Níže jsou uvedeny otázky, které vás mohou celým textem provázet, a jejichž odpovědi ponesou ty nejdůležitější informace a myšlenky:
1. Proč by se měl (nejen!) školní psycholog zabývat klimatem učitelského sboru?
2. Jakou roli hraje ve školním a učitelském klimatu kolektivní účinnost?
3. Jak lze kolektivní účinnost z pozice školního psychologa podpořit?
Co zažívá ve své práci učitel, který je oblíbený u žáků a u nějž žáci dlouhodobě vykazují akademický úspěch? Co podle vás zažívá z hlediska vztahu k žákům, svým kolegům, vedení školy, povolání i samotnému zaměstnání? Zkuste se nad tím zamyslet a odpověď si zapsat. Můžete zde také uplatnit poznatky z pracovní psychologie.
Před tím, než se pustíme přímo k tématu kolektivní účinnosti, ráda bych se zde krátce zmínila o klimatu učitelského sboru, protože toto téma poslouží jako vhodný kontext.
Učitelský sbor je pracovní sociální skupina, která má vlastní skupinovou dynamiku, vztahy a normy. Tvoří jej jak učitelé, tak vedení školy. Každý učitelský sbor je specifický v tom, jak vnímá, prožívá a hodnotí různé situace, což se logicky odráží v chování jak jednotlivých učitelů, tak učitelů jako celku (Mareš & Křivohlavý, 1995)
Klima učitelského sboru vyjadřuje kvalitu profesních i mimoprofesních vztahů mezi učiteli, ale také k vedení školy. Klima učitelského sboru má významný vliv na třídní klima, motivaci žáků i klima celé školy. Pro to, aby mohla škola správně fungovat, rozvíjet se a zavádět změny, je klima učitelského sboru klíčové (Urbánek, 2018).
Studie ukazují, že např. na implementaci zásadních změn, ale i pro dosahovaní předem stanovených cílů, je důležitá kooperace učitelů. Ale nejen to. Pokud se u učitelů objeví specifická skupinová dynamika, mohou se se školou (a potenciálně i s jiným pracovním prostředím) začít dít divy! A právě touto skupinovou dynamikou je kolektivní účinnost (Kunari, Ilomäki & Toom, 2018).
Kolektivní účinnost (anglicky Collective efficacy) nám může pomoci pochopit již jiný, známější pojem, který má stejného autora - Alberta Banduru. Tímto pojmem je sebe-účinnost, nebo-li self-efficacy.
Kolektivní účinnost se v mnohém podobá sebe-účinnosti. Jde o sdílenou víru členů určitého týmu, že dokáží efektivně dosáhnout stanovených cílů. To zní docela jednoduše, že? Pojďme se na to podívat trochu komplexněji! Na obrázku níže jsou uvedeny nejdůležitější charakteristiky a faktory kolektivní účinnosti.
Kolektivní účinnost může mít vliv jak na samotný výkon učitelů, tak na výkon žáků. Na obrázku níže jsou uvedeny oblasti, na něž může mít vliv míra kolektivní účinnosti při práci (nejen) učitelů.
Kolektivní účinnost u učitelů je významným prediktorem akademického úspěchu žáků. Dle Donohoo, Hattieho a Eells (2018) jde o třikrát významnější prediktor než socioekonomický status žáka a více než třikrát významnější prediktor než domácí prostředí a zapojení rodičů (zde se nabízí myšlenka, že to je možná proto, že aktivnější učitelé více zapojují rodiče do edukace žáků, a tudíž není jisté, zda jde o samostatný faktor).
Zároveň vyšší kolektivní účinnost u učitelů koreluje s lepším celoškolním klimatem (Deltour, Dachet, Monseur & Baye, 2021).
Možná vás napadá otázka "jak"? Jak může kolektivní účinnost u UČITELŮ mít vliv na výkon ŽÁKŮ? V této části se to pokusím trochu osvětlit.
Základní premisa celého procesu zní: Kolektivní účinnost u učitelů má vliv na to, jak učitelé myslí, cítí, jak sami sebe motivují a jak se chovají (Donohoo, Hattie & Eells, 2018).
Víme, že míra kolektivní účinnosti souvisí se zážitky úspěchu. Vysoká míra kolektivní účinnosti značí vysokou míru zážitků úspěchu. Vysoká kolektivní účinnost u učitelů vede k následujícím přesvědčením: Jsme hodnotitelé, jsme zprostředkovatelé změny, spolupracujeme (We are evaluators, We are agents of change, We collaborate). Tato přesvědčení zvyšují jejich pocit odpovědnosti za výuku a za výsledky jejich žáků.
Tato přesvědčení vedou k vyššímu očekávání úspěchu u studentů. Vyšší očekávání vede u učitelů ke zvýšení jejich vlastní snahy (i v případě, kdy se objeví náročná situace) - k práci přistupují s vyšší vytrvalostí a odhodláním. Můžeme to pozorovat třeba tak, že tito učitelé nachází více proaktivních způsobů, jak přistupovat k náročnému chování žáků, implementují nové výukové strategie a také více vyžadují zapojení rodičů do edukace žáků. Toto chování učitelů ovlivňuje výsledky žáků - sami žáci při vlastním vzdělávání vykazují více úspěchů (Donohoo, Hattie & Eells 2018). Tento jev si můžeme hezky propojit s již známými pojmy, jako jsou Golem efekt nebo Pygmalion efekt. Tento proces si lze představit jako cyklus. Můžete jej vidět na obrázku níže.
Všechny tyhle informace jsou hezké, ale co s tím, že? Kolektivní účinnost u učitelů může být podporována především ze strany vedení a pracovních či školních psychologů. Co může kolektivní účinnost podpořit?
Na základě informací výše již můžete zkusit vyvodit, co by mohlo kolektivní účinnost u učitelů podpořit. Zkuste se zamyslet a odpověď si zapsat před tím, než se podíváte na odpovědi.
Z toho vyplývá, že z pozice školního psychologa je možné a rovněž vhodné edukovat vedení školy o kolektivní účinnosti, jejích benefitech jak pro učitelský sbor, tak pro žáky, případně zhodnotit jak na tom konkrétní učitelský sbor je a co by se dalo dělat pro zlepšení situace.
Zde může vyvstat otázka: Jak ale mám zjistit, na co se při budování a zvyšování kolektivní účinnosti v konkrétním sboru zaměřit?
Je důležité zjistit potřeby a vlastnosti dané skupiny. Jaká skupina je? Co jsou její siné a slabé stránky? Jak spolu vychází učitelé? Jak učitelé vychází s vedením? Je vize školy jasně nastavena? Dostávají učitelé adekvátní zpětnou vazbu? Dostane se jim pomoci, když si nevědí při výuce s něčím rady? Zažívají pravidelně úspěch? Dokáží spolupracovat? Jsou adekvátně ohodnoceni za svoji práci? Nejsou přetížení? (...)
Toto všechno lze zjistit stejnými metodami jako u zjišťování klimatu třídy nebo školy. Vaší cílovou skupinou však tentokrát budou všichni pedagogičtí (a potažmo i nepedagogičtí) pracovníci.
Může vám také pomoci dotazník zaměřený na kolektivní účinnost u učitelů z roku 2020. Bohužel zatím nebyl přeložen do češtiny, i tak by však mohl posloužit jako vodítko. Jde o dotazník EC-CTES, jehož autory jsou Donohoo, O'Leary a Hattie. Obsahuje 5 faktorů, které raději budu jmenovat jejich původními anglickými názvy (Donohoo, O'Leary & Hattie, 2020):
I když je kolektivní účinnost zajímavým a v současnosti hodně skloňovaným konstruktem, její výzkum není zcela u konce. Ve výzkumu zatím nikdy nebyla prokázána kauzalita - víme, že výše zmiňované jevy spolu korelují, ale nevíme, co je příčinou čeho. Některé články rovněž naznačují, že by efekt kolektivní účinnosti mohl být přeceňovaný - i přesto, že jde o zajímavý jev, některé výzkumy mohou vliv kolektivní účinnosti zveličovat (Hogsteen, 2020).
Některé studie rovněž naznačují, že příliš vysoká kolektivní účinnost nemusí být nejvhodnějším "stavem". Vhodnější mírou kolektivní účinnosti by mohla být "střední hodnota". Tedy ani moc ani málo. Více se můžete dočíst v Different types of efficacy – what best predicts behavior? (Yaakobi, 2018).
Je proto zapotřebí další výzkum, který bude tímto sociálním jevem dále zabývat, bude jej rozšiřovat o nové poznatky a stávající poznatky ověřovat.
A to je vše! Tedy není to vše, co by se dalo o tomto tématu říci, ale je to vše potřebné, co jste se v této kapitole potřebovali dozvědět. Níže jsou uvedeny odkazy na studie, v nichž se můžete dočíst více, pokud vás toto téma zaujalo! Shrnutí uděláme formou úkolu, díky němuž budete mít možnost si zopakovat nejdůležitější myšlenky a poznatky. Nabízím zde k shlédnutí rovněž krátké video Jenni Donohoo (autorka odborných článků o kolektivní účinnosti), kde koncept představuje a v podstatě shrnuje nejdůležitější myšlenky textu.
Pamatujete si ty otázky ze začátku kapitoly? Ty, jejichž odpovědi mají nést ty nejdůležitější myšlenky? Zkuste si na ně teď odpovědět, popřípadě odpověď dohledejte v textu!
Pokud odpovědi znáte, víte o tématu to nejdůležitější!
1. Proč by se měl (nejen!) školní psycholog zabývat klimatem učitelského sboru?
2. Jakou roli hraje ve školním a učitelském klimatu kolektivní účinnost?
3. Jak lze kolektivní účinnost z pozice školního psychologa podpořit?
Bonus: Co vás při čtení této kapitoly zaujalo nebo překvapilo?
Deltour, C., Dachet, D., Monseur, C., & Baye, A. (2021). Does SWPBIS Increase Teachers’ Collective Efficacy? Evidence From
a Quasi-experiment. Frontiers in Education 6, 1-11. DOI: 10.3389/feduc.2021.720065
Donohoo, J., Hattie, J., & Eells, R. (2018). The power of collective efficacy. Educational Leadership, 75(6), 40-44.
Donohoo, J., O'Leary, T., & Hattie, J. (2020). The design and validation of the enabling conditions for collective teacher efficacy
scale (EC-CTES). Journal of Professional Capital and Community, 5(2), 147-166. DOI: 10.1108/JPCC-08-2019-0020
Evans, A. (2009). No Child Left Behind and the Quest for Educational Equity: The Role of Teachers’ Collective Sense of
Efficacy. Leadership and Policy in Schools, 8,64–91.
Hogsteen, T. J., (2020). Collective Teacher Efficacy: A Critical Review of Education’s Top Influence. Advances in Social Sciences
Research Journal, 7(6), 574-586. DOI:10.14738/assrj.76.8494.
Kunnari, I., Ilomäki, L., & Toom, A. (2018). Successful teacher teams in change: The role of collective efficacy and
resilience. International Journal of Teaching and Learning in Higher Education, 30(1), 111 - 126.
Mareš, J., & Křivohlavý, J. (1995). Komunikace ve škole. Masarykova univerzita.
Urbánek, P., & Chvál, M. (2012). Klima učitelského sboru: Dotazník pro učitele. Národní ústav pro vzdělávání.
Urbánek, P. (2018). Učitelský sbor české základní školy. Orbis Scholae, 12(3), 11-30.
https://doi.org/10.14712/23363177.2019.10
Yaakobi, E. (2018). Different types of efficacy – what best predicts behavior?. Journal of Psychology & Clinical
Psychiatry, 9(4),381-384. DOI: 10.15406/jpcpy.2018.09.00555