1
(7) Náboženství a filozofie ve starověké Číně
Moderní termíny jsou neologismy z konce 19. století (přes japonštinu)
zongjiao 宗教 = náboženství
zhexue 哲学 = filozofie
wenxue 文学 = literatura
ad.
Dynastie Shang
Zápisy věšteb na kostech a želvích krunýřích (jiaguwen 甲骨文) – nejstarší čínské texty, za
dynastie Zhou na ně navazují nápisy na bronzech (jinwen 金文, mingwen 铭文).
věštění a oběť – základní (nám známé) náboženské projevy shangské kultury
Témata věštění – velké záležitosti státu (kult, válka/lov, zemědělství); záležitosti týkající se
královské rodiny
„Věštění: Je to otec Yi, kdo seslal [nemoc] na Fu Hao?“
„Věštění: Není to otec Yi, kdo seslal [nemoc] na Fu Hao.“
„Věštění: Pokud jde o sen Fu Hao, není to otec Yi.“
„Věštění dne wuyin: Je třeba provést vymítací oběť k matce Geng“
„Věštění: provést vymítací oběť k matce Geng kvůli Fu Haoiným [bolavým] zubům.“
„Věštění dne guihai: pronést modlitbu za proso [počínaje nejzazším předkem] Shang Jia.“
„Máme obětovat v den X předkovi Y způsobem A tolik a tolik vepřů, způsobem B tolik a tolik
krav, způsobem C tolik a tolik Qiangů?“
2
„Věštění: Na jaře se král nespojí s Wang Chengem kvůli útoku na Xia Weie, protože pokud
ano, vyšší a nižší [mocnosti] s tím nebudou souhlasit. Nebude to on, kdo obdrží pomoc
božstev.“
Oběti – typy obětí (jídlo a pití, zvířecí, lidské oběti)
Hostiny, jichž se účastní příslušný předek.
Panteon:
a) předkové: králové Shangů předcházející založení dynastie; králové dynastie Shang; královny,
jejichž syn se stal králem
b) další božské síly:
„dávní velmoži“ (xian gong 先公 xian gong);
přírodní božstva (síly) – především he 河 (Žlutá řeka) a yue 岳 (Hora, patrně hora Song
v dnešním Henanu);
nejvyšší božstvo Shangdi 上帝 nebo jen Di 帝; za Zhouů pak často zaměnitelně s tian –
nejmocnější síla, obtížně kulticky dosažitelná; neobětovalo se mu přímo, neměl vlastní chrám
Kontinuita náboženských představ a praktik
1) úryvek z Knihy Písní popisující rituál hostiny, jíž se účastní žijící i předkové:
Hosté si vzájemně připíjejí
Obřady jsou přesně podle pravidel
Úsměvy a slova jsou přesně jak má být
Božští ochránci přišli
Kéž nás odmění požehnáním
Nechť jsme odměněni deseti tisíci lety bez konce
Invokátor pronáší oznámení
A jde k oddanému potomku
„Vonná je zbožná oběť
Duchové se nasytili vínem a jídlem
Věštba vám předvídá sta požehnání
Vše, jak jste si přáli
V souladu se správným množstvím, v souladu s pravidly
Přinesli jste obětní obilí, přinesli jste proso
3
Přinesli jste košíky a vyrovnali je
Navždy vám dáváme nejvyšší požehnání
Tisicinásobné a desetitisícenásobné“
Obřad již skončil
Zvony a bubny daly znamení
Oddaný potomek jde na své místo
Invokátor pronáší oznámení
„Duchové jsou všichni opilí“
Božský impersonátor povstává
Bubny a zvony ho vyprovázejí
Božští ochránci odcházejí
2) Text objevený v hrobě vysokého státního úředníka/aristokrata ze 4. stol. př. n. l.:
Roku, kdy byl Bi, pán ze Sheng,poslán ze státu Song na oficiální návštěvu státu Chu, v prvním
měsíci, 32. dne kalendářního cyklu provedl Shi Beishang věštbu pomocí želvy pro Shao Tuoa,
ministra po levici.
[Dotaz]: Od prvního měsíce do prvního měsíce [následujícího roku] ve všem, čím se zabývá ve
službě králi, kéž ho po celou tuto dobu nepotká žádná újma.
[První předpověď]: Předpověď byla “běžná věštba, příznivá situace”. Existují ale drobné obavy
týkající se osoby tazatele. Kromě toho záležitost, která mu dělá starost, se trochu zdrží. Je třeba
vykonat prosebné obřady na základě této předpovědi.
[Doporučení obřadů]: Modlitební obřad yi ke králi Zhao: rituálně obětovat vola. Modlitební
obřad yi k zářnému vévodovi z Pingye, Zi Chunovi, pánovi z Wu, Zi Yinovi, veliteli armád, a
k Zi Jiaovi, pánovi z Cai: obětovat každému vepře spolu s vínem a potravou. Modlitební obřad
yi k zemřelé matce [tazatele]: obětní sušené maso. Pokud záležitost, která mu dělá starost, se
rychle vyřeší, provést urychleně děkovné obřady.
[Druhá předpověď]: Předpověď byla příznivá. Třetí a čtvrtý měsíc jsou nejpříznivější.
3) náboženské (rituální) počátky čínského dějepisectví
shi 史 - (písaři)
Letopisy a další texty – původním smyslem informovat předky (rituálně oznámit předkům
záslužné činy žijících)
gao 告 = rituálně oznámit v chrámu předků
ce 策 = destičky se záznamy v chrámu předků
4
Letopisy: Zima. Pán se vrátil z Tang. Zuo zhuan: Bylo to rituálně (gao) v chrámu předků.
Kdykoliv pán odjede, je to oznámeno v chrámu předků; když se vrátí, napije se na svůj
příjezd, odloží pohár a jeho úspěchy jsou zaneseny tabulky (ce). To je rituál.
Letopisy: [o události se nevyjadřují]. Zuozhuan: Zima, desátý měsíc. Hrabě z Zheng zaútočil
na stát Song. Dne renxu dosáhl velkého vítězství a pomstil se tak za invazi státu Song do
Zheng. Stát Song neoznámil vyhlášení války, a proto o tom [v Letopisech] chybí zápis.
Kdykoliv vládce vydá výnos, je zapsán pouze tehdy, pokud je [rituálně] oznámen (gao), jinak
nikoliv. To samé platí o zdarech a nezdarech válečných tažení. Dokonce i pokud dojde ke
zničení státu, je zapsán na bambusové tabulky (ce) pouze pokud je porážka oznámena, nebo
pokud vítěz oznámí své vítězství.
- předkům se oznamují jen příznivé a rituálně korektní události
4) Životopisy bohů a nesmrtelných (Shenxian zhuan 神仙传) (3.-4. stol. n. l.)
Ge Xuan kdysi pobýval u někoho jako host, když procházel Wukangem. Hostitel byl nemocen
a zavolal si spirituální médium, aby pro něho přivolalo na pomoc božstvo, kterému přinášel
obětiny. Božstvo prostřednictvím média přikázalo Ge Xuanovi vypít trochu vína a chovalo se
k němu hrubě. Ge Xuan se rozhněval a zvolal: „Jak se opovažuješ, odporný démone!“ Ge Xuan
pak přikázal Pěti hrabatům, aby ono božstvo zatkli, vyvlekli ven, svázali ho a zbičovali ho.
Médium následně vyšlo ven jakoby taženo neviditelnými silami. Na dvoře obejmulo kůl, spadl
z něj oděv, ozýval se zvuk bičování a po zádech se mu řinula krev. Božstvo potom hlasem
démona vycházejícím z úst média prosilo Ge Xuana o milost. Xuan řekl: „Pokud ti prominu
tento hrdelní zločin, vyléčíš nemoc toho člověka zde?“ „Ano“, řeklo božstvo skrze médium.
„Dobře, máš na to tři dny. Pokud se tento muž do té doby neuzdraví, přijdu a zatočím
s tebou.“ Médium bylo následně propuštěno a muž se zotavil ze své nemoci.
5) Nápis (dynastie Han) týkající se vyslání posla do vzdálených oblastí (v dnešním Yunnanu,
mimo kontrolu hanského státu):
Wang Bao, posel s císařským pověřením, dorazil s plnou úctou k útesům na vzdáleném jihu,
kde přebývá Posvátný zlatý kůň a Azurový kohout. Vzdálená jižní hranice a tato hluboká řeka
na dně klikatého údolí nejsou místem pro vás! Pojďte k nám! Pojďte k nám! Moc dynastie Han
je bez hranic, je větší než byla moc [dávných císařů] Yaoa a Shuna a stejně laskavá jako moc
Tří císařů! […] Pojďte! Leťte! Proč byste měli sloužit nekulturnímu jihu!
5
Náboženství v čínské kultuře:
- věštění a oběť
- kult předků
- uctívání významných osobností
- „byrokratický“ charakter náboženských kultů (paralela pozemský svět a svět božstev a duchů)
- dosažení nadlidských schopností uvnitř lidské osobnosti
Období Letopisů 770 – 453 př. n. l. (nebo 722 – 481 př. n. l.)
Racionalizace tradičních náboženských představ:
Zuo zhuan:
Ve státě Qi se objevila kometa a vládce státu Qi nechal provést vymítací obřad. Yanzi řekl: „To
není k ničemu. […] Cesta Nebes je nestranná a její projevy jsou konzistentní, nedají se ovlivnit
– k čemu provádět vymítací obřad? Kromě toho fakt, že se na Nebi objevila hvězda-koště
(huixing 彗星 = „kometa“) značí, že je třeba vymést špínu (hui 穢). Pokud, pane, nemáte
žádnou „špinavou charizmatickou sílu de (huide 穢德)“, co by se mělo vymítat? Pokud ano,
copak to lze napravit vymítacím obřadem? […] Nedělejte, pane, nic proti pravé charizmatické
síle (ctnosti?) de a ostatní státy se k vám všechny připojí – proč byste se staral o kometu?
Zuo zhuan:
Vévoda [z malého státu Yu 虞] řekl: „Moje oběti jsou hojné a čisté; božstva mě určitě
podpoří.“ [Gong Zhiqi] odpověděl: „Slyšel jsem, že to není tak, že by se duchové a božstva
opravdu starali o lidi, [jejich jednání] se řídí pouze charizmatickou silou de [lidí]. Proto se
v Zhouských dokumentech říká: „Božská Nebesa jsou bez osobních citů, pomáhají pouze síle
de.“ A dále se tam říká: „Není to obětní proso, jež voní, voní pouze jasná de.“ A také se tam
říká: „Lid nenabízí malé oběti, ale je to síla de, kterou [božstva] přijímají.” Pokud je to takto,
pak když vládce nemá de, lid není v harmonii a božstva nepřijímají [jeho] oběti. To, na čem se
zakládá [jednání] božstev, je pouze de. Pokud stát Jin obsadí stát Yu a bude [nadále] s jasnou
de nabízet vonné oběti, což je božstva vyplivnou?”
Zuozhuan:
Když král státu Wu připravoval útok na stát Chu, Yang Gai, první ministr státu Chu, se tázal
želvy na výsledek bitvy. Věštba byla nepříznivá. Velitel armády, Zi Yu, řekl: „Máme pozice
proti proudu řeky, což je samo o sobě příznivé znamení. Kromě toho je zvykem ve státu Chu,
že v případě jako je tento je na veliteli armády, aby se ptal želvy na výsledek bitvy. Požaduji
6
proto nový dotaz s tímto zadáním: Pokud Zi Yu a jeho garda padnou v bitvě, avšak chuská
armáda bude v boji pokračovat, kéž dobudeme vítězství.“ Tentokrát byla věštba příznivá.
K bitvě došlo u Chang’anu a poté, co Zi Yu padl, chuská armáda pokračovala v boji a
uštědřila armádě státu Wu těžkou porážku.
- v Zuozhuanu často moudrý písař (shi) stojí nad věštcem-specialistou nebo šamanem, ještě
častěji moudrý (racionální) rádce stojí nad všemi rituálními specialisty.
Výrok připisovaný Konfuciovi:
Pokud budou o mně lidé v příštích generacích pochybovat, bude to určitě kvůli Proměnám! Já
však toužím pouze po ctnosti a ničem jiném. Má cesta splývá s cestami písařů a šamanů,
avšak naše cíle se liší. Dobrý člověk hledá příznivý osud tím, že sleduje pravidla dobrého
jednání, a proto nepřipisuje význam obětním obřadům. Používá svůj smysl pro lidskost a
náležitost k tomu, aby pochopil, zda daná situace povede k příznivým či nepříznivým
výsledkům. Proto se jen zřídka dotazuje želvy nebo stébel řebříčku.
Všechny uvedené texty svědčí o postupné racionalizaci náboženských představ v kruzích
elitní vzdělanosti (a sekularizaci státního aparátu). Význam tradičních kultů a praktik s nimi
spojených snižován.
Souvislost se společenskými a politickými proměnami období Letopisů.
V tomto kontextu dochází k rozvoji „filozofických škol“, ve kterých pravidelně nacházíme
vymezení se vůči tradičním náboženským představám a praktikám (s výjimkou mohistů):
Konfuciovy Hovory:
Mistr nikdy nemluvil o zázracích, o siláckých kouscích, o nepravidelnostech v přírodním
koloběhu nebo o nadpřirozených bytostech.
Ji Lu se tázal, jak má člověk sloužit duchům a bohům. Pravil Mistr: „Jak můžeš sloužit duchům,
když dosud neumíš sloužit lidem?“ Ji Lu se potom odvážil otázky o smrti. Pravil Mistr: „Jak se
můžeš něco dovědět o smrti, dokud nic nevíš o životě?“
Fan Chi se tázal po moudrosti. Pravil Mistr: „Moudrý budiž zván ten, jenž opatřuje svým
poddaným to, co jim po právu náleží, kdo uctívá duchy a božstva a udržuje je v povzdálí.“
Hanfeizi:
7
Zpočátku bylo Wei po několik let obráceno k východu, kde postupně dobylo Tao a malé Wei,
po několik let byl obráceno k západu, a přišlo při tom o notný díl území. Není to ovšem tím,
že by šťastné hvězdy a souhvězdí jako Hojnost, Pět jezírek, Nejzazší jednota, Wang Liang,
Pozvednutí, Šest božstev, Pět vozů, Nebeská řeka, Červenavá tyč nebo Jupiter byly několik let
na západě, není to ani tím, že by nešťastné hvězdy a souhvězdí jako Nebeská strážnice, Luk,
Jitřenka, Mars, Pánev nebo Terasa byly několik let na východě. Proto tvrdím: Želví krunýře,
stébla řebříčku ani nejrůznější duchové nestačí na to, aby nám zajistili vítězství, stejně tak
pohyby nebeských těles nejsou s to rozhodovat bitvy. V takovém případě není větší hlouposti
nežli se na ně spoléhat.
Laozi 60:
Pokud je svět spravován pravou metodou (dao), duchové se neprojevují (gui bushen 鬼不神).
A nejen že se neprojevují – jejich působení neškodí lidem.
Na druhé straně se ve filozofických textech objevuje představa, podle které nadlidské
schopnosti, tradičně připisované božstvům, lze rozvinout v lidské osobnosti. Tento názor
vychází ze sdílených kosmologických představ, které nacházíme nejvýrazněji formulované
v některých textech taoistické orientace, projevuje se však napříč velmi různorodými texty:
Guanzi (kap. Neiye):
Proto se světec (shengren 聖人) mění spolu s proměnami ročních období, ale [sám od sebe] se
neproměňuje. Následuje [pohyby] věcí, ale [sám od sebe] se nepohybuje. Je schopen se
napravit a zklidnit, a poté je schopen se ustálit. Když uvnitř ustálí svou mysl (xin 心), uši a oči
jasně uslyší a uvidí, čtyři končetiny budou silné a pevné. Pak se může stát příbytkem životní
esence (jing 精).
Pokud mysl není správně nastavena, síla de nepřijde. Pokud nitro [člověka] není tiché, mysl
není správně uspořádaná. Pokud [člověk] napravuje svou mysl a soustřeďuje sílu de, lidskost
Nebes (tian ren 天仁) a náležitost Země (di yi 地義) samy od sebe přijdou v hojnosti. Vrchol
božského zraku (shenming 神明) – jak geniálně chápe všechny věci! Střežit to neúnavně ve
svém nitru, nenechat věci, aby mátly smysly, nenechat smysly, aby mátly mysl, tomu se říká
„vnitřní dosažení“ (zhong de 中得).
8
Guanzi (kap. Xinshu shang):
Když je vládce, který se drží pravé cesty (dao), v klidu, zdá se, že postrádá jakoukoliv moudrost. Je to
tím, že dosáhl stavu úplné prázdnoty. Když reaguje na podněty věcí, zdá se jako by byl jen jednou
z nich. Je to tím, že se dokáže přizpůsobit každé situaci, tak jako stín následuje tvar, nebo ozvěna
následuje hlas. Když se věci objeví, reaguje. Když zmizí, nechá je být – vrátí se do stavu prázdnoty.
Laozi 17:
Když vládne nejdokonalejší [vládce], ti dole pouze vědí, že existuje. Méně dokonalého milují a chválí.
Ještě horšího se obávají. Nejhoršího podvádějí. [...] Jak je [nejdokonalejší vládce] úzkostlivý! Pečlivě
váží svá slova! Když jsou úkoly dokončeny a záležitosti vykonány, lid říká: Povedlo se nám to samo
od sebe (wo ziran 我自然)!
Mencius 7.A.13:
Haosheng Buhai se zeptal: Jaký člověk je Yuezhengzi? Mencius řekl: Je to dobrý člověk, a
důvěryhodný. [Haosheng Buhai se zeptal]: Čemu se říká dobré a čemu důvěryhodné? [Mencius]
odpověděl: To, po čem lze toužit, se nazývá dobrým, zatímco mít to v sobě, se nazývá důvěryhodností.
Být tím naplněn a uskutečnit to se nazývá krásným. Být tím naplněn, uskutečnit to a ještě to vyzařovat
se nazývá velkým. Být velký a navíc [být schopen] proměňovat [věci] se nazývá světectvím (sheng
聖). Být světcem, aniž by o tom [druzí] věděli, se nazývá božstvím (shen 神). Yuezhengzi dosáhl
prvních dvou, ale zbývajících čtyř nedosahuje.
Fan wu liu xing (archeologicky nalezený text):
Slyšel jsem, že se říká: "Ten, kdo se drží Daa, sedí a dělá to, co je mu vlastní a neopustí své místo.
S čepicí rovně nasazenou se nezaplétá do záležitostí, a přesto ví předem, co se děje mezi čtyřmi moři,
slyší, co se děje na tisíc mil, vidí, co se děje na sto mil. Proto mudrc zůstává na svém místě, a přesto
může předem vědět, zda jeho země bude v nebezpečí nebo v míru, zda vytrvá nebo zanikne, a zná
plány zlodějů a lupičů.
Hanfeizi:
Vládce] čeká prázdný a klidný a nechává si jména, aby se sama stanovila, nechává, záležitosti, aby se
samy ustálily. Je prázdný a chápe skutečnou situaci. Je klidný a ví, co má dělat. Ti, kdo mají co říci,
přijdou se jmény. Ti, kteří kteří mají co dělat, přijdou s tvary. Když tvary a jména do sebe zapadají,
vládce se do toho nemusí plést a nechá to proběhnout samo od sebe.