Dějiny filosofie IV: Novověká filosofie Daniel Špelda, Katedra filosofie FF MU Jarní semestr 2021 ‹#› Seznam témat VII. George Berkeley (1685-1753) ‹#› ´Irčan, v Dublinu studium teologie. ´1710 – kněz anglikánské církve. ´Zbožnost, podpora misijní činnosti v Amerikách. ´1729-1731: pobyt v Jižní Americe, chtěl obracet Indiány na víru. ´Od 1731 biskup anglikánské církve v Irsku až do smrti. ´Hlavní filosofická díla napsal mezi 24.-28. rokem života. ´1709 A New Theory of Vision. ´1710 A Treatise Concerning the Principles of Human Knowledge. ´1713 Three Dialogues between Hylas and Philonous. ´Česky: Pojednání o základech lidského poznání (1995); Esej o nové teorii vidění. Pojednání o principech lidského poznání (2004); Tři dialogy mezi Hyladem a Filonoem. O Pohybu (2007). ´ Život a dílo George Berkeley Obsah obrázku zeď, interiér, osoba, oblečení Popis byl vytvořen automaticky ‹#› 1. Proti materialismu George Berkeley 1. Proti materialismu ‹#› ´Berkeley byl především náboženskou osobou - filosofie je pro něj nástroj pro dosažení náboženských cílů. ´Proti materialismu = ateismu = skepticismu = politickému rebelantství. ´Skepticismus i ateismus pocházejí z materialismu. ´Materialismus – představa věčné a samostatné hmoty činí Boha zbytečným. ´Materialismus je třeba odmítnout: „Jakmile je z přírody vykázána hmota, odvleče s sebou tolik skeptických a hříšných názorů, tolik nesčetných sporů a zmatených otázek, které byly trnem v oku jak teologům, tak filosofům a způsobily lidem tolik zbytečné práce.“ (I, § 96) ´ Východiska 1. Proti materialismu George Berkeley ‹#› ´Berkeley nebyl agnostik; jsme Bohem dobře vybaveni k poznání. ´Zdrojem omylů a původcem materialismu je chybné pojetí abstrakce. ´Proti Lockovu pojetí abstrakce = odhlížení od konkrétních projevů; např. abstraktní idea barvy, která „není ani červená, ani modrá, ani bílá…“ (úvod, § 8). Máme tedy ideu, kterou jsme nikdy nevnímali. ´Nemůžeme v abstrakci oddělovat vlastnosti od nositelů. ´ Proti abstrakci 1. Proti materialismu Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky George Berkeley ‹#› ´Například abstraktní ideu člověka si ve skutečnosti nejsme schopni vytvořit. Naše idea člověka je vždy ideou člověka „bílého, nebo černého, nebo snědého, rovného nebo křivého, vysokého, nebo malého, nebo středního. […] A stejně tak nejsem schopen utvořit si abstraktní ideu pohybu odděleného od pohybujícího se tělesa, který by nebyl ani rychlý, ani pomalý, ani křivočarý, ani přímočarý.“ (úvod, § 10) ´Zdrojem špatného pojetí abstrakce byl jazyk: špatné užívání slov – záměna slova za esenci, tj. souhrn podstatných znaků. ´Berkeley byl nominalista: existují jen jednotliviny – obecniny jsou pouhé jazykové znaky pro označování a klasifikování. ´Obecné pojmy nevyjadřují esenci dané třídy věcí. ´ 1. Proti materialismu George Berkeley ‹#› 2. „Esse is percipi“ George Berkeley 2. „Esse is percipi“ ‹#› ´Naše mylná představa o světě vychází z chybné abstrakce: ´Převládá „podivný názor, že domy, hory, řeky a slovem všechny smyslové předměty mají existenci přirozenou či skutečnou, která se liší od toho, že jsou vnímány chápáním.“ (I, par.4) ´Jednoduché ideje ze smyslových orgánů se často objevují pospolu – vytvářejí „svazky“: např. jablko – ideje určité barvy, chuti, vůně atd. ´Věci = svazky společně a pravidelně se objevujících idejí. Např. strom před fakultou ´ Věci jako svazky idejí 2. „Esse is percipi“ Obsah obrázku text, kniha Popis byl vytvořen automaticky George Berkeley ‹#› ´Nemůžeme pomocí abstrakce oddělovat existenci věcí od toho, že jsou vnímány. ´„Může totiž být jemnější druh abstrakce než odlišit existenci smyslových předmětů od toho, že jsou vnímány a pojmout je tak, že existují nevnímané? Co jiného jsou světlo a barva, horko a chlad, rozlehlost a tvary, slovem věci, které vidíme a cítíme, než množství počitků, pojmů, idejí nebo vtisků do našich smyslů? A lze pak kterýkoli z nich, i když jen v myšlení, oddělit od vnímání?“ (I, par. 5). ´Věci jsou svazky vnímaných idejí – nemá smysl představovat si, že tyto věci existují někde ve světě jako nezávislé na vnímajících myslích. ´ Klíčová myšlenka 2. „Esse is percipi“ George Berkeley ‹#› ´„Říkám, že stůl, na kterém píši, existuje, což znamená, že jej vidím a cítím. A i kdybych byl mimo svou pracovnu, řekl bych, že existuje, a myslel bych tím, že kdybych tam byl, mohl bych jej vnímat, nebo že jej právě vnímá nějaký jiný duch. Nějaký pach existoval, tedy byl čichán; nějaký zvuk existoval, to znamená, že byl slyšen… Zdá se totiž zcela nepochopitelné mluvit o absolutní existenci nemyslících věcí, aniž by byly vnímány. Jejich esse [lat. být] je percipi [lat. být vnímán] a není možné, aby měly nějakou existenci mimo mysli či myslící věci, které je vnímají“ (I, § 3). ´Bytí věcí spočívá jen v tom, že jsou vnímány nějakou myslí: všechny věci jsou jen svazky idejí, materiálně neexistují. ´Existenční tvrzení o objektech říkají, že objekty jsou vnímány, nikoli že existují. ´ Esse is percipi 2. „Esse is percipi“ George Berkeley ‹#› ´Hmotný svět neexistuje. ´Pokud v nějaké mysli neexistuje svazek počitků utvářejících věc, pak tato věc neexistuje. ´Není to solipsismus (solus ipse – jen já sám): existuji jen já. ´Dnes se Berk. filosofie označuje jako imaterialismus. ´Ontologický dualismus: existují dva typy jsoucen a) ideje a b) vnímající mysli (duchové) + Bůh ´Ideje: „...jsou zcela neaktivní, neobsahují žádnou moc nebo účinnost“ (I, § 25). ´Duchové: jsou aktivní – „their esse is percipere“, kde percipere znamená „vnímat“. ´Hmotný svět neexistuje: existují jen ideje, mysli (= duchové) a Bůh. ´ Imaterialismus 2. „Esse is percipi“ George Berkeley ‹#› 3. Závislost světa na Bohu George Berkeley 3. Závislost světa na Bohu ‹#› ´Odkud se ideje berou? ´Původce idejí musí být „netělesná aktivní substance čili duch.“ (I, 26) ´Vnější svět, který zakoušíme ve svém vědomí, je jen sled idejí, který Bůh vytváří v konečných myslích (I, 146). ´V imaterialismu zaujímá Bůh místo hmotného světa. ´ Původ idejí 3. Závislost světa na Bohu George Berkeley ‹#› ´Bůh způsobuje, že do našeho vědomí proudí smyslové ideje – a to podle určitých pravidel. ´Všichni duchové/mysli mají stejnou, souvislou a smysluplnou představu vnějšího světa; všichni se shodujeme na představě stejného světa. ´Podle Berkeleyho ideje v nás mají také „trvalost, řád a soudržnost a nejsou vyvolávány náhodně“, „ale v pravidelných řadách nebo sledech, jejichž obdivuhodné spojení dostatečně svědčí o moudrosti a laskavosti jejich Původce.“ (I, § 30) ´ Stejný svět 3. Závislost světa na Bohu George Berkeley ‹#› ´Neexistuje kauzální vztah mezi dvěma událostmi (idejemi) – kauzální vztah je pro Boha příležitost, a by vyvolal po ideji A ideu B. ´Berkeley nebyl britský empirik, ale irský okasionalista. ´Pointa celého systému: předměty zkušenosti existují jen díky Bohu. ´Celý imaterialismus je nakonec důkaz boží existence. ´„ …považoval bych je [sc. své úsilí] za úplně zbytečné a neúčinné, kdybych tím, co jsem řekl, nevyvolal u svých čtenářů zbožný pocit přítomnosti boží a kdybych jim poté, co jsem ukázal nepravdivost a marnost neplodných spekulací, které tvoří hlavní zaměstnání učených lidí, lépe nevštípil úctu a prospěšné pravdy evangelia, jež znát a uskutečňovat je tou největší dokonalostí lidské přirozenosti“ (I, § 156). ´ Kauzalita a Bůh 3. Závislost světa na Bohu George Berkeley