1
(10) Neokonfucianismus za dynastie Song
Severní Song 960–1127, Jižní Song 1127–1279
● společenské změny, vznik džentry, význam státních zkoušek; význam lokální kultury a
soukromé sféry
● zprostředkovatelská a organizační funkce gentry v rámci místní administrativy
● defenzivní mezinárodně politický status Číny za dynastie Song (kniha China Among Equals.
The Middle Kingdom and Its Neighbors, 10th-14th Centuries)
● pět nejvýznamnějších neokonfuciánů z období Severních Songů: Shao Yong 邵雍 (1012–
1077), Zhou Dun-yi 周敦頤 (1017–1073), Zhang Zai 張載 (1020–1078), Cheng Hao 程顥
(1032–1085), Cheng Yi 程 頤 (1033–1107) – nastudovat z knihy Anne Cheng, Dějiny
čínského myšlení
● dvě nejvýznamnější osobnosti z období Jižních Songů: Zhu Xi 朱喜 (1130–1200), Lu
Jiuyuan 陸九淵 (1139–1193)
● sebepochopení neokonfucianismu (daoxue 道學)
Během tisíc pěti set let, která uplynula od Konfucia, zažilo Dao starobylých králů řádění Yang
Zhua a Mozia, Han Feie, Zhuanga, Laozia a nakonec Buddhy, až upadlo v zapomenutí.
● neokonfuciánská tradice 11. – 12. století vytvořena zpětně Zhu Xim; spojující prvek –
zájem o kosmologii pod vlivem buddhismu (předtím v konfucianismu méně akcentovaný),
avšak protibuddhistické zaměření (odpor proti buddhistické představě o iluzorní povaze jevů)
→ „učení o dau“ (daoxue 道學); „legitimní předávání daa“ (daotong 道統)
● Čtyři knihy (si shu 四書): Konfuciovy Hovory, dílo Mencius, Neměnný střed (Zhongyong
中庸) a Vyšší učení (Daxue 大學)
● vliv buddhismu: lidská mysl je predisponována k porozumění reality v její úplnosti,
splynutí s realitou; pojem „pořádající struktura“ (li 理) tam, kde by buddhisté mluvili o
„takovosti“, „prázdnotě“, nebo „buddhovství“ (li však zahrnuje konfuciánské hierarchické
uspořádání světa)
2
● li 理 a qi 气 jako základní pojmy neokonfucianismu
● bratři Chengové – Cheng Hao 程顥 (1032–1085) a Cheng Yi 程頤 (1033–1107)
- Zhang Zaiovi synovci
- stanovení linie předávání pravého „učení daa“ (daoxue 道學) po linii Konfucius – Mencius,
a pak až současnost
- plné rozvinutí koncepce li 理 jako všepronikající „pořádající struktury“ všech věcí. Podle
Cheng Yiho li, nikoliv qi, sjednocuje veškerou realitu.
Všechny věci mají tutéž pořádající strukturu. Například to, co činí oheň horkým a vodu
chladnou, je totéž, co řídí vztahy mezi vládcem a ministrem, mezi otcem a synem.
→ explicitní sjednocení všech jevů (přírodních i společenských) prostřednictvím pojmu li
Cheng Yi rovněž ztožňuje pojem „pořádající struktury“ (li 理) se starým konfuciánským
konceptem obřadnosti (li 禮):
Dívat se, naslouchat, mluvit, hýbat se v souladu s pořádající strukturou věcí (li 理), to
znamená chovat se podle obřadů (li 禮). Obřady, to je pořádající struktura. (Li, li ye. 禮，理
也。)
→ pravé poznání (zhi 知) – poznání pořádající struktury; takové poznání je chápáno jako
hluboké proniknutí do podstaty věcí, nikoliv pouhé rozumové pochopení. Pravé poznání má
rovněž bezprostředně za následek žádoucí jednání:
Pravé poznání není poznání běžné. Stalo se mi, že jsem viděl vesničana, kterého již dříve
poranil tygr. Kdosi teď mluvil o tygrovi, který napadá lidi, a všechny zachvátila hrůza; tento
vesničan se však zatvářil docela zvláštně. Každý, i docela malé dítě ví, že tygr může roztrhat
člověka, ale to ještě není to pravé poznání. Platí jedině poznání podobné tomu vesničanovu.
Tak ti, kdo dále dělají něco, o čem vědí, že je to špatné, v tom nemají to pravé poznání; kdyby
je měli, zajisté by to už nedělali.
3
● Zhu Xi 朱喜 (1130–1200)
- velký systematik předchozího neokonfuciánského učení (hlavně navazuje na Zhang Zaie a
bratry Chengy)
Vyšší učení:
Ten, kdo chtěl v dávných dobách projasnit jasnou mravní sílu v celém podnebesí, dal nejprve
do pořádku svůj stát. Kdo chtěl dát do pořádku svůj stát, nejprve uspořádal svou rodinu. Kdo
chtěl uspořádat svou rodinu, nejprve zkultivoval sám sebe. Kdo chtěl zkultivovat sám sebe,
nejprve napravil svou mysl. Kdo chtěl napravit svou mysl, nejprve učinil své myšlenky
opravdovými. Kdo chtěl učinit své myšlenky opravdovými, nejprve rozšířil své porozumění
[věcem]. Porozumění se rozšiřuje zkoumáním věcí (ge wu 格物).
Zhu Xiho komentář:
„Zkoumat“ (ge 格) znamená „dojít do cíle“ (zhi 至). „Věc“ (wu 物) je jako „záležitost“ (shi
事). Až do konce proniknout pořádající strukturou věcí a záležitostí (shi wu zhi li 事物之理)
znamená usilovat o to, aby nebylo nic, kam bych nedosáhl.
Tvrzením, že rozšiřování porozumění spočívá ve zkoumání věcí, je myšleno, že snaha rozšířit
své vlastní porozumění spočívá v tom, přistupovat stále k věcem a beze zbytku prozkoumat
jejich pořádající strukturu (li 理). Obecně vzato platí, že v pronikavém působení lidských
myslí navenek je vždy přítomno porozumění a že kterákoliv věc v podnebesí má vždy
pořádající strukturu. Proto platí, že pokud porozumění není dokonalé, je to tím, že pořádající
struktura nebyla prozkoumána beze zbytku. Pokud tudíž je zahájena výchova prostřednictvím
vyššího učení, musí být studenti vedeni k tomu, aby při setkání s kteroukoliv věcí na světě vždy
vycházeli od pořádající struktury, které již rozumějí, rozvíjeli ji dále a snažili se dojít kam až
to jde. Když se bude člověk usilovně snažit po dlouhou dobu, dojde až do bodu, kdy se náhle
všechno propojí. Pak nebude mezi věcmi nic, ať už projevené navenek nebo skrývané uvnitř,
hrubé nebo jemné, čím by člověk nepronikl, a v celém konstitučním základě i velikém
fungování jeho mysli nebude nic, co by nebylo úplně jasné. Tomu se říká, že ‘věci jsou
prozkoumány’ a ‘porozumění rozšířeno’.
Zhu Xi rozlišuje „mysl Daa“ (daoxin 道心) a „lidskou mysl“ (renxin 人心). Mysl daa je
lidskou přirozeností a je totožná s li. Lidská mysl jsou konkrétní rozumové a emocionální
projevy, které je třeba kontrolovat.
→ viz buddhistické učení o vrozené buddhovské přirozenosti
4
● Lu Jiuyuan 陸九淵 (1139–1193)
- zatímco Zhu Xi ztotožňuje lidskou přirozenost (mysl daa) s pořádající strukturou a odlišuje
obojí od prosté lidské mysli, Lu Jiuyuan přímo ztotožňuje lidkou mysl a pořádající strukturu:
„Mysl je pořádající struktura. Xin ji li. 心即理。)
Lu Jiuyuan:
Čtyři směry spolu s nahoře a dole se nazývají „prostor“. Minulost a budoucnost se nazývají
„čas“. Prostor-čas je má mysl, má mysl je prostor-čas.
→ Lu Jiuyuan tedy hlásá totožnost lidské mysli a li, tj. hlásá přítomnost veškeré reality
v lidské mysli (opět viz učení čínských buddhistických škol)
Pokud člověk díky studiu pozná základ (tj. mysl a její totožnost s li), Šest kanonických knih
nadále není nic než poznámky na okraj.
→ Zhu Xi a Lu Jiuyuan → lixue 理學 a xinxue 心學