Přehled sufixů a koncovek V tabulkách níže uvádím základní přehled sufixů a tabulek reflexí napříč vybranými turkickými jazyky. Jedná se jak o sufixy nominální (plurálový, pádové, přivlastňovací), tak slovesné (rody, negace, způsoby/časy a predikátové osobní koncovky). Jak budeme postupně procházet jednotlivé podvětve, budu tabulky doplňovat o konkrétní pro nás důležité jazyky. Mějte na vědomí, že jak jsme si říkali, afixy se v turkických jazycích zpravidla mění v důsledku vokalické harmonie a znělosti (příp. nazálnosti a výjimečně i šířeji pojaté asimilace) na konci kmene slova, ke kterému jsou připojovány, např. uvedený dativní sufix -gä (sufixy jsou vždy uváděny v přední nezaokrouhlené, příp. krátké variantě) tak může mít v závislosti na hláskovém okolí tvary ‑ga, ‑kä, -ka. U jazyků zapisovaných v jiném písmu než latince je uveden původní zápis, i přepis do turkické latinské abecedy. U šedě zapsaných sufixů se jedná buď o tvar vycházející z jiného morfému, nebo došlo ke změně významu (nejčastěji jeho zúžení). Nominální sufixy Plurál oguzské jazyky kypčacké jazyky karlucké j. sibiř. j. ogur. j. tur. azer. trkm. tatar. bašk. kzch. kyrg. krttr. krymč. karaim. uzb. ujg. jakut. čuvaš. -ler -lər -ler -ләр -lär (n) -ләр -lär (d/t/ź) -лер -ler (d/t) -лер -ler (d/t) -ler -лер -ler -liar -lar لەر- -ler -лэр -ler (d/t/n) -сем -sem Přivlastňovací sufixy PT oguzské jazyky kypčacké jazyky karlucké j. sibiř. j. ogur. j. tur. azer. trkm. tatar. bašk. kzch. kyrg. krttr. krymč. karaim. uzb. ujg. jakut. čuvaš. 1sg *-m -m -m -m -м -m -м -m -м -m -м -m -m -м -m -m -m م- -m -м -m ^(b) -м -m 2sg *-ŋ -n -n -ň -ң -ñ -ң -ñ -ң -ñ -ң -ñ -ñ -нъ -ñ -j -ng ڭ(ىز)- -ng(iz) -ҥ -ñ -у -u 3sg *-(s)i -(s)i -(s)i -(s)i -(с)е -(s)e -(с)е -(s)e -(с)і -(s)i -(с)и -(s)i -(s)i -(с)ы -(s)ı -(s)i -(s)i (س)ى- -(s)i -(т)э -(t)e -ӗ/и -ĕ/i 1pl *-mi-ŕ -miz -miz -miz -без -bez -беҙ -beź -міз -miz -биз -biz -miz -мыз -mız -miź -miz مىز- -miz -бит -bit -мӑр -măr 2pl *-ni-ŕ -niz -niz -ňiz -гез -gez -геҙ -geź -ңіз -ñiz -нар -nar -ñiz -нъыз -ñız -jiź -ngiz ڭلار- -nglar -ҕит -ğit -ӑр -ăr 3pl - -(ler)i -(lər)i -i(ler) -(ләр)е -(lär)e -(ләр)е -(lär)e -(с)і -(s)i -(с)и -(s)i -(s)i -(с)ы -(s)ı -(s)i -(s)i (س)ى- -(s)i -лэрэ -lere -ӗ/и -ĕ/i Pádové koncovky PT oguzské jazyky kypčacké jazyky karlucké j. sibiř. j. ogur. j. tur. azer. trkm. ttr. bašk. kzch. kyrg. krttr. krymč. karaim. uzb. ujg. jakut. čuvaš. N *eb -∅ -∅ -∅ -∅ -∅ -∅ -∅ -∅ -∅ -∅ -∅ -∅ -∅ -∅ G *ebniŋ -(n)in -(n)in -(n)iň -нең -neñ -нең -neñ (d/t/ź) -нің -niñ (d/t) -нин -nin (d/t) -niñ -нынъ -nıñ -niń -ning نىڭ- -ning - -н -n D *ebge -(y)e -(y)ə -(n)e -гә -gä -гә -gä -ге -ge -ге -ge -ge -ге -ge -gia -ga گە- -ge -ҕэ -ğe -(н)е -(n)e A *ebni(g) -(y)i -(n)i -(n)i -не -ne -не -ne (d/t/ź) -ні -ni (d/t) -ни -ni (d/t) -ni -ны -nı -ni -ni نى- -ni -ни -ni L *ebde -de -də -de -дә -dä -дә -dä (l/ź) -де -de (n) -де -de -de -дэ -dä -dia -da دە- -de -тэ* -te -ре -re -че -ҫe Ab *ebden -den -dən -den -дән -dän (n) -дән -dän (n/ź) -ден -den (d) -ден -den -den -дэн -dän -diań -dan دىن- -din -тэн -ten -рен -ren -чен -ҫen I *ebin - - - - - -мен -men (b/p) - -nen -нэн -nän -bia - - -нэн -nen -пе(лен) -pe(len) Slovesné sufixy Slovesné rody PT oguzské jazyky kypčacké jazyky karlucké j. sibiř. j. ogur. j. tur. azer. trkm. ttr. bašk. kzch. kyrg. krttr. krymč. karaim. uzb. ujg. jakut. čuvaš. med. *-in- -in- -in- -in- -н- -n- -н- -n- -н- -n- -н- -n- -n- -н- -n- -ń- -lan- -ن- -n- -н- -n- -н- -n- pas. *-il- -il- -il- -il- -л- -l- -л- -l- -л- -l- -л- -l- -l- -ль- -l‘- -ľ- -l- -ل- -l- -(ли)н- -(li)n- -л- -l- rec. *-iš- -iş- -iş- -iş- -ш- -ş- -ш- -ş- -с- -s- -ш- -ş- -ş- -ш- -ş- -š- -sh- -ش- -sh- -с- -s- -ш- / -ҫ- -ş- / -ś- kauz. -tkür- -dir- -dir- -dir- -дер- -der- -дер- -der- (ź) -дір- -dir- -дир- -dir- -t(ir)- -т(ыр)- -t(ır)- -ť(ir)- -tir- -دۈر- -dur- -т(aр)- -t(ar)- -д(ер)- -d(er)- PT oguzské jazyky kypčacké jazyky karlucké j. sibiř. j. ogur. j. tur. azer. trkm. ttr. bašk. kzch. kyrg. krttr. krymč. karaim. uzb. ujg. jakut. čuvaš. *-me- -me- -mə- -me- -мә- -mä- -мә- -mä- -ме- -me- (p/b) -бе- -be- -me- -ме- -me- -mia- -ma- -مە- -me- -мэ- -me- (p/b) -ме- -me- Negace Kazaština a kyrgyzština navíc v některých časech používají zápornou částici жоқ, resp. жок joq. Negace spony probíhá částicí, např. tur. değil, karaim. tiuviuľ, či v kzch. емес emes atd. Způsoby/časy PT oguzské jazyky kypčacké jazyky karlucké j. sibiř. j. ogur. j. tur. azer. trkm. ttr. bašk. kzch. kyrg. krttr. krymč. karaim. uzb. ujg. jakut. čuvaš. aor. *-ir -ir- -ir- -ýär- -ә- -ä- -ә- -ä- -е- -e- -е- -e- -e- -й- -y- -ia- -a- -ى- -i- -ии- -ii- -(е)т- -(e)t- min. *-di -di -di- -di- -де- -de- -гән- -gän- -не- -ne- (d/t/ź) -гән- -gän- -ді- -di- -ген- -gen- -п- -p- -ди- -di- -ген- -gen- -п- -p- -di- -gen- -ды- -dı- -di- -di- -ib- -دى- -di- -گېن- -gän- -д- -d- (l) -бит- -bit- (m) -р(и)- -r(i)- -(е)тт - -(e)tt- bud. *-eček -ecek- -əcək- -ər- -jek -er- -әчәк- -äçäk- -р- -r- -әсәк- -äsäk- -р- -r- => prés. -р- -r- -мек- -mek- => prés. -р- -r- -(y)cek- -r- -чъек- -cek- -р- -r- -r- -ajak- -ar- -ېر- -är- -иэҕ- -ieğ- -(и)- -(i)- ref. *-miš -miş- -miş- -ip- - - - - - - - - - - - pprůb. - -iyor- - - - - - - -mekte- - - -yap- -yotir- -ىۋاتى- -ivati- - - kond. -se- -se- -sə- -se- -сә- -sä- -һә- -hä- -се- -se- -се- -se- -se- -сэ- -sä- -sia- -sa- -سە- -se- -тэр- -ter- -тэх- -tex- -ӑттӑ- -ăttă- Imperativ 2. os. sg. zpravidla sestává pouze ze slovesného kmene. Osobní predikátové sufixy PT oguzské jazyky kypčacké jazyky tur. azer. trkm. ttr. bašk. kzch. kyrg. krttr. krymč. karaim. 1sg *-m -(i)m -(ə)m -(i)n -м(ен) -m(en) -м(ен) -m(en) -м(ін) -m(in) -м(ин) -m(in) -(i)m -м -m -m(iń) 2sg *-(si)ŋ -(si)n -(sə)n -(si)ň -(се)ң -(se)ñ -(һе)ң -(he)ñ -(сі)ң(із) -(si)ñ(iz) -(си)ң -(si)ñ -сиз -siz -(si)ñ -(сы)нъ -(sı)ñ -s(iń) -j 3sg *-∅ -∅ -∅ -∅ -∅ -∅ -∅ -∅ -т -t -(dir) -∅ -дыр -dır -∅ -d(i(r)) 1pl *-m/biz -(i)z -(i)k -ik -is -ik -без -bez -к -k -беҙ -beź -к -k -міз -miz (b/p) -к -k -биҙ -biz -к -k -miz -k -мыз -mız -к -k -biź -k 2pl *-siz -(si)niz -(si)niz -(si)ňiz -сез -sez -гез -gez -һегеҙ -hegeź -геҙ -geź -(сі)ң(із)дер -(si)ñ(iz)der -(сі)ңер -(si)ñer -сіздер -sizder -ңіздер -ñizder -siz -ñiz -сыз -sız -siź -jiź 3pl - -(ler) -lər -ler -ләр -lär -ләр -lär - -т -t -ишти -işti -шат -şat -(ler) -лер -ler -(dir)liar PT karlucké j. sibiřské j. ogurské j. uzb. ujg. jakut. čuvaš. 1sg *-m -m(an) م(ەز)- -m(en) -м -m -бин -bin -п -p -м -m 2sg *-(si)ŋ -san -ng سەن- -sen ڭ- -ng -ҕиҥ -(ği)ñ -н -n 3sg *-∅ -di -∅ دئۇ- -du -∅ -(э) -(e) -(ӗ) -(ĕ) 1pl *-m/biz -miz -k مىز- -miz خ- -kh -бит -bit -пӑр -păr -мӑр -măr 2pl *-siz -siz -ngiz سىز- -siz ڭىز- -ngiz -ҕит -ğit -ӑр -ăr 3pl - -(di)lar دئۇ- -du -∅ -лэр(э) -ler(e) -(ӗ)ҫ(ӗ) -(ĕ)ś(ĕ) Variantní sufix -k u 1. os. pl. se užívá u minulých časů a kondicionálu. Věty k rozboru Níže uvádím věty, které se mohou objevit v bonusové části závěrečné písemky. I zde budu věty postupně doplňovat dle toho, jak budeme procházet jednotlivé větve. Z části se bude jednat o věty rozebírané na přednáškách, kde si postupně projdeme ještě některá syntaktická pravidla. V případě jakýchkoliv dotazů k daným větám se neváhejte zeptat. :) Příklad rozboru věty: Zadání: Тәмле тортың фатирымнан урланмады. / Tämle tortıñ fatirımnan urlanmadı. Řešení: Тәмле тортың фатирымнан урланмады(∅). / Tämle tortıñ fatirımnan urlanmadı(∅). (tatar.) -ıñ přivlastňovací sufix, 2sg -m přivlastňovací sufix, 1sg -nan pádový sufix, ablativ -n- sufix slovesného rodu, pasivum -ma- negace -dı sufix času, minulý čas -∅ sufix osoby, 3sg (Tvůj výborný dort nebyl ukraden z mého bytu.) Zadání: Gorilimiz ofisinde gizlice doktorun yeni kitaplarını yazıyor. Řešení: Gorilimiz ofisinde gizlice doktorun yeni kitaplarını yazıyor(∅). (turečtina) -imiz přivlastňovací sufix, 1pl -i přivlastňovací sufix, 3sg -(n)de pádový sufix, lokativ -un pádový sufix, genitiv -lar sufix plurálu -ı přivlastňovací sufix, 3sg -nı sufix času, minulý čas -ıyor sufix času, průběhovost -∅ sufix osoby, 3sg (Naše gorila v tajnosti píše v jeho kanceláři doktorovy nové knihy.) Jak je z příkladů nejspíš zřejmé, zadání bude obsahovat konkrétní větu (vždy i s přepisem) v níž budou tučně zvýrazněny kořeny slov, přičemž vše ostatní jsou pak sufixy (příp. kombinace sufixů), o kterých jsme mluvili. U těchto sufixů lze jednak určit základní kategorii (např. pádový, přivlastňovací, sufix času apod.), druhak specifikovat konkrétní pád, osobu, čas apod. Barevnost je zde pouze pro přehlednost. V rámci rozboru věty pak můžete zároveň zkusit určit základní větné členy (podmět, předmět a přísudek), jsou-li přítomny, a podtrhnout slova, která neodpovídají vokalické harmonii (pokud v daném jazyce operuje). Překlad v písemce z pochopitelných důvodů uveden nebude. Oguzské jazyky Küçük Ahmet'iniz bugün hayvanat bahçesinde başkanın timsahlarını görmüş. „Váš malý Ahmet dnes v zoologické zahradě (prý) viděl prezidentovy krokodýly.“ Cənab və xanım Heydərovlar ibtidai məktəbdə uşağımızın riyaziyyat müəllimləri idilər. „Pan a paní Heydarovi byli na základní škole učitelé matematiky našeho dítěte.“ Aty Mämmetmyratyň Boliwiýadan gelen bananlarynyň hemmesini iýmer. „Jeho/její kůň nesní všechny Mämmetmyratovy banány z Bolívie.“ Cumartesi öğleden sonra orada yağmur yağarsa ona şemsiyemizi vereceğim. „Pokud tam bude v sobotu odpoledne pršet, dám mu/jí náš deštník.“ Yenidən otağında şirkətin kompüterində oyunları oynayırsan, elə deyilmi? „Zase u sebe v pokoji hraješ na firemním počítači hry, co?“ Kypčacké jazyky Сеңелләремнең дуслары грек салатыбызны кәлтәләрегә биргәннәр. Señelläremneñ dusları grek salatıbıznı kältäläregä birgännär. „Kamarádi mých sester (prý) dali náš řecký salát jejich ještěrovi.“ Кесе ҡыҙыл машинамны дуҫтарға ете абрикосҡа һатмаясаҡбыҙ. Kese qıźıl maşinamnı duśtarğa yete abrikosqa hatmayasaqbıź. „Neprodáme mé malé červené auto kamarádům za sedm meruněk.“ Өткен аптада бізге бюджетіңізден жеткілікті қаражатты берген жоқсыздар. Ötken aptada bizge byudjetiñizden jetkilikti qarajattı bergen joqsızdar. „Minulý týden jste nám z vašeho rozpočtu nedali dost prostředků.“ Эжем менен Таалайдын агасы учурда Орусиядан Кытайга учуп жаткан «Эйр Бишкек» компаниясынын учагында отурушат. Ecem menem Taalaydın ağası uçurda Orusiyadan Qıtayğa uçup catqan Air Bishkek kompaniyasının uçağında oturuşat. „Má sestra s Taalajovým bratrem momentálně sedí v letadle společnosti Air Biškek z Ruska do Číny.“ Arslanıñızğa köpek savutığa balnen çaynı qoymañız! „Nelijte vašemu lvu do psí misky ten čaj s medem!“ Манъа бутун компаниянын сырлерыны дэрсэнъ акцияларынъны сендэн сатын алыб Метэшке сатырым. Maña butun kompaniyanın sırlerını därsäñ aktsiyalarıñnı sendän satın alıb Metäşke satırım. „Jestli mi řekneš všechna podniková tajemství, koupím od tebe tvé akcie a prodám je Metešovi.“ Kioźliukliarijniń saby syndy da saja juź zlotcha kiučiajťirmiń. „Tvým brýlím se rozbila nožička a za sto zlotých ti ji opravím.“ Karlucké jazyky Albert Eynshteynga bu xatlarni Dmitriyning qo'shnisining bobosi 1920 yil dekabr oyida yozilibdi. „Tyto dopisy Albertu Einsteinovi (prý) napsal dědeček Dmitrijova souseda v prosinci 1920.“ .شەھەر باغچىسىنىڭ چېتىدە مېنىڭ چاشقانىم ئورمانلىقتىن قىزىل تىيىنلەر بىلەن قۇچاغلىشاتتى دائىم ئەتىگەندە Daim etigende sheher baghchisining chétida mening chashqanim ormanliqtin qizil tiyinler bilen quchaghlishatti. „Můj potkan a červené veverky z lesa se vždycky ráno objímali na okraji městského parku.“ Siz va sizning to'tiqushingiz dushanba kuni ertalabda lektsiyadan elatmalarimizni o'g'irlabsiz va innaykeyin sen shanba kuni tunda Mixalga beribsan. „V pondělí ráno jste vy a váš papoušek ukradli naše zápisky z přednášky a pak jsi je v sobotu v noci dal Michalovi.“ .تاغام ، داداڭ ، لى ۋە ئانىسى ماڭا سەيشەنبە كۈنىدە تۇغۇلغان كۈنىم ئۈچۈن دانىيەدىكى لېگوللاندقا سوغات كارتىسىنى ۋەدە بېراردۇ Tagham, dadang, Li we anisi manga seyshenbe künide tughulghan künim üchün Daniyediki Legolandgha soghat kartisini wede bérardu. „Můj strýc, tvůj táta, Lee a jeho máma mi v úterý k mým narozeninám slíbí dárkový poukaz do Legolandu v Dánsku.“ ^(-di v Daniyediki je sufix lokativu s posunem vokálu před adjektivním sufixem -ki) Sibiřské jazyky Бэнидиэнньиккэ холодильниктан тортын клубника отоннорунуун ыкка биэрдим. Benidienńikke xolodiľniktan tortın klubnika otonnorunuun ıkka bierdim. „V pondělí jsem dal psovi z lednice dort s jahodami.“ Мин аҕам, эһэбит, эдьиийдэриҥ уонна Дмитрий ийэтэ наһаа үөрдүбэтэхтэрэ. Мин да аччык этим. Min ağam, bihigi ehebit, en eciiyderiñ uonna Dmitriy iyete nahaa üördubetextere. Min da aççık etim. „Můj otec, náš děda, tvé sestry a matka Dmitrije z toho moc nejásali. A já měl hlad.“ ^(-betex-^ ^v üördubetextere^ ^je negační sufix minulého neurčitého času^) ^ Ogurské jazyky Чӑваш итлекенӗсене: Пирӗн Тутарстанӑн кӑнтӑрӗнчен корреспондент Хусанта пилӗк ресторана пырса кайрӗ. Çăvaş itlekenĕsene: Pirĕn Tutarstanăn kăntărĕnçen korrespondent Xusanta pilĕk restorana pırsa kayrĕ. „Pro čuvašské posluchače: Náš korespondent z jihu Tatarstánu navštívil v Kazani pět restaurací.“ Солженицынӑн урамӗнчe ресторанта эпир чаплӑ пиццана ҫиетпӗр, эсир француз эрехӗне ӗҫетӗр, ачасем вӗсен ҫемйисем ҫинчен калаҫрӗҫ. Soljenitsınăn uramĕnçe restoranta epir çaplă pitstsana śiyetpĕr, esir francuz erexĕne ĕśetĕr, açasem vĕsen śemyisem śinçen kalaśrĕś. „V restauraci v Solženicynově ulici jíme tu slavnou pizzu, vy pijete francouzské víno a děti si povídají o svých rodinách.“ ^ ^