MEZIVÁLEČNÉ BULHARSKO Kateřina Kolářová – Václav Štěpánek BULHARSKO A PRVNÍ SVĚTOVÁ VÁLKA •porážka Bulharska v první světové válce přinesla dalekosáhlé důsledky vrevanšistické snahy po válce byly u Bulharska pochopitelné, protože mírová jednání pro ně byla velmi tvrdá – Bulharsko přišlo o všechny výdobytky, které získalo za balkánských válek •vlivný politik a předseda zemědělského svazu ALEXANDR STAMBOLIJSKI společně se svou stranou na počátku války varovali před vstupem Bulharska na straně centrálních mocností vByl předsedou sdružení bulharského rolnictva – Bulharského zemědělského lidového svazu vbyl označen tehdy jako zrádce a byl odsouzen k trestu smrti, který pak byl změněn na trest doživotního žaláře •bulharské obyvatelstvo se do válečného dobrodružství nepouštělo příliš ochotně, ztráty z balkánských válek byly ještě citelné •Bulharská armáda nesla na svých bedrech nesla celou tíhou Soluňské fronty, počty mrtvých a zraněných byly deprimující a vyvolávaly nespokojenost a revoluční nálady vnespokojenost také vyvolávalo chování německých spojenců - bulharská fronta se tehdy ustálila na víceméně na řecké hranici, místy ale zasahovala hluboko do bývalé srbské Makedonie, nejvyšším bodem fronty hranici (Kajmakčalan 2 528 metrů v pohoří Nidže) vNěmci měli na bulharské frontě necelých 20 000 vojáků, ale zásobování ze strany Bulharska muselo být, jako kdybych jich tam bylo 100 000 – žili si v hojnosti a přepychu, ale bralo se to právě vojákům bulharským • BULHARSKO A PRVNÍ SVĚTOVÁ VÁLKA •v září roku 1918 se Bulharsko dočkalo obratu válečného štěstí, v září došlo k průlomu Soluňské fronty •porážka vyvolala nepokoje po Bulharsku a došlo to do takových rozměrů, že car Ferdinand udělal určité ústupy – v červnu vyměnil premiéra Radoslavova a místo něj dosadil ALEXANDRA MALINOVA – liberál, vůdce demokratické strany •v září 1918 se rozpadá fronta •demoralizovaní vojáci začali odcházet domů •Malinov musel požádat spojence o příměří, aby nevpadli do Bulharska •4 dny předtím car propustil Alexandra Stambolijského a Rajka Daskalova, předáky zemědělského svazu, protože se domníval, že uplatní svůj vliv a uklidní vojáky a zabrání rozpadu armády •místo toho se ale Daskalov postavil do čela armády, vyhlásil republiku a táhl na Sofii – povstání bylo ale potlačeno a jeho vůdcové odcházejí do ilegality • BULHARSKO A PRVNÍ SVĚTOVÁ VÁLKA •Po průlomu Soluňské fronty se Ferdinandovo postavení stávalo stále beznadějnější a schylovalo se ke druhé národní katastrofě, protože Bulharsko bylo postaveno před volbu Ferdinand nebo okupace dohodovými mocnostmi •na nátlak spojeneckých armád a stranických bulharských vůdců 4. října 1918 musel car abdikovat a na jeho místo byl dosazen čtyřiadvacetiletý syn Boris – aby dokázal spojení se starým Bulharskem, přijal jméno BORIS III. •byla tak ukončena vláda schopného, ale ambiciózního vládce, který se o mnohé zasloužil (např. roku 1908 vyhlásil bulharskou samostatnost), ale i tak spíše napáchal více zla vrod Kobursko-gotský měl svoje pozemky i na Slovensku, kde po odchodu do exilu častop pobýval. Nedaleko muránškého hradu stojí i socha apoteózy rodu sasko-koburgsko-gothajského) • CAR BORIS III. • VNITROPOLITICKÁ SITUACE NA KONCI VÁLKY •během války v Bulharsku docházelo k politickým změnám: •v listopadu 1918 Malinov ustoupil jiným •volby 17. září 1919: qZemědělská strana (svaz) – strana, která byla z počátku proti vstupu Bulharska do války, získala třetinu hlasů; svaz byl nejsilnější – Stambolijski udělal svou vládu a odjel do Paříže k mírovým jednáním qtradiční strany – dvě pětiny hlasů qkomunisté – pětina hlasů • NEUILLSKÝ MÍR •mírové podmínky pro Bulharsko byly mnohem tvrdší, než se domnívali: •Dobrudža znovu připadla Rumunsku •hranice s Tureckem zůstala •Bulharsko muselo přepustit Království Srbů, Charváýtů a Slovinců dát další území - malá, ale velmi strategická qtrať Bělehrad – Soluň: Strumica, Timocká krajina, oblast u Staré planiny, oblast u Caribrodu (dodnes) = dochází ke zmenšení bulharské Makedonie •přístup k Egejskému moři: qsystém nehleděl na etnické složení oblastí – ve východní Thrákii žila většina Bulharů qspojenci rozhodli, že území bude předáno Řecku a Bulharsko bude bez přístupu k Egejskému moři qŘekové Bulharsku nabídli, že Dedeagač by mohli používat jako bezcelní přístav – to ale Stambolijski odmítl. Obecně panovalo přesvědčení, že přístav a přístup k moři znovu získají. • https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ad/Territories_ceded_by_Bulgaria_to_SCS_King dom_map.png/800px-Territories_ceded_by_Bulgaria_to_SCS_Kingdom_map.png NEUILLSKÝ MÍR •územní ztráty •stejně jako Německo muselo Bulharsko zakázat vojenskou základní službu (mohlo mít jen 33 000 profesionálních vojáků, včetně četnictva a policie) •placení válečných reparací, které byly velmi vysoké – asi 2, 25 miliardy zlatých franků – nakonec byly reparace sníženy, ale i tak byly tvrdé •obecně většina Bulharů si myslela, že podmínky jsou nepřiměřeně tvrdé – tvrdili, že za vstup Bulharska na stranu mocností nemohou, že za to může Radoslavov a car, a že ti dva už nejsou u moci, tak proč by oni měli teď pykat; •Mír vyvolal v poválečných letech revizionismus, politické napětí a napětí mezi Bulharskem a sousedy (Jugoslávie, Řecko, Rumunsko, s Tureckem vztahy dobré – také bylo na straně poražených) • DALŠÍ VÝVOJ • •6. října 1919 Stambolijski sestavuje novou vládu •27. listopadu 1919 dochází k podepsání mírové smlouvy a byly vypsány hned nové volby • •20. března 1920 měly volby tyto výsledky: •politické klima bylo nevídané, z 229 míst získali: •Zemědělská strana 109 míst •komunisté 50 míst •pouze komunisté byli významnějším protivníkem Stambolijského • BASA-950K-3-110-1-Aleksandar Stamboliyski in Paris, 1921 (cropped).jpg KOMUNISTICKÁ STRANA V BULHARSKU •kořeny komunistické strany sahají do roku 1891, kdy byla založena sociálně demokratická, která postupně sílila, přestože byla omezována nejrůznějšími problémy •otázkou například bylo, zda spolupracovat v politickém boji s občanskými liberálními stranami •nakonec se na této optázce lámala kopí: •roku 1903, ve stejné době jako v Rusku, došlo ke štěpení dělnické sociálně demokratické strany na pravověrnou (ta nechtěla spolupracovat) a uměřenou (pravá sociálně demokratická strana) •tešnjaci v čele DIMITR BLAGOEV x široci v čele JANKO SAKAZOV •v Rusku bolševici (Lenin) x menševici •Blagoev trval na přísně centralizované elitářské straně •do roku 1919 měli širocí více voličů, ale během první světové války se jejich postavení oslabilo, protože podpořili cara, zatímco tešnjaci měli odmítavý postoj •na konci války těsnjaci využili válečné únavy a evropského revolučního ovzduší •roku 1919 se těsnjaci reorganizovali a přejmenovali na Komunistickou stranu Bulharska • https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d9/BASA_22K-3-40-3_Yanko_Sakazov.jpg Janko Sakazov Dimitar Blagoev.jpg Dimitr Blagojev DALŠÍ VÝVOJ • •v prosinci 1919 se komunisté pokusili uchvátit moc v Bulharsku •zorganizování stávky železničářů, které bylo hrozbou, že se změní v revoluci •dohodoví spojenci, kteří byli přítomni, pomohli státu potlačit, ale i tak byli komunisté silní •Stambolijského strana nemá šanci bez komunistů – dochází k domluvě s komunisty, kteří dovolili vládnout sami více než 80% bulharského obyvatelstva byli rolníci, takže toto řešení, tj. domluva s komunisty, Stambolijskému dovolilo vytvářet program své strany (1900 založen Zemědělský svaz) •v programu Zemědělského svazu bylo: üokleštění moci koruny üsnížení veřejných nákladů na správu ürozpuštění armády, zaměřeno na milici ümírumilovná zahraniční politika • • ALEXANDR STAMBOLIJSKI (1879–1923) •v roce 1908 byl v čele parlamentu •pocházel z chudé rolnické rodiny, školil se poměrně pozdě •gymnaziální profesorka mu dala peníze, aby odjel do Švýcarska na zemědělskou fakultu – pak se s ní oženil, protože byla bohatá – nemusel nic dělat a tak se vrhl na politiku •byl prototypem bulharského selského stavu – statečný, silný, měl zakroucené vousy •v roce 1908 byl v čele parlamentu •premiérem bulharského státu v letech 1919–1923; tedy v nelehkém období vyrovnávání se s územními ztrátami, které přinesly předchozí konflikty, hlavně pak spojenectví s centrálními mocnostmi v první světové válce §právě tomuto spojenectví oponoval, ještě v časech konfliktu byl ale odsouzen k doživotnímu trestu ve vězení §podporoval ideu balkánské federace; sám se neprohlašoval za Bulhara ale Jihoslovana §po první světové válce došlo ke změně cara (Ferdinand abdikoval ve prospěch svého syna Borise III.), nová hlava státu Stambolijského omilostnila §zahájil okamžitě předvolební kampaň a ve volbách uspěl. §složil vládu, ve které spolupracoval Zemědělský svaz, tedy významná bulharská politická strana, jíž byl Stambolijským členem, a levicová uskupení. •jeho vláda prováděla nepopulární opatření, která však vzhledem ke kapitulaci Bulharska byla nezbytná. §zemí otřásaly nepokoje, problémy v zásobování potravinami, poválečná vyčerpanost, jako i epidemie chřipky §i přesto se Stambolijskému však podařilo získat podporu mezi jednotlivými zemědělci; agrární třída byla v době meziválečného Bulharska poměrně početná a její význam nebyl malý §přesto s premiérem nebyli spokojeni hlavně vojáci a střední třída §jeho vládu svrhl převrat 9. června 1923; Stambolijski se proti němu postavil, nicméně byl armádou zajat, mučen a popraven • Aleksandar Stamboliyski | Historica Wiki | Fandom REFORMY PO ROCE 1920 •pozemková reforma qdo roku 1878 neexistovali velcí velkostatkáři qstatek nad 30 hektarů v Bulharsku byl obrovský, u nás ho mívali sedláci (velký u nás byl asi 100 hektarů) qrolníků bylo mnoho – rozdělení půdy, i té ostatní – lesy, pastviny qna svou stranu tak získal Stambolijski bezzemky a malé rolníky qdo roku 1926 bylo 80% bulharských sedláků soběstačných, 17 % mělo půdu, pouze 2% měli pronajatou půd qspravedlivé vlastnictví půdy •zavedení pracovní povinnosti qpo válce Bulharsko nemělo armádu, takže lidé mezi 20.–40. rokem byli nuceni odsloužit 8 měsíců na pracovních brigádách qti bohatí se mohli vykoupit (50–150 dolarů) qlidé se tomu ale obecně nebránili – zacelení děr po válce qproblém ale byl v tom, že bylo málo kádrů na vedení, nebyli mistři •reforma soudního systému •reforma daňového systému •zahraniční politika qsnaha vést takovou zahraniční politiku, která byla typická pro bulharský rolnický stav, tedy mezinárodní spolupráce, zmenšování peněz pro armádu a zmenšení její moci •snaha o vytvoření „zelené internacionály“ qvytvoření strany, která by konkurovala komunistické internacionále qspojení agrárních stran střední a západní Evropy qmyšlenka, že by dokázala osvobodit Rusko od bolševiků • • • • VZTAHY S BALKÁNSKÝMI SOUSEDY •přátelské vztahy chtěli se všemi, chtěli federaci •snaha o mírovou politiku •snaha o navázání nových vztahů a kontaktů s Řeckem, Tureckem a Srbskem •nejdůležitější a napjaté vztahy s Jugoslávií kvůli Makedonii qsnaha se Jugoslávii přiblížit qpřekážkou byla organizace, která byla pokrokovou VMRO a která se ve 20. letech prakticky přeměnila v bandu dobrodruhů • •VMRO •po první světové válce nebyla VMRO skutečnou makedonskou organizací, ale bulharskou •během války VMRO s bulharským vojskem – VMRO získala hlavní postavení po tom, co získali vardarskou Makedonii – násilnické chování a teror vůči civilnímu obyvatelstvu •po válce zastánci VMRO do bulharské Makedonie •těžké podmínky mírové smlouvy, ale VMRO dala možnost se ukazovat jako zástupce národních bulharských práv •další důvod pro její existenci byla tvrdá srbizační politika ve vardarské Makedonii (včetně jmen – Petrov – Petrović) •umožnění VMRO získávat politický kapitál pro zdůvodnění její existence •italská vláda se snažila dostat Bulharsko na svou stranu proti Jugoslávii, když to nešlo přes Stambolijského, tak podporovala VMRO •Stambolijski chtěl VMRO zrušit, disciplinovat, dokonce vytvořil dohodu s Jugoslávií o společném střežení hranice (zamezení vnikání čet), ale bylo to marné, protože VMRO mělo příznivce mezi vysokým důstojnictvem, které teď bylo ve státě nespokojeno, protože nemělo takové postavení – tohle Stambolijskému zlomilo vaz • VOLBY DUBEN 1923 •Zemědělský svaz získal 212 míst (z 240) •komunisté 16 míst •sociální demokraté 2 místa •ostatní strany dohromady 15 míst • •opoziční strany viděli, že parlamentním způsobem nemohou konkurovat, a proto se rozhodli k vojenskému převratu – puči, mezi činiteli, kteří to připravovali, byli: qVMRO (jako hlavní představitel) qvojáci (část důstojnictva) qale například také liberálové (nečekané), protože s nimi Svaz nepostupoval v rukavičkách (nebyl svobodný tisk) qneví se, zda v tom byl král zainteresován, ale ví se, že Stambolijského nesnášel qspolupracovníci, sedláci, co dostali moc – zneužívání (arogance, apod.) qnedostatky, přehmaty – inteligenci vehnali do nepřátelského tábora quniverzitní profesor ALEXANDR CANKOV – začal jako socialista, poté byl přívržencem Hitlera qgenerál VOLKOV a plukovník VELČEV (v čele sofijské posádky) qIVAN MICHAILOV z VMRO • VOJENSKÝ PUČ 9. ČERVNA 1923 •9. června 1923 – je proveden vojenský puč a povstalci převzali moc v Sofii •přišli ke králi a postavili jej před hotovou věc •Stambolijski byl v té době v rodné vesnici na dovolené – shromáždil sice čety zemědělské strany – oranžové gardy, ale to byl beznadějný pokus •Stambolijski je zatčen a byl předán VMRO, která ho půl dne mučila, musel si sám vykopat hrob •dochází k masakru přívrženců Stambolijského •během osudových chvil zůstali komunisté mimo – komunistická internacionála je kritizovala, aby svaz podpořili •v září vytvořili povstání v některých částech Bulharska, které bylo po ostrých bojích poraženo, VMRO řádilo svou surovostí jako vždy •první a jediná vláda Zemědělského svazu je svržena • ALEXANDR CANKOV A VMRO •Alexandar Cankov vystřídal Stambolijského •přichází desetiletí násilí a nepokojů – v Evropě to nebyla moc dobrá reprezentace •VMRO měla volné ruce, nebylo možné ji nijak kontrolovat •dostalo se k moci v bulharské části Makedonie, kde si vytvořilo takový stát ve státě •lidé tam platili dvojí daň – VMRO a do Sofie •utečenci – asimilace, zatrpklost •z VMRO se stává teroristická organizace •vpády čet do jugoslávské a řecké Makedonie •útoky po celém Bulharsku (beztrestné) •rozpad na dvě části: qfederalisté – chtěli sjednocení Makedonie qcentralisté – Makedonie má být připojena k Bulharsku • •sofijská vláda podporovala centralisty •mezi oběma frakcemi byl po celé desetiletí nesmiřitelný boj (přestřelky, za všem špatným stála VMRO) • https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f1/Aleksandar_Tsankov.png NOVÉ VOLBY – LISTOPAD 1923 •po volbách v listopadu 1923 byly výsledky naprosto opačné: •tradiční strany liberální a pravicové – 185 míst (z 15 původních) •komunisté a zemědělský svaz – 62 míst (z původních 212) •opozice nějaký způsobem fungovala, ale bylo to o život • DALŠÍ UDÁLOSTI •6. dubna 1925 v kostele svaté Sofii explodovala bomba během bohoslužby, kde měl být král – atentát na krále, který se ale opozdil qzahynulo 20 lidí, 300 bylo zraněno qběhem vyšetřování se přišlo na to, že za tím stáli dva komunisté, kteří ale pracovali samostatně qkomunistická strana byla zakázána a došlo k masovým represím, deportacím (umírá Geo Milev), vpády i do Řecka •v říjnu 1925 Řecko vtrhlo do jižního Bulharska •Liga národů přinutila Řeky se stáhnout a zaplatit škody • •Cankovova vláda je neoblíbená qdochází ke střídání vlád, až v roce 1931 ve volbách vítězí liberálové, kteří se sdružili s frakcí zemědělské fronty q(vůdce Alexandr Malinov vytvořil v roce 1931 novou vládu, Nikola Mušanov na premiérské křeslo místo něj) •nepodařilo se rozbít VMRO •co se týče mezinárodního postavení, tak Bulharsko se ocitá v izolaci (Balkánský svaz v únoru 1934 – Řecko, Jugoslávie) •bylo jasné, že politika se musí změnit, ale že to nejde, dokud existuje VMRO • N.mushanov.jpg Nikola Mušanov AlexanderMalinov.jpg Alexandr Malinov STÁTNÍ PŘEVRAT 1934 • •přichází důstojnická skupina demokratů: •19. května 1934 dochází k vojenskému převratu a je zavedena diktatura qplukovník DELČEV, „je nutná tvrdá ruka“ qněkolik vojenských skupin ZVENO qskupina reformních důstojníků KIMON GEORGIEV qdohromady si dali za cíl, že zruší vládu politických stran a změní stav – ovládají Sofii a další významná města qkrál po určité době přijal tuto situaci •Georgiev vytvořil novou vládu, Delčev byl jeho poradce = vláda diktátorská (ale ne fašistická, jak říkají komunisté) qrozpuštění parlamentu qzákaz činnosti politických stran qzavedení cenzury qrozpuštění VMRO – ztráta podpory obyvatelstva, za pár dní po ní neštěkl ani pes – byl to jeden z nejvýznamnějších počinů vlády •zmenšení daní rolníkům •reorganizace bankovního systému a školství •podpora lékařů, kteří chtěli jít na vesnici •zahraniční politika = vztah se Sovětským svazem, usmíření s Jugoslávií – díky rozbití VMRO Bělehrad věřil v upřímnost (v září 1934 odjíždí král Alexandr na návštěvu do Sofie, za tři týdny je pak v Marseille zavražděn (VMRO)) • K.georgiev.jpg Kimon Georgiev FOTO #2: Bulharský car Boris III. – G.cz Boris III. KRÁL A VOJENSKÁ DIKTATURA •vztahy mezi králem a vojenskou diktaturou nebyly jednoduché: qkrál neměl ve vládě vliv – snažil se zasahovat do politiky, našel si skupinu důstojníků a rozšiřoval svoje pomluvy, že chtějí republiku qodstavení dvou plukovníků qgenerál ZLATEV se postavil do čela a král Boris toho využil – měl pravomoci • •od roku 1935 vláda „osobní moci krále Borise“ •v dubnu 1935 je vydán manifest, že se ujímá moci (inspiroval se Jugoslávií, kde v roce 1929 král zavedl diktaturu) •vládl do 23. srpna 1943, kdy zemřel •jeho syn Simeon byl příliš mladý na vládu (až roku 2000 se stal premiérem), vládla místo něj regentská rada • BULHARSKÉ ODDÍLY VSTUPUJÍ DO STRUMICE Obsah obrázku text, exteriér, osoba, stojící Popis byl vytvořen automaticky • VÍTÁNÍ NĚMECKÉ ARMÁDY V SOFII Obsah obrázku text, budova, exteriér, osoba Popis byl vytvořen automaticky