Psychologie zdraví a psychohygiena pro sociální pedagogy PhDr. Jaroslava Dosedlová, Ph.D. Sakura, dotek Japonska | Flóra na zahradě Magnifying glass and question mark Co budeme dělat? Jaký máme časový plán? -Výklad -Diskuse -Skupinové práce -Nácvik relaxace - •Časový plán 1.Blok 9 – 11.40 hod •Oběd 11.40– 12.40 hod •2. Blok 12.40 – cca 17 hod - O čem to bude? > Univerzity pořádají seminář pro budoucí učitele matematiky - Magazín - Vysoké školy •Dnes •Dopoledne 1.Úvod 2.Výživa jako důležitá součást životního stylu (nutriční specialistka jako host) •Odpoledne 3.Zdraví a chování související se zdravím 4.Stres a možnosti jeho zvládání, burn-out syndrom 5.Relaxace s léčebnou autosugescí • •Mezi setkáními: sebezkušenostní úkol k vyzkoušení na doma Příště: osobní pohoda a její zvyšování, životní spokojenost, štěstí, silné stránky, mindfulness, flow Jak na domácí cappuccino: od pětistovky až po profesionální vybavení Představujeme se… •Jméno, odkud •Zájmy •Co dělá pravidelně pro své zdraví? •Co nedělá dost (často) a čím si zdraví ničí? •Na co se těší? Očekávání •Co byste si rádi odnesli? • à do svého osobního života • à do vaší praxe Chvilka zamyšlení – co pro mě je (a co není) Žena běžící vedle muže jedoucího na kole na polní cestě Úvod do psychologie zdraví Co je obsahem psychologie zdraví? Co je obsahem psychologie zdraví? Psychologie zdraví •„Soubor specifických edukačních, vědeckých a odborných psychologických poznatků k podpoře a udržení zdraví, prevenci a léčbě nemocí, poznání etiologických a diagnostických korelátů zdraví, nemoci a dysfunkcí a k analýze a zlepšování systému zdravotní péče a zdravotní politiky“ (Matarazzo, 1980) •obor psychologie •časopis Health Psychology •European Health Psychology Society •v ČR Sekce psychologie zdraví při ČMPS Snímek lidského mozku na neurologické klinice Hlavní okruhy témat psychologie zdraví Z čeho můžete studovat? Psychologie lidské odolnosti - 2., přepracované a doplněné vydání - Paulík Karel | Knihy Grada Chování související se zdravím: determinanty, modely a konsekvence | MUNISHOP Psychosociální determinanty zdraví - Portaro - library catalog antikvární kniha Psychologie zdraví, 2009 Psychologie zdraví - Leona Jochmannová,kolektiv autorů - Psychologie Z čeho ještě? Konec stárnutí – Proč stárneme a proč už nemusíme foto Relaxační metody - Eva Drotárová, Lucia Drotárová Optimismus a jeho role v kontextu zdraví | MUNISHOP Proč spíme Pojetí zdraví od začátku 20. století •Biomedicínský model – člověk nahlížen jako stroj, každá nemoc má jednu konkrétní příčinu tělesné povahy •Psychosomatická medicína – S. Freud a konverzní poruchy, nevědomé konflikty se projevují v tělesných symptomech Øpsychický stav vyvolává fyziologickou odpověď organismu Øfyziologický stav nebo jeho vývoj vyvolá psychickou odezvu •Biopsychosociální model – navíc psychologická a sociální složka zdraví •Bioekopsychosociální model – ve 21. století se pojetí zdraví rozšiřuje o spirituální a ekologickou rovinu (Kebza, 2005) Zdraví dle WHO (1946) •„stav kompletní fyzické, mentální i sociální pohody, nejedná se o pouhou absenci nemoci nebo slabosti” •(později dovětek) • „schopnost žít sociálně a ekonomicky produktivní život“ • •à zohledněn systémový přístup •à zdraví je popsáno jako stav, ne jako proces Současnost Biopsychoekosociální model zdraví 1.Biologická dimenze - vrozené a získané anatomické, fyziologické a biochemické faktory, které vedou k udržení či poruše zdraví (např. látková výměna a její případné poruchy). 2.Psychická dimenze - vrozené a získané psychologické dispozice člověka, které mají vliv na rozvoj a průběh onemocnění (např. emoční stabilita nebo neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem). 3.Sociální dimenze - kulturní a sociální vlivy, které formují na jedné straně obraz zdraví a zdraví podporujícího chování a na straně druhé obraz nemoci a předpokládané formy léčby. Týká se i subjektivně vnímané sociální opory. 4.Ekologická dimenze - biologické, fyzikální a chemické vlivy prostředí, ve kterém jedinec žije a/nebo pracuje. Biopsychoekosociální model zdraví 1.Biologická dimenze - vrozené a získané anatomické, fyziologické a biochemické faktory, které vedou k udržení či poruše zdraví (např. látková výměna a její případné poruchy). 2.Psychická dimenze - vrozené a získané psychologické dispozice člověka, které mají vliv na rozvoj a průběh onemocnění (např. emoční stabilita nebo neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem). 3.Sociální dimenze - kulturní a sociální vlivy, které formují na jedné straně obraz zdraví a zdraví podporujícího chování a na straně druhé obraz nemoci a předpokládané formy léčby. Týká se i subjektivně vnímané sociální opory. 4.Ekologická dimenze - biologické, fyzikální a chemické vlivy prostředí, ve kterém jedinec žije a/nebo pracuje. Duševní zdraví •„stav pohody, při kterém jedinec realizuje své schopnosti, dokáže se vyrovnat s běžnou životní zátěží, pracuje produktivně a užitečně a přispívá společnosti“ • (WHO, 2001) Současná pojetí zdraví a nemoci Blaxterová (2010) Vybrané statistické údaje v ČR •Naděje dožití při narození od roku 1990 vzrostla o 7,5 roku u mužů a 5,5 roku u žen a dosáhla tak v roce 2012 75 let pro muže a 80,9 let pro ženy. • •Průměrný počet let prožitých ve zdraví = 62 let •Předčasné úmrtí = před dosažením 75 let •V r. 2012 zemřelo před touto hranicí 43% obyvatel. •Úmrtnost na oběhová onemocnění 2krát vyšší než v zemích EU. •Počet případů zhoubných nádorů každoročně stoupá o 6%. Skvělá zpráva! (Kodl a kol., 2014) Výsledek obrázku pro Struktura zemřelých podle příčin v letech 2004 a 2013 (Český statistický úřad, 2017) V industrializovaných zemích souvisí významná část mortality v důsledku nejrozšířenějších příčin úmrtí s konkrétními vzorci chování a tyto vzorce chování je možné měnit (Conner, & Norman, 2005). jogurtak2 barpovalec2 platon2 •V ČR stále nízká úroveň vlastní péče o zdraví, podceňování rizikových faktorů a přednost farmakoterapii před režimovými opatřeními. •Dost preventivních opatření je zaměřených pouze na sekundární prevenci, tj. vyhledávání osob s již přítomným rizikovým faktorem těchto nemocí nebo onemocněním samotným, nikoliv na předcházení nebo oddálení vzniku choroby, tedy primární prevenci ALE! pozitivní změny (Kodl et al., 2014) Jaký vliv má životní styl na naše zdraví? •Tipněte si! Symbol procenta bílé na červeném pozadí Determinanty zdraví dle vlivu na zdravotní stav WHO 2010 (dle Kříž, 2011) WHO 2010 (dle Kříž, 2011) Chování související se zdravím Dvě osoby zvedající činky Detail jablka Granny Smith a krejčovského metru Muž a žena běžící po kryté dráze Co všechno dělám pro své zdraví? ……………….. Co pro své zdraví nedělám dost (často)? ……………….. Čím si své zdraví ničím? ……………...... Každý den se svým chováním pohybujeme na kontinuu mezi pozitivním a negativním pólem ve vztahu ke zdraví. Nemůžeme se vyvázat, ať děláme, co děláme, chování související se zdravím je vždy přítomno. Produkujeme ho záměrně či nezáměrně ve zdraví, při prvních známkách onemocnění i v nemoci. Chování související se zdravím àzáměrné i nezáměrné, vědomé i nevědomé činnosti, které se nějakým způsobem vztahují ke zdraví a nemoci Kasl, & Cobb, 1966 Chování související se zdravím Kaptein, & Weinman, 2004, Steptoe, & Wardle, 2004 Chování související se zdravím •dimenze na základě faktorové analýzy • > Vickers a kol., 1990 Chování související se zdravím v průběhu života > Vývoj člověka - Grafika - alesbohm •Sarafino (1990) vyvodil na základě longitudinální studie 3 závěry, které vystihují současný přístup ke zdraví a k chování se zdravím souvisejícímu: •1. zdraví podporující chování může být během života proměnlivé (mění se člověk i jeho životní podmínky) •2. současné zdraví podporující návyky na sobě nejsou závislé •3. zdraví podporující chování není u jediného člověka řízeno jedinou množinou postojů a motivů • Co z našeho chování má největší vliv na zdraví? Chování související se zdravím v euroamerické kultuře •Stěžejní dopad mají (Steptoe a Wardleová (2004)): •kouření, •výživa (příjem tuků, cukrů, konzumace ovoce a zeleniny), •pohybová aktivita, •konzumace alkoholu, •screening rakoviny, •rizikové sexuální chování •riskantní řízení dopravních prostředků •McGinnis a Foege (1993): cca 50 % případů úmrtí vlivem 10 nejrozšířenějších příčin smrti úzce souvisí s chováním ohrožujícím zdraví •(kouřením, nezdravou životosprávou, sedavým způsobem života, abusem alkoholu a drog a riskantními sexuálními praktikami vedoucími k přenosu HIV/AIDS) • Jaká jsou doporučení týkající se pohybu? Doporučení týkající se pohybu •Pro podporu svého zdraví se věnujte středně náročné fyzické aktivitě (svižná chůze, práce na zahradě, jízda na kole) nejméně •30 minut denně 5x týdně •Fyzická aktivita -aktivuje sympatický nervový systém – tvorba nových mitochondrií ve svalech – zlepšení stavu metabolismu (zvyšuje se inzulinová citlivost) -reduktor stresu (po cvičení prudce klesají hladiny kortizolu a drží se nízko) -zvyšuje rychlost jaterního Krebsova cyklu – spalování energie - •Protože po 48 hodinách příznivý krátkodobý efekt cvičení mizí, je optimální zařazovat cvičení co nejčastěji, s maximální přestávkou 2 dny. • • (Lustig, 2015) SMART cíl? Obsah obrázku text, tabule Popis byl vytvořen automaticky Akční plán •Zvolte si 1 aktivitu, které se budete další měsíc věnovat •Vytvořte cíl, který bude SMART 1.konkrétní 2.měřitelný (jak zjistím, že jsem to splnil/a?) 3.přijatelně těžký 4.relevantní k vaší situaci 5.časově ohraničený • •úprava výživy (co konkrétně) •odstranění zlozvyku •pravidelná pohybová aktivita (alespoň 30 minut denně 5x týdně) •úprava režimu, podpora kvality spánku •autorelaxace dle určité techniky či dýchací cviky každý den •meditace či cvičení mindfulness každý den •naučit se vést relaxace •krátkodobé fyzické stresy (vystavení chladu, horku, náročné cvičení, krátkodobé půsty) alespoň 1x týdně •vlastní umělecká aktivita alespoň 2 hodiny týdně •preventivní lékařské prohlídky • 1. Obsah obrázku text, hodiny, vektorová grafika Popis byl vytvořen automaticky Literatura uvedená v textu • • • • •Blaxter, M. (2010). Health (2nd ed.). Malden, MA: Polity. •Český statistický úřad. Demografická příručka. Retrieved July 28, 2017, from https://www.czso.cz/csu/czso/aktualni-populacni-vyvoj-v-kostce. •Dahlgren G, & Whitehead, M. (2006). Levelling up (part 2): a discussion paper on European strategies for tackling social inequities in health. Copenhagen, WHO Regional Office for Europe (Studies on social and economic determinants of population health, No. 3). •Egger, J. W. (2013). Biopsychosocial medicine and health – the body mind unity theory and its dynamic definition of health. Psychologische Medizin, 24, 24–29. •Kebza, V. (2005). Psychosociální determinanty zdraví. 1. vydání. Praha: Academia. •Kodl, M. et al. (2014). Zpráva o zdraví obyvatel České republiky. Praha: Ministerstvo zdravotnictví České republiky. •Kříž, J. (2011). Determinanty zdraví. In L. Komárek, T. Kopřivová, J. Kříž, K. Provazník, H. Provazníková, D. Schneidrová et al. (Eds). Ochrana a podpora zdraví. Praha: 3. lékařská fakulta UK. •Smith, E.W.L. (2006). Tělo v psychoterapii. Praha: Portál. •World Health Organization (1946). Preamble to the Constitution of the World Health Organization as adopted by the International Health Conference, New York, 19–22 June, 1946; signed on 22 July 1946 by the representatives of 61 States and entered into force on 7 April 1948. Official Records of the World Health Organization, no. 2, p. 100. •World Health Organization. (2001). Strengthening mental health promotion. Retrieved August 29, 2016, from http://www.euro.who.int/en/health-topics/noncommunicable-diseases/mental-health/key-terms-and-defin itions-in-mental-health#health. • • • • • •