Dějiny filosofie IV: Novověká filosofie Daniel Špelda, Katedra filosofie FF MU Jarní semestr 2021 ‹#› Seznam témat VIII. David Hume (1711-1776) ‹#› ´Skot narozený v Edinburghu. ´1734-37 pobyt ve Francii, v La Flèche. ´Po návratu tajemník nebo soukromý učitel u šlechticů. ´Od 50. let 18. století úspěšný spisovatel. ´1763-1766 další pobyt ve Francii, sekretář anglického vyslance. ´1769 návrat do Edinburghu. ´ Život David Hume Obsah obrázku osoba Popis byl vytvořen automaticky ‹#› ´1739-1740 A Treatise of Human Nature (3 svazky, Pojednání o lidské přirozenosti) – „dead-born from the press“. ´1742 Essays Moral and Political (Eseje mravní a politické). ´1748 An Enquiry Concerning Human Understanding (Zkoumání lidského rozumu). ´1751 An Enquiry Concerning the Principles of Morals (Zkoumání o zásadách mravnosti). ´1751, vydáno 1778: Dialogues concerning Natural Religion (Dialogy o přirozeném náboženství). ´1757 The Natural History of Religion (Přirozené dějiny náboženství, 1757). ´Česky: Pojednání lidské přirozenosti. Kniha 1. Rozum (2015), Kniha 2. Vášně (2020); Dialogy o přirozeném náboženství (2013); Zkoumání o lidském rozumu (1996); Přirozené dějiny náboženství. Rozmluvy o náboženství přirozeném (1900). ´ Dílo David Hume ‹#› 1. Východiska David Hume 1. Východiska ‹#› ´Rozvíjí své dílo v době osvícenství. ´Problém humovského skepticismu: blízko akademické skepsi – má především negativní povahu: chce otřást sebedůvěrou filosofie a vědy. ´ Skepticismus David Hume 1. Východiska Obsah obrázku osoba, muž, nošení, interiér Popis byl vytvořen automaticky ‹#› ´Výchozí teze: neřídíme se rozumem, ale spíše sklony a pocity. ´Víra v rozumnost našich poznatků o člověku i světě je v mnoha ohledech neoprávněná. ´Humovi nejde o to, aby ukázal, že naše přesvědčení jsou mylná; spíše se pokouší analýzou lidských poznávacích schopností zjistit, jak tato přesvědčení získáváme, proč jim důvěřujeme a proč se jich nechceme vzdát. ´Hume nechce být metafyzikem, ale „anatomem“ lidské mysli. ´ Hlavní myšlenka David Hume 1. Východiska Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky ‹#› 2. Percepce, ideje, imprese David Hume 2. Percepce, ideje, imprese ‹#› ´Obsahy vědomí = percepce. a)Imprese: živé a intenzivní probíhající vjemy: smyslové vjemy, vášně a emoce. b)Ideje = „mdlé obrazy“ (faint images) impresí; vznikají v paměti (kopie impresí) nebo v imaginaci (přetváření impresí – idea jednorožce atp.). ´All ideas are derived from, and represent impressions. (T I,3,14; srov. T I,1,1) ´„Všechny naše ideje nejsou nic než kopie našich impresí nebo, jinými slovy, […] je pro nás nemožné myslit cokoli, co jsme dříve nepociťovali vnějšími nebo vnitřními smysly“ (EHU, s. 96). Percepce David Hume 2. Percepce, ideje, imprese ‹#› ´v mysli se ideje nevyskytují nahodile,a le v přirozených souvislostech a spojitostech ´1) princip podobnosti ´2) princip časové a prostorové blízkosti ´3) princip kauzality Asociační pravidla (= principy sdružování) Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky ‹#› ´Huma nezajímala souvislost mezi naším poznáním a skutečností – tu pro racionalisty zajišťoval Bůh. ´Objekty vyvolávající imprese jsou pro něj jen „neznámé příčiny“ (unknown causes) (T I,1,1) ´„Poslední příčina“ (ultimate cause) impresí není rozumově vysvětlitelná. ´Nevíme, jestli imprese vytvářejí vnější věci. ´Je lhostejné, zda imprese reprezentují pravdivě vnější svět, nebo jsou jen smyslovými klamy (T I,3,5) Huma zajímá samotné poznání. ´Máme tendenci přestupovat imprese a ideje a vytvářet systémy poznání bez empirického dokladu – k tomu nás vede představivost, nebo „instinkt“ (instinct) nebo „zvyk“ (custom). ´Procedura, spíše asociativní spojování. Imprese a vnější svět David Hume 2. Percepce, ideje, imprese ‹#› 3. Kauzalita David Hume 3. Kauzalita ‹#› ´Hume dělí veškeré předměty lidského poznání do dvou skupin: a)„Vztahy idejí“ (relations of ideas); např. „Všechny trojúhelníky mají tři strany“, „3x5=15“ b)„Faktické okolnosti“ (matters of fact): „Slunce vyjde každý den“, „Voda se vaří při teplotě sto stupňů“, „politikové lžou“. ´Dělení vychází ze dvou kritérií: 1)Z hlediska myslitelnosti: protiklad poznatků, které hovoří o vztazích idejí, je nemyslitelný, protože je logicky sporný. 2)Z hlediska vztahu ke skutečnosti: k poznatkům o vztazích idejí dospíváme bez jakékoli součinnosti s realitou. Humova vidlička David Hume 3. Kauzalita ‹#› ´Máme nutně pravdivé soudy (tj. vztahy idejí), které jsou ovšem obsahově prázdné, protože nevypovídají nic o realitě. ´Máme obsahově informativní soudy (faktické okolnosti), které však nemohou být pravdivé nutně. ´Nemáme nutně pravdivé soudy o povaze skutečnosti (tj. syntetické soudy a priori). ´Huma zajímají především faktické okolnosti, zejména jako dospíváme k faktickým poznatkům, které přesahují rámec bezprostřední zkušenosti – to se děje díky principu kauzality. Vztah ke skutečnosti David Hume 3. Kauzalita ‹#› ´Kauzální vztah nepoznáváme apriorně, resp. analyticky – čistě rozumově lze poznat pouze vztahy idejí (z kapalnosti vody nelze odvodit, že kapalina nás může udusit). ´ „Účinek je naprosto odlišný od příčiny“ (EHU, s. 53) ´Běžně chápeme procesy kontinuálně: A → B → C → D… ´Hume prosazuje atomizované pojetí procesů: A – B – C – D ´Z pohybu kulečníkové koule A nelze apriori vyvodit její náraz do koule B a pohyb koule B- ´Nic nebrání tomu, aby o po A následovalo D nebo C nebo něco jiného. Každá příčina může vést „k tisíci jiných událostí“ (EHU, s. 54). Stát se může cokoli, co neobsahuje spor. ´Teprve opakovaná zkušenost nás poučí o tom, co po nárazu nastane, nikoli rozumová úvaha. 1. Kauzální vztah nepoznáváme a priori David Hume 3. Kauzalita ‹#› ´Kauzalitu, tj. působení nějaké příčiny, „nevidíme“. ´Vidíme vždy jen souslednost izolovaných dějů : A-B-C-D, nemáme impresi kauzality. ´Máme sklon a očekávání předpokládat neviditelnou kauzální sílu – totiž očekávání, že za smyslovými vjemy se nacházejí „nějaké skryté síly“, které „povedou k účinkům podobným těm, které již byly zakoušeny.“ (EHU, s. 59) 2. Kauzální vztah nepoznáváme zkušenostně David Hume 3. Kauzalita ‹#› ´Zkušenost nás poučuje pouze o tom, že po události A obvykle následuje událost B. ´Pravidelnou časovou následnost nelze zaměňovat s bytostnou nutností. ´Kauzální vztah je jen subjektivní pocit, který vzniká ze zvyku na to, že po A následuje B. ´Naše očekávání plynoucí z následnosti jevů však nelze vydávat za jisté a nezpochybnitelné poznání nutného kauzálního vztahu. 3. Následnost není nutnost (kauzalita) David Hume 3. Kauzalita ‹#› ´Můžeme naši dosavadní zkušenost zobecnit a vztáhnout ji tedy i na budoucnost? Zasytí mě chléb i v budoucnosti? ´Naše znalost kauzálního vztahu je „je založena výlučně na zkušenosti“. ´Vycházíme z podstatného předpokladu, „že budoucnost se bude podobat minulosti.“ (EHU, s. 62) ´Naše uvažování o faktických okolnostech nakonec vychází z předpokládané podobnosti: ´„Od příčin, které se jeví jako podobné, očekáváme podobné účinky. To je shrnutí veškerého našeho vyvozování závěrů ze zkušenosti.“ (EHU, s. 63) 4. Problém indukce: David Hume 3. Kauzalita ‹#› ´Naše víra v podobnost – po podobných věcech budou následovat podobné účinky se opírá o předpoklad uniformity přírody: ´Přírodní dění (the course of nature) se odehrává neměnně, podle týchž věčně a univerzálně platných zákonů – ale takový předpoklad není filosoficky zdůvodnitelný. 5. Uniformita přírody David Hume 3. Kauzalita ‹#› ´Poznání kauzálních vztahů je jenom víra či přesvědčení (belief), které nelze nijak prokázat. ´K poznání kauzality nás nevede rozum: „…to není rozumová úvaha, co nás vede k tomu, abychom mohli předpokládali podobnost mezi minulostí a budoucností a očekávali podobné účinky od jevově podobných příčin“ (EHU, s. 68.) ´Naše poznání kauzálních vztahů je pochybné – odhalujeme jen časovou souslednost jevů a věříme, že se bude opakovat. 6. Závěr David Hume 3. Kauzalita ‹#› ´Ke konstruování kauzálních vztah nás nutí naše přirozenost. ´Principem našeho myšlení není filosofická racionalita. ´Principem, který nás vede k důvěře v pravidelnost přírody, v opakování příčin a účinků, je podle Huma zvyk (custom, habit). ´„Všechny závěry ze zkušenosti jsou tedy následky zvyku, nikoli rozumové úvahy. Hlavním vůdcem lidského života je tedy zvyk“ (EHU VII,1,s. 75). ´Kauzalita není něčím, co by bylo vlastní světu kolem nás a co bychom mohli racionálně nebo empiricky rozeznávat. ´Kauzalita je subjektivní psychologický konstrukt, který nám pomáhá se orientovat. ´Ale svá očekávání a zvyky nemůžeme vydávat za adekvátní poznání skutečnosti. ´V pojetí kauzality silný vliv okasionalismu. Pointa David Hume 3. Kauzalita