LgV20 Jazyky Střední Asie,
Sibiře a Dálného Východu
(Turkické jazyky)
Mgr. Matyáš Foltýn
Shrnutí
Probraná látka a co čekat v písemce
' atapkáffiafeřQřeáiaa/ §psetÉuad
přehled jazykových rodin
geografické vymezení
geografické vymezeni
vzájemná srozumitelnost
základní vlastnosti turkických jazyků
základní vlastnosti turkických jazyků
historické okénko
turkická domovina
historický vývoj správních celků
prototurkičtina
láádtíaJlriígreéttědlf&nEdli^Be
základní přehled morfologie)
stará turkičtina
dialekty
forma zápisu
přehled větví a zástupců
diachrónni fenologické změny
^áMtótóírpMliferlf6ra{ll^Be
základní přehled morfologie)
• ffamaazáápšau)
© ©
Altajská makrorodina / sprachbund
uralo-altajská makrorodina / sprachbund
uralské jazyky
altajské jazyky
altajská / transeuroasijská
makrorodina / sprachbund
tunguzské jazyková rodina
mongolská jazyková rodina
turkická jazyková rodina
(japonsko-rjúkjúské jazyky)
(korejština)
(...)
proč?
vokalická harmonie
SOV slovosled
aglutinace
absence rodu
• lexikální a morfologické shody
proč ne?
lze vysvětlit jazykovým svazem
historicky spíše konvergence
nepřesvědčivá data
Turkická jazyková rodina
geografické vymezení základní vlastnosti
absence gramatického rodu
aglutinace
dvě gramatická čísla
posesivní suŕixy
• pádový systém
spona
vokalická harmonie
• SOV slovosled
Princip a příklady
aglutinace (morf. typ.)
typ flexe, kde kmen slova v daném pořadí přibírá
několik kategorií zpravidla jednofunkčních sufixů
tur. ev-lerN
-imPOSS
-denc
„z mých domů"
krymčak. yolilayici-larN
-imizPOSS
-danc
-dirCOP
„je z našich příbuzných"
!! čuvaš. pcři/a$ i/i//ofco/7-ěPOSS
-senN
-ec
„čuvašským posluchačům"
karaim. tab-ylv
-ma1<ÍEG
-dýT
-mp&lN
„nebyl jsem nalezen"
tatar. a$a-maNRG
-yagaqr
-mmp&N
„nebudu jíst"
tur. pilot-(tuJ
)-mCOP
„(byl) jsem pilot"
SOV slovosled (podmět-předmět-přísudek)
tur. Zurafa tavugu selamhyor. „Žirafa zdraví kuře."
tatar. Pingvinnar pitstsam yaratalar. „Tučňáci milují pizzu."
vokalická harmonie (+ asimilace velárních kons.)
dálková asimilace vokálů přizpůsobující následující vokály
s ohledem na předo/zadnost, příp. i zaokrouhlenost
*kokerčin „holub" > tur. guvercin, kar-bal. kógurgun
kazach. dos-tarN
-imizPOSS
-gac
„našim přátelům"
x aríptes-terH
-imizPOSS
-gec
„našim kolegům"
tatar. a$a-maNEG
-yapaqT
-m//7p&N
„nebudu jíst"
x ef-mdN E G
-ydfóA-T
-menp & N
„nebudu pít"
!! nedodržuje se akorát v uzbečtině,
např. it-lar^-imPOSS
-danc
, /cft-maNEG
-yaya/cT
-ma/7p&N
©
Prototurkičtina - fonologie
vokalický inventář
8/10 vokálů
kvádrupartitní opozice
vokalická harmonie
Přední Zadní
nezaok. zaokr. nezaok. zaokr.
zavř. ii M ú u /y/ iT/V u u /u/
střed. e ěfef
o č/0/
e e/a/
o ô /o/
•tevř. ä ä /e/
o č/0/
a ä /a/
o ô /o/
konsonantický inventář
17+1
konsonantů
rekonstruovány dvě fáze: PTr > PT
• další následné časově špatně určitelné změny
Prototurkičtina Lab. AIv. Pal. Vel. Glot.
Okl. & afr.
napjaté P1 t f k
Okl. & afr.
nenapjaté b <ř>5 s1
>y
Fri kativy s b>0
Nazály m1
ŕ1
Likvidy
laterální ř
Likvidy
vibranty ŕ
Aproximanty j
1
nemůže stát na začátku slova
Prototurkičtina - morfologie
nomina
absence gramatického rodu
singulár, plurál, duál (?)
posesivní sufixy
8 pádů
• (predikát)
prototurk.
N *eb
G *ebnit]
D *ebge
A *ebni(g)
L *ehde
Ab *ebden
1 *ebin
Ekv *ebče
verba
5 slovesných rodů
negace -ma-, -me•
min. 2 časy/2 způsoby
osoba*
primárně nejspíše SOV
Stará turkičtina
• východní dialekt
základ obecněturkických jazyků
doložen od VIL do XIII. století
• zhruba 200 nápisů,
několik rukopisů
ve fonologickém systému relativně
malé množství změn oproti PT
• morfologicky komplexnější
západní dialekt
základ ogurských jazyků
užíván od cca V. do XIII. století
• několik málo fragmentů;
glosy, přejímky
ve fonologickém systému patrná
rozsáhlá redukce vokálů
• špatně rekonstruovatelná morfologie
Stará turkická písma
orchonské písmo čili turkické runy
• užíváno od VIII. do X. století
• semitského původu
(< písmo sogdské < syrské < aramejské < fénické)
• psáno zprava doleva
staroujgurské písmo
• užíváno od VIII. do XVII. století
• semitského původu
(< písmo sogdské < syrské < aramejské < fénické)
• psáno vertikálně ve sloupcích
řazených zleva doprava
Genealogický strom
Turkická jazyková rodina
Tisti-r
Turkif
Ai -ľ.:i-T'Ľ>-.:
N«tb
:\\\- r
.T:
WV-.t
• Y»kus
• Khiljti. Tn-.in
-Bailtu Tarar
- Crara-Tam, &iraun
- A^ntuijHS Turtrii
-Kíulij
štěpení turkické jazykové rodiny
větve, podvětve
jednotlivé podvětve
přináležitost jazyků ke konkrétní větvi
Obecněturkické jazyky
Oguzské jazyky
ffjMřffifidnř fíTitiíjilíjiQiaVé reflexe
Gaq
Sout
turečtina
osmanská x moderní
Kúgúk kirmizi arabami arkadaslara yedi kayisiya satmayacagiz.
• ázerbájdžánština
Kigik qirmizi masinimi dostlara yeddi arlka satmayacagiq.
turkmenština
• *s,z>[ů,d]
Biz kigi gyzyl masynymy dostlara ýedi erige satjak däl.
Kypčacké jazyky
Samb
NVtfa
Bailtu. Tjín (Ema! Sifcau)
Cnjati-TicĽ. Kaním
tatarština, baškirština
• ttr. (-)s-, -s, č, z, c- x bašk. (-)h-, -š, s, ž, yKene
Kbi3bm MauiuHaMHbi dycnapza ncude ačpuKOCKa camMamai<6bi3.
Kece Kbi3bm MowuHQMHbi dygmapfa eme ačpuKOCKa hamMcmcaT<6bi3.
kazaština, kyrgyzština
*yilig „teplý" > kytg.jiluu x kzch. jih
Kiwi K,bi3bw MawuHaMdbi docmapfa memi epinue camnaŮMbi3.
KuHUHe Kbi3bm MowuHOMdbi docmopao mému epynue camnau6bi3.
krym. tatarština (+ krymčačtina*0
),
karaimština*0
silný turecký (oguzský) vliv
• krymč. /// > /, karaim. sponové sloveso bar- & SVO
Kicik qirmizi ma$namni dostlarga yedi qaysiga satmaycaqbiz.
KyHbIK KhbipMbl3bl MQLUUHQMbl ŮOCm/iap2ha Ůedbl 3epda/lbbl2ha CamMCIHbCIMbl3.
Kiči kyzyl mašinamny dostlarhajedi zerdeligia satmasbyz.
Karlucké jazyky
specifické fenologické reflexe:
KarluJí
uzbečtina
absence vokalické harmonie
oguzský, kypčacký a karlucký dialekt
silný tadžický vliv, o > o, ztráta o, u
Kichik qizil mashinamni do'stlarga yetti o'rikka sotmayajakmiz.
ujgurština (východní turkština)
!! není pokračováním staré ujgurštiny
silný arabsko-perský, čínský a ruský vliv
Sibiřské jazyky
- KJuijľ.ľvrvij
*\7 > \7/V2
& *-č-/-ř-/-l- > -hnapř.
*kěče „noc, včerejšek" > jakut./dolgan. kiehe
x chakas. kisee
x tur. gece, uzb. /řec/?o
x chaladž. kfege
*s- > 0- | *s
-g > -g
např. *siang „žlutý" > jakut./dolgan. aru x chakas. sang,
tuvin. song x uzb. sariq, ujg. sěr/q,
tur./kzch./ttr. san, čuvaš. suro
x chaladž. sáarug
jakutština (sacha)
Kupa Kbíhbi/i MCICCUUHCIČUH dorjommopao camma ačpuKocaa ambiaxnbím cyofja.
chakasština, tuvinština (+ stará ujgurština)
tuvinština: jediná presovětská literární tradice
KÍHÍZ xu3un MQLUUHQMHbi HaH^u/iapra nurni ačpuKocxa cadčacnic.
Arguské jazyky
specifické fenologické reflexe:
*h- > h- & *-d- > -dnapř.
*(h)adak „chodidlo" > chaladž. hadaq x azer./ttr. ayaq,
uzb. oyoq, jakut, atax,
chakas. azax, tuvin. adak
*v > v/v2
např. *kěče „noc, včerejšek" > chaladž. /depe
x jakut./dolgan. kiehe
x chakas. kisee
x tur. gece, uzb. kecha
*blr „jedna" > chaladž. bír x jakut./dolgan. biir
x chakas. pir, tur./kzch./uzb. bir
chaladžština
velmi silný perso(arabský) vliv
nemá ustálenou psanou formu
ÍL-'..-
Ogurské / bolgarské jazyky
specifické fonologické reflexe:
*ř > r& *y- > š-
Chův
/-i -f-/-i v.
*b- > p-& *č> š &-k/-g > -0
např. *burčak „fazole" > čuvaš. parša x tur. burgak,
1
CuVií
ttr. borgak, uzb. burchoq
*si/s\, ti/ti > §, 5 &-n > -m
např. *siarig „žlutý" > čuvaš. £l/ro x tur./kzch./ttr. son,
uzb. sariq, jakut, ar//, chakas. sor/g
*ťm „dech" > čuvaš. gěm x tur. ding, ttr. t/n, uzb. tm,
jakut. ř//n, chakas. tm, chaladž. tínc
redukce vokálů
čuvaština (+ bolgarština, chazarština)
silná palatalizace konsonantů
plurálový sufix -sem
prohozené pořadí nominálních sufixů
absence spony, redukce poss. sufixů
3nup MOHQH něnĚK xěp/iě MQLUUHČHCI mycceHe guně ačpuKocuiŮH cymManap.
Toť vše :)
organizační věci dotazy
předtermín e-mail
• termíny 462357@mail.muni.cz
čas
hodnocení