (ugala) •Kromě pravidelných jednotek mohlo být i akkadské vojsko doplněno odvedenci. Říše po Sargonovi •Sargonovi nástupci museli potlačovat mnoho povstání a konsolidovat svoji moc. •Silné postavení ještě za krále Naram-Sína (2254-2218) Akkaďané kontrolovali také Elam, části Iránu a Sýrie. •Dle legendy urazil král boha Enlila, když zničil jeho chrám v Nippuru. •Říše se následně nedokázala efektivně ubránit náporu kočovných etnik (Amoritů ze západu, Churritů ze severu a Gutejců z východu) • Období tzv. sumerské renesance ve 22-20. století •Rozkvět sumerské kultury •Hegemonie II. dynastie z Lagaše (král Gudea) a III. Dynastie z Uruku (král Utu Chengal, definitivně porazil v Sumeru usedlé Gutejce) •Mistodržitel Uru Ur-namu se vymanil z vlivu Uruku a založil tzv. III. Dynastii z Uru. •Za krále Šulgiho 2093-2046 ovládal Ur velkou část Mezopotámie i Elam. •Doklady o žoldnéřích. Vojenská správa v urské říši. •Teritoriální rozdělení území. Jednotlivé provincie měli civilního předáka (Ensi) a vojenského velitele, který ale podléhal přímo králi (prevence povstání) •Tyto velitele jmenoval král a často pocházeli z barbarských kmenů (Amorité, Churrité). •Potíže s nájezdníky se snažil Šulgi vyřešit také stavbou asi 200 km dlouhé obrané zdi na východě země proti Amoritům. Váleční lékaři •Asu – Lékař, chirurg. •Lékaři se vzdělávali ve školách (Edubba). Měli povědomí o hygieně, dovedli správně ošetřovat zranění. •Dokázali připravit i dezinfekční prostředky (z bylin a dostupných minerálních látek). •První známý lékař – Lulu, žijící v 27 století. •Lékaři patřili ke královu dvoru a měli zřejmě odpovědnost za zdravotní stav jeho členů včetně vojáků. Špatný lékař mohl být i popraven. •V období sumerské renesance (možná i dříve) byli lékaři přítomni ve vojenských pevnostech a byli přímo přiděleni k dané jednotce. • Konec samostatných sumerských států •Říše Uru postupně slábla pod náporem kočovníků. •Jednotlivá města se z vlivu urských panovníků postupně vymanila. •Koncem 3 tisíciletí už Ur ovládal pouze okolí města. •2003 byl Ur dobyl Elamity a poslední král Ibbi-Sín byl odvlečen do zajetí. (Nářek nad zkázou města Uru) •Krátce potom ovládli území Sumeru Amorité a následně se stal součástí Starobabylonské říše. • •Ninisinna svatyni Egalmach opustila – její ohrada je prázdná. •Paní z Uruku opustila svůj dům – její ohrada je prázdná. •Inanna svůj chrám v Uruku opustila – její ohrada je prázdná. •Nannar opustil Ur – jeho ohrada je prázdná, Su'en Ekišnugal opustil – jeho ohrada je prázdná. •… •Ptáčníky, kteří ti ptáky přinášeli, nepřítel odvlek. •V tvém kanálu, v němž kotvily nákladní lodi, rákosí teď bují, •na tvých cestách, jež byly pro vozy upraveny, horské trní se rozrůstá. • Má paní, tvé město jak pro rodnou matku pro tebe pláče •