272 • SLOVESNÉ VAZBY (11)
PŘÍSLOVCE . DRUHY PŘÍSLOVCÍ . 273 . 274
Příklady: N'ayez pas peur de lui. N'ayez pas peur pour lui. Elle a change. Elle s'est changée. Tu crois á cela ?
Mélez-vous de ce qui vous regarde.
Cela les regarde.
Jouez-vous au tennis?
Jouez-vous ďun instrument?
J'ai servi de guide á mes amis.
A quoi sert cette machine?
Ne pleurez pas, cela ne sert á rien.
Vous étes-vous jamais servi de cet instrument?
A mon avis, on ne doit pas traiter durement ses enfants. Quel médecin a traité ce malade? II faudrait traiter cette question á fond.
Comment peut-on traiter ce mi-nerai?
Pourquoi a-t-il traité son voisin de menteur?
Cet ouvrage traite des ordinateurs. Le conférencier va traiter des droits de 1'homme.
La prochaine conference va traiter de la cooperation économique entre les pays européens.
Nebojte se ho. Nebojte se o něho. Změnila se. Převlékla se.
Ty na to dáš? (Ty tomu věříš?) Nepleťte se do věcí, do kterých vám nic není. (Starejte se o své věci.) To se jich týká. Hrajete tenis? Hrajete na nějaký nástroj? Dělal jsem přátelům průvodce. K čemu je (slouží) tento stroj ? Neplačte, to není k ničemu (to nepomůže).
Použil(a) jste někdy tohoto nástroje?
Podle mého názoru se nemá zacházet (jednat) s dětmi tvrdě. Který lékař léčil tohoto pacienta? Tuhle otázku by bylo třeba důkladně projednat (rozebrat). Jak lze zpracovat tuto rudu ?
Proč nazval svého souseda lhářem?
Toto dílo pojednává o počítačích. Přednášející pojedná o lidských právech.
Příští konference bude jednat o hospodářské spolupráci mezi evropskými zeměmi
Uvedené příklady i předcházející seznam hlavních slovesných vazeb naznačují jejich složitost, zároveň však i důležitost pro jejich užívání. K jejich osvojení může posloužit především dobrý slovník s vhodnými příklady.
448
Příslovce
Příslovce jsou neohebná slova, která vyjadřují bližší okolnosti děje, stavu, stupeň vlastnosti nebo míru jevů. Rozlišujeme tyto jejich druhy:
273 PŘÍSLOVCE MÍSTA
ailleurs
autour
autre part
(au-)dedans
(au-)dehors
derriěre
(ci-)dessous
(lá-)dessous
(ci-)dessus
(lá-)dessus
en
en arriěre
jinde, jinam okolo
jinde, jinam uvnitř venku vzadu
(zde) vespod, (sem) dolů (tam) vespod, (tam) dolů (zde) nahoře, (sem) nahoru (tam ) nahoře, (tam) nahoru odtamtud vzadu, zpět
ici
ďici; par ici la
de lá; par lá lá-bas lá-haut loin
nulle part
partout
pres
quelque part
y
274 PŘÍSLOVCE ČASU
alors	tehdy
aprěs	potom
aprěs-demain	pozítří
aujourďhui	dnes
auparavant	dříve, předtím
aussitôt	ihned
autrefois	kdysi
avant	předem, dříve
avant-hier	předevčírem
bientôt	brzy
déjá	již
demain	zítra
depuis	od té doby
désormais	nadále
dorénavant	napříště
enfin	konečně
zde
odtud; tudy tam
odtamtud; tamtudy
tam(hle)
tam nahoře
daleko
nikde, nikam
všude
blízko
někde, někam tam
ensuite	poté
hier	včera
jadis [-s]	kdysi
jamais	(vůbec) kdy, nikdy
longtemps	dlouho
maintenant	nyní
parfois	někdy
puis	pak
quelquefois	někdy
senlement	teprve, až
soudain	náhle
souvent	často
tard	pozdě
tôt	brzy
toujours	vždy( cky), stále,
	pořád (ještě)
449
275 - 279 • PŘÍSLOVCE - DRUHY PŘÍSLOVCÍ
275 PŘÍSLOVCE ZPŮSOBU
ainsi
bien
debout
ensemble
expres
tak(lo) dobře vstoje společně
úmyslné, naschvál
lentement mal
pas mal vite
volontiers
276 PŘÍSLOVCE MNOŽSTVÍ NEBO MÍRY
assez dost
autant tolik
beaucoup mnoho
bien značně
davantage více (u sloves)
enyiron kolem, asi
8UÉre sotva, ne mnoho, moc ne
277 PŘÍSLOVCE SROVNÁVACÍ
mieux moins pis
lépe
méně
hůře
278 PŘÍSLOVCE TÁZACÍ
combien
comment
oů
kolik jak
kde, kam
279 PŘÍSLOVCE VĚTNÁ (MODÁLNI)
assurément certainement certes en effet
évidemment [evidamä]
heureusement
malheureusement
parfaitement
tout ä fait
pas mal peu
presque
tant
tout
trěs
trop
plus plutôt
si
ďoů ; par oíi
pourquoi
quand
I
pomalu špatně
ne špatně, docela dobře rychle
rád, ochotně
dost, hodně málo téměř tolik
naprosto, docela
velmi
příliš
spise tak. tolik
odkud; kudy proč
kdy
jistě určitě
ovšem, ovšemže
vskutku, totiž, ovšem, vždyť
zřejmě, jasně
naštěstí
naneštěstí, bohužel naprosto, zajisté zcela, úplně; správně
TVOŘENÍ PŘÍSLOVCÍ • 280
peut-étre
precise ment
probablement
sans doute
surement
volontiers
vraiment
snad, možná
správně; právě, zrovna
pravděpodobně
b ezp ochyby, z řejmě
určitě
rád (-a, -i, -y) opravdu, skutečně
Sem řadíme rovněž tzv. příslovce přitakací oni, odporovací si (viz 290, 291) a záporová (záporky) ne, non, pas, point (viz 292, 293, 294, 297).
280 TVOŘENÍ PŘÍSLOVCÍ
Vedle příslovcí majících původní tvar (bien, mal apod.) má francouzština též příslovce odvozená od některých přídavných jmen příponou -ment. Tato přípona se připojuje nejčastěji k jejich ženskému rodu:
actif	— active	— activement            činně, aktivně
certain	— certaine	— certainement jistě
courageux   — courageuse		— courageusement statečně
doux	— douce	— doucement             mírně, jemně
		pomalu, tiše
franc	— franche	— franchement upřímně
tel	- telle	— tellement tolik
Je-li přídavné jméno zakončeno již v mužském rodě samohláskou,		
přípona	-ment se spojuje s tímto tvarem:	
absolu	— absolument	naprosto, rozhodně
carré	— carrément	rovnou
poli	— poliment	zdvorilé
rapide	— rapidement	rychle
vrai	— vraiment	opravdu
ferme	— fermement	pevně, jistě
Pozn. 1. Podobně: du - důment náležitě, assidu - assidůment pilně (obě příslovce mají lomené znaménko: ů).
450
451
281
280 • TVOŘENI PŘÍSLOVCI
Přípony -amment, -emment
Přídavná jména zakončená na -ant tvoří příslovce příponou -amment [amá]:
constant	— constamment	stále
courant	— couramment	běžně, plynně
galant	— galamment	dvorně, galantně
méchant	— méchamment	zle, zlomyslně
savant	— savamment	učeně
süffisant	— suffisamment	dostatečně
Pozn. 2. Podobně vznikl i tvar notamment (oh)zrhiště.		zejména.
Přídavná jména zakončená na -ent tvoří příslovce příponou -emment		
[ama]:		
evident	— évidemment [evidamá]	zřejmě
frequent	— frčqucmment [frekamá]	často
innocent	— innoceminent [inosamä]	nevinně
patient	— patiemment [pasjamä]	trpělivě
prudent	— prudemment [prüdamä]	opatrně
recent	— récemment [resamä]	nedávno
violent	— violemment [vjolamä]	prudce
Pozn. 3. Lent	- lentement pomalá.	
Přípona -ément		
slouží k tvoření příslovcí u některých přídavných jmen, např.:		
commode	— commodément	pohodlně
commun	- communément	obyčejně, běžně
conforme	- conformément (ä qc)	v souhlase, podle čeho
énorme	- énormément	ohromně
express	— expressément	výslovně
intense	— intensément	usilovně
précis	— précisément	přesně, právě
profond	— profondément	hluboce
J1NÉ PROSTP^DKYVYMDŘOVÁN^
g, gaieitient vesele, gentiment roztomile
Pozn. 4. Zvláštní případy: briěvement stručně, griěvement (blessé) ruině (zraněn).
5. Některé příslovečné výrazy mají příponu -on(s): ä califourchon obkročmo, ä reculons
pozpátku, a tál on s tápavé,
6. Lidová řeč vytvořila příslovce i od podstatných jmen: diablement čertovsky (po čertech),
vachement strašně, hrozně (moc). 281 JINÉ PROSTŘEDKY VYJADŘOVÁNÍ PŘÍSLOVCÍ
Čeština má značné množství prostých příslovcí, neboť je snadno tvoří. Naproti tomu francouzština, v níž se příslovcí tvořených příponami tak často neužívá (pro jejich relativní délku), vyjadřuje příslovečné určení ještě jinými prostředky. K nim patří především:
452
1. přídavné jméno
chanter juste chanter faux coüter eher en dire long noter large noter serré parier bas parier haut
parier francais
sentir bon
sentir mauvais
tenir ferme
travailler dur
vivre heureux
voir clair
voir rouge
čistě zpívat falešně zpívat být drahý, stát mnoho výmluvně svědčit mírně známkovat přísně známkovat mluvit šeptem mluvit nahlas mluvit francouzsky vonět páchnout pevně držet
těžce pracovat
šťastně žít
jasně vidět
vidět rudě, mít vztek aj. Někdy vedle sebe existují vazba s přídavným jménem a vazba s příslovcem. Význam obou může být stejný, např.: travailler dur = travailler durement, ale častěji se liší, např.:
m/uvit šeptem mluvit nízce (podle)
parier bas parler bassement
453
281 • JINÉ PROSTŘEDKY VYJADŘOVÁNÍ PŘÍSLOVCÍ
payer cher payer chěrement
sentir bon sentir bien
STUPŇOVÁNÍ PŘÍSLOVCÍ • 282
platit hodně peněz draze platit (přeneseně) vonět
mít dobrý čich
Pozn. 1. Vazby, ve kterých přídavné jméno plní úlohu příslovce, jsou stále užívanější. V češtině jim nemusí vždy odpovídat příslovce: chausser grand nosit velké boty, manger froid jist něco studeného, voter socialiste hlasovat pro socialisty (volit socialisty) apod.
2. Hranice mezi přídavným jménem a příslovcem je ve francouzštině pružná; hovorový jazyk užívá naopak příslovce ve funkci přídavného jména: ce sont des gens bien jsou to slušní lidé; ce n'est pas mal to není špatné apod.
2. slovní spojení typu ďune facon ďune facon (de facon) impertinente ďune maniere (de maniere) insupportable d'un air surpris d'un pas presse d'un ton moqueur
- prídavné jméno drze
nesnesitelně
překvapeně
spěšně
výsměšně
3. předložková spojení
á côté	vedle
á denn	napůl
á la fois	najednou
á moitié	zpola
ä part	stranou
á peine	sotva
á peu pres	asi
á present	nyní
á propos	vhod
á tort	neprávem
au devant	napřed, vstříc
avec colěre	zlostně
avec plaisir	s radostí
d'abord	předně, nejprve
d'habítude	obvykle
de côté	stranou
de preference de suite
de temps en temps
de travers
en bas
en dehors
en francais
en general
en haut
en vain
par c «eur
par hasard
peu á peu
sans cesse
sans doute
sans pitié
nej po sobě občas
šikmo, úkosem
dole, dolů
venku, ven francouzsky
(vše)obecně
nahoře, nahoru
marně
nazpaměť
náhodou
poznenáhlu
neustále
bezpochyby, asi
nemilosrdně
sans le savoir nevědomky tout á fait docela
tout á coup náhle tout de suite ihned
Pozn. Některá slovní spojení se liší svým významem od jednoslovných příslovcí, např. avec curiosité zvědavě — curieusement (po)divně, kupodivu.
4. sloveso (slovesná vazba)
J'aime lire.
II n'arrive pas a comprendre.
Aidez ce vieux monsieur: il a de la
peine a se baisser.
Marie ne cesse de chanter.
Flic a commence par rire, mais elle
a fini par pleurer.
■
Rád čtu. Pořád nechápe. Pomozte tomu starému pánovi; těžko se (mu) shýbá. Marie (si) pořád (neustále) zpívá. Nejdříve se smála, ale nakonec plakala.
Pozn. Nezaměňovat commencer par, finir par s vazbami commencer á začínat, finir de končit!
Continue/ a raconter! J'etais en train de lire. Son fils ne ferait que jouer au football.
L'auto a manque de deraper.
(Viz 239-5)
Vypravujte dál! Právě jsem četl.
Jeho syn by pořád jen hrál kopanou.
Auto málem dostalo smyk.
282 STUPŇOVÁNÍ PŘÍSLOVCÍ
1. Nepravidelné (původní) stupňování mají jen čtyři příslovce:
beaucoup	mnoho	— plus	více	— le plus	nejvíce
peu	málo	— moins	méně	— le moins	nejméně
bien	dobře	— mieux	lépe	— le mieux	nejlépe
mal	špatně	— pis	hůře	— le pis	nejhůře
Tvarů plus, le plus se užívá ke tvoření pravidelného, opisného stupňování; tvarů moins, le moins ke tvoření pravidelného, opisného sestupňování. (Viz 94, 95)
Pozn. 1. Jako u přídavných jmen, také u příslovcí existuje komparativ stejnosti: Je le vois aussi clairement que vous. Vidím to tak jasně jako vy. Je ne le vois pas si clairement que vous. Nevidím to tak jasně jako vy. (Viz 94-1-a)
454
455
283 • POSTAVENÍ PŘÍSLOVCÍ VE VĚTĚ
2. Tvary pis, lepis se dnes pociťují jako knižní. Běžné jsou jen v ustálených spojeních: au pis aller v nejhoršim případě, de mal en pis čim dál hůře, tant pis tak ať, co se dá dělat. Jinak se užívá pravidelně stupňovaných tvarů plus mal, le plus mal. (Viz 94-1-b)
2. Pravidelné (opisné) stupňování (sestupňování) se tvoří podobně jako u přídavných jmen, tj. 2. stupeň pomocí plus (moins), 3. stupeň pomocí le plus (le moins):
vite	rychle
plus vite	rychleji
le plus vite	nejrychleji
vite	rychle
moins vite	méně rychle
le moins vite	nejméně rychle
Pozn. 1. U sestupňování existuje jen forma opisná. - Srov. moins vite méně rychle, pomaleji.
2. Zesilovací co ve 3. stupni se vyjadřuje pomocí possible : le plus vite possible co (možná) nejrychleji Též: au plus vite. - Srov. le plus rapide possible co nej rychlejší.
283 POSTAVENI PŘÍSLOVCÍ VE VĚTĚ
Příslovce stojí obvykle
1. před určovaným přídavným jménem nebo příslovcem:
Tenhle film je vysloveně (vyloženě) špatný.
To je naprosto špatně pochopeno.
Ce film est franchement mauvais Cest absolument mal compris.
2. za určovaným slovesem: Marc parle couramment francais. EHe fait toujours le méme travail.
Marek mluví plynně francouzsky. Dělá pořád stejnou práci.
3. mezi pomocným slovesem a příčestím slovesa významového u složených časů (zvláště je-li příslovce krátké, tj. jednoslabičné nebo dvojslabičné) :
Votre belle-sceur est déjá partie? Vaše švagrová už odjela?
lis ont vite oublié. Rychle zapomněli.
Toto pořadí může být změněno z důvodů slohových (pro zdůraznění), rytmických ap.: lis ont complětement oublié. Ils ont oublié complětement.
UŽÍVÁNÍ PŘÍSLOVCÍ • PŘÍSLOVCE MÍSTA . PŘÍSLOVCE ČASU • 284 • 285 4. na začátku věty stávají příslovce místa a času; bývají oddělena čárkou:
Dehors, tu prendras froid.
Hier, aprěs le diner, tout le monde
est sorti.
UŽÍVÁNÍ PŘÍSLOVCÍ 284 PŘÍSLOVCE MÍSTA
lei — má význam místní i časový: ďici demain d'ici quinze jours d'ici (ä) ľan 2020 d'ici lä
Někdy s předložkou á: d'ici ä deux mois
Venku nastydneš. Včera po večeři šli všichni ven.
do zítřka
do čtrnácti dnů
do roku 2020
do té doby (od nynějška)
(od nynějška) za dva měsíce
Úplně zapomněli.
Pozn. Čeština obvykle označuje jen budoucí okamžik; francouzština okamžik výchozí i budoucí.
285 PŘÍSLOVCE ČASU
Tard pozdě, tj. v pozdní dobu.
En retardpozdě, tj. se zpožděním (proti stanovené době). Seulement teprve, až, např.: Cest seulement vers 10 h qu'il est rentré. Vrátil se teprve (až) k desáté hodině. - Též: Ce n'est que vers 10 h qu'il ...
Jamais nikdy; původně: vůbec někdy. Tento kladný význam dodnes přetrvává v některých obratech, např.: A-t-on jamais vu cela? Viděl to někdo někdy ? Kdo to kdy viděl? Sait-on jamais? Kdo ví? Kdo to může vědět ?
Déjá již, už (tj. proti předpokladu nebo očekávání) Vous étes déjá de retour? Vy už jste zpátky?
K označení časového údaje v minulosti se klade il y a, popř. ve spojení s déjá:
II y a (déjá) un an que je ne ľai vu. Je tomu už rok, co jsem ho neviděl. H y a longtemps qu'il n'est venu. Je to dlouho, co tu nebyl.
Pozn. 1. Neužívání pas viz 301.
456
457
286 • PŘÍSLOVCE ZPŮSOBU - UŽÍVÁNÍ
Trvá-li situace (děj) dosud, vyjadřuje ji příslovce depuis: Mon collégue a eu un accident; Můj kolega měl nehodu;
depuis, il boite.   ) od té doby kldhá,
il boite depuis. J
Pozn. 2. Depuis jako předložka s časovým údajem: Paul travaille dans cette entreprise depuis six mois. (... až půl roku.)
286 PŘÍSLOVCE ZPŮSOBU
Ainsi tak (to), a tak Faites-le ainsi. Ainsi, j'ai tout appris.
Bien dobře Tu as bien fait.
Další významy bien
1. mnoho; hodně; Bien des élěves s'y trompent.
2. docela, opravdu (oslabení významu): Je les aime bien. Mám je docela rád.
3. sice, ovšem (obvykle ve spojení se spojkou mais):
Je les ai bien vus, mais je ne les ai Viděl jsem je sice, ale nepoznal jsem pas reconnus. je.
4. velmi, mnohem, daleko, skutečně (před příd. jménem, příslovcem nebo jejich druhým stupněm):
Udělejte to takto.
A tak jsem se všechno dozvěděl.
Dobře jsi udělal.
Mnoho žáků se v tom mýlí.
Cest bien facile. Thérěse le fera bien mieux que toi.
Cest bien lui!
5. však, vždyť: Mon mari vous montrera bien quel-que chose.
Pozn. 1. Čáslice viz 367.
458
To je velmi snadné.
Terezka to udělá mnohem (daleko)
lip než ty.
Je to (skutečné) on! To je celý on!
Však (on už) vám manžel něco ukáže.
PŘÍSLOVCE ZPŮSOBU - UŽÍVÁNÍ • 286
6. citoslovce na začátku věty: Eh bien, continuez ! Jen pokračujte!
Eh bien, qu'est-ce que vous en dites ?   Tak co vy na to (říkáte)?
Méme dokonce, i, ba i 1. u podstatného jména: Méme ses rivaux le voient.
Vidí to i jeho odpůrci.
Pozn. 2. Méme za podst. jménem představuje přívlastek a shoduje se zpravidla s podst. jménem: Ses rivaux méme(s) le voient. Vidí to i (sami) jeho odpůrci. - Viz též 133.
2. u slovesa:
Je suis trěs content; on peut méme dire ravi.
3. u přídavného jména:
Une faute, méme légěre, peut fausser tout le résultat.
4. u záporek:
La plupart des employes ne gagnent pas méme (méme pas) cette somme.
Pas mal ne špatně, dost dobře
Tu ne ferais pas mal de te presser.
Plutót spíše, dost
Cest un film plutót stupide.
Jsem velmi spokojen, ba možno říci nadšen.
Chyba, třeba i nepatrná, může celý výsledek zkreslit.
Většina zaměstnanců si nevydělá ani tolik (tuhle částku).
Udělal bys dobře, kdyby sis pospíšil.
Je to dost hloupý film.
Pozn. 3. Nutno rozlisovat plus tôt dříve - plutót spíše.
Quelque přibližně, asi (tak)
Cest ä quelque 50 metres de la-bas.
Je to odtamtud asi tak 50 metrů.
S přídavným jménem nebo s příslovcem (viz 446):
Quelque courageux qu'il soit, il ne s'avisera pas de faire ceci.
Pozn. 4. Quelque jako určovatel viz 131. Vite!
Faites vite ! Viens vite !
Ať je sebe odvážnější, tohle se neodváží udělat.
Rychle, honem!
Dělejte rychle! Pojď honem!
Pozn. 5. Nezaměňovat vite rychle a rapide rychlý: Cest une voiture trěs rapide. Je to velmi rychlý vůz. Cette voiture marche (roule) trés vite. Tenhle vůz jezdí řehni rychle.
459
287 • PŘÍSLOVCE MNOŽSTVÍ NEBO MÍRY - UŽÍVÁNÍ 287 PŘÍSLOVCE MNOŽSTVÍ NEBO MÍRY
Assez dost
Používá se ho u sloves, podstatných a přídavných jmen i příslovcí:
PŘÍSLOVCE MNOŽSTVÍ NEBO MÍRY - UZNÁNÍ • 287
Vous avez assez travaille pour aujourd'hui. C'en est assez.
Cet enfant ne mange pas assez. II y aura assez de travail. Suzanne est assez precoce pour son age.
II est deja assez tard.
Dnes jste se (už) dost napracoval. Už je toho dost.
Tohle dítě dost nejí (... nejí dost).
Bude (tam) dost práce.
Zuzana je na svůj věk dost vyspělá.
Už je dost pozdě.
Beaucoup (velmi) mnoho
1. doprovází sloveso:
La Vieille Ville plait beaucoup aux Staré Město se cizincům velmi líbí. étrangers.
2. následuje-li po beaucoup podstatné jméno, pojí se s předložkou de (většinou bez členu):
Ses enfants luí causent beaucoup de (Jeho) děti mu působí velmi mnoho soucis. starostí.
Pozn. 1. Beaucoup nemůže být zesilováno dalším příslovcem kromě trop; české velmi mnoho se vyjádří buď prostým beaucoup nebo výrazem infiniment, énormément ap. Přípustné je pouze beaucoup trop příliš mnoho.
3. de beaucoup + třetí stupeň — ve významu zdaleka :
Claire est de beaucoup la plus intel-      Klára je zdaleka nejchytřejší. ligente.
Bien značně, mnoho, velmi
Klade se před podstatná jména s předložkou de (a členem určitým), přídavná jména i příslovce:
Bien des savants n'en sont pas súrs.      Hodně vědců si tím není jisto. Cest bien possible. To je (docela, velmi) dobře možné.
Bien souvent, il en est ainsi. Velmi často tomu tak bývá.
460
Srovnání bien - beaucoup
1. Bien v ustálených spojeních:
bien des fois velmi (dost) často; bien davantage daleko více', bien meilleur(e) mnohem lepší; il a bien chaud (froid) je mu velmi horko (zima); ovšem také: il a trěs chaud, trěs froid.
2. Beaucoup ve spojení se zájmenným příslovcem en:
Lui-méme n'a pas de soucis, mais On sám starosti nemá, zato jeho žena sa femme en a beaucoup. jich má mnoho.
Fort velice, silně; značně (knižní výraz) Cest fořt probable. Je to velmi pravděpodobné.
Vous 1'avez fort bien expliqué. Velice dobře jste to vysvětlil.
Je doute fort qu'il soit ä ľheure. Silně pochybuji, že tu bude včas.
Pas mal dost, hodně (hovorově) Paul a pas mal voyagé. Pas mal de gens pensent comme moi.
Pavel hodně cestoval. Hodně lidí smýšlí jako já.
Plus více, nioins méně
Obě příslovce slouží k pravidelnému stupňování přídavných jmen a příslovcí. (Viz 94, 95, 96, 283)
Pro přirovnání se užívá u druhého stupně spojky que než:
II voudrait une voiture plus moderně que celle-lá.
Před číslovkou bývá předložka de: II y avait plus de dix mille personnes. Tout sera termine en moins de quinze jours.
Chtěl by nějaké modernější auto, než je toto.
Bvlo tam přes deset tisíc lidí. Všechno bude hotovo ani ne za čtrnáct dní. (...za necelé dva týdny.)
Pozn. 2. Ne ... plus již ne, už ne: Son pere ne travaille plus. Jeho otec už nepracuje. -Vzhledem k tomu, že lidová Francouzština první záporku vynechává a užívá jen pas, plus ap., cítí se dnes plus stále více jako zápor. Odtud spojení: Plus de questions ? Už (nejsou) žádné otázky? Plus de concessions ! Už dost ústupků! - Má-li být vyjádřen pojem viče, musí se formulovat jinak: Encore des questions ? Des questions, il y en a bien davantage.
3. Au moins aspoň (nejméně) - du moins aspoň (zato však): Je veux au moins cela. (Já) chci aspoň tohle. Son travail est difficile, (mais) du nioins il gagne beaucoup. Práci má těžkou, ale aspoň {zato) si hodně tydělá.
461
287 • PŘÍSLOVCE MNOŽSTVÍ NEBO MÍRY - UŽÍVÁNÍ
PŘÍSLOVCE TÁZACÍ - UŽÍVÁNÍ • 288
Que de kolik (co, tolik) Obvykle ve větách zvolacích: Que de monde !
Que de patience faut-il avoir avant de réussir !
Seulement jen, pouze Cest seulement pour les invités. J'ai seulement cent francs sur moi.
To je (ale) lidí! (Tolik lidí!)
Kolik (co) trpělivosti je třeba, než se
to podaří (povede)!
To je jen pro zvané.
Mám u sebe jen sto franků.
Pozn. 4. Na začátku věty se užívá příd. jména seul, které se shoduje s příslušným jménem podstatným: Tout le monde est venu, seule Renée est restée ä la maison. Přišli všichni, jenom Renáta zůstala doma. - Seulement na začátku věty má totiž význam jen(om)že: Je serais venu également, seulement, je n'avais pas le temps. Byl bych přišel taky, jenže jsem neměl čas.
5. Seulement v časovém významu teprve, až viz 285.
Tout zcela, cele, plně Jako příslovce se nemění:
Paul
Paulette
est tout
occupe.
Pavel
je plně
zaměstnán.
zamestnaná.
occupée. Pavlína Před přídavným jménem v ženském rodě, začíná-li souhláskou nebo dyšným h, dochází ke shodě v rodě a v čísle, tj. tout se mění v toute(s): Paulette est toute pále. Pavlína je celá bledá.
Les deux jeunes filles étaient toutes      Obě dívky byly celé zahanbené. honteuses.
Trěs velmi, velice, moc
Připojuje se k přídavným jménům a k příslovcím: Ma belle-sceur est třes difficile sur la      Moje švagrová je velmi vybíravá nourriture. v jídle.
On les a trěs mal accueillis. Velmi špatně je přijali.
Trop příliš, nadmíru (mnoho, moc)
České příliš znamená, že byla překročena určitá (vhodná či povolená) mez. Francouzské trop kromě toho ještě vyjadřuje vysoký stupeň vlastnosti.
Shodně je tedy v obou jazycích: Ces souliers sont trop étroits. Tyhle boty jsou příliš těsné.
Rozdílně lze formulovat: II portait son pantalon trop large.        Měl na sobě širokánské kalhoty.
Pozn. 6. La voiture est trop chargée. Vůz je přetížen. II est trop tard. Je {příliš) pozdě. Vous étes trop aimable. Jste velice laskav. Cest un peu trop. To je trochu moc.
288 PŘÍSLOVCE TÁZACÍ
Oú? kde? kam?
Uvádí tázací věty: Oú travaille votre frěre? Oů va Madame Martel?
Ve funkci vztažného příslovce: Cest la ville oú je suis né.
Kde pracuje váš bratr? Kam jde paní Martelová ?
To je to město, ve kterém jsem se narodil.
Země, odkud přicházím.
Le pays ďoú je viens.
Pozn. 1. Pozor na spojení: le jour oú den, kdy (toho dne, kdy); le moment oú okamžik, kdy, au moment oú v okamžiku, kdy. Příslovce oú navazuje na časový údaj vyjádřený podst. jménem s členem určitým. Je-li podst. jméno doprovázeno členem neurčitým, nutno navázat pomocí que, např. un jour que jednoho dne, když ; un soir que jednoho večera (jednou večer), když; une fois que jednou, když apod.
Comment? jak? Comment est-ce possible? Comment allez-vous? Comment expliquer tout cela?
Ve větě zvolací: Comment? II a fait une chose pareil-le?
Vous voudriez aller á Paris? Et comment!
Jak je to možné? Jak se máte?
Jak tohle všechno vysvětlit?
Jakže? On udělal něco takového? (On provedl takovouhle věc?) Vy byste chtěl jet do Paříže? A jak! (Aby ne!)
Pozn. 2. Comment se neužívá s přídavným jménem ani s příslovcem: Quelle est la hauteur de cette maison ? (Cette maison, combien a-t-elle de haut ?) Jak vysoký je tento dům? Quelle est la distance de Prague ä Brno? (Quelle distance y a-t-il de Prague ä Brno?) Jak
daleko je z Prahy do Brna ľ
3. Nezaměňovat tázací comment ? se srovnávacím comme ! Viz níže.
4. Comment ve významu jaký? viz 130-P4.
Combien (de)? kolik?
Ve spojení s podstatným jménem a předložkou de: Combien ďélěves sont absents? Kolik žáků chybí?
462
463
289 • PŘÍSLOVCE SROVNÁVACÍ - UŽÍVÁNÍ
PŘÍSLOVCE SROVNÁVACÍ - UŽÍVÁNÍ . 289
Kolik váží ten kufr? Kolik vás je? Kolik?
Jak jsem nešťastný!
Kolikrát jsem to všechno opakoval!
Možno užít i samostatně: Combien pěse cette valise? Combien étes-vous? Combien?
Ve větě zvolací: Combien je suis malheureux! Combien de fois ai-je répété tout cela!
Pozn. 5. Užívání inverze viz 417n.
6. Le combien sommes-nous aujourďhui ? Kolikátého dnes je (máme)? - Le combien es-tu ? Kolikátý jsi?
289-a PŘÍSLOVCE SROVNÁVACÍ Comme jako, jak
Slouží k přirovnání, nejde-li o přídavná jména nebo příslovce: Je ne suis pas comme vous. Já nejsem jako vy.
Faites comme vous voudrez. Dělejte, jak rozumíte (chcete).
Ve větě zvolací má význam jak: Comme vous étes aimable! Jak jste laskaví
(Též: Combien vous étes aimable! Nebo: Que vous étes aimable!)
Jestliže se srovnává přídavné jméno nebo příslovce, nutno užít (ve
významu tak jako): aussi comme):
II est aussi grand que vous. II n'est pas si grand que vous. Je le sais aussi bien que toi. Je ne le sais pas si bien que toi.
que, v záporu obvykle si ... que (nikoli
On je tak velký jako vy. On není tak velký jako vy. Vím to (právě) tak dobře jako ty. Nevím to tak dobře jako ty.
Pozn. 1. Záporné pas si... que rytmicky odpovídá obratu kladnému: aussi... que. Ve větách zvolacích je časté si nebo tellement:
Vous étes si aimable! Je suis tellement pressé!
Rovněž ve větách účinkových: Vous étes si aimable que je ne peux pas vous le refuser. Je suis si (tellement) pressé que je ne sais pas oú donner de la téte.
464
Vy jste tak laskaví Mám tolik naspěch!
Jste tak laskav, že vám to nemohu odmítnout.
Mám tolik naspěch, že nevím, kde mi hlava stojí.
Vím toho tolik co Gaston.
Pozn. 2. Aussi na začátku věty (popř. druhé věty v souvětí) znamená a proto. Bývá po něm inverze (viz 420-2): La situation est grave ; aussi faut-il agir vite. Situace je rážná, a proto se musí jednat rychle.
3. Má-li být vyjádřen český pojem také, nesmí se klást aussi na začátek věty. Možnost řešení: Tout le nionde le dit; inon pere le dit aussi. (.,.mon pere aussi le dit - ínon pere, lui aussi, le dit - mou pere 1c dit, lui aussi.) Všichni to říkají; také můj otec to říká. J'aime les langues étrangěres ; 1'histoire nťintéresse aussi. ( ... ľhistoire m'intéresse également.) Mám rád cizí jazyky; také dějepis mě zajímá.
Autant que tolik co
Obvykle stojí se slovesem: J'en sais autant que Gaston.
Záporný tvar pas tant que je opět rytmicky stejný s kladným: Je n'en sais pas tant que Gaston. Nevím toho tolik co Gaston.
Autant de ... que tolik (jednotlivostí) jako
Obvykle s podstatnými jmény: Nous avons autant ďidées que vous.      Máme tolik nápadů jako vy.
Záporně obvykle pas tant de ... que: Nous n'avons pas tant ďidées que      Nemáme tolik nápadů jako vy vous.
Ve větách účinkových: II a tant de soucis qu'il ne vous écoute méme pas.
(Též: il a tellement de soucis qu'il...)
D'autant + druhý stupeň = tím + druhý stupeň: Cest d'autant plus grave que cela arrive maintenant.
Má tolik starosti, že vás ani neposlouchá.
Je to tím vážnější, že k tomu dochází nyní.
Frazeologické obraty: Ses mots sont autant de mensonges. II a réussi tant bien que mal. Tant que vous étes ici, essayons-le. Tant qu'on est en bonne santé! C'est deja termíne. Tant mieux! J'ai manqué le train. Tant pis! C'est difficile? Pas tant que ca. En tant que citoyen de notre Etat j'en suis fier.
U něho je co slovo, to lež.
Jakž takž se mu to podařilo.
Když už jste tady, zkusme to.
Jen když jsme zdrávi!
Už je to hotovo. Tím lip!
Ujel mi vlak. Tak ať!
Je to těžké? Ani ne.
Jako(žto) občan našeho státu jsem
na to hrdý.
465
289 • PŘÍSLOVCE SROVNÁVACÍ - UŽÍVÁNÍ
Moins méně, ne tolik, ne tak Ce genre de films, je 1'aime moins.      Tenhle druh filmů (už) nemám tak
rád.
Pozn. 4. Zde užito moins se slovesem. Užívání při sestupňování příd. jmen viz 94-1-c, při sestupňování příslovcí 282-2.
Plus víc(e)
II faudra travailler plus. Bude se muset víc pracovat.
Pozn. 5. Užívání plus u Stupňování přídavných jmen viz 94, 95, u stupňování příslovcí 282.
289-b PŘÍSLOVCE VYJADŘUJÍCÍ SOUVZTAŽNOST
VYJÁDŘENÍ SOUHLASU • NESOUHLAS • 290 . 291
plus ... plus moins ... moins plus ... moins moins ... plus mieux ... mieux tel... tel
autant de ... autant de de plus en plus de moins en moins de mieux en mieux
Příklady: Plus il gagne, plus il dépense. Plus j'étudie, moins je sais. Nous sommes de plus en plus éton-nés.
Tel maitre, tel válet.
Autant de tétes, autant ďavis.
čím více ... tím více čím méně ... tím méně čím více ... tím méně čím méně ... tím více čím lépe ... tím lépe jaký ... takový kolik ... tolik čím dál (tím) více čím dále (tím) méně čím dál (tím) lépe
Čím víc vydělává, tím víc utrácí. Čím víc se učím, tím míň umím. Jsme čím dál (tím) víc udiveni. (Jsme stále udivenější.) Jaký pán, takový sluha. (Jaký pán, takový krám.)
Kolik hlav, tolik rozumů (názorů).
Pozn. Pozor na ustálený francouzský slovosled (na rozdíl od poměrně volného slovosledu českého): Plus Jean est experimente, moins il se fait de soucis. Čím je Jan zkušenější, tím měně starostí si dělá.
290 VYJÁDŘENÍ SOUHLASU
Nejčastěji příslovcem oui:
— Papa viendra aussi?
— Je crois que oui.
- Tatínek přijde také?
— Myslím, že ano.
Pozn. 1. Před oui nenastává elize. (Viz 39-P6) Tu veux quand tněme voir ce film ? Ty
chceš ten jilm přece vidět? Mais oui. Ale ano. - Nedochází ani k vázání (viz 18-12).
Další výrazy vyjadřující souhlas: Avec plaisir. Bien.
Bien, bien. Bien súr. Bon.
Cest cela (^a). D'accord. Entendu. Et comment! Naturellement! Oui, tout á fait! Sans aucun doute ! Soit! [sllat]
S radostí. Dobře.
Dobrá, dobrá.
Zajisté. Ovšem.
Dobrá.
To je ono.
Souhlasím. Platí.
Dohodnulo. Ujednáno. Platí.
A jak! Aby ne! Jak by ne!
Přirozeně! Ovšem!
Ano, správně!
Zcela jistě! Bez nejmenší pochyby! Budiž!
Pozn. 2. Souhlas se vyjadřuje též tzv. větnými (modálními) příslovci (viz 279).
291 NESOUHLAS SE ZÁPORNOU VÝPOVĚDÍ
Jde-li o nesouhlas s obsahem předcházející záporné výpovědi (otázky, věty oznamovací, rozkazovací nebo prací), vyjadřuje se pomocí odpo-rovacího příslovce si (ano) Jež bývá zesíleno bud'opakováním nebo spojením se spojkou mais aj.:
Vous ne les voyez pas? — Mais si, je les vois bien!
Personne ne comprenait la gravité
de la situation; moi, si.
N'y allez pas! - Si, si! Allez-y!
Vy je nevidíte? — Ale ano, já je vidím dobře!
Nikdo nechápal vážnost situace: já ano.
Nechoďte tam! — Jen tam jděte! (Ale ano! Jděte tam!)
466
467