Rituální jídlo agapé, eucharistie, mše Na počátku bylo jídlo? Význam společného stolování v procesu formování raně křesťanských komunit • • • • • • •Lámání chleba • • • •Společná hostina •Lámání chleba. Jedno z nejstarších vyobrazení společného jídla v Capella Graeca zachycuje sedm stolovníků. Capella Graeca byla vybudována před rokem 311 a k Priscilliným katakombám byla přičleněna později. Pijoan 1978: 8. • · RITUÁLNÍ FORMY RANÉHO KŘESŤANSTVÍ • •Data/prameny, které jsou k dispozici – metoda, s jejíž pomocí data interpretujeme (sociálně antropologický přístup) •doloženy torzovitě archeologickými výzkumy a ikonografií raně křesťanského umění •průkazná identifikace křesťanské ikonografie po roce 180 •využití oblíbených motivů a dobových symbolů •metodologický problém: interpretace ikonografie a její vazby na raně křesťanskou literaturu a její obsah •místa shromáždění a vyobrazení komunity •zobrazení boha a jeho symbolizace, symbolizace obsahu nového náboženství v kontextu helénistické kultury •RITUÁL – MÝTUS – aitiologie • KŘESŤANSKÉ OBCE V PROSTŘEDÍ ANTICKÝCH MĚST •křesťanská obec jako rodina v kontextu antické kultury •hierarchizace raně křesťanských obcí – princip monarchického episkopátu •sociální aspekty raně křesťanské architektury: dům – domus ecclesiae, titulus, katakomby, martyria • ØDomus Ecclesiae: Vila v Korintě •Rekonstrukce vily vycházející z archeologického průzkumu. V takovýchto domech se scházeli křesťané, aby naslouchali nově příchozím učitelům nebo ke společnému jídlu. •Pritchard 1996: 126. • Tituli •Mapa kostelů v Římě •Tituli jsou kostely, které byly původně soukromými stavbami – domy, které nesou titul svého patrona. Dnes nesou jméno svého prvního majitele jako světce. Předkonstantinovské využití pro rituální účely je doloženo u devíti z nich ( Titulis Clementis, Anastasiae, Byzantis – SS. Giovanni e Paolo, Silvestri e Martini, Chrysogone, Sabina, Susanna, Sixtus, Pudentiana). • •Snyder 2005: 141. Katakomby •Rozsáhlý komplex s bohatou freskovou výzdobou byl objeven 1956. Katakomby byly vybudované jako systém chodeb a galerií s loculi ve stěnách. Komory (cubicula) se otvírají z galerií a jsou zde také klenuté výklenky (arcosolia). Katakomby byly veřejné podzemní hřbitovy často na velmi rozsáhlé a v několika patrech. Většinou byly budovány během 3. a 4. století. Jsou známé v Římě a dalších italských městech, také na Sicílii, Maltě a v severní Africe. •Výzdoba na stěnách, která čerpá především z témat Starého zákona a částečně z evangelií, je datována do druhé poloviny 4. století. Vyskytují se i nekřesťanská témata. •Adkins – Adkins 1996: 42-43. • Katakomby, Via Latina •Vzkříšení Lazarovo, •Cubiculum O, nástěnná freska, 4. století. Agapé (?) Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky •společné jídlo. • Nástěnná freska vyobrazující hostinu. Raně křesťanské katakomby svatého Kalista, 3. století Ryba a chleby Výtvarná zkratka nebo symbol eucharistie? Raně křesťanské katakomby svatého Kalista, 3. století Hostina • • • • • • • •Priscilliny katakomby Banket • • • • • • • •Katakomby Petra a Marcellina, 4. století, Řím Eucharistie v pojetí Pavlových listů Anamnésis, nebo aitiologický mýtus Rituální hostina v Učení dvanácti apoštolů (Didaché 9–10) Jiný příběh •(9,1) Ohledně díkuvzdání (eucharistiá), takto budeme děkovat: (2) Nejprve o kalichu: „Děkujeme ti, Otče náš, za svatou révu – Davida tvého služebníka, se kterou jsi nás seznámil skrze Ježíše svého služebníka; tobě sláva na věky.“ (3) Pak o nalámaném (chlebu): „Děkujeme ti, Otče náš, za život a poznání, s nímž jsi nás seznámil skrze Ježíše svého služebníka; tobě sláva na věky. (4) Jako byly tyto nalámané (chleby) rozesety po horách a shromážděny se staly jedním, tak nechť je shromážděna tvá církev od končin země do tvého království – neboť tvá je sláva i moc skrze Ježíše Krista na věky.“ (5) Nikdo ať nejí a nepije z vašeho díkuvzdání, jedině pokřtění ve jménu Páně, neboť o tomto řekl Pán: „Nedejte svatého psům.“ (10,1) Po nasycení takto vzdáte díky: (2) „Děkujeme ti, svatý Otče, za tvé svaté jméno, kterés usadil v našich srdcích, a za poznání, víru a nesmrtelnost, s níž jsi nás seznámil skrze Krista svého služebníka; tobě sláva na věky. (3) Tys, panovníče vševládný, všechno stvořil pro své jméno, dal jsi lidem k užitku potravu i nápoj, aby ti děkovali. Nám jsi daroval duchovní stravu a nápoj a věčný život skrze svého služebníka. (4) Především ti děkujeme, protože jsi mocný; tobě sláva na věky. (5) Pamatuj, Pane, na svou církev, abys ji vytrhl ode všeho zlého a dokonal ji ve své lásce. Shromáždi ji od čtyř větrů, posvěcenou, do svého království, kterés ji připravil, neboť tvá je moc i sláva na věky.“ (6) „Přijdiž milost a pomiň tento svět. Hosanna Bohu Davidovu. Je-li kdo svatý, přijď; kdo není, čiň pokání. Maranatha, amen.“ (7) Prorokům dovolte činit díky, jak chtějí. Agapé HOSTINA SE ZEMŘELÝMI - refrigerium •většina křesťanského umění předkonstantinovského období byla nalezena v souvislosti s oblastmi, kde se pohřbívalo •většina archeologických nálezů datovaných do 3. století se vztahuje k pohřbům/hrobů, jsou právě v důsledku těchto nálezových okolností také scény zachycující buď jídlo nebo hostinu považovány za tehdy běžnou praxi společného jídla s mrtvými – s příslušníky širší rodiny, se speciálními mrtvými – mučedníky •Nejvýznamnější hroby jsou umisťovány v acrosoliích – hojně zdobených na stěnách s řadou tematických scén •Právě v acrosoliích se vyskytují sedadla, cathedra – obvykle tesaná nebo kamenná, která byla používána při hostinách se zemřelými. Někde se nacházely i sarkofágy, jejichž víka – kamenné ploché desky (mensa) sloužily jako stoly při těchto hostinách. Agapé – refrigerium Katakomby Petra a Marcellina, 4. století, Řím Vyobrazení společného jídla v katakombách Petra a Marcellina je doplněno nápisy: vlevo je žena jménem Agapé žádána, aby (nám) namíchala (víno) (AGAPE MISCE NOBIS) na pravé straně je možné rekonstruovaný nápis číst jako PORCIA BIBA, Porcio, na zdraví, tj. přípitek zesnulé Porcii, která byla pohřbena v tomto výklenku, loculus. Snyder 1999: obr.27; 163. http://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Gazetteer/Places/Europe/Italy/Lazio/Roma/Rome/_Texts/Lanciani /LANPAC/7*.html Mensa pro agapé •Kamenná deska překrývající hrob byla využívána jako stůl při hostinách se zemřelými - refrigeriu. •Reliéfem vyznačené mísy nebo talíře určují místo pro ryby, chléb, pečivo a prohlubeň vlevo nahoře pro víno. (Severní Afrika) • •Snyder 2005: 170. Refrigerium. S. Sebastiano, od 4. století známý také jako memoria apostolorum •Z dosud prozkoumaných lokalit je podzemní prostor pod kostelem S. Sebastiano nejvýznamnějším zdrojem informací pro život a praxi raně křesťanských komunit. Jejich význam byl pro rané křesťany spojen s tradicí o umístění hrobů dvou nejvýznamnějších apoštolů. Ještě na počátku 20. století archeologové předpokládali, že memoria je shodná s mauzoleem připojeným k západnímu okraji S. Sebastiano. V roce 1915 byl zahájen průzkum podzemních prostor, který vedl k rozsáhlým objevům, které odhalily triclinium, místo postupně vybudované kolem 250 v části pohřebiště používaného jistě před 200 nekřesťany. •Snyder 2003: 182-183. Memoria apostolorum •Prostor a graffiti objasňují bezpochyby účel tohoto místa. Jedná se o částečně zastřešený prostor vybudovaný jako místo pro kult zemřelých (Petra a Pavla)s průběžnou lavicí, pramenem •Grafitti se v mnoha případech vztahují k refrigeriu – společnému jídlu se zemřelými, které se na těchto místech odehrávalo ve dnech výročí jejich smrti. Podle tradice je právě zde memoria apostolorum - a Petr s Pavlem jsou v mnoha z nápisů oslovováni, přestože jejich hroby zde archeologicky doloženy nejsou. •Snyder 2003: 184. Refrigerium – graffiti •Rekonstrukce graffiti: •o Paule ed Petre petite pro Victore •o Petro et Paulo Tomius Coelius refrigerium feci (latinsky psáno řeckou alfabetou) •o [Petr]OSKAI [Paulo]S SYNTÉPÉSATE TÚS DÚLÚS PNEUMATA HAGEIA SYNTÉ-PÉSAT [anagismois ete] Petře a Pavle ochraňujte své služebníky, svatí duchové ochra-ňujte ... refrigerium – (řec. ekvivalent anagismois). •o XIII Kal Apriles refrigeravi Parthenius in deo et nos in deo omnes 13 dnů před Kalen-dami dubnovými se konalo refrigerium, Parthenius v Bohu a všichni v Bohu. •o Petre et Paule in ment abete ...sinum in r[ef]ri[g]erium. Petře a Pavle myslete na hříš-níka během refrigeria. •o ...Celeri[nus] v idus Aug[ustas] Saecul[ari II] et Donat[o II Cos]. Celerinus 9. srpna 260. (Umožnil přesnější určení doby používání traclia jako martyria). • • Proměny rituálního stolování - mše •Společná shromáždění – kdy, za jakým účelem •Role jídla při formování raně křesťanských obcí •Od 2. století vývoj k ritualizaci a formalizaci •Ignatios Antiochejský, List Smyrenským, Justin Martyr (obětní charakter eucharistie, kněží) •Paralelní agapé a eucharistie: Hippolytos Římský, Apoštolská tradice (210-215) oEucharistická modlitba: oPán s vámi! I s tebou. Vzhůru srdce! Máme je u Pána. Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci. Je to důstojné a spravedlivé. •Symbolické chápání eucharistie: Ambrosius •Augustinus (reálná přítomnost) Transsubstanciační teologie a pojetí eucharistie: normativní a žité křesťanství Svátost těla a krve Kristovy ve Vyprávění o zázracích Caesasria z Heisterbachu •Transubstanciace ØTermín od 12. století: Hugo ze Svatého Viktora, Petr Lombardský ØOficiálním učením církve vyhlášena transsubstanciační doktrína 1215 na čtvrtém lateránském koncilu: • „tělo a krev jsou skutečně obsaženy ve svátosti oltářní pod způsoby chleba a vína, Boží mocí proměněnými co do podstaty (aby bylo dosaženo tajemství jednoty)“ ØSpory pokračují: např. John Viklef ØZnovu potvrzeno na Tridentském koncilu (1545-1563, 1551): •Jestliže někdo řekne, že v posvátné a svaté svátosti Eucharistie zůstává podstata chleba a vína sjednoceně s tělem a krví Krista a odmítá zázračnou a prostou změnu celé podstaty chleba v tělo a celé podstaty vína v krev, kdy zůstávají pouze podoby chleba a vína, kteroužto změnu Církev katolická příhodně nazývá transsubstanciací, budiž proklet! Základem výklad Tomáše Akvinského •V římskokatolické církvi obecně nejpřijímanějším výkladem transsubstanciace je podání Tomáše Akvinského (1225-1274): •Chléb se při konsekraci mění v tělo Kristovo a víno v Kristovu krev takovým způsobem, kdy zůstávají pouhé případky (accidentia), tedy vnímatelné vlastnosti chleba a vína (tvar, chuť, vůně, barva apod.), ale podstata (substantia) obou živlů (podle slov tridentského Římského katechismu) „nepokračuje v existenci“ a je nahrazena podstatou těla a krve Kristovy. •Dochází ke změně podstaty při zachování případků – transsubstanciace, nikoliv změnou formy – transformace •Pro podepření svého spekulativního vývodu se obrací k latinskému znění slov ustanovení – pokud by měla trvat v Eucharistii podstata chleba, užil by prý Ježíš slov „HIC est corpus meum“ (zde je tělo mé) místo „HOC est corpus meum“ (toto je tělo mé). Summa theologiae III, q. 75 Eucharistie ve středověku •Klesá četnost přijímání laiky – stanovena 1x ročně, zaniká přijímání „pod obojí“ - spory •Postupně se přidávají další rituální úkony vázané na zacházení, uchovávání a úctu ke svátostným předmětům •Eucharistická modlitba (anafora), zpěv (Santcus), narratio institutionis, vzývání Ducha svatého (epikleze), chvalořečení (doxologie), končí amen •Chléb nekvašený, kvašený, hostie •Schránky na uchování svátosti •Klanění Tělu Kristovu (František z Assissi) •od 13. století rozvoj kultu: ØAdorace, procesí - Slavnost Těla a Krve Páně (Boží tělo – pohyblivé datum) - (katolické křesťanství) • • Teologická preciznost – lidová zbožnost Caesarius z Heisterbachu, Vyprávění o zázracích. Středověký život v zrcadle exempel • •Svátost těla a krve Kristovy §Jak kněz, který si nechal hostii v ústech, aby s ní čaroval, nemohl vyjít z kostela §Jak volci prozradili, že je na poli ukryto Tělo Páně ukradené v kostele §Jak byla jedna žena potrestána ochrnutím za to, že sypala Tělo Páně na zeleninu §O ženě, která žila jenom z Těla Kristova §Jak rytíř díky moci svatého přijímání zvítězil v souboji •Caesarius z Heisterbachu, Vyprávění o zázracích. Středověký život v zrcadle exempel, 221-236 •Benedikt z Nursie (vlevo) a Caesarius z Heisterbachu (vpravo), Dialogus Miraculorum, rukopis Ms. C 27, fol 2 r, Universitäts- und Landesbibliothek Düsseldorf, počátek 14. století • Eucharistie jako pokrm zvláštního druhu Eucharistie jako pokrm zvláštního druhu •Mystické chápání eucharistie – unio mystica – unio cum Christo •Symbolizace jídla oBernard z Clairvaux (+1153) oRole eucharistického jídla v mysticismu a asketismu středověkých žen: •Angela z Foligna (+1309) •Kateřina Sienská (+1380) Transsubstanciace, eucharistie • •Pravoslaví: •Jeruzalémský synod r. 1672: metúsiosis, chléb je totožný s pravým tělem Kristovým a víno s pravou Kristovou krví •Reformace: •Kritika, diskuze, odmítnutí •Večeře Páně • Eucharistie v současné katolické církvi •Současná podoba římský ritus (pokoncilní): Misál Pavla VI. a jeho úpravy Janem Pavlem II. • •Tradicionalisté slouží „tridentskou mši“ •https://www.youtube.com/watch?v=Sou8QrFHDdM • Eucharistie – komplexní liturgie •Množství variant a odlišností v závislosti na jednotlivých církvích a denominacích •V katolickém křesťanství diferenciace, propracovaná struktura a zapojení všech smyslů oSanctus o https://commons.wikimedia.org/wiki/File:PMLP02751-S002-10-Mozart_Requiem_Mass.ogg oAgnus dei ohttps://commons.wikimedia.org/wiki/File:PMLP02751-S002-12-Mozart_Requiem_Mass.ogg • Literatura: ·Brashaw, Paul F., „Ten Principles for Intepreting Early Christian Liturgical Evidence “, in: Brashaw, Paul F. - Lawrence A. Hoffman (eds.), The Making of Jewish and Christian Worship, Notre Dame: University of Notre Dame Press, 1988, 3-21. ·Bradshaw, Paul, Eucharistic Origins, Oxford University Press, 2004. ·Bynum, Caroline Walker, Holy Feast and Holy Fast : The Religious Significance of Food to Medieval Women. University of California Press 1987 ·Douglas, Mary, „Deciphering a Meal.” In: Counihan, C. (ed.), Food and Culture: Reader. Routledge: New York, 1997, 36–54. ·Hoffman, Lawrence A., „Reconstructing Ritual as Identity and Culture“, in: Brashaw, Paul F. - Lawrence A. Hoffman (eds.), The Making of Jewish and Christian Worship, Notre Dame: University of Notre Dame Press, 1988, 22-41. ·Jensen, Robin M., Understanding Early Christian Art, London: Routledge 2000. < https://is.muni.cz/www/216168/Understanding_Early_Christian_Art.pdf> ·Kaše, Vojtěch, “Meal Practices”, in: Uro, Risto - R. E. Demaris, J. Day - R. Roitto (Eds.), Oxford Handbook of Early Christian Ritual (pp. 409–425). Oxford: Oxford University Press 2018, 409-425. [link] ·Kaše, Vojtěch, “Didaché 9-10: Problémy a perspektivy současného bádání”, Religio: Revue pro religionistiku, 21(1), 2013, 73–94. [link ] ·Mack, B. L., „Social Formation. “In: Braun, Willi – McCutcheon, R. T. (eds.), Guide to the Study Religion. London: Cassell 2000, 283–296. ·Mudra, Aleš (ed.), V oplatce jsi všecek tajně. Eucharisitie v náboženské a vizuální kultuře Českých zemí do roku 1620, Praha: Památkový ústav 2017. ·Papoušek, Dalibor, „Večeře Páně v Korintu: K archeologii sociálního konfliktu“, Religio: Revue pro religionistiku 14/2, 2006, s. 207–224. ·Snyder, Graydon, Ante Pacem. Archaeological Evidence of Church Life Before Constantine, Mercer University Press, 1985. ·Taussig, Hall, In the Beginning was the Meal: : Social Experimentation and Early Christian Identity. Minneapolis: Fortress Press 2009. ·Uro, Risto, „Ritual and Christian Origins.“ In: Neufeld, Dietmar – Richard E. DeMaris (eds.), Understanding the Social World of the New Testament. London – New York: Routledge 2010, 220-232. •