PLENÁRNÍ
Předsednictvo vlády Odbor národohospodářský
Ô. j.; 11037/64-01
V Praze dne 20. dubna 1964 Výtisk 6.: 1
Informace k návrhu usneseni vlády
Věc:-Návrh usnesení vlády o schválení směrného územního plánu ^läľ2í^2_5Š2Í2_EEš2TZi__________________,____________
Na základě usnesení předsednictva vlády z 29. ledna t. r. a podle usnesení předsednictva IÍV KSČ z 25. února 1964, jež schválily zprávu Státní plánovací komise o směrném územním plánu hlavního města Prahy, předkládá rada NVP ke schválení plenární schůzi vlády tento návrh usnesení, jehož přílohou je návrh směrnic pro výstavbu, přestavbu a organizaci území hlavního města Prahy,
Návrh usnesení vlády byl doplněn podle uvedených usnesení. ' Návrh směrnic pro výstavbu, přestavbu a organizaci hl. města Prahy je předkládán beze změny.
Směrný územní plán řeší otázky výstavby Prahy v souladu s obdobím.generální perspektivy do roku 1980 a naznačuje možné směry dalšího výhledového řešení i po roce 1980.
Směrná velikost města je navržena počtem 1,025.000 obyvatel v roce 1980 s tím, že směrný územní plán zajištuje předpoklady pro další růst města po návrhovém období do výše 1,100.000 obyvatel. Přitom ee směrná velikost bude zvětšovat o počet obyvatel každé připojované obce. Ve výpočtu potřebných kapacit vybavenosti, služeb a zařízení počítá plán se zvýšením na 150.000 návštěvníků (včetně dojíždějících pracovníků) denně a výjimečně při významných událostech na 300.000 osob.
x
x
2 -
Hlavním cílem výstavby a přestavby Prahy, jako hlavního města státu, významného mezinárodního centra a prvořadého průmyslo vého střediska našeho státu, je zajištění všestranných předpokladů pro další efektivní rozvoj výrobních sil a zároveň vytvoření účelného, zdravého a krásného životního prostředí.
V organizaci dopravních, průmyslových a skladových ploch sleduje směrný územní plán" jejich soustředění do výhodných technologických celků na okraji města a jejich přemístění z obytných částí. Aby bylo dosaženo správného funkčního uspořádání města, člení návrh plénu další.koncepci výstavby'města do těchto základních pásem:
vnitřní pásmo, vymezené historickými čtvrtěmi a částmi čtvrtí k nim přiléhajících, které se bude rozvíjet jako středisko kulturního, společenského a administrativního života, života města i celého státu;
střední pásmo novějších městských čtvrtí dobudovat pro bydlení ve správné poloze mezi hlavními pracovišti;
ve vnějším pásmu při okrajích města umisíovat hlavně výrobu, služby a skladové objekty.
Ve středu Prahy vymezuje směrný územní plán památkovou rezervaci pro zajištění plné .ochrany vzácných hodnot historického jádra. Ve středu města bude posílena především funkce kulturně-společenská a odstraněny nežádoucí provozy a zařízení.• Tak se stane historické jádro města ještě důležitějším článkem urbanistické koncepce celé centrální oblasti. Přitom návrh plánu počítá s rozložením obchodního a administrativního života centra města na širší území Nového Města a přilehlých částí, zejména Smíchova a Hole-sovic.-
Ha centrální oblast navazuje území, jehož skladba sleduje vytvorení ucelených a komplexně vybavených obytných útvarů, čtvrtí mestských sektord v souladu s danými přírodními podmínkami.
naci TZ^ ÚTf Plán ře8ísbyt0V^ suduje Plošnou asa-
Ä^^rr^ľ' Tht Nusi9'm ■
nýcb blekA hlediska vybavení bytů nevhodných obyt-
ná, regeneraci historického jádra, modernizuje starší bytový
ný nový bytový fond soustřeSuje do bytové výstavby ;h polohách, které jsou dnes zastavěny extensivně. Jako základní výškové pásmo nové zástavby souvislých obytných celků počítá směrný plán nejméně se 7 podlažní zástavbou. Podle výpočtu bude v Praze v roce 1980 při 1,025.000 obyvatelích celkem 398 tisíc domácností. K řešení přestavby a asanace města do roku 198C se počítá s potřebou 70.000 bytů a k vyřešení bytového problému do roku 1970 je potřeba stanovena na 76 tisíc bytů. Celková potřeba bytové výstavby do roku 1980 je tedy 130 - 150 tisíc bytů.
Celé město bude ve své skladbě prostoupeno soustavou zeleně, která naváže na dnešní zeleň a rozšíří se osázením nevhodně využitých ploch. Celkem se zvyšuje výměra veřejných sadů a lesních parků z 2.139 na 5.092 hektarů. Základní kostrou nových zelených ploch bude Strahovský hřbet a svahy od Bílé Hory k Petřínu, Trojská kotlina, hřbet Vítkova od Kyjí k Památníku osvobození, údolí Botiče, Vltavy a Prokopské. Tyto zelené plochy budou napojeny na zeleň kolem města a lesní masivy v zájmovém území.
Návrh výhledové základní komunikační sítě zásadně odděluje průběžnou individuální automobilovou dopravu od kolejové městské hromadné dopravy, od pěší frekvence a od cílové nebo místní dopravy automobilové. V přestavbě železniční sítě počítá směrný územní plán s důsledným oddělením nákladové dopravy od osobní dopravy již v předměstských nádražích. Pro osobní železniční dopravu počítá s budováním Ústředního nádraží a s uvolněním ploch nádraží Těšnov, Holešovice-3ubny a Praha-střed v souladu s potřebami města. Pro městskou hromadnou dopravu má podle návrhu směrného územního plánu zůstat základním dopravním prostředkem rychlá tramvaj. Její sít rozvětvená v okrajových oblastech města do povrchových tras, vedených v největší možná míře na zvláštních tělesech, je sváděna do tří tunelových tras pod centrem města. Jako nekolejová doprava se předpokládá ve výhledu doprava autobusová.
Technické zařízení města řeší směrný územní plán s hlavním záměrem zlepšit podstatně životní podmínky ve městě (vytápění, zásobování vodou, kanalizace), a to jak rekonstrukcí nedostatečných nebo zastaralých zařízení, tak novou výstavbou technicky vyspělých zařízeni: vodní zdroj na Želivce, ústřední čistírna v Tróji, vytápění města kombinací teplárenských a plynárenských zdrojů a další.
hi
nákladných úkolu v aáflobováni Při řešení složitých a velmi nákladným .
>u se počítá, U vzrůstající potřebu vody zajisti cca do roku ) dnešní vodárny v Káraném a v Podolí po uvažovaném zvětšení »eity eca o 100%, Mimoto nová vodárna v Libni bude zásobovat * prečistenou vodou blízky průmysl. Asi od roku 1971 bude dort pitnou vodu pro Prahu vodní zdroj na Želivce.
V zásobovaní města teplem směrný plán navrhuje vytvořit oordinovaný horkovodní systém a docílit tím zvýšení kultury bydle
ní, zlepšení hygienických poměrů a vyšší ekonomii využití paliv. S teplárenským a plynárenským vytápěním se počítá pro 68% všech bytů.
V současné epoše rozvoje hlavního města Prahy a s přihlédnutím k jeho perspektivním potřebám do roku 1970 pociíuje se stále tíživěji uzavření celého organismu hlavního města- do jeho současných katastrálních hranic. Rostoucí potřeba nové bytové výstavby, asanace starých čtvrtí, modernizace starých objektů, regenerace bytového fondu, potřeba rezerv v průběhu přestavby města,
nost rušení starých neefektivních provozoven, skladů, menších "ayslových objektů, ozdravění některých přelidněných částí měs-
jakoŽ i sám úkol vyřešení bytové tísně si vyžadují hledání ých ploch pro novou výstavbu.
1970 TT 3 PřÍhlédnUtím k P°t.řebám výstavby jen do roku
*jvp T n02n° Za'3lStlt na dvojících volných plochách na území -vp   Je proto nutno nalézt i tyto možnosti na volných plochách mi-
m]T hranÍCe měSt8' dnes náležejících do Středočeského
UI2.ÍS'
přede lízni
autovice a Lhotky.
obo zajistit území pro bytovou výstavbu, aidliSt. Jsou to plochy na území obcí Chodov,
nutne
^zabezpečit plochy pro vybaveni nových Mlíšl,
iodnJ dhp!re,Ch'        J1Žní tQPldrnu v prostoru Qhy a pro krakovacl stanici v &
hnili-
- 5 -
éle vznikají nároky na plochy pro nové průnyslové zóny v -iěcholupcch, áterboholech o Hostivaři o ne západě Prahy ve Zliííně, Stodůlkách a Řeporyjích.
Budování nových areálů školství vyžaduje plochy v Lysoi'.jíen a Suchdole.
Konečně zajištění rekreace pražského obyvatelstva h vybavenia odpovídajícím zvyšování cestovního ruchu bude vyžadovat výstavbu na plochách obcí Kyje, Počernice, Petrovice, Průhonice, v metérově a v Drahaňské rokli.
Proto návrh směrného územního plánu Prahy řeší též potreby a vztahy města k zájmovému území, tj. k přilehlému území, které má rovněž sloužit některým hospodářským, společenským nebo jiným potřebám města. Vlastní návrh směrného územního plánu je řešen na území zvětšeném z dnešního území Prahy 18 446 ha na 21 182 ha. Dále se navrhuje rozšířit území Prahy o 27 obcí; vymezuje se užší zájmové území města zahrnující okresy Praha-východ a západ, 10 obcí z okresu Kladno a 20 obcí z okresu Beroun; vymezuje se širší zájmové území Prahy z 8 okresů Středočeského kraje a z některých území dalších českých krajů s důležitými vztahy k hlavnímu městu (zdroje pitné vody na Želivce o. Jizeře, čistota toků, rekreační oblasti Krkonoš, Jizerských hor a Šumavy).
Návrh materiálu byl projednán s ministerstvy a ústředními orgány a krajským národním výborem Středočeského kraje a je předkládán s jejich souhlasem.
Práce na směrném územním plánu probíhaly ve dvou fázích. Předběžný návrh byl projednán v roce 1960 s obvodními národní výbory. Na základě připomínek byl návrh upraven a po připomínkovém řízení dokončen 10. prosince 1961.
Ústřední výbor Svazu čs. architektů, návrh územního plánu podrobně posoudil a zaujal k návrhu kladné stanovisko na svém zasedání v březnu 1962.
x +o Pr-ohv aä»lfil návrh směrného plánu Primátor hlavního města Prahy z^^1
1(lí„   v,M,m.i státní plánovací komise. Po vypraco-15. prosince 1962 predsedovi otaxnx p
.    t   i ( „,Q,.-r wvnise předložil predseda SPK vání stanoviska Štátni plánovací komike pre
dne 14. ledna 1964 vládě zprávu.
Připomínky krajského národního výboru Středočeského kraje k návrhu na vymezení užší a širší zájmové oblasti a na rozšíření území hlavního města Prahy byly vyřešeny jednáním městského výboru KSČ v Praze a krajského výboru KSČ Středočeského kraje. Podle této dohody a usnesení předsednictva ÚV KSČ předloží oba orgány do 30. 6. 1955 po všech stránkách dohodnutý návrh na řešení příměstských oblastí Prahy tak, aby příslušná územní úprava mohla vstoupit v platnost 1. ledna 1966. K zajištění tohoto úkolu musí být urychleně zřízena spoločná pracoviště, řízená orgány obou národních výborů..
1II. „Stanovisko.
Důvodová zpráva předpokládá, že řešení řady otázek směrného územního plánu hl. města Prahy bude dále prohlubováno zejména proto, že nejsou vyřešeny některé celostátní otázky, které mají vliv na řešení rozvoje Prahy. Jde zejména o tyto otázky:
- nedořešení otázek perspektivního plánu neumožňuje v současné době přesnější stanovení a zdůvodnění výhledové velikosti města, a proto bude nutno ji upřesnit v rámci prací na dlouhodobém planu rozvoje národního hospodářství;
^ V~f f" !ajištěnl aktivního rozvoje základních průmyslových odvětví v Praze a v zájmu zajištění potřebného rozvoje nevýrobní sféry, musí být v souladu s celostátn-T™ *      *  ' * ^1™™+™,^ „ .     i                   *»**»x«*ntatt potrebami upřesněna rekonstrukce promyslu v Praze <íp
■tltu.1, ktJ zae neiJZClľ' •*"** ' in"
VléZľci v 1,     Ti P°ale POSUdku 8 Propočtu Štítní
- 7 -
- část výměry rezervních ploch uvažovaných v návrhovém období k využití váže také na dosud neukončené 3 neschválené návrhy na přemístění některých závodů ze středního pásma (napr. CKL Dukla Karlín, Tatra Smíchov);
- pro oblast malešickou, hostivařskou, vysočanskou a libeňskou musí být upřesněny územní plány podle nových koncepcí průmyslové výstavby;
- podle usnesení vlády č. 1035/1962 mojí být vypracovány ekonomické a technologické závěry ke schválené koncepci městské hromadné dopravy, zejména organizace hromadné dopravy ve středu města a tras tunelové dopravy;
- v současné době se zpracovává 22 generelů: generel bydlení, ústředně řízeného průmyslu, místního hospodářství, zemědělství, obchodu, zdravotnictví, sociálního zabezpečení-školství-kultury, umění o osvěty-rekreace a zeleně, tělovýchovy o sportu, veřejné administrativy, dopravy, energetických zařízení, telekomunikací, zásobování vodou, kanalizací, -stavebnictví, obyvatelstva a zaměstnanosti, bilance investic a základních fondů, bilance území, skladových prostor. V najpokročilejším stavu je generel bydlení a generel zemědělství. V roce 1965 bude práce na generelech uzavřena;
- další jednání vyžaduje rozšíření území hlavního města Prahy a vymezení jeho užší a širší zájmové oblasti, zejména jde
o rozpracování hospodářských a jiných vztahů Prahy a Středočeského kraje a vypracování územního plánu rajónu středočeské oblasti. Zajištění těcnto úkolů vyžaduje urychlená opatření.
Vzhledem k tomu, že tyto a některé další otázky rozvoje města budou ještě rozpracovávány v najbližší době, navrhuje se v usnesení vlády, aby Národní výbor hlavního města Prahy předložil vládě v roce 1966 revizní zprávu ke směrnému územnímu plánu, která ověří další platnost jednotlivých řešení.
Podle dohody předsedy Státní plánovací komise a primátora hlavního města Prahy na základě vládního usnesení c. 77/1964 bodu 6, se navrhuje projednání upřesněného materiálu "Problémy rozvoje hlavního města Prahy do roku 1970", ve vládě do 30. 6. 1964
vzhledem ku stavu prací na státním plánu rozvoje do roku 1970.
výbor hl. mřota Prahy dálo předpokládá, U materiál o směrném územním plánu bude využit v masové politické práci v připraví volob.
-lYi-Závěr.
Doporučujeme, oby plenární schůze vlády schválilo předložo-ný návrh usneseni o těmito změnami:
vypouätí so bod B 1 Jako nadbytočný vzhlodem k tomu, 2e Směr-nlco pro výstavbu, přestavbu e organizaci území hlavního města Prahy jsou v bodS A 2 označeny joko závazná diroktiva a v Čáati III. těchto "Směrnic" se ukládá väom rosortúm Jo respektovat;
bod B 2 so pozměňuje takto:
vláda souhlasí,
aby podle dohody mezi předsedou Státní plánovací komisu a primátorem hlavního města Prahy byl vládě do 30. června 1964 předložen ke ochváluní upřesněný materiál "Problémy rozvoje hlavního môota Prahy do roku 1970".
V'.:iliHUv/    rnlborU ]>)'(>
národní výborys Pol/mtícký v. r.
Vedoucí odboru národohospodářského:
Pětroso v. r.