HV_617 Hudba a interpretace ÚVOD DO TEORIE INTERPRETACE Osnova: • Definice „interpretace“ • Teorie interpretace - terminologie • Strukturální a interpretační smysl hudebního textu • Tři mody interpretace podle Danusera Definice „interpretace“ • Etymologie „interpretace“ – z lat. Interpretare od interpres = „vykladač“, „obchodní zprostředkovatel“ • Podle Fukače dvě významové roviny – interpretace jako výklad významu, obsahu, či smyslu díla x interpretace jako vlastní akt rozeznění hudby Pro naše potřeby: • Interpretace - „akt rozeznění hudby“ (J. Fukač, Slovník české hud. kultury, heslo Interpretace) • Interpret – „ten, kdo provádí rozeznění hudby – hráč, či zpěvák jako bezprostřední nositel příslušné aktivity a dirigent jako subjekt, který aktům rozeznění svou specifickou činností napomáhá“ (J. Fukač, Slovník české hud. kultury, heslo Interpretace) Definice „interpretace“ • Hudební interpretace též pojímána jako akt zprostředkování: - Mezi autorem a posluchačem - Mezi zapsanou a sluchově přijímanou podobou díla (J. Fukač, Slovník české hud. kultury, heslo Interpretace) Definice „teorie interpretace“ • „Úkolem disciplíny, kterou nazýváme Teorie a dějiny hudební interpretace, je shrnovat, třídit a analyzovat dosavadní muzikologické poznatky jakkoli se týkající způsobů provozování hudby, zavádět metody vhodné k jejich zvláštnímu zkoumání a vypracovat na základě empirických faktů a jejich zobecňování pokud možno jednotnou teorii, v jejímž rámci by byly historické a etnické typy hudební interpretace vyloženy jako zvláštní případy globálního „dělání hudby“ člověkem jako společenským tvorem.“ Lébl, V. – Poledňák, I. a kol. Hudební věda (1988) Teorie interpretace - terminologie • K pojmu „interpretace“ se v českém hudebním písemnictví vyskytuje celá řada ekvivalentů nestejného významu: provedení, provozovací praxe, výkonné hudební umění, koncertní umění, reprodukce, realizace (…) • Hudba jako „výkonné umění“ → závislost hudby na prováděcím aktu (zprostředkujícím článku mezi autorem a příjemcem díla…), v angličtině se řadí pod „performing arts“ Teorie interpretace - terminologie - problematický termín „autentické interpretace“ Strukturální a interpretační smysl hud. textu DANUSER, Hermann, and Thomas BINKLEY. Musikalische Interpretation. (Ed. Neues Handbuch der Musikwissenschaft, Bd. 11; ed. Carl Dahlhaus) Laaber: Laaber-Verlag, 1997. - v 19. století nárůst počtu přednesových instrukcí v notovém zápisu → etablování autonomní estetiky hudebního umění, vymaňování z nábožensko-rituálních a sociálně-společenských funkcí - Danuser rozlišuje Strukturální smysl (Struktursinn) a Interpretační smysl (Aufführungsinn) hudebního textu - Strukturální smysl → zejm. tónová výška a délka, fixovány notačním systémem - Interpretační smysl → dynamika a tempo Tři mody interpretace podle Danusera DANUSER, Hermann, and Thomas BINKLEY. Musikalische Interpretation. (Ed. Neues Handbuch der Musikwissenschaft, Bd. 11; ed. Carl Dahlhaus) Laaber: Laaber-Verlag, 1997. - V pojímání hudební interpretace tradiční polarita historické interpretace vs. romantické interpretace - Danuser překračuje návrhem tří modů interpretace – závislé na třech časových horizontech interpretace: 1) Dobová interpretace krátce po vzniku díla 2) Interpretační tradice – kontinuita typového hudebního přednesu v rámci interpretační kultury Tři mody interpretace podle Danusera 3) Aktuální, současná interpretace; třetí časový horizont je definován vztahem mezi kompoziční a interpretační kulturou - Danuser z horizontů následně odvozuje 3 interpretační kultury, a 3 mody hudební interpretace (platné pro situaci ve 20. století): - jednotlivé mody mají různé cíle Časový horizont Interpretační kultura Modus hud. interpretace 1. Kultura „Staré hudby“ historicko-rekonstruktivní 2. Kultura „klasickoromantické hudby“ tradiční 3. Kultura „Nové hudby aktualizující Děkuji za pozornost