ÚVOD DO DĚJIN TEORIE INTERPRETACE HV_617 Hudba a interpretace OSNOVA: Vývoj teorie interpretace od antiky do konce 17. století 01 Novověký vývoj teorie interpretace 02 Vývoj teorie interpretace ve 20. století 03 Výzkum interpretace v Českých zemích 04 Literatura k dějinám interpretace 05 1. Antika 2. Středověk 3. Renesance 4. 15. – 17. století Vývoj teorie interpretace od antiky do konce 17. století 01 „Music lives through interpretation.“ Frederick Dorian, The History of Music in Performance • hudební písemnictví antiky odlišuje provozování hudby od teoretické reflexe • Aristides Quintilianus (Ἀριστείδης Κοϊντιλιανός) (4. stol. n. l.) - ve spise De musica rozlišuje teoretickou a praktickou hudební teorii • Boëthius (480 – 524/525) - De institutione musica (500 – 507) - musica mundana x musica humana x musica in instrumentis constituta - cantor/poeta (hudebník) x musicus (hudební vzdělanec) Antika • problematika výkonného umění zaujímá ve středověkých traktátech okrajové místo • prakticky má výkonné umění velký vliv na rozvoj hudebních druhů (minnesang, trubadúrská a truvérská lyrika), i na rozvoj polyfonie • dobovou teorii interpretace ovlivňuje i sociální postoj k hudbě a hudebníkům • Aurelianus Reomensis + Musica disciplina (1. pol. 9. století) - provozovací praxe dobového liturgického zpěvu • Guido d'Arezzo + Micrologus Guidonis de disciplina artis musicae (1026) - Manus Guidonis – pedagogická rovina interpretace Středověk • do konce 15. století užívané dělení musica practica a musica theoretica/musica speculativa • musica practica = sféra praktického provozování hudby a komponování • musica theoretica/speculativa = sféra teoretického uvažování o hudbě • v 15. století první popis vztahu mezi improvizovaným provozováním hudby a její notační fixací • 16. století – ke stávající dvousegmentové klasifikaci přibývá „musica poetica“ • svébytné označení kompozice • Nikolaus Listenius + Rudimenta musicae Planae (1533) • v 16. století rovněž popis improvizační praxe ve vokální polyfonii (zdobení, diminuce) Renesance • středověké umění – charakteristická náboženská askeze • renesance – do sféry umění zasahuje humanistický ideál, umění odráží světské hodnoty → s renesancí rostoucí zájem o otázky hudební interpretace • teorie vokální interpretace: • Gioseffo Zarlino (1517 – 1590) + Instituzioni harmoniche (1558) – zahrnuje i improvizaci • Lodovico Zacconi + Prattica di Musica (1592) - složení a rozestavění sboru • Giulio Caccini + Le Nuove musiche (1601) 15. až 17. století – předstupeň teorie interpretace • přelom 16. a 17. století – důležitou roli hrají vokální žánry, teorie se snaží o kultivaci zpěvu, i o řešení praktických otázek (zdobení melodie, pěvecký výraz…) - vznik pěveckých učebnic (Gannasi (1535), Ortiz (1553), Caccini (1601)) • instrumentální hudba z pěvecké interpretace vychází • Girolamo Frescobaldi + Toccaty (1615) – předmluva • Lodovico Grossi da Viadana + Cento concerti ecclesiastici (1602) – předmluva • Georg Muffat + Florilegium (1695 – 1698) – orchestrální interpretace • Marin Mersenne (1588 – 1648) + Harmonie universelle (1636 – 1637) 15. až 17. století – předstupeň teorie interpretace 1. 17. a 18. století 2. 19. století Novověký vývoj teorie interpretace 02 17. a 18. století – problematika generálbasu • Agostino Agazzari + Discorso del sonare sopra il basso con tutti li stromenti (1608) • Giovanni Maria Bononcini + Il pratico musico (1673) • Francesco Gasparini + L’armonico pratico al cimbalo (1683) • Johann Mattheson + Das neu eröffnete Orchester (1713) 18. století – teoreticko-didaktická literatura • v 18. století rozkvět technicko-didaktické literatury o hře na jednotlivé nástroje • emancipace čistě nástrojového myšlení • F. Couperin + L'Art de toucher le clavecin (1717) • J. Ph. Rameau + Pièces de clavecin (1731) • J. Mattheson + Der Vollkommene Capellmeister (1739) • F. W. Marpurg + Die Kunst das Clavier zu spielen (1750) • J.J. Quantz + Versuch einer Anweisung die Flöte traversiere zu spielen (1752) • C.Ph.E. Bach + Versuch über die whare Art das Clavier zu spielen (1753, 1762) • L. Mozart + Versuch einer gründlicher Violinschule (1756) 19. století – Aufführungspraxis, 1. etapa vývoje • počátky 19. století – rozlišení hudby žijících skladatelů a „hudby historické“ • vznik muzikologické disciplíny Aufführungspraxis (provozovací praxe) • vyšší teoretická reflexe problematiky hudební interpretace • zájem o: dějiny a sémantiku notace, o dobovou improvizaci, o rozvoj a charakteristiku instrumentáře, o akustické prostředí, o sluchové schopnosti historických komunit • též problematika dešifrace generálbasu 19. století – nové úkoly teorie interpretace • 1816 vynález Mälzelova metronomu • proměna chápání hudebního zápisu – od představy „návodu“ k interpretační tvorbě, platné v 18. století, k pojetí fixace autorovy zvukové představy v zápisu • práce syntetizujícího významu – H. Riemann (1849 – 1919) + Studien zur Geschichte der Notenschrift (1878) + Musikalische Dynamik und Agogik (1884) + Über Wiederbelegung und Vortrag alter Musik (1895) + System der musikalischen Rhythmik und Metrik (1903) • 1877 vynález fonografu – potlačení autority hudebního zápisu 1. Počátek 20. století 2. Témata 1. poloviny 20. století 3. 2. polovina 20. století Vývoj teorie interpretace ve 20. století 03 počátek 20. století – Aufführungspraxis, 2. etapa vývoje • systematický teoretický výzkum zákonitostí interpretace (podání melodie, frázování, agogika, rytmus a metrum apod.) • otázka autenticity interpretace starších skladeb • estetické hodnocení „správného slohového podání“ • R. Lach + Studien zur Entwicklungsgeschichte der ornamentalen Melopöie (1913) • H. Goldschmit + Die Lehre von der vokalen Ornamentik (1907) • nástup výzkumných snah anglické a americké muzikologie v problematice • E. Danereuth + Musical ornamentation (1893) • F. T. Arnold + The art of accompaniment from a thourough-bass (1931) Témata 1. poloviny 20. století • od konce 20. let 20. století pokusy o syntézu: 1) syntetické podání historického vývoje prvků a forem interpretace; • R. Haas + Aufführungspraxis der Musik (1931) 2) syntetické podání všech dosavadních výzkumů – snaha uspořádat problematiku interpretace do systému a zasadit ji do širších oborových souvislostí • A. Schering + Vom musikalischen Vortrag (1930) 2. polovina 20. století • práce navazující na syntetické snahy 1. poloviny 20. století • Siegfried Borris + Gegensätzliche Authentizität in der Interpretation. Zur Grundlegung einer vergleichenden Interpretationskunde (1963) • Frederick Dorian + The History of Music in Performance (1966) • s rozvojem technologií zaměření na zvukový záznam • empirický přístup, uplatnění komparativní metody • BOWEN, Jose A. Tempo, Duration and Flexibility: Techniques in the Analysis of Performance.In Journal of Musicological Research, Vol. 16, No. 2 (July 1996). 1-47. 2. polovina 20. století Výzkum interpretace v Českých zemích 04 Výzkum interpretace v Českých zemích - počátky • Václav Philomates + Musicorum libri quattuor (1512, Vídeň) • Jan Blahoslav + Musica (1558, Olomouc) • oba spisy se zabývají provozovací praxí vokální hudby • spisy podrobně srovnává Vladimír Helfert ve studii „Muzika Blahoslavova a Philomatova“ (1923) Výzkum interpretace v Českých zemích • Otakar Hostinský + Das Musikalisch-Schöne und das Gesamtkunstwerk (1877) „Předmětem estetického zkoumání je pro nás jen skladba zaznívající ve smyslové přítomnosti a hotovým uměleckým dílem je teprve bezvadné provedení skladby.“ • Ludvík Kundera + Příspěvky k analysi hudební reprodukce (1927) • Otakar Zich + Estetika dramatického umění (1931) Výzkum interpretace v Českých zemích • Jaroslav Zich + Prostředky výkonného hudebního umění (1959) + Kapitoly a studie z hudební estetiky (1975) • Jaroslav Jiránek + Pokus o výzkum hudebně interpretačního umění metodou formalizovaného dotazníku (1978) • Jiří Fukač + K výzkumu hudebních metaznaků (1978) • Milan Kuna a Miloš Bláha + Čas a hudba: k dramaturgii časových prostředků v hudebně interpretačním výkonu (1982) Výzkum interpretace v Českých zemích Literatura k dějinám interpretace 05 Literatura k dějinám teorie interpretace ŠTEFKOVÁ, Markéta. Teória hudobnej interpretácie. Bratislava: VŠMU, 2011. ISBN 978-80-89439-19-5. Hudební věda: historie a teorie oboru, jeho světový a český vývoj : celostátní vysokoškolská učebnice pro studující filozofických fakult univerzit, pedagogických fakult a akademií múzických umění. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1988. DOLMETSCH, Arnold. Interpretace hudby 17. a 18. století. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1958. CHRISTENSEN, Thomas Street, ed. The Cambridge history of Western music theory. Cambridge: Cambridge University Press, 2002. The Cambridge history of music. ISBN 0-521-62371-5. LAWSON, Colin a Robin STOWELL, ed. The cambridge history of musical performance. Cambridge: Cambridge University Press, 2012. The Cambridge history of music. ISBN 978-0-521-89611-5. MACCLINTOCK, Carol, ed. Readings in the history of music in performance. Bloomington: Indiana University Press, c1979. ISBN 0-253-14495-7. DORIAN, Frederick. The History of Music in Performance. New York: W.W. Norton and Compoany, Inc., 1966. Děkuji za pozornost