Osobní pohoda Subjective well-being, SWB Psychologie zdraví a psychohygiena pro sociální pedagogy FF MU PhDr. Jaroslava Dosedlová, Ph.D. Ø Ø Ø Ø ØKdo je šťastný (spokojený) člověk? ØCo je štěstí (spokojenost)? ØJak dosáhnout spokojenosti a udržet si ji? Nebojte, pořád je co dělat. Máme pár dobrých zpráv i v době koronaviru – Poradna – Jobs.cz Kdo je šťastný člověk? ØWilson v r. 1967 definoval šťastného člověka jako mladého, zdravého, s dobrým vzděláním a platem, extravertního, optimistického, bezstarostného, nábožensky založeného, ženatého, s vysokou pracovní morálkou a umírněnými aspiracemi. Na pohlaví a míře inteligence podle tohoto autora nezáleží (dle Diener a kol., 1999). Vymezení pojmu osobní pohoda ØWell-being; Wohlbefinden; Bien-être; Osobní (subjektivní) pohoda ØDiener a kol.(1999) vymezili tři komponenty SWB lEmocionální odpovědi (pozitivní a negativní afektivita) lUspokojení v různých oblastech života lCelkové kognitivní posouzení životní spokojenosti ØNegativní afektivita, pozitivní afektivita a životní spokojenost jsou na sobě nezávislé konstrukty Zájem o well-being podnítila definice zdraví ØSvětová zdravotnická organizace (WHO) v r. 1948: Ø Ø „Zdraví je stav úplné tělesné, duševní a společenské pohody (well-being)“. Ø V r. 1982 doplněno o schopnost Ø „vést sociálně a ekonomicky produktivní život“ Teoretické přístupy SWB ØTelické teorie a teorie potřeb ØŠťastný je ten, kdo uspokojuje své potřeby a naplňuje své cíle Ø ØTeorie zaměřené na proces a aktivitu ØŠťastný je člověk už v procesu nějaké smysluplné činnosti, při aktivitě Ø ØTeorie genetických a osobnostních dispozic ØŠťastný je ten, kdo se narodil se „šťastnou povahou“ Ø Telické teorie a teorie potřeb ØIndividuální pohoda vzroste díky dosažení nějakého subjektivně hodnotného cíle. Důraz na kognitivní složku SWB. Ø lTeorie navazují na na Freudův princip slasti, Maslowovu hierarchii potřeb l ØOmodei, Wearing (1990) stupeň uspokojení individuálních potřeb odpovídá úrovni životní spokojenosti. Ø ØFrankl (1997), Baumeister (1991) koncept smyslu života l l l l Telické teorie ØSmysl života (Baumeister, 1991): lprůnik čtyř potřeb: l lpotřeba životního projektu otevřeného do budoucnosti lpotřeba disponovat souborem hodnot jako kritérií pro rozlišování toho, co je dobré a špatné lzážitek vlastní účinnosti (self-efficacy) lpotřeba pozitivního sebehodnocení a sebeocenění (self-evaluation) l 4 Questions to Ask Yourself to Create a Rich & Meaningful Life Teorie zaměřené na proces a aktivitu ØAktivita samotná je faktor, který sám o sobě produkuje štěstí Ø ØCsikszentmihalyi (1975) flow fenomén Ø ØEmmons (1986) a Little (1989) kombinují prvky telických teorií a teorií zaměřených na proces a vyjadřují přesvědčení, že důležitým předpokladem pro osobní pohodu je stanovení, sledování a dosahování subjektivně hodnotných cílů. Fenomén Flow I. | Mentem.cz Teorie genetických a osobnostních dispozic ØLidé emočně odpovídají na mnohé situace svým charakteristickým způsobem. Subjektivní pohoda je tak do značné míry ovlivněna trvalými, v čase stabilními rysy osobnosti. Ø ØHelsonova adaptační teorie (1964) Ø ØModel dynamické rovnováhy (Headey, Wearing, 1992) Ø ØCosta, McCrae (1980) z dlouhodobého hlediska jsou temperamentové charakteristiky osobnosti spolehlivějším prediktorem spokojenosti než objektivní životní události. Osobní pohoda a osobnost ØSubjektivní pohoda je spojena s nízkou úrovní neuroticismu, vysokou úrovní dominance a afiliace a s pozitivním přístupem k sociálnímu okolí. ØNegativní emoce korelují s neuroticismem, pozitivní emoce s extraverzí Ø (Diener a kol., 1999; Costa, McCrae, 1980; Blatný, Osecká, 1998). Sociální proměnné ovlivňující osobní pohodu ØSchwarz a Strack (1991): sociální proměnné odpovídají jen asi za 5% variability v měřeném pocitu subjektivní pohody a jejich vliv na emoční složku pocitu štěstí je ještě slabší (platí pro bohaté země) Ø ØVýsadní postavení mezilidských vztahů l lScherer a kol. (1986) mezikulturální studie emocí smutku, hněvu, strachu a radosti PERMA Seligman, 2011 ØSWB jako teoretický konstrukt, všechny prvky splňují 3 podmínky: Ø Ø1. Významně přispívá duševní pohodě Ø2. Je sama o sobě hodnotným cílem lidského snažení Ø3. Je definovaný a měří se nezávisle na ostatních prvcích Pozitivní emoce Zaujetí činností Pozitivní vztahy Smyslupnost Úspěšný výkon Optimální prospívání (flourishing) Klíčová kritéria Vedlejší kritéria Pozitivní emoce Sebeúcta Zaujetí a zájem Optimismus Smysl a účel Psychická odolnost Vitalita Sebeurčení Pozitivní vztahy Kees, 1998 – Model pozitivního duševního zdraví Huppertová, 2009 – Spektrum duševního zdraví Seligman, 2014 – PERMA Huppertová, So, 2009 Kombinace pozitivních emocí a efektivního fungování Korelace se životní spokojeností (r = 0,32) http://image.slidesharecdn.com/ec29e561-20fd-481b-aed0-f55b41552a6b-151031151739-lva1-app6891/95/sc ienceofhappinessp2-2-2-638.jpg?cb=1446304694 Fig. 1 Prevalence of flourishing across European countries participating in the European Social Survey 2006/7 a representative sample of 43,000 Europeans from the 23 countries: four-fold difference in flourishing rate, from 41% in Denmark to less than 10% in Slovakia, Russia and Portugal. Huppert, F., & So, T.T. (2013). Flourishing Across Europe: Application of a New Conceptual Framework for Defining Well-Being. Social Indicators Research, 110, 837 - 861. Závěr ØPo padesáti letech výzkumného ověřování objektivních a subjektivních faktorů pocitu štěstí se současné pojetí subjektivní pohody blíží poselství bájných i historických mudrců a filozofů: Ø „Ve vnějším světě štěstí nenajdeš, klíč k němu hledej uvnitř sebe sama“. Ø „…a pečuj o své mezilidské vztahy…“ Ø Ø Potřebujete v životě více štěstí? Vyzdobte si domácnost symboly, které ho přinášejí • Bydlení / inStory.cz Výběr z knižních monografií ØArgyle, M.(2001). The psychology of hapiness. 2nd edition, Routledge, East Sussex. ØBaumeister, R.F.(1991). Meanings of life. New York: Guilford Press,. ØBlatný, M., Dosedlová, J., Kebza, V., Šolcová, I. (2005). Psychosociální souvislosti osobní pohody. Brno: MSD. ØCsikszentmihalyi, M.(1982). Towards a psychology of optimal experience. In: Wheeler, L. (Ed.): Review of Personality and Social Psychology, vol. 2, Beverly Hills, CA: Sage. ØDosedlová, J. (2007). Hodnotová orientace jako moderátor životní spokojenosti. In Fialová, L. (ed.) Wellness, zdraví a životní styl, Praha: FTVS UK. ØDosedlová, J., Slováčková, Z. (Eds.) (2008). Předpoklady zdraví a životní spokojenosti. Brno: MSD. ØLinley, P.A., Joseph, S. (Eds.) (2004). Positive psychology in practice. New Jersey: Wiley, Hoboken. ØSeligman, M. (2014). Vzkvétání. Brno: Jan Melvil Publishing. ØSnyder, C.R., Lopez, S.J. (Eds.) (2002). Handbook of positive psychology. Oxford University Press. ØSlezáčková, A. (2012). Průvodce pozitivní psychologií. Praha: Grada. Ø