Sv. Jeroným A painting of a person holding a baby Description automatically generated with medium confidence A picture containing text, book Description automatically generated A picture containing text, indoor Description automatically generated A picture containing floor, indoor, orange Description automatically generated A picture containing text, sitting, indoor Description automatically generated Jeroným ve studovně (typicky vyobrazen studující knihu a oblečený v červeném plášti) tmavý obraz je od Caravaggia Vyobrazován se lvem (nejspíše nedorozumění) Červený/kardinálský plášť A picture containing text, old Description automatically generated A picture containing text, tree, outdoor Description automatically generated A picture containing text Description automatically generated A person sitting on a bench Description automatically generated with low confidence Jeroným v poušti/divočině A close-up of a logo Description automatically generated with medium confidence S. Jeronimo (1978), Jose Escada Tady jsem si dovolil vložit moji oblíbenou verzi (Saint Hieronymus (1978), by Jose Escada) Písek v dezert Jeroným •Pocházel z města Strido na hranici Pannonie a Dalmatie (Illyrský původ) •Narozen zhruba 342 – 347 •Pokřtěn v Římě (cca 366) -> zde studoval, návštěvy katakomb •Poté cestuje •Pobyt v poušti (Chalcis v Sýrii) (cca 375-77) -> poté v Antiochii Návrat do Říma jako sekretář papeže Damasa I. Výuka vdov a dívek -> nepopularita v Římě •Po smrti Damasa odchází do Betléma •po cestě pout – zastávka např. V Alexandrii •V Betlémě zakládá convent a žije zde do své smrti (420) •382-405 práce na Vulgátě •405-420 komentář (např. Vysvětlení překladu) Studium rétoriky, grammatiky, philosophie (a tedy I řečtiny) Katakomby -> Jeroným byl často vyobrazován s lebkou; návštěva katakomb mu měla připomenout peklo (vedl) Pobyt v poušti (askeze, učil se hebrejsky a řečtninu) -> Vrací se do Antiochie V Říme vyučuje vdovy a panny z aristoracie (výuka hebrejské bible) Během své kariéry se velmi věnoval spíše překladům a komentářům, extenzivně se zabýval hebrejskou složkou křesťanství snažil se do latiny interpretovat z původní hebrejštiny, namísto Septuaginty přeložil většinu tzv. Vulgáty, latinské bible (částečně zkrze edici a komentář k původní Vetus Latina (i.e. latinský překlad z řečtiny)) Map Description automatically generated Ukázat na mapě X Stridon přesně nevíme, kde bylo, ale mesto mělo být zničeno Góthy Další díla •De Viris Illustribus •Stručné biografie osobností církevních dějin •Cílem bylo prokázat, že i křesťanství mělo své “viros illustres” •Mezi nimi u např. Seneca st. • •Chronicon •Překlad a doplnění Eusebiovi kroniky (univerzální dějiny) •Datace dějin De Viris Illustribus je víceméně vlastní historiografický subžánr v rámci biografie (viz. Cornelius Nepot) pojem mi přimoníná pojetí shengren, 圣人 v čínské filozofii (znamenající “mudrc” či “pravý, dokonalý, skutečný” muž -> v duševní slova smyslu) svým způsobem tedy vidíme podobné hodnoty v rámci různých civilizací Písek v dezert Vulgáta •Vulgáta ( „medzi ľudom rozšírená“) •Vetus Latina, čo v preklade znamená "stará latinská verzia" •Preložil všetkých 39 kníh starého zákona hebrejskej Biblie a 27 kníh nového zákona z gréckeho prekladu •vrátane ďalšej, tretej verzie žalmov, ktorá sa zachovala vo veľmi malom počte rukopisov Vulgáty •Preložený z pôvodných jazykov ( hebrejčina, gréčtina) •Vulgáta nahradila staršie latinské preklady, súhrne nazývané Itala Obrázok, na ktorom je text, list Automaticky generovaný popis Písek v dezert •Hieronym vo svojich prológoch opísal tie knihy alebo časti kníh v Septuaginte, ktoré sa nenašli v hebrejčine, nazval ich apokryfy •Vulgáta sa používala ako oficiálny preklad Biblie v katolíckej cirkvi až do druhej polovice 20. storočia •Vulgáta mala vplyv aj na vznik iných prekladov Biblie do rôznych jazykov. •Vulgáta sa stala predmetom kontroverzií a kritiky > Obrázok, na ktorom je text Automaticky generovaný popis Písek v dezert Zdroje •SLEPIČKA, Martin. Úcta k svatému Jeronýmovi v českém středověku. K 1600. výročí smrti církevního otce svatého Jeronýma. Ostrava: Repronis, 2021, s. 29–32. Dostupné online. •ČAPEK, Vladimír – SVRČEK, Luděk. (1990) Historie bible. Praha: Advent. •SVOBODA, Ludvík et al. (1973). Encyklopedie antiky. Praha: Academia