Filozofie jazyka
Mojmír Dočekal
JS 2023
1
Významy jako mentální entity
• část teorií, které vycházejí z epistemologického obratu –
perspektiva „znalosti“;
• doteď: jazyk je kvazimatematický systém, který páruje
abstraktní objekty (syntaktické struktury) s jejich významy;
• je to omezený pohled na věc;
• usazení diskuse na zemi: v hlavě;
• centrální otázka teorie významu: co to znamená pro
větu/výraz, že má význam?
• co činí větu označující jistý objekt?
• co se naučím, když znám význam slova špagety;
2
• proč není bez významu a proč neoznačuje žábu?
• prozatímní hypotéza: protože jsou spojeny s něčím venku
(nejsou-li spojeny, nemají význam);
• jiný pohled: jazykové výrazy mají význam, protože se spojují s
něčím v mysli;
• teorie významů: ideje;
• 3 verze: obrázky, intence, mentálština;
3
Mentální obrázky
• David Hume (1711-1776): slova vyjadřují ideje – idea =
komplex zapamatovaných počitků;
• =mentální obrázky;
• klasický příklad: vepřová se zelím;
• nejsou tak živé jako ty, které jsou bezprostředně vnímany;
• můžeme kombinovat dohromady: zlatá hora;
• teorie: při vnímání objektu se v mysli vytvoří komplex počitků,
který dohromady tvoří ideu = význam výrazů přirozeného
jazyka;
4
Problémy
• je to naprosto neadekvátní: pro spoustu slov neexistují
mentální obrazy: tři, z, a;
• tzn. jsou bez významu;
• ne každý rozdíl ve významu odpovídá rozdílu v mentálním
obraze: 10 000 vlasů, 9 999 vlasů;
• některé asociace nelze počítat: má asociace na vepřovou se
zelím je pohled z tetiny kuchyně;
• jsou asociovány, ale evidentně nejsou významem;
5
Problémy
• není možné oddělit tyto „náhodné“ asociace od těch
významotvorných, nechceme-li předpokládat, co hledáme;
• představme si, že někdo mi řekne: „Podej mi židli“, já si
představím kladivo, ale přesto mu podám židli;
• každý smyslový vjem je specifický – kočka – nelze si představit
kočku, která není ani černá, ani mourovatá, . . . ;
• významy nejsou specifické tímto způsobem;
6
• mentální obraz nemůže odkazovat k třídě rozdílných věcí,
význam ano (lidé);
• teorie mentálních obrazů vysvětluje, kde je zdroj významů – je
to podobnost – mentální obraz (stejně jako portrét) je podobný
svému objektu;
• problém: červený gumový míč, chlupaté mourovaté kočky;
• obrázky nejsou chlupaté, nebo tlusté;
• nejsou podobné;
• proto může být na první pohled atraktivnější použít věcnou
teorii významu;
• příliš mnoho vážných problémů;
7
H. Paul Grice
• 1913–88
• vůdčí Oxfordské analytické školy
• filozofové přirozeného jazyka (Austin, Ryle, . . . )
• ohromný vliv na lingvistiku (pragmatika) i filozofii
• přímé pokračování Wittgensteinovy pozdní filozofie
8
• Grice: Meaning. 1957.
• existují dva druhy významů:
(1) Přirozené významy:
a. Tahle vyrážka znamená spalničky.
b. Současný rozpočet znamená, že budeme mít těžký rok.
(2) Nepřirozené významy:
a. Tyhle tři zazvonění znamenají, že autobus je plný.
b. Poznámka, že „Smith by nemohl žít bez svého trápení a
hádek“, znamenala, že Smith považoval svoji ženu za
nepostradatelnou.
• přirozené a nepřirozené významy;
9
• čtyři testy:
1. x znamenáNP : z toho neplyne p.
2. x znamenáNP : sugeruje, že někdo zamýšlel něco užitím výrazu
x.
3. x znamenáNP : může být parafrázováno jako „x znamená „p““.
4. x znamenáNP : nemůže být parafrázováno jako „Fakt, že x
znamená, že p.“.
• odpovídá: x = „tři zazvonění“;
• je to nepřirozený význam, tj. ten, o který se filozofové jazyka
zajímají;
• u spalniček to naopak nefunguje;
• nejde o význam nezávislý na lidech (jak je patrné z příkladu s
rozpočtem);
10
H. Paul Grice
• pro Grice existují 3 druhy nepřirozeného významu:
1. Type význam (význam výrazu);
2. Token význam (význam výpovědi);
3. Význam mluvčího;
11
• nejsou stejné:
(3) Petr to koupil na výstavě.
(4) Milý profesore, pan X mluví výborně česky a všechny práce
odevzdává v termínu.
• významy výrazů nestačí na popis významu tokenů – znalost
češtiny nestačí, protože částečně záleží význam na kontextu;
• např.: Petr Karlík koupil obraz od Muchy na výstavě 3. května
2005, . . . ;
• type: kontextuálně salientní osoba P pojmenovaná „Petr“
koupila indikovaný objekt O na výstavě v indikovaném čase;
• význam mluvčího je ještě něco jiného;
• všechno jsou to typy nepřirozeného významu;
• Grice odmítá starší odpověď na otázku, co je význam:
12
(5) Stevenson: Má-li x znamenat p, pak x musí mít tendenci
vyvolat v posluchači přesvědčení, že p.
• např. „Velryby jsou savci“ má tendenci vyvolat v posluchačích
víru, že velryby jsou savci;
• porblém: mnoho lidí, jdou-li tancovat, si vezme frak, což v
někom, kdo je pozoruje může vyvolat víru, že jdou tancovat, ale
to neznamená, že oblékání fraku znamenáNP „jdu tancovat“;
• možná, že to znamenáP, že někdo jde tancovat;
• protože je tam kauzální korelace;
13
• navíc může často dojít k tomu, že míníme-li něčím něco, pak to
může může být špatně:
(6) Petr je atlet.
• má tendenci vzbudit v lidech víru, že Petr je vysoký;
• proč: Petr je atlet znamenáNP, že Petr je atlet, a tato víra
může vyvolat jinou víru, že Petr je vysoký;
14
• takže podle Stevensona by tato věta znamenal, že Petr je
vysoký, což neznamená;
• Stevensonův návrh je špatný, protože nedokáže rozlišit mezi
znamenatP a znamenatNP;
15
Co jsou podle Grice významy?
• to je negativní vymezení: není to tendence k vyvolání víry, že
něco v posluchači;
• první pokus:
(7) x znamenáNP, že p je pravdivé, pokud x bylo zamýšleno
mluvčím tak, že má vyvolat v posluchači přesvědčení, že p.
• hlavní rozdíl: nejde o přesvědčení posluchače, ale o přesvědčení,
které mluvčí zamýšlel vyvolat;
16
Co jsou podle Grice významy?
• problém s frakem je vyřešen, protože ten, kdo si obléká frak,
nemusí chtít vyvolat přesvědčení, že jde tančit;
• stejně tak pro „Petr je atlet“;
• nicméně Grice sám přichází s problémem: zanechám-li poblíž
místa vraždy něčí kapesník, tak můžu chtít v policii vyvolat
přesvědčení, že vrahem byl majitel kapesníku, ale tomu bychom
asi nechtěli říkat znamenatNP;
17
• problém je v tom, že někdy můžu chtít vyvolat přesvědčení,
aniž bych chtěl, aby si někdo všimnul, že jsem chtěl vyvolat
toto přesvědčení;
• to není případ komunikace, ale manipulace;
• druhý pokus:
(8) x znamenaloNP, že p je (přibližně) ekvivalentní tomuto:
a. mluvčí M zamýšlel vyslovením x vyvolat přesvědčení, že
p v posluchači P;
b. M chtěl, aby posluchač P rozeznal jeho intenci a aby ji
přijal jako důvod k přesvědčení, že p.
18
• esenciální postřeh: komunikace spočívá v tom, že mluvčí má
záměr vyvolat v posluchači jisté přesvědčení a mluvčí doufá, že
toho dosáhne tím, že posluchač rozezná, že mluvčí chce vyvolat
toto přesvědčení;
• mluvčího významNP = mluvčí má jisté velmi komplikované
intence;
• význam pochází z párování zvuků s mentálními stavy =
intencemi;
19
• problémy;
• největší problém: počet výrazů s významem je nekonečný,
takže většinou z nich nikdo nic nezamýšlel;
• pro kompozicionální teorii by Grice musel říct, co je
zamýšleným efektem jmen, sloves, spojek, kvantifikátorů, . . . ;
• a jak se komplexní zamýšlené efekty skládají z částí;
• to je zcela mysteriózní;
20
• problém 2: Griceova teorie předpokládá, že kdokoliv vyslovením
jakékoliv věty má poměrně komplikované intence, dokonce malé
děti, mentálové, lidé „co na srdci, to na jazyku“;
• lidi o tom evidentně neví;
• pokud lidé nemají tyto intence, tak celý program selhává;
• problém 3: některé myšlenky předpokládají jazyk: „Urychlovač
částic stojí milióny dolarů“;
• tzn. že mít určité intence znamená už mít jazyk;
• ale pokud význam presuponuje intence, tak jsme v kruhu;
21
Klasický starý problém: exkluzivní interpretace nebo
• standardní logická interpretace or, nebo, . . . je inkluzivní:
## +-----+-----+----------+-----------+
## | p | q | p or q | p and q |
## |-----+-----+----------+-----------|
## | 1 | 1 | 1 | 1 |
## | 1 | 0 | 1 | 0 |
## | 0 | 1 | 1 | 0 |
## | 0 | 0 | 0 | 0 |
## +-----+-----+----------+-----------+
22
• predikce: nebo je pravdivá i pokud jsou oba disjunkty pravdivé
• zdá se odpovídat některým (9), ale ne všem (10) příkladům z
přirozeného jazyka
• některé protipříklady jsou vyloučené pragmaticky, ne logicky,
nicméně intuice o XOR interpretaci or je silná
(9) a. Slevu v knihkupectví mají studenti nebo učitelé naší
fakulty.
b. Do Prahy se dostaneš autobusem nebo vlakem.
(10) a. Petr přijede v pondělí nebo v úterý.
b. K menu si můžete dát limonádu nebo dezert (zdarma).
c. Tuhle báseň napsal Halas nebo Holan.
23
Klasická Gricovská analýza exkluzivních inferencí spojky or (Grice et
al. (1975)):
• posluchač, který slyší větu s or ji kontrastuje s alternativní
větou, kde je or nahrazeno a:
(11) a. Tuhle báseň napsal Halas nebo Holan.
b. Tuhle báseň napsal Halas a Holan.
• (11-b) je informativnější, protože je logicky silnější:
24
• připomenutí logické vyplývání, logicky silnější, . . .
(12) a. Jestliže prší, tak lidé nosí deštníky.
b. Prší.
c. |= Lidé nosí deštníky.
vs.
(13) a. Jestliže prší, tak lidé nosí deštníky.
b. Neprší.
c. ̸|= Lidé nenosí deštníky.
• protože
25
## +-----+-----+----------+-----+-----+
## | p | q | p => q | p | q |
## |-----+-----+----------+-----+-----|
## | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 |
## | 1 | 0 | 0 | 1 | 0 |
## | 0 | 1 | 1 | 0 | 1 |
## | 0 | 0 | 1 | 0 | 0 |
## +-----+-----+----------+-----+-----+
26
## +-----+-----+----------+---------+---------+
## | p | q | p => q | not p | not q |
## |-----+-----+----------+---------+---------|
## | 1 | 1 | 1 | 0 | 0 |
## | 1 | 0 | 0 | 0 | 1 |
## | 0 | 1 | 1 | 1 | 0 |
## | 0 | 0 | 1 | 1 | 1 |
## +-----+-----+----------+---------+---------+
27
• p ∧ q je logicky silnější než p ∨ q, protože:
## +-----+-----+-----------+----------+-------------------------+
## | p | q | p and q | p or q | (p and q) => (p or q) |
## |-----+-----+-----------+----------+-------------------------|
## | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 |
## | 1 | 0 | 0 | 1 | 1 |
## | 0 | 1 | 0 | 1 | 1 |
## | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 |
## +-----+-----+-----------+----------+-------------------------+
28
• intuitivní vysvětlení XOR čtení:
• posluchač slyší (14-a), kontrastuje ho s (14-b) a považuje-li
mluvčího za dobře informovaného, tak interpretuje (14-a) jako
(14-c)
(14) a. Tuhle báseň napsal Halas nebo Holan.
b. Tuhle báseň napsal Halas a Holan.
c. Tuhle báseň napsal Halas nebo Holan a ne (Halas a
Holan).
• formálně:
29
## +-----+-----+------------------------------+
## | p | q | (p or q) and not (p and q) |
## |-----+-----+------------------------------|
## | 1 | 1 | 0 |
## | 1 | 0 | 1 |
## | 0 | 1 | 1 |
## | 0 | 0 | 0 |
## +-----+-----+------------------------------+
30
• podobně na úrovni kvantifikátorů: existenční kvantifátor
odpovídá disjunkci, univerzální konjunkci
• (15-a) pravdivé i v situaci, kdy zkoušku zvládli všichni, ale
podobně jako disjunkce má some/někteří implikaturu
nepravdivosti logicky silnější alternativy
(15) a. Někteří studenti tu zkoušku zvládli.
b. ∃x[STUDENT(x) ∧ ZVLADL(x)]
31
(16) a. Někteří studenti tu zkoušku zvládli.
b. Všichni studenti tu zkoušku zvládli.
c. Někteří a ne (všichni) studenti tu zkoušku zvládli.
32
Gricova teorie významu
• Gricova teorie významu (Grice (1957)):
(17) x znamenaloNP, že p je (přibližně) ekvivalentní tomuto:
a. mluvčí M zamýšlel vyslovením x vyvolat přesvědčení,
že p v posluchači P
b. M chtěl, aby posluchač P rozeznal jeho intenci a aby ji
přijal jako důvod k přesvědčení, že p.
33
• Grice et al. (1975): hlavním zdrojem pragmatického významu
(=obohacování doslovného/ sémantického významu) je
množina maxim, které řídí (jako zrušitelná defaultní pravidla)
konverzaci
34
(18) Kvantita
a. Učiň svůj konverzační příspěvek tak informativní, jak
je potřeba.
b. Nečiň svůj konverzační příspěvek víc informativní, než
je potřeba.
(19) Kvalita
a. Neříkej to, co pokládáš za nepravdivé.
b. Nemluv o tom, o čem nemáš dost evidence.
35
(20) Relevance
a. Mluv k věci.
(21) Způsob
a. Vyhni se nejasnosti a dvojznačnosti.
b. Vyhni se nejasnosti a dvojznačnosti.
36
(22) a. “Já jsem Groot”
b. Válka je válka.
• tautologie nebo zjevně pravdivé výroky
• porušují maximu kvantity → reinterpretace
37
Globální implikatury
• zjednodušeno podle “standard recipe” z Sauerland (2004)
• učebnicový příklad: posílení inkluzivního významu spojky nebo
na exkluzivní
• slyší-li posluchač (23-a), interpretuje to na základě
alternativního vyjádření v (23-b), a to díky nevědomému
vykonání kroků v (24)
• vyjádření logicky slabšího implikuje negaci logicky silnějšího
(kvalita + relevance)
(23) a. Petr si dal na večeři pizzu nebo vindaloo.
b. Petr si dal na večeři pizzu a vindaloo.
c. (p ∧ q) → (p ∨ q)
38
(24) a. Mluvčí řekl (24-a) namísto (24-b), což by samo o sobě
bylo také relevantní [Relevance].
b. Z (24-b) plyne (24-a), takže (24-b) je více
informativní (jestliže z p asymetricky plyne q, tak p je
logicky silnější).
c. Pokud by mluvčí věřil v (24-b), tak by vyslovil (24-b)
[Kvantita].
d. Není pravda, že mluvčí věří v pravdivost (24-b).
e. formálně: ¬Bels(p ∧ q)
39
• což je poměrně slabý závěr, protože bychom chtěli G.
posloupnosti rozumět spíš jako ‚Mluvčí věří, že není pravda p‘
než ‚Není pravda, že mluvčí věří, že p‘
• epistemický krok, který někdy lze učinit (informovanost
mluvčího)
• někdy ale ne: epistemické “insecurity” reading
• první dotaz z ČNK na
[tag="N.*"][lemma="nebo"][tag="N.*"]
(25) Pochází z nějakého vzdáleného obvodu, dojíždí přes most
nebo tunelem.
40
• logicky silnější než (p ∨ q) je i p i q, protože
(26) a. p → (p ∨ q)
b. q → (p ∨ q)
• ale popření p nebo q by vedlo k popření původní disjunkce
(27) Bels(¬p) ∧ Bels(¬q)
a. ⊥(p ∨ q)
• epistemický krok k atomickým disjunktům není možný:
(28) ¬Bels(p), ¬Bels(q)
41
• epistemický krok je možný jen vůči konjunkci:
(29) ¬Bels(p ∧ q)
42
• nicméně spolu:
(30) a. ¬Bels(p), ¬Bels(q)
b. Bels(p ∨ q) quality
• by při posílení (Bels(¬p)) k Bels(¬q) a obráceně, tzn. ke
kontradikci
• k posílení nedojde jen primární implikatury (speaker’s
ignorance)
(31) ¬(Bels(p) ∨ Bels(¬p))
a. ↔ ⋄(p) ∧ ⋄(¬p)
• a analogicky pro q
43
• disjunkce:
1) implikuje nepravdivost konjunkce
2) neinformovanost mluvčího o pravdivosti atomických disjunktů
44