ISKB14 / VIKBA32 Informační vzdělávání Kontext pojmů, definic a strategických dokumentů Pavlína Mazáčová, Ph.D. Vzdělávací prostředí v ČR (dle společnosti EDUin) Záležitost, se kterou se setkáváme každý den, ale mnozí v ní stále tápeme... Informační vzdělávání je vzdělávání v oblasti toho, kde informace vyhledat, jak je zpracovat a efektivně předávat. Informační vzdělávání je něco, co mi pomůže se lépe vyrovnat s výzvami mého studia:) Informační vzdělávání vede k informační gramotnosti, která je potřebná ke zpracování širokého kruhu informací. Snaha naučit někoho, aby dokázal pracovat s informacemi Návod, jak pracovat s informacemi, aby to dávalo smysl a bylo to efektivní. Informační vzdělávání není pojmem, je způsobem, jak žít. Jedná se o vzdělávání v oblastech, která často nejsou součástí učebních osnov jednotlivých studijních oborů. Informační vzdělávání dle studentů VŠ (Týden IV, KISK 2016) Informační vzdělávání • Proces vzdělávání k informační gramotnosti jedince i skupin (cílový stav informačního vzdělávání) • Vzdělávání k informační gramotnosti není jednorázovou záležitostí, není omezeno na určitou fázi vývoje osobnosti ani na určitý stupeň vzdělávání • Je celoživotní proces učení • Jedna ze stěžejních činností ve znalostní / informační společnosti • Zásadní v rozvoji klíčových kompetencí pro kvalitní osobní i profesní život Edukační obsah informačního vzdělávání = komplexní práce s informacemi Základní terminologie Informační gramotnost / information literacy / IG • Obecně: – informační gramotnost je znalost a uvědomění si, kdy a proč potřebujeme informace (definování informační potřeby), kde můžeme informace najít a jak je máme vyhodnotit, použít a etickým způsobem sdělovat a sdílet Základní terminologie Informační gramotnost - konkrétněji Paul Zurkowski – poprvé použil pojem IG (1974) • Informačně gramotný je jedinec připravený používat informační zdroje při práci, který se při řešení problémů naučil využívat širokou škálu technik a informačních nástrojů stejně jako primární zdroje Odborná komise IVIG (Informační výchova a informační gramotnost) při AKVŠ (Asociaci knihoven vysokých škol) – po r. 2000 • Informační gramotnost chápána jako funkční gramotnost v informační společnosti, společnosti založené na rozvoji technologií. K funkční gramotnosti proto přidáváme ICT gramotnost jako schopnost uživatelské práce s počítačem (a dalšími nástroji) a sítěmi (zejména internetem), zdůrazňujeme však, že práce s ICT je vždy práce s nástroji a podporuje ostatní složky informační gramotnosti. Základní terminologie Informační gramotnost - konkrétněji • Nejčastěji používaná definice informační gramotnosti: zveřejněná roku 1989 ve zprávě Komise pro informační gramotnost (vytvořená v rámci Asociace amerických knihoven – ALA): • "K dosažení informační gramotnosti musí být jedinec schopen rozeznat, kdy potřebuje informace, a dále je vyhledat, vyhodnotit a efektivně využít. Informačně gramotní lidé se naučili, jak se učit. Vědí, jak se učit, protože vědí, jak jsou znalosti pořádány, jak je možné informace vyhledat a využít je tak, aby se z nich další mohli učit. Jsou to lidé připravení pro celoživotní vzdělávání, protože mohou vždy najít informace potřebné k určitému rozhodnutí či k vyřešení daného úkolu.„ Základní terminologie Informační gramotnost - konkrétněji • Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí IFLA – v Alexandrijské proklamaci o informační gramotnosti zdůrazňuje interpretační kompetence, kompetence kritického myšlení a socio-kulturní kontext konceptu (IFLA 2008) – „informační gramotnost umožňuje každému jedinci ve všech oblastech života hledat, hodnotit, využívat a vytvářet informace s cílem efektivně dosahovat osobních, sociálních, profesních a vzdělávacích cílů“ … – podporuje sociální inkluzi všech národů (Alexandria 2006) Základní terminologie Informační gramotnost - konkrétněji Nověji: • Levine-Clark a Carter 2013 – individuální úroveň informační gramotnosti (information literacy) je stěžejním determinantem postavení, fungování a participace jedince v informačním prostředí – informační gramotnost = způsobilost „přiměřené interakce s informací se záměrem rozpoznat informační potřebu a žádoucí informaci vyhledat, vyhodnotit a efektivně využít“ ( Levine-Clark a Carter 2013, s. 135) • Bill Johnston a Sheila Webber: – informační gramotnost představuje „adaptaci vhodného informačního chování za účelem naplnění informační potřeby prostřednictvím jakéhokoli kanálu či média, vedoucí k moudrému a etickému využití informací ve společnosti“ (Johnston a Webber 2005, s. 113). Základní terminologie Gramotnost - schopnost identifikovat, chápat, vyjadřovat, vytvářet a vykládat pojmy, pocity, fakta a názory v ústní i písemné podobě, pomocí vizuálních, zvukových a digitálních materiálů napříč obory a kontexty - zahrnuje schopnost vhodným a tvůrčím způsobem efektivně komunikovat a udržovat kontakty s ostatními Funkční gramotnost (vztažená ke kulturnímu kontextu) - schopnost takové znalosti či dovednosti použít, schopnost aktivně participovat na světě informací - zájem o ni od 50. let 20. století Rozčleněna do tří složek: • gramotnost literární - schopnost nalézt a porozumět informaci z (uměleckého) textu • gramotnost dokumentová - schopnost vyhledat a využít přesně definovanou informaci • gramotnost numerická - schopnost manipulovat s čísly - později připojeny: + jazyková gramotnost + ICT gramotnost + přesah - etický přístup a znalost právních aspektů (použité zdroje je třeba citovat a zacházet s nimi s ohledem na autorské právo) Základní terminologie Základní terminologie Přístup k informační gramotnosti dle IVIG Základní terminologie Koncepce podpory mládeže na období 2014- 2020 (MŠMT, platná od 2014) • určuje strategické cíle státní politiky ve vztahu k mládeži • reflektuje potřeby mládeže zejména v oblasti neformálního a zájmového vzdělávání, zaměstnanosti mladých lidí, kultury a tvořivosti, jejich participace, zdraví a zdravého životního stylu, sociálního začleňování a dobrovolnictví • zabývá se také environmentální a globální rozvojovou problematikou včetně přístupu mladých lidí k právům a informacím. Kompetence informačně gramotného člověka v Koncepci podpory mládeže 2014-2020 • identifikuje informační potřeby, • volí nejvhodnější strategii pro získání informací , • využívá odpovídající zdroje a informační systémy, • v informačních zdrojích vyhledá požadované informace, • získané informace kriticky hodnotí, • informace vhodně zpracuje a využije, • informace zprostředkuje jiným lidem v různých podobách a prostřednictvím různých technologií, • posuzuje morální a právní aspekty využívání informací Doporučení Rady Evropské unie (z 22. 5. 2018) https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32018H0604(01) • 8 klíčových kompetencí pro celoživotní vzdělávání v referenčním rámci: – kompetence v oblasti gramotnosti – kompetence v oblasti mnohojazyčnosti – matematická kompetence a kompetence v oblasti přírodních věd, technologií a inženýrství – digitální kompetence • Zahrnuje informační a datovou gramotnost, komunikaci a spolupráci, mediální gramotnost, tvorbu digitálního obsahu (včetně programování), bezpečnost (včetně schopnosti snadno se pohybovat v digitálním prostředí a kompetencí souvisejících s kybernetickou bezpečností), otázky související s duševním vlastnictvím, řešení problémů a kritické myšlení – personální a sociální kompetence a kompetence k učení – občanská kompetence – podnikatelská kompetence – kompetence v oblasti kulturního povědomí a vyjadřování Základní terminologie - EU Informační vzdělávání – kde se děje Formální oblast vzdělávání: - MŠ (preprimární stupeň), ZŠ (primární stupeň), SŠ (sekundární stupeň), VOŠ + VŠ (terciární stupeň) Neformální oblast vzdělávání: - knihovny, volnočasová centra, muzea, galerie, neziskové organizace, spolky apod. - specifikum informačního vzdělávání: různé cílové skupiny mají rozdílné potřeby v tématech informačního vzdělávání a v míře osvojení kompetencí informačně gramotného jedince Informální učení – individuální, každodenní, sebeurčující a sebeřízené učení Základní terminologie Informační gramotnost v prostředí vysoké školy Jedna z nejvýznamnějších oblastí obecné akademické edukace • Cíle: – 1) vybavit absolventa vědomostmi a dovednostmi tak, aby měl lepší uplatnění na trhu práce, – 2) aspekt směřování dovnitř univerzity, růst kvality a excelence VŠ (studenti budou schopni lépe dohledávat zdroje, samostatně se rozvíjet nebo psát lepší kvalifikační práce a grantové žádosti) – 3) rozvoj informační společnosti směrem k aktivnímu občanství, kritickému myšlení či umění Základní terminologie KLÍČOVÉ KOMPETENCE (dovednosti) • integrované schopnosti a dovednosti uplatňované v profesním i osobním životě • nejsou striktně vázány na jednotlivý obsah učiva v kurikulárních dokumentech (tedy dokumentech vytvářejících vzdělávací obsah / osnovy v primárním, sekundárním i terciárním školství), jsou součástí obecného základu vzdělání jedince v informační společnosti: – komunikativní dovednosti, včetně znalosti cizích jazyků; personální a interpersonální dovednosti; – schopnost řešit problémy a problémové situace; – schopnost využívat při řešení problémů matematických postupů; – schopnost využívat informační technologie, pracovat s informacemi! Základní terminologie Klíčové kompetence ve formálním vzdělávání • Definovány v rámcových vzdělávacích programech (a použité ve školních vzdělávacích programech jednotlivých škol) – pro předškolní vzdělávání (http://www.msmt.cz/file/39793/) – pro základní vzdělávání (http://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni- vzdelavani/ucebni-dokumenty; http://www.msmt.cz/file/38981?highlightWords=rvp) – pro střední vzdělávání (http://www.msmt.cz/vzdelavani/stredni- vzdelavani/ramcove-vzdelavaci-programy) • Představují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti Základní terminologie Klíčové kompetence • Kompetence v neformálním vzdělávání - projekt KLÍČE PRO ŽIVOT (http://znv.nidv.cz/projekty/realizace- projektu/klice-pro-zivot) • důležité pro úspěch v životě i na trhu práce • rozvíjejí a zvyšují kvalifikaci, analytické a komplexní myšlení, kreativitu a schopnost spolupráce a týmové práce • při práci s dětmi a mládeží lze tyto kompetence nabývat, aniž by mladý člověk věděl, že se něco učí; získává je učením se zkušeností (znak neformálního vzdělávání) Základní terminologie Oblasti spolupráce formálního a neformálního vzdělávání (zaměřeno na děti a mládež) Kompetence informačně gramotného člověka • identifikuje informační potřeby, • volí nejvhodnější strategii pro získání informací , • využívá odpovídající zdroje a informační systémy, • v informačních zdrojích vyhledá požadované informace, • získané informace kriticky hodnotí, • informace vhodně zpracuje a využije, • informace zprostředkuje jiným lidem v různých podobách a prostřednictvím různých technologií, • posuzuje morální a právní aspekty využívání informací Základní terminologie • Počáteční vzdělávání musí tvořit základy k dalšímu vzdělávání, tzn. žáky vybaví funkční gramotností a klíčovými kompetencemi (komunikace, týmová práce, schopnost učit se, schopnost řešit problémy, ICT, informační gramotnost apod.) – nástrojem je výzkum OECD PISA • Klíčové kompetence se dosud nestaly integrální součástí kurikula - jejich rozvíjení totiž vyžaduje zásadní změnu pojetí výuky • Aktuální dění – diskuse ve vzdělávací politice nad revizí obsahu učiva v RVP – význam kompetenčního přístupu ke vzdělávání a aktuálně změny v RVP ZV (Informatika) Formální školství a informační vzdělávání v celoživotním učení Strategické dokumenty pro rozvoj informačního vzdělávání Hlavní směry vzdělávací politiky 2030+ - 2 strategické cíle: - Eliminace nerovnosti v přístupu žáků ke vzdělávání - Podpora rozvoje gramotností a kompetencí žáků Koncepce rozvoje knihoven 2021-2027 - 3 hlavní pilíře rozvoje knihovnictví v ČR (jeden z nich reflektuje vzdělávací a komunitní roli knihovny) Strategie digitální gramotnosti ČR do roku 2020 (platná od r. 2015), MPSV, MŠMT – http://www.mpsv.cz/files/clanky/21499/Strategie_DG.pdf Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020 (platná od r. 2014), MŠMT – http://www.msmt.cz/ministerstvo/strategie-digitalniho-vzdelavani-do-roku- 2020 Hlavní směry vzdělávání 2030+ Koncepce rozvoje knihoven 2021-2027 Knihovny – pilíře občanské společnosti, vzdělanosti a kultury I. Knihovny jako pilíře rozvoje občanské společnosti a přirozená centra komunit II. Knihovny jako vzdělávací a vzdělanost podporující instituce III. Knihovny jako správci kulturního a znalostního bohatství Národní program rozvoje vzdělávání – Bílá kniha – schválený vládou v r. 2001 – rozvoj vzdělávací soustavy, avšak se zřetelem k celoživotnímu učení „Vzdělávání pro každého po celý život“ – zaměřen na uspokojování vzdělávací potřeby dětí, mládeže a dospělých odpovídajícím usměrňováním kapacit ve školách a dalších vzdělávacích zařízenich • zajištěna dostupnost všech úrovní vzdělávání a poskytována spravedlivá příležitost k maximálnímu rozvoji různorodých schopností všech jedinců v průběhu celého života Strategické dokumenty pro rozvoj informačního vzdělávání - starší Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v České republice - MŠMT v r. 2005, v r. 2007 – rozvoj celoživotního učení jako podmínky ekonomického a společenského rozvoje – celoživotní učení nadřazeným pojmem pro počáteční i další vzdělávání – v kontextu počátečního vzdělávání je koncept celoživotního učení stavěn do protikladu s tradiční jednorázovou, úzce zaměřenou přípravou na konkrétní povolání Strategické dokumenty pro rozvoj informačního vzdělávání - starší Strategické dokumenty pro rozvoj informačního vzdělávání - starší České dokumenty a publikace • Státní informační a komunikační politika e-Česko 2006. Praha: Ministerstvo informatiky České republiky 2006. - iniciativa v rámci Akčního plánu eEurope 2005; objasňuje význam informační společnosti a její prioritní oblasti, mezi něž zahrnuje také informační vzdělanost, problematiku informační gramotnosti, elearningu a řešení problému digital divide; součástí dokumentu je akční plán. • Strategie celoživotního učení ČR. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 2007. - dokument definuje základní pojmy, analyzuje současný stav v oblasti celoživotního učení v ČR, definuje priority dalšího vývoje a předkládá návrhy řešení. Pojem informační gramotnost se v dokumentu nevyskytuje. • Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol na období 2006 - 2010. - definuje hlavní úkoly rozvoje vysokého školství v určeném období v souladu se státní vzdělávací politikou; dlouhodobý záměr je každoročně aktualizován a doplňován; soustřeďuje se i na celoživotní vzdělávání a distanční a kombinované formy vzdělávání, které zvláště vyžadují jistou úroveň informační gramotnosti. • Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2011-2015. Praha: Ministerstvo kultury České republiky 2011. - Koncepce zdůrazňuje úlohu knihoven v procesu celoživotního vzdělávání a podporu vzdělávání na internetu a navrhuje vytvářet podmínky pro zajištění informační výchovy uživatelů ke zvýšení jejich funkční gramotnosti. V současnosti se připravuje koncepce na období 2016-20. • Koncepce informačního vzdělávání na vysokých školách v České republice. Doporučující materiál Asociace knihoven vysokých škol ČR. Praha: AKVŠ IVIG 2008. - Koncepce je určena akademickým funkcionářům, vysokoškolským pedagogům a vysokoškolským knihovníkům; vysvětluje význam informační gramotnosti, zdůvodňuje implementaci informačního vzdělávání do učebních plánů, popisuje priority a opatření k jejich dosažení. Její součástí je návod, jak postupovat při přípravě projektů na podporu informační gramotnosti. Strategické dokumenty pro rozvoj informačního vzdělávání - starší • Standardy, pokyny a metodiky Asociation of College and Research Libraries (ACRL) A DIVISION OF THE AMERICAN LIBRARY ASSOCIATION (ALA) • Časopisy • online komunity, konference… Zahraniční strategické dokumenty pro rozvoj informačního vzdělávání Zahraniční strategické dokumenty pro rozvoj informačního vzdělávání Vybrané dokumenty ACRL v ALA Zahraniční strategické dokumenty pro rozvoj informačního vzdělávání Vybrané dokumenty ACRL